21.11.18

Ladislav Hejlík: Mysterium pojmu ‚zpracování‘. Nepochopení GDPR přineslo absurdní obavy

Během hysterické kampaně kolem Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, pod zkratkou GDPR, aniž by si mnozí uvědomovali, že první písmeno té zkratky znamená, že se jedná o předpis obecný, před nímž mají někdy přednost zákony, zaznívala řada absurdních názorů a obav. Například: Mohou novináři zveřejnit jméno člověka, se kterým vedli rozhovor? Může škola vystavit výkresy dětí s podpisem? Příčina zmatků tkví v nepochopení a dezinterpretaci pojmu „zpracování osobních údajů“.


Z článku v Lidovky.cz vybíráme:

Důsledky takového výkladu pro svobodu slova a projevu jsou zřejmé. Nikdo by na internetu nesměl zveřejnit jakoukoli informaci nebo názor na dvě či více osob bez jejich souhlasu, aniž by byl schopen zdůvodnit, že je to pro ochranu práv nezbytné. To, že určitý úkon probíhá automatizovaně, ještě neznamená, že jde o automatizovaně prováděnou operaci s osobními údaji, když k nestrukturovaným údajům není přidávána hodnota jejich uspořádáním, strukturováním, seřazením či zkombinováním. Právním důvodem pro zveřejnění informace o jiných osobách, která není jejich evidencí, vstupem nebo výstupem z ní či automatizovaného souboru osobních dat, je prostě právo na svobodu slova a projevu. Pokud by mí kolegové považovali zveřejnění za zásah do soukromí, museli by se obrátit na soud.

Výklad pojmu zpracování je důležitý pro vyrovnávání práva na ochranu soukromého a rodinného života a ochranu údajů o své osobě a práva na svobodu slova a na informace. Obě práva jsou si rovna, ani jedno není právem „svatějším“. Je třeba hledat vyrovnaný poměr mezi nimi. Pojem zpracování můžeme přirovnat k zamrzlému rybníku, v jehož středu jsme na pevném ledě registrů a evidencí. Čím extenzivněji bude tento pojem vykládán, tím více se dostáváme na tenký led, který neumožňuje konzistentní výklad. Když se to hodí, zpracování to je. Když se to nehodí, zpracování to není. Takový přístup je neakceptovatelný.

Rádoby bohulibá snaha o vyšší ochranu soukromí extenzivním výkladem pojmu se dostává do konfliktu s právem na svobodu slova a informace. Výrazná nepřiměřenost poškozuje obě práva – minimálně tím, že vyvolává odpor veřejnosti. Sdělení jména osoby, s níž novinář hovoří či o které přináší zpravodajskou informaci, není automatizovanou operací ani evidencí. Podepsané výkresy dětí nejsou automatizovanou operací ani výstupem z evidence – tou je školní matrika. Žádným takovým projevům GDPR nebrání. Zbavme proto pojem „zpracování“ jeho mysteria.

Žádné komentáře:

Okomentovat