19.9.18

Stanislav Štech: Změny ve francouzském školství se netýkají jen zákazu mobilů

Francouzské školství prochází v posledním roce výraznými změnami. Těch hlavních je pět a vycházejí z vyhodnocení slabých stránek dosavadního fungování. Přes všechnu kritiku se dá, že cílí na to základní: kvalitu a rovnost ve vzdělávání.

Podobně jako je konec školního roku spojen s obligátní kritikou známek a školního hodnocení vůbec, je i každý začátek školního roku příležitostí pro zásadní sdělení politiků, mediálních hvězd, občas i pedagogů a angažovanějších rodičů na adresu školního vzdělávání.

Od těch našich se dozvídáme především to, že naše školství je zoufale podfinancované (to je doloženo důkazy), že se musí konečně reformovat (to se děje již 25 let a pořád toho prý není dost) a že mu hlavně chybí vize (zatím nikdo nenaznačil, co tím myslí).

Začátek letošního školního roku jsem prožil ve Francii. Možná stojí za to porovnat, s jakými změnami počítá francouzské školství. Již samo označení začátku roku je pozoruhodné – Francouzi hovoří o „návratu“ (la rentrée). To dává novému školnímu roku trochu jiný význam. Připomíná to cykličnost, opakování, a tím i jistou neměnnost základní společenské funkce školy.

Francouzské školství je jako vzdělávací systémy všech rozvinutých zemí také pod tlakem velmi různě fundované kritiky. O vizi, strategii či jiných vznešených koncepcích totiž nikde ani slovo. Pět hlavních změn lze označit jako reakce na vyhodnocení slabých stránek dosavadního fungování.

Z oněch pěti změn se v médiích diskutuje především o zákonném zákazu mobilů v základní škole (s výjimkou využívání mobilů, tabletů či smartphonů k pedagogickým účelům nebo u dětí se SVP). Psychologicky jde o velmi významný krok: od samých počátků školy znamenalo být žákem odstřihnout se na dobu pobytu ve škole od vnějšího každodenního a „rušivého“ světa (scholé). A absence mobilů ve škole je aspoň malým krůčkem v tomto směru a velkým symbolickým připomenutím toho, co je scholé, v níž je třeba maximálního soustředění na poznávací práci.

Další dvě změny jsou organizačně technické, leč pedagogicky významné. První se týká přímo školy, druhá mimoškolního života. Jde jednak o známý slib Macronovy administrativy půlit první třídy v sociálně a ekonomicky znevýhodněných oblastech. Maximální počet prvňáků ve třídě by tak měl být dvanáct. Vloni se to týkalo 60 tisíc, letos 190 tisíc a příští rok již 300 tisíc žáků.

I přes prostorové problémy v některých školách se podle pedagogů ukazují jednoznačně pozitivní výsledky u žáků. Stížnosti na nepřipravenost prostor a nedostatek učitelů jsem nezaznamenal – je to dobrá věc, takže se vše během roku, dvou zvládne.

Druhým opatřením je takzvaný Plán na středu. Ve Francii má školní týden místo obvyklých 4,5 dní v týdnu nově jen čtyři vyučovací dny a právě celá středa má být věnována volitelnému vzdělávání, kulturním nebo sportovním aktivitám. Vláda zdvojnásobila svůj příspěvek na tyto mimoškolní í vzdělávací aktivity, aby je spolu s prostředky regionu a obce bylo možné zajistit všem žákům. Méně žáků na učitele a starost o ně nejen po dobu výuky je také svého druhu připomenutím důležitých podmínek účinné výchovy.

Poslední dvě změny jsou čistě pedagogické. První pod heslem „návrat základního učiva do vzdělávacích programů“ připomíná známé americké hnutí z doby před 25 lety Back to Basics. V praxi to pro školáky na prvním stupni v mateřském jazyce znamená například každý den diktát a celkově zvýšenou orientaci na gramatiku a v matematice třeba důkladné procvičování čtyř základních operátorů.

Druhou výraznou pedagogickou změnu představuje častější hodnocení žáků, a to zejména formou testů: v prvním ročníku v září a v únoru, ve druhém pak v září; šesťáci pak budou takto hodnoceni v říjnu atd.

Cílem těchto bilančních hodnocení je „předjímat vzdělávací potřeby“ žáků a přizpůsobit jim výuku. Výsledky budou sice oznámeny i rodičům, nicméně jde hlavně a jen o včasné zjištění silných a slabých stránek žáka. Důraz na funkci zpětné vazby testového hodnocení pro žáka je kupříkladu znát z faktu, že testování v prvním ročníku SŠ je anonymní a výsledek patří jen studentovi.

Tahle připomenutí, ba přímo návraty (základní učivo a důsledné hodnocení vzhledem k jasným standardům) se vymykají našemu reformistickému diskursu o katastrofickém zaostávání našich žáků v „kompetencích pro budoucnost“ a absentující supervizi. Přes všechnu kritiku, která se na francouzské školství také snáší, se zdá, že dvě základní hodnoty – kvalita vzdělání a současně aspoň trochu rovnost šancí – nejsou zcela zapomenuty.

Převzato z Deníku Referendum.

23 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Takové totalitní, socialistické, rakouskouherské a nevím jaké hlouposti by u nás, v reformovaném, moderním školství, neměly šanci.

Pokud by se to stalo, tak Ondřejovi, Bohušovi a Tomášovi popraskají mozkové žilky...

Parťák otec by odešel do SCIO-kláštera.

V. řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
V. řekl(a)...

„návrat základního učiva do vzdělávacích programů“
Proč se v době, kdy autor článku byl náměstkem a pak ministrem školství, děl u nás téměř dokonalý opak?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Všimněte si nejvíce věty o tom, jak si stát uvědomil a přidal finance na...…
U nás to většinou končí jen tím novým zákonem. Finance se hledají formou škrtů.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Tak zákaz mobilů připomíná spíše středověk, ne-li pravěk a pan autor asi neví o čem mluví. Plán na středu? Plácnutí do vody!
Snížit počet hodin ve škole celkově, aby byl odpoledne čas na kroužky ANO, ale tohle moje oblíbená kravina.
A k učivu - vraťte do RVP slova jako žák umí, žák se naučí, žák pochopil a to v tu a tu dobu. A vyjmenujte konkrétní požadavky. Jak málo by stačilo.... My neumíme říct ani takovou pitomost, že na konci třetí třídy bude žák umět zcela zpaměti malou násobilku a punktum.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

"bude žák umět zcela zpaměti malou násobilku"

Člověče bacha, chcete, aby Vás zavřeli a Vaše rodina upadla v nemilost?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Udělejte si v tom, pane Nutzi, pořádek. Tak buď mobily, a nebo násobilka zpaměti.
Obojí je redundantní. Taťkové i mamky Vás utlukou argumenty o buseraci bědných dítek.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Taťkové co jsou s dětmi parta to daleko nedotáhnou. Výchova na principu kamarádství prostě nefunguje, ale říkejte jim to...…. A s čím přijdou dál? Že jejich děti nebudou chodit na hodiny včas, nebo na některé vůbec, nebo že budou do školy chodit v masce?

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Tak děti ve třetí třídě dnes vyplňují přiblblé obrázky v pracovních listech, které si ještě musí kopit, ale malou násobilku je učíme doma, protože biflování je přežitek. Když vám páťák počítá 3x3 na prstech, tak je vám z toho do pláče.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Když vám páťák počítá 3x3 na prstech

Povolte mu doma mobil. Má tam kalkulačku.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Tuhle jsem viděl jak takový mladík platil balíkem stravenek za 80 Kč- Měl zaplatit asi 510 Kč a na prodavačce chtěl, aby mu na kase spočítala, kolik má dát stravenek. Ta kasa to samozřejmě umí, není totiž blbá......

Ygrain řekl(a)...

Back to Basics bych opravdu uvítala. Zrovna předevčírem měl synek za domácí úkol přiřazovačku "kdo je kdo" - otec vlasti a učitel národů, fajn, ale přiřazování, kolikátý Boleslav byl Ukrutný, Pobožný či Ryšavý, opravdu nepovažuju za basic. Vlastně to považuji za naprostou zbytečnost nejen vzhledem k tomu, kde jsme dnes a jak jsme se tam dostali, ale i k pochopení raně přemyslovské bratrostrýcovské vyvražďovačky. Na 1. stupni je to jen balast.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Takovýchto kravin se učí, třeba pataci jak biflej to pořadí všech panovníků a kdo byl čí syn m matka, dcera, otec....nebo přítoky řek či nejvyšší hory.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Tož včil Francie místo Finska?

Radek Sárközi řekl(a)...

Nejsou ve Francii učitelé stání zaměstnanci pod definitivou? A o jejich úvazku a platu rozhoduje, jak dopadli u závěrečných zkoušek?

Ygrain řekl(a)...

Přesně tak, pane Nutzi. Nechť se na mě dějepisáři a zeměpisáři nezlobí, ale náplň jejich předmětu je jak stará skříň, která by potřebovala protřídit. Velmi důkladně. A v leckterém jiném předmětu by se asi taky něco našlo.

Ivo Mádr řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Takovýchto kravin se učí, třeba pataci jak biflej to pořadí všech panovníků a kdo byl čí syn m matka, dcera, otec....nebo přítoky řek či nejvyšší hory. / Nechť se na mě dějepisáři a zeměpisáři nezlobí, ale náplň jejich předmětu je jak stará skříň, která by potřebovala protřídit. Velmi důkladně. A v leckterém jiném předmětu by se asi taky něco našlo.

Ale tuhle náplň panovníků a přítoků si dělají z VĚTŠÍ části sami učitelé. Nic je k tomu nenutí. (Snad kromě přitroublých testů ČŠI. To je ta menší část.) A je úplně jedno, o jaký předmět jde. Víte, že se dají třeba kliky rozebírat na čas? Rozborka, sborka. My zralejší pánové ještě pamatujeme.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Právě že nutí - Testy ČŠI. Jednotná přijímačky atd atd. A jsme u toho. Vágní, nic neříkající RVP plné kravin jako jsou kompetence, ale rozsah a úroveň učiva nikde stanoven není. A tak se děti biflují nesmysly, podstata jim uniká a sedí v lavicích, místo aby byly někde venku, prostě pamatujete? Učitelka Josefína - Petr Spálený - tam je všechno.
Místo Josefíny máme ŠVP a budeš to umět.
Malý příklad s návratem k těm přítokům. Dcera byla v pětce nemocná a dostala vzkaz, že se má naučit levé a potom pravé přítoky Labe. Těch je ale asi 370!!! Tak jsem se snažil zjistit, které se má naučit a které ne. Napadlo mě, že snad ty které mají v učebnici. Výsledek? Učebnici nemají. Je moc drahá, tak má jenom jednu paní učitelka. Další den dostala z přítoků za 4. Uměla jich jenom 15. Kde Labe pramení ale vědět nemusela. To by byla zajímavost a to se nenosí......
Provzdušnění, jak říkal v rádiu pan ministr, zdaleka nepomůže.
Základ učiva na základní škole se bude muset jasně definovat. Jinak se nám to rozleze jako nicota...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

rozsah a úroveň učiva nikde stanoven není. A tak se děti biflují nesmysly, podstata jim uniká

A chcete stanovit rozsah a úroveň, nebo tu podstatu?

Radek Sárközi řekl(a)...

Ve Francii je dějepis a zeměpis spojený do jednoho předmětu.

Radek Sárközi řekl(a)...

A prý tam mají stále umístěnky...

Nicka Pytlik řekl(a)...

A předměstí velkých měst plná mladých nevzdělanců.
Štechové byli na stáži, takže je nakročeno přenáramným směrem...

Okomentovat