Novinky.cz: Školou na vedlejší kolej. Daniel Prokop a jeho Úvod do praktické sociologie

Jeden z nedávných Úvodů do praktické sociologie upozorňoval na to, že český vzdělávací systém u dětí – kvůli velkým regionálním rozdílům v kvalitě a brzkému třídění do vzdělávacích drah – reprodukuje vzdělání a chudobu rodičů. Výzkumy ale ukazují ještě na jeden problém: žáci a studenti na různých školách získávají velmi různou úroveň těch znalostí a kapitálů, které jim pomáhají neztratit se v dnešní složité společnosti a které lze přetavit v budoucí prosperitu.

Z článku v Novinky.cz vybíráme:

To nás vrací zpět ke školství. Problém toho českého je, že kromě reprodukce chudoby rozdělováním žáků výrazně ovlivňuje také jejich sociální kapitál. Potomek chudších a méně vzdělaných rodičů, kteří mívají z hlediska vzdělání svých dětí nižší aspirace, má při stejné inteligenci nejen menší šance, že dosáhne na výběrové školy. Přichází navíc i o kontakty na budoucí podnikatele, manažery, lékaře a další „elity“, které by mu mohly v případě nouze pomoct.

Pokusili jsme se vyčíslit sociální kapitál respondentů ve věku 27–40 let ve velkém výzkumu MML-TGI. Vysokoškoláci z této po revoluci vzdělávané generace mají asi třikrát vyšší pravděpodobnost než ostatní, že budou patřit do skupiny s vysokým sociálním kapitálem.

Druhý problém je tzv. digitální vyloučení. Jedno z nejdiskutovanějších moderních štěpení společnosti souvisí s velmi rozdílnou schopností lidí využívat internet a digitální technologie. Odráží se to například při pracovním uplatnění: digitální gramotnost ovlivňuje schopnost získat práci ve službách, v nových typech průmyslu i najít si nové zaměstnání při ztrátě toho starého. Dělí lidi v globalizovaném světě na ty, kteří se uplatní na dálku, a ty, kteří jsou připoutáni k místu bydliště a jeho ekonomickým vzestupům a pádům.