18.11.18

Automatizace vyžaduje nový styl a obsah vzdělávání

Technologický pokrok jde mílovými kroky kupředu, ale školství nedokáže dostatečně pružně reagovat. Jakým směrem se bude vyvíjet dál? Dokáže rozvinout v dětech i dospělých dovednosti, které bude vyžadovat společnost a trh práce? O těchto otázkách diskutovali účastníci setkání v CERGE-EI při Národohospodářského ústavu AV ČR (společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy), kteří navštívili přednášku odborníka Harryho Patrinose ze Světové banky.

Z článku na webu AV ČR vybíráme:

Ani čeští diskutující nehodnotili situaci v našem školství zdaleka příznivě. Upozorňovali, že jsme do velké míry ještě v první fázi vzdělávání, kdy děti sedí v řadách, jsou všechny stejně staré a před nimi stojí učitel, který do nich „nalévá“ informace.

Daniel Münich z CERGE-EI sdílí skepticismus, že se u nás stále mnohde učí v podstatě stejnou formou jako před desítkami let. Vzdělávací systém jako celek současnou naléhavou potřebu zásadně změnit přístup k výuce v obsahové rovině zaznamenal nedostatečně: „Úplně na začátku bude potřeba změnit myšlení lidí, aby si uvědomili, že tento způsob už opravdu přestává fungovat, že parní pohon už není technologií pro nové tisíciletí a musí se vymýšlet jiné ‚pohony‛ a ‚zdroje energie’, jiné školství.“ To je záležitost nejen politiků, ale i rodičů a nakonec i veřejnosti.

Odborníci upozornili i na skutečnost, že nejde a nepůjde pouze o technologický vývoj, automatizaci a další technický pokrok, nýbrž stejně důležité budou i společenskovědní a humanitní obory. „Zaznělo, že vzdělání není zdaleka určeno pouze pro trh práce, pro vydělávání peněz a následnou konzumaci vydělaných prostředků nebo daní, které vybral stát,“ podotýká Daniel Münich.(...)

„Při debatách, jak špatně platíme učitele, jsme si ještě docela neuvědomili, že budoucí nároky na ně budou ještě výrazně vyšší než dnes. Že do této profese musíme dostat nejlepší talenty v této zemi, protože od nich budeme chtít, aby dokázali věci, které ostatní nedokážou,“ uzavírá Daniel Münich.

Požadavkem příštích let a desetiletí proto bude učit náročnými, interaktivními vzdělávacími metodami, nikoli převážně frontálním učením, kdy učitel stojí před třídou. Znamená to vymýšlet stále nové způsoby výuky a předvídat dovednosti, které je potřeba učit. Jenže tuto potřebu jsme u nás podle účastníků debaty v CERGE-EI v zásadě ještě vůbec nezaznamenali.


Záznam přednášky Harry A. Patrinose na YouTube





3 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

děti sedí v řadách, jsou všechny stejně staré a před nimi stojí učitel

Pak tedy stačí všelijak staré děti posadit do sloupců, učitele postavit za ně a bude problém vyřešen. Je-li vůbec jaký.

bude potřeba změnit myšlení lidí

A je to tady! Už zase...
A což vytvořit takové podmínky, aby si lidé to myšlení změnili sami?
Je s podivem, a přenáramná škoda, že se tak nějak zapomíná na pracovní návyky. Ze zkušenosti pytlici vědí, že se studijní výsledky žáků zlepší, když si při práci s digitálními technologiemi přestanou levou rukou podpírat hlavu a položí ji na klávesnici. Věřili byste tomu?
A v které etapě vývoje psychiky a fyziky člověka by se s tím novým stylem mělo začít? Ve věku capartím, a nebo už radši batolecím?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ale nasobilku a zakladni pocetni operace budou muset umet, ne? Jestli to chapu dobre, znamena to umet myslet. No, to bude ty deticky hodne bolet.

Ygrain řekl(a)...

No, vzhledem k tomu, že k zaplacení těch nejtalentovanějších se stát jen tak nerozhoupe, zůstane to stejně na nás, starých struktůrách", takže je to zase jen hromada mlácení prázdné slámy.

A jen tak na okraj, pan Münich má v angličtině otřesný přízvuk. Fakt otřesný. Vzhledem k levelu, na kterém mluví, by s tím měl něco udělat - ne každému je dáno, aby dosáhl úrovně výslovnosti rodilého mlučího, ale tohle je po fonetické stránce hluboce podprůměrný výkon.

Okomentovat