22.11.18

ČŠI: Tematická zpráva - Mediální výchova na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na vzdělávání v tématech souvisejících s mediální výchovou a na zjišťovaní dosažené úrovně žáků v mediální gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2017/2018.

Závěry

Mediální výchova má své pevné místo ve vzdělávání na základních a středních školách a prakticky na všech z nich je nějakým způsobem realizována. Ředitelé škol i učitelé typicky vnímají mediální výchovu jako rovnocennou s dalšími průřezovými i dílčími tématy vzdělávání. Realizace mediální výchovy probíhá nejčastěji v podobě průřezového tématu vyučovaného v různých předmětech, přičemž tato forma realizace mediální výchovy je učiteli vnímána jako nejvíce vhodná. Přibližně třetina škol zvyšuje atraktivitu realizace mediální výchovy formou besed/exkurzí a přibližně čtvrtina škol formou projektů, byť ve zbývajících školách je využívání s praxí sepjatých forem rozvoje mediální gramotnosti žáků doposud nenaplněnou rezervou. Zároveň ale platí, že při výběru besed/exkurzí je potřeba důsledně dbát na kvalitu a objektivitu sdělení, a předcházet tak případné skryté manipulaci se žáky. Využívána je také spolupráce škol s externími subjekty, nejčastěji knihovnami (spolupráce s dalšími externími subjekty je méně častá). V uvedených oblastech lze hledat příležitosti pro další rozvíjení mediální výchovy na školách, naopak realizace mediální výchovy formou samostatného předmětu není velkou většinou učitelů na školách považována za potřebnou, a to mimo jiné v kontextu významu jiných témat vzdělávání. Žáci 9. ročníku ZŠ i žáci 2. ročníku SŠ dosáhli poměrně nízké úspěšnosti ve výběrovém zjišťování dosažené úrovně mediální gramotnosti. Zároveň se projevují problémy žáků obou ročníků v řešení úloh kritické složky mediální gramotnosti, především pak problémy s orientací v delším textu s potřebou rozhodnutí o pravdivosti/důvěryhodnosti sdělení či o postoji mluvčího. V tomto kontextu stojí za pozornost, že právě kritické složce mediální gramotnosti (např. schopnosti orientace v médiích a kritického přístupu k nim, mediální hrozby) přikládají ředitelé i učitelé škol hlavní význam v obsahovém zaměření mediální výchovy.

Nízkou úspěšnost žáků ve výběrovém zjišťování dosažené úrovně mediální gramotnosti je potřeba vnímat v kontextu vysokého významu médií – především internetu a sociálních sítí – v životě žáků. O této skutečnosti svědčí mimo jiné to, že šest z deseti odpovídajících žáků tráví s různým typem médií většinu svého volného času, polovina žáků si nevyhrazuje volný čas bez médií a čtyři z deseti žáků zažili pocit, že jim bez médií „něco důležitého uniká“. Ukazuje se dále, že žáci jsou schopni kritického pohledu na média, nicméně že rovněž existují rezervy v jejich chování (např. ověřování důvěryhodnosti informací, chování na internetu apod.), přičemž pětina žáků uvádí, že se setkala s nepříjemnými situacemi v prostředí internetu.

Významným faktorem ovlivňujícím úspěšnost žáků ve výběrovém zjišťování dosažené úrovně mediální gramotnosti se ukazuje být studovaný obor vzdělání žáka na střední škole – významné problémy se schopností orientace v mediálním světě tak lze pozorovat především v případě žáků nematuritních oborů, což v kombinaci s nižším dosahovaným vzděláním pro ně může předznamenat výrazně horší společenské a profesní uplatnění. Tendence k vyšší úspěšnosti žáků ve výběrovém zjišťování dosažené úrovně mediální gramotnosti vykazují také školy charakteristické zapojením vyššího počtu učitelů a širšího okruhu externích partnerů do realizace mediální výchovy, a to v rámci rozsáhlejšího spektra vyučovaných předmětů (především střední školy) a realizací mediální výchovy více různorodými formami výuky (především základní školy). V tomto kontextu je možné vnímat i nejčastěji uváděný námět pro zlepšování realizace mediální výchovy ze strany učitelů, a to metodickou podporu k výuce (např. náměty pro výuku v rámci různých vzdělávacích oblastí a s využitím různých forem výuky). Znepokojivá je skutečnost, že převažující kvalifikací učitelů realizujících mediální výchovu je samostudium – v této souvislosti je ke zvážení možnost vytvořit příležitost pro získání kvalifikace k realizaci mediální výchovy již v rámci studia učitelského oboru a nutnost rozšiřovat možnosti získávat a zvyšovat kvalifikaci formou akreditovaných kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Za vhodné je třeba označit další zvyšování kompetencí učitelů, ale také dalších pracovníků v této oblasti (výchovní poradci, pracovníci prevence, vychovatelé ve školních družinách, pracovníci školních knihoven a další, kteří se do realizace mediální výchovy na škole zapojují), přičemž možnosti je potřeba zasadit do reálného rámce časových a finančních předpokladů ve vazbě na množství jiných priorit vzdělávacího procesu.

Ředitelé i učitelé škol kladou v konceptu mediální výchovy a mediální gramotnosti (cíl, tematická důležitost) hlavní důraz na receptivní činnosti a nižší důraz na produktivní činnosti žáka. Tato skutečnost koresponduje s častým tvrzením žáků, že velká většina z nich nevytváří mediální výstupy, s výjimkou příspěvků a fotografií na sociálních sítích.

Doporučení

Pro školy:


  • Rozšiřovat okruh učitelů a dalších aktérů školy, kteří ve svých předmětech a jiné činnosti přispívají k rozvoji mediální výchovy, a to s využitím kombinací různých forem výuky.
  • Více využívat besedy, exkurze a další formy externí spolupráce s přímým dopadem do mediální výchovy a projektově orientované výuky se zahrnutím mediální výchovy jako průřezového tématu, s tím, že při výběru a realizaci těchto aktivit je třeba důsledně dbát na kvalitu a objektivitu, a předcházet tak případné skryté manipulaci se žáky.
  • Vedle důrazu na receptivní složku mediální výchovy (vnímání obsahu apod.) využívat více příležitosti pro posilování znalostí a dovedností žáků, potažmo učitelů, týkajících se produktivní složky mediální výchovy (schopnost vytvářet korektní sdělení, práce v realizačním týmu např. školních časopisů apod.), včetně vazby na digitální gramotnost.
  • Vytvářet podmínky pro výraznější spolupráci učitelů (sdílení podkladů, vzájemné hospitace, společné projekty), příp. mezi učiteli a dalšími zapojenými pracovníky školy v oblasti plánování a realizace mediální výchovy.

Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:


  • Podporovat vzdělávání (budoucích) učitelů i dalších zapojených pracovníků školy v oblasti médií a mediální výchovy, v rámci pregraduální přípravy i dalšího vzdělávání.
  • Vytvořit metodické materiály pro učitele, případně další zapojené pracovníky škol, přinášející dostatek kvalitních podnětů pro implementaci témat mediální výchovy do předmětové výuky.


7 komentářů:

V. řekl(a)...

Více využívat besedy, exkurze a další formy externí spolupráce

A tak zrusit dalsi a dalsi hodiny matematiky...
A zivit dalsi a dalsi nezavisle neziskovky...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Více využívat besedy, exkurze a další formy externí spolupráce

A jak to bude s financováním? Pošle nám ČŠI dotaci na autobus? Už jenom za takové rady soudím, že ČŠI musí být zrušena.

poste.restante řekl(a)...

Co kdyby mediálně gramotní experti typu pana Chvojky nastoupili do škol a tam své koncepty mohli realizovat přímo v terénu?
Myslím, že by se ulevilo všem.

Ivo Mádr řekl(a)...

"rozhodnutí o pravdivosti/důvěryhodnosti sdělení "

S informacemi některých médií začínám zacházet jako za režimu před rokem 1989. Otáčím si je o 180 stupňů. A najít dnes pravdivou informaci? To je úplně stejné jako hledat jehlu v kupce sena.

Nicka Pytlik řekl(a)...

U pytliků se mediální výchova zrušila. Zase se bude nejvíc maturovat ze změpisu.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Vedle důrazu na receptivní složku mediální výchovy (vnímání obsahu apod.) využívat více příležitosti pro posilování znalostí a dovedností žáků, potažmo učitelů, týkajících se produktivní složky mediální výchovy (schopnost vytvářet korektní sdělení, práce v realizačním týmu např. školních časopisů apod.), včetně vazby na digitální gramotnost."

To je veta, jak maso… Rozklickovaval jsem ji pet minut a furt nevim, proc byla napsana...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...


To je veta, jak maso… Rozklickovaval jsem ji pet minut a furt nevim, proc byla napsana...

Věty pro věty, činnost pro činnost, inspekce pro inspekci...

Okomentovat