28.9.18

Tomáš Feřtek: Minima pro přijetí na střední školy: Vzhůru na dno evropských statistik

Ministr školství Robert Plaga uvažuje o zavedení minimálního počtu bodů, které budou napříště nutné pro přijetí na střední školu s maturitou. Činí tak na nátlak Asociace krajů, která o zavedení „nepodkročitelné hranice – cut off score“ usiluje už dlouho. Kromě jiného proto, že v krajských zastupitelstvech mají silné slovo průmyslníci, kteří dlouhodobě hledají jednoduchý nástroj, jak přesunout větší podíl žáků devátých tříd do učilišť, protože současná třetina populačního ročníku jim přijde málo.

Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Určitě se podaří odradit od pokusů o maturitní studium hodně dětí s dys poruchami. A že jich je na každé škole. Pro ty bývají přijímací testy zásadní překážka. Coby argument, že takoví mají makat rukama a do škol nepatří, se to bude zastáncům segregovaného školství jistě hodit.

Prakticky jisté je, že se úspěšně podaří vyautovat děti s výrazným, ale jednostranným talentem. Časté bývá matematické nadání v kombinaci s neschopností napsat větu. Tak mi samu sebe onehdy popisovala mladá česká vědkyně světového věhlasu. Jako dyslektik studovala jen díky (nepřiměřené?) toleranci své školy.

Je ale třeba připomenout, že v tomto směru výborně fungují přijímačky už dnes. Zatím se ovšem jim dařilo znemožnit jednostranně talentovaným dětem jen studium na škole, o kterou by stáli (a ona stála o ně). Napříště jim znemožníme maturitní studium kdekoliv v České republice.

6 komentářů:

V. řekl(a)...

protože současná třetina populačního ročníku jim přijde
malo


Denodenne v praci vidim, ze dve tretiny populacniho rocniku v maturitnich oborech je moc.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

To ale záleží na pohledu. Na tom, jak je nastavena maturita. Jaký má smysl.

Josef Soukal řekl(a)...

To je tváří v tvář k dnešnímu počtu středoškoláků a pravdě (i jednostranně nadaný žák by měl umět vyřešit věci, k nimž mu stačí prosté logické uvažování, tj. získat určitý počet bodů, navíc tyto případy se dají legislativně ošetřit) tak hloupý článek, že je zbytečné se jím vůbec zabývat. A jak poznamenal kdosi jinde, nepřímo se zde uvádí, že romské elity vycházejí ze žáků, kteří by se i při mírném zpřísnění podmínek na SŠ nedostaly. To se autorovi opravdu povedlo.

Josef Soukal řekl(a)...

https://www.ascestinaru.cz/stanislav-stepanik-co-prinesou-centralne-zadavane-prijimaci-zkousky/

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mimina pro přijetí na střední školy

To je přesné. Na střední školy přicházejí sociálně nevyzrálá mimina.
Bez masivní, cílené a systematické podpory téměř celého příbuzenstva si už ani neškrtnou.

Josef Soukal řekl(a)...

Z FB:

Martin Krynický Podobně by se dal připomínkovat i článek pana Feřteka. Předesílám, že mi na cut-off nezáleží, učím na gymnáziu, dotkne se nás to minimálně a navíc svoji budoucnost nespojuji bezpodmínečně s učením. Vadí mi jednostrannost argumentace (překvapivá u člověka, který kritické myšlení používá od rána do večera).
Vzdělávání je aditivní záležitost (nejen v přírodních vědách, většině učitelů ZSV například vůbec nedochází, jak těžké je chápat jejich výuku, když neznáte mezi učiteli naprosto běžná cizí slova jako horizontální, vertikální, stratifikace, apod). Čím hůře připravení chodí žáci na střední školy, tím menší mají šance, že se tam něco naučí. Testování na naší škole bohužel jednoznačně ukazuje, že čím horší jsou třídy ve vstupním testu, tím horší jsou jejich výsledky později, přičemž rozdíly se zvětšují. Přijímací zkoušky vedou k tomu, že děti přicházejí na školy lépe připravené (viz článek doc Municha o dopadech přijímacího řízení na Slovensku). Cut-off by mohl tento efekt ještě posílit. Znamená to tedy, že i odpůrci přijímaček brání části dětí v tom, aby získali vzdělání (snižují jejich připravenost se něco naučit). Posoudit počty poškozených v obou případech se neodvažuji.
Dále tady máme problém "studentů", kteří sice studovat a chodit do školy nechtějí, ale kvůli studentským výhodám se přihlásí (škola je vezme kvůli penězům) a mají pak obrovskou absenci. Podíl takových lidí na některých školách bude podle mých kusých informací asi značný (škoda, že není spolu s počty neúspěšných maturantů zveřejňována procentní absence neúspěšných a úspěšných). Jde nejen o finanční ztráty, ale i špatný příklad pro ostatní, poškozování studijní atmosféry apod.
Pak tu máme dopad na základní školy, který může (nejsem z EDUINu, takže to nevím jistě) být pozitivní (i Ti průměrní bez aspirací na gymnázium, kteří teď mají jistotu, mohou mít důvod se snažit).
V neposlední řadě je tady i jistá experimentální zkušenost. Možnost studovat střední školu bez nějakých vstupních požadavků se postupně zvětšovala od počátku tisíciletí do roku cca 2015. Všechny mezinárodní srovnání bohužel naznačují, že toto období u nás nebylo zrovna dobou rozkvětu vzdělanosti.
Jinak souhlasím s článkem v tom, že školy by neměly zajišťovat levnou pracovní sílu pro podniky, ale měly by se snažit maximálně posunout každé dítě. Jen nevěřím, že to posunutí vzniká přijetím na střední školu. Podle mých zkušeností se rodí z cílevědomé snahy a současný stav přijímání, bohužel této snaze často nepřeje. O tom, že by bylo možné tuto snahu podpořit i jinak, nepolemizuji, jen připomínám, že za minimálně 10 let k ničemu takovému nedošlo ani se o to podle mých zkušeností nepokusil.

Okomentovat