2.11.18

Dalibor Fusek: MŠMT odpovídá na otázky Vzdělávacích služeb týkající se novinek v oblasti státní maturity a jednotné přijímací zkoušky

Z odpovědi MŠMT vybíráme: "Jednotná přijímací zkouška na střední školy byla zavedena s cílem ověřit znalosti, které by žák základní školy zajímající se o obor vzdělání s maturitou měl bezpodmínečně znát. Srovnání úrovně znalostí má pomáhat ředitelům středních škol při výběru uchazečů na tyto školy a zveřejněním výsledků posledního přijatého uchazeče také rodičům při jejich rozhodování, na jakou školu podají případně přihlášky v příštím roce."

Z článku na Vzdělávací služby vybíráme:

Značná část testovaných, ale i odborníků se vyjadřuje především v tom smyslu, že úroveň těchto otázek je značně náročná. Jak byste se k tomuto vyjádřili? Na základě čeho CERMAT stanovuje tuto náročnost?

Testy, které CERMAT připravuje, vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Požadavky jsou podrobněji specifikovány pro jednotlivé předměty a jednotlivé testy (čtyřleté obory vzdělání a nástavby, šestileté obory vzdělání a osmileté obory vzdělání) v tzv. specifikacích, které jsou zveřejněny na www.cermat.cz/zakladni-informace-1404035397.html.

Pokud jde o náročnost otázek u jednotné přijímací zkoušky, pak tato vychází z předpokladu, že jde o test rozřaďovací, nikoliv, jako u maturitní zkoušky, o test ověřovací. Zejména u víceletých oborů gymnázií bylo přistoupeno k větší náročnosti na ověřování znalostí uchazeče (i na základě požadavků ředitelů škol), protože mají-li testy rozřadit žáky podle jejich vědomostí, pak není možné, aby většina z nich test zvládla na plný počet bodů. Má-li ředitel víceletého gymnázia 300 přihlášek na 30 volných míst, nemůže většina uchazečů splnit testy na 100 %.

Žádné komentáře:

Okomentovat