21.9.18

Výzva Josefa Soukala k založení odborného sdružení češtinářů a bohemistů


Vážené kolegyně, vážení kolegové,

obracím se na Vás s návrhem na založení nového, neformálního sdružení češtinářů a bohemistů. Bezprostředním podnětem je obava z toho, že o zásadních úpravách maturity z českého jazyka a literatury se opět rozhodne stylem „o nás bez nás“, ale v zásadě mi jde o věci s mnohem širší perspektivou a záběrem. Navrhuji tedy založit sdružení – pracovně jsem ho nazval Češtináři a bohemisté –, jehož členkami a členy by se mohli stát nejen vyučující od základní školy po školy vysoké, ale i další bohemisté, kteří by chtěli přispět ke zkvalitnění výuky češtiny. Sdružení by sledovalo tyto cíle:

Vyhledávat, podporovat a propagovat příklady dobré vyučovací praxe, a současně upozorňovat na problémy výuky ČJL a vyvíjet aktivity k jejich vyřešení (např. vzdělávací akce všech typů).

Organizovat diskuse a setkání učitelů ČJL, a vést je tak, aby obsahem a formou odpovídaly standardům věcné odborné komunikace.

K probíraným tématům shromažďovat všechny relevantní, popř. často vyjadřované argumenty – v případě polemik formou „pro a proti“ – a poskytovat objektivní přehled o názorech češtinářů. Na tomto základě formulovat stanoviska (podle okolností i třeba formou „stanovisko většiny/menšiny“) pro rozhodnutí orgánů a institucí ovlivňujících výuku češtiny u nás. Současně tyto orgány a instituce aktivně oslovovat s podněty a návrhy.

Podle mých představ by mělo vzniknout sice sdružení neformální (bez členských příspěvků a obsahově přísně konkretizovaného programu), ale současně sdružení na základě své činnosti respektované. Jako optimální bych viděl několikačlenné vedení – radu – jež by poté volilo svou předsedkyni/svého předsedu (současně koordinátorku/a aktivit a mluvčí/ho). Rada by byla zvolena na ustavujícím shromáždění, popř. korespondenčně. Základní komunikační platformou by mohla být uzavřená facebooková skupina. Potřebnou specifikaci fungování sdružení a rady by v počáteční fázi provedl přípravný výbor, který by se ustavil z prvních zájemců. Následně by rozhodovací pravomoci převzala rada. Podle mého názoru by měl být přípravný výbor ustaven neprodleně. Zájemci o členství v přípravném výboru, popř. o zapojení do činnosti sdružení nechť svá sdělení, podněty, připomínky, návrhy apod. prozatím zasílají na e-mailovou adresu joska.soukal@seznam.cz.

Josef Soukal

Zdroj: Asociace češtinářů, pod licencí CC BY 4.0.

28 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

A dohodnou se dvě stávající organizace SUČJL s ASČ?

Josef Soukal řekl(a)...

Jak z návrhu vyplývá, sdružení by nemělo být uzavřeno nikomu, kdo chce a) něco dělat, b) věcně diskutovat. Z tohoto základu nechť vyrůstá vše. O kolektivní členství ASČ určitě usilovat nebude. Informace je čerstvá, nelze vyvozovat žádné závěry, ale zatím to vypadá, že o sdružení mají zájem češtináři ze ZŠ, SŠ i VŠ, a z těch středoškolských nositelé různých názorů na maturitu.

Radek Sárközi řekl(a)...

V současnosti je nejvíce češtinářů v Pedagogické komoře. Myslím si, že je zbytečné zakládat něco dalšího...

Radek Sárközi řekl(a)...

V Pedagogické komoře je řada členů Společnosti českého jazyka a literatury. Vyjadřovali jsme se k přijímacím zkouškám i maturitám. Připravujeme na toto téma speciální anketu pro členy PK. Máme zástupce v pracovním týmu NÚV pro revizi RVP - čeština. MŠMT nás přizvalo do pracovní skupiny ke změnám v maturitách a přijímačkách. :-)

Josef Soukal řekl(a)...

K poslednímu komentáři kolegy doporučuji naši diskusi ve Fb skupině Náměty pro český jazyk 2. stupně. Mimořádně zajímavé je ovšem poslední sdělení. Proč o něm veřejnost neví? Obzvlášť když kolega na Fb uvádí, že ve PK je většina členů SUČJL?


Josef Soukal řekl(a)...

Pane kolego, na FB jste napsal, že k češtině nevydáváte oficiální stanoviska. Můžete tedy konkrétně zformulovat body, s nimiž jdou zástupci PK do těchto jednání? A uvést argumenty, jimiž své názory podloží?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Dá se někde zjistit, jak se PK vyjádřila k přijímačkám? (Mimo uzavřenou skupinu?)

Radek Sárközi řekl(a)...

Oficiálně za PK jsme se doposud nevyjádřili, protože nás k tomu MŠMT nevyzvalo. Příslušná skupina MŠMT se zatím nesešla...

Radek Sárközi řekl(a)...

NIDV prý připravuje jakési metodické kabinety v rámci projektu SYPO. Je to pohrobek projektu IMKA, který vycházel z kariérního řádu...

Radek Sárközi řekl(a)...

K přijímačkám jsme měli jednu otázku v dotazníku pro členy Pedagogické komory:

Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje CERMAT?
- Ano. (18,8 % respondentů)
- Ne. (29,5 % respondentů)
- Nevím. (45,1 % respondentů)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Dík.

Radek Sárközi řekl(a)...

Aktuálně máme nový dotazník, kde je více otázek k přijímačkám a maturitám. Ale ten se bude vyhodnocovat až začátkem října... Jedna věc je zmapovat názory pedagogů, druhá, jestli to bude někoho na MŠMT zajímat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Osvědčila se jednotná přijímací zkouška

Pytlikům chybějí dvě informace. Učitelům kterého stupně školy byla otázka položena a především pak, co je předmětem toho osvědčení. Něco jako 'osvědčilo se vám, když prší?'
Pokud si pytlici vzpomínají, pak mnozí učitelé v devátých třídách litovali, že jednotné přijímačky nejsou až v červnu, neboť by jim pomohly až do května udržet převážnou část žactva v řekněme použitelném stavu.

Josef Soukal řekl(a)...

Chci s několika kolegy připravit pro maturitně-přijímačkovou komisi několik otázek a požádat všechny její členy o odpovědi. Velmi mne zajímají argumenty, nikoli pouhý názor.
Když čtu vyjádření ministra školství k těmto tématům, občas z toho mám osypky. Například ten vrchnostenský pardon pro vylepšování známek z maturitní slohové práce, to tu ještě opravdu nebylo. A učitelé to kupodivu vzali bez poznámek, snad jako samozřejmost. Přitom je to - mj. - facka učitelské autoritě.

Josef Soukal řekl(a)...

Přijímací zkouška se pro mnohé neosvědčila proto, že neexistuje spodní hranice úspěšnosti. Jiný důvod hodný pozoru jsem nezaznamenal, protože tvrzení o tom, že školy si dokáží připravit přijímačky kvalitněji, jsou až na vzácné výjimky, kdy si školy objednávají profesionálně připravené testy na míru svým potenciálním žákům, jen zbožným přáním.
Obecně je zjištění názoru jen informací, teprve z analýzy mohou vzejít argumenty a závěry.

Tajný Učitel řekl(a)...

Pane Soukale, "fackami učitelské autoritě" jsou především veškeré centralizované testy, jejichž autoři zcela ignorují předešlých 9 či 13 let výuky včetně hodnocení, redukují učitele na "připouštěče" a osobují si právo rozhodovat o osudech našich žáků někde z nějakého centrálního mozku lidstva.

Josef Soukal řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

Pane kolego, především jste vůbec nezpochybnil to, co jsem napsal. Pokud s tím souhlasíte - a soudě podle vašich předchozích vyjádření, tak evidentně ano - pak jednak plivete na svou vlastní autoritu učitele, jednak stejně jako ministr odporujete současnému právnímu postavení maturity. Co se týče vašich další tvrzení, pak certifikační zkouška je postavena na tom, že jste schopen předvést nějaký výkon, což je logické a samozřejmé. Testy samozřejmě neignorují nic, jsou naopak objektivním odrazem předchozího studia, a nenadržují nikomu. Právo rozhodovat si tedy "osobují" přinejmenším stejně oprávněně jako kterýkoli učitel. Až mi někdy ukážete nějaký školou vytvářený test, který bude kvalitativně srovnatelný s testem cermatím, můžeme se bavit o tom, za jakých okolností jsou školy schopny se vyrovnat "CNS", který ostatně netvoří nic jiného než učitelé.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Možná bychom měli udělat i přijímačky na základku. S jasnou hranicí úspěšnosti.

Josef Soukal řekl(a)...

Co tím chceš říci? Že každý může studovat cokoli?

Radek Sárközi řekl(a)...

"Přijímací zkouška se pro mnohé neosvědčila proto, že neexistuje spodní hranice úspěšnosti."

Naopak z našeho aktuálního dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti preferují, aby si o tom, koho přijmou a podle jakých kritérií, rozhodovaly dané SŠ, což je pravý opak spodní hranice, jak ji požadují kraje, i současného stavu, kdy je určena váha testů z Cermatu u přijímacího řízení. Za víkend sice máme jen několik stovek odpovědí, ale to hlasování je jednoznačné.

Josef Soukal řekl(a)...

Naopak možná ve vašem šetření, ale mnou uváděný důvod se v diskusích objevuje velmi často. O problémech školních testů, alespoň těch češtinářských, jsem psal opakovaně - škola nemá kapacitu na to, aby sestavila test stejné kvality jako profesionálové. Nízká validita, reliabilita, ale také zařazování úkolů neodpovídajících požadavkům RVP pro daný stupeň, zařazování nedůležitých jevů apod., to jsou věci, které školní testy provázely pravidelně (viděl jsem jich nejméně stovku). Současný poměr nabízí školám dostatek prostoru pro doplnění výchozí testové informace. Kolik z nich ho využívá jinak, než že jako kritérium zařadí školní prospěch, úspěchy v olympiádách apod.? A kdo ohlídá kvalitu školních testů? Ti, kteří obrací cermatí testy horem dolem, aby našli chybu, těžko, od těch jsem žádné vyslovení obav neznamenal.
Ostatně vzdělanostní politiku, tj. i spodní hranici pro přijetí na SŠ či VŠ, by měl určovat stát (na základě odborných analýz, tj. nikoli podle toho, co si např. ministr školství "pocitově myslí"); pokud to nečiní, dostane se tam, kde jsme nyní my, do světa maturitních potěmkiád a lžidiplomek.

poste.restante řekl(a)...

Debata o cut-off score a efektivitě přijímaček je bezpředmětná, pokud nedojde ke změně financování škol.
Takhle každá škola řeší úplně jinou úroveň problémů a jediné, co mají společné, je to, že chtějí přežít.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Každý jistě nemůže studovat cokoliv. Ale měl by se to dozvědět při studiu, ne u přijímaček.

Josef Soukal řekl(a)...

Nezlob se, ale tohle je úplně mimo. Copak ty u deváťáka jako češtinář nevíš, zda má předpoklady ke studiu?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Je spousta žáků, kteří mají předpoklady ke studiu třeba kosmetičky (dělá kamarádkám vizážistku už na základce) nebo IT (programuje už na základce) bez ohledu na jejich problémy právě v češtině. Nebo v matematice.
Je spousta žáků, kterým já jedničku z češtiny nedal, ale na střední ji stejně mají.
Je spousta žáků, kterým se prostě rozsvítí v hlavě o něco později.

Zavádět teď pro ně smrtelnou lajnu je stejný nesmysl jako zavádění modrých zón bez záchytných parkovišť a parkovacích domů. V selektivnosti systému vyšplháme zase o další level výš. Mimochodem tu hru na testování tzv. studijních předpokladů nám léta předvádí Scio.

poste.restante řekl(a)...

Při vší úctě, pane Sotoláři.
Nejde o to, kdo má, či nemá jedničku na základce, ale o to, zda má jít studovat maturitní obor i "pětkař".
Pokud je na oboru převis nabídky, tak dnes bez problémů může. I kdyby měl ze státních přijímaček nulu.

Český jazyk na střední škole je spíše o literatuře a slohu. S gramatikou ze základky zase tak moc velký posun neudělá. A klidně může začít "téměř od nuly".

V odborných předmětech to ale takhle není.
Na učivo matematiky se navazuje.
Nelze neumět násobilku, zlomky a pokračovat na maturitním oboru v goniometrii, logaritmech, komplexních číslech, …
A aplikovat to vše ve fyzice, chemii, mechanice, elektrotechnice, ITC, …

Nejde přece o žádnou "smrtelnou lajnu".
Když někdo nezvládne přijímačky letos, může si potřebné (konečně) dostudovat a zkusit to příští rok znovu.
A i když se nepodaří, existují přece možnosti pokračovat ve studiu na maturitním oboru i s výučním listem.

Ale v tomto směru je co "vylepšovat". - Co takhle návrat před rok 1990?
Nástavbové studium.
Obory 3 + 2 roky.
"Slovenský model" - výuční list a pokračování na maturitním studiu.
Atd. Atp.

V diskusi na ČŠ jsem napsal:
Přijímací zkoušky mají pouze dva úkoly.
1. Ověřit, zda uchazeč má alespoň elementární znalosti potřebné ke zvládnutí maturitního oboru.
2. Seřadit uchazeče na těch školách, kde poptávka je vyšší, nežli počet přijímaných.


V některých oblastech je počet volných míst na maturitních oborech větší, nežli počet vycházejících žáků. Každý ředitel bere kohokoliv, kdo se umí podepsat.
A kdyby to náhodou nevyšlo, pořád jsou tu církevní a soukromé střední školy, které přijmou tolik žáků, kolik se jich přihlásí.

To kvalitě výuky dozajista "prospívá". Ale o to tady nejde.
Tratí na tom především žáci.
Ti slabí nezvládají maturitní studium a jsou zoufalí.
Ti šikovnější se nedostanou tam, kam by mohli.
Těm nejlepším nezbývá, nežli pracovat navíc a na vlastní pěst, aby se dostali alespoň tam, kde byli před dvaceti lety žáci běžně.


Chcete příklad?
V prvním ročníku polovina žáků technického maturitního oboru nezvládá malou násobilku.
Maturanti dříve běžně probírali komplexní čísla a úvod do derivací a integrálů. Dnes aby takovou odbornou školu hledal s baterkou.

Jirka řekl(a)...

Hlas volajícího na poušti! A zdá se to být tak jednoduché, pochopitelné a napravitelné. Asi jen pro ty, kteří učí.

Okomentovat