25.9.18

Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.


Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.

Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat.  Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.

Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.

Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.

"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:

Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?

NE

Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?

ANO

Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?

NE

Pedagogická komora, z.s.

www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

52 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

V letu:
K anketě je nutné uvést odůvodnění odpovědí ze strany respondentů. V čem se například zkouška neosvědčila?
Namátkou mě napadají jiné otázky: Byly předchozí školní testy s touto zkouškou alespoň srovnatelné? Mají školy vůbec předpoklady pro to, aby zajistily kvalitu testů?
Podmínky na školách budou vždy různé. Dnes na SŠ nastupují čtyři žáci z pěti, což podle mne vylučuje, aby bylo znemožněno studium komukoli, kdo prokáže alespoň minimální znalosti a minimální schopnost logického uvažování. Na SŠ nastupují žáci, kteří mají na ZŠ podprůměrné znalosti - co budou dělat u maturity, jak doženou základoškolské učivo? Za čtyři roky jim vymodlíme maturitu s týmiž důvody?

mirek vaněk řekl(a)...

Chápu, že panuje obava z hodnocení základních škol podle přijimaček. Bližší košile než kabát. Podle ankety asi převažují členové ze základních škol.
Na středních ščkolách se přijimačky osvědčily. U dětí je pozorovatelný nárůst kompetencí.
Ale bodová hranice pro gymnázium by měla být jiná než pro technickou či humanitní odbornou školu. Jiná náročnost pro školu, kde by všichni absolventi měli jít na VŠ a jiná pro školu, kde většina absolventů půjde do procesu.

poste.restante řekl(a)...

Trochu zmatek.
Na střední školy vzhledem k legislativě nastupují prakticky všichni žáci.
Cut-off skóre se týká maturitních oborů a nikoliv středních škol.

Radek Sárközi řekl(a)...

Pozor! To není nic proti přijímacím zkouškám. Je to proti celostátně stanovenému nepodkročitelnému minimu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ale bodová hranice pro gymnázium by měla být jiná než pro technickou či humanitní odbornou školu. Jiná náročnost pro školu, kde by všichni absolventi měli jít na VŠ a jiná pro školu, kde většina absolventů půjde do procesu.

Bingo! A kdo tohle podle čeho a jak stanoví? Odpovím si sám. Na lajnu tlačí především kraje, tudíž nejspíš průmyslová lobby. Ti si určí, kolik chtějí studentů na učňáky (třeba třetinu), brnknou na Cermat, aby jim řekl, kolik bodů měli v poslední třetině. A je vymalováno.

Radek Sárközi řekl(a)...

Současné platné znění: Školský zákon: § 60d odstavec 2:

"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4

Pavel Škoda řekl(a)...

Ale bodová hranice pro gymnázium by měla být jiná než pro technickou či humanitní odbornou školu.
A proč jako?
1) Mezi žáky přijatými v roce 2017/18 na VŠ je jen 48 % gymnazistů. Ostatní vysokoškoláci, tedy jejich většina, jsou z jiných typů škol.

Kraje požadují cut off skóre, protože na některé typy škol se dostávají žáci, kteří nemají předpoklady pro studium na SŠ. To asi gymnazisté nebudou, protože:
2) jejich neúspěšnost u maturit je mizivá,
3) jejich úspěšnost v přijímání na VŠ ihned po ukončení studia na SŠ je 92 %.V delším horizontu ještě vyšší.

Pokud cut off skóre, jehož zavedení považuji za krok špatným směrem, pak pro všechny maturitní obory stejné.

Radek Sárközi řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Radek Sárközi řekl(a)...

Pokud žáci nebudou přijati na maturitní obory, propustí ředitelé nadbytečné učitele z maturitních oborů. Žáci půjdou místo toho na učiliště bez maturity. A za nimi samozřejmě i tito učitelé... Opravdu toto středoškolští učitelé chtějí?

Radek Sárközi řekl(a)...

Můj starší článek, že současné přijímačky na SŠ od Cermatu jsou vlastně nelegální...

https://www.pedagogicka-komora.cz/2018/06/platnost-prijimacich-testu-je-sporna.html

poste.restante řekl(a)...

Pokud žáci nebudou přijati na maturitní obory, propustí ředitelé nadbytečné učitele z maturitních oborů. Žáci půjdou místo toho na učiliště bez maturity. A za nimi samozřejmě i tito učitelé..

Pozdě, pane Sárközi.
Kraje "optimalizovaly" sítě středních škol. Mnozí středoškolští učitelé už dávno učí na základkách, nebo opustili školství.
Nyní jsme v situaci, že bereme každého, kdo se umí podepsat. A prvního půl roku "doučujeme" učivo základní školy.
A všichni se můžou zbláznit z množství neúspěšných maturantů.

Nechť je učitelům každého stupně konečně dovoleno učit.
A učit to, co přísluší danému stupni vzdělávání.


Nicka Pytlik řekl(a)...

Nechť je učitelům každého stupně konečně dovoleno učit.

Jde o to, kdo jim to zakazuje.
Administrativou přetížení ředitelé škol, osvícené ministerstvo školství, bedlivá školní inspekce česká, zpolitizované zřizovatelstvo, potřeštění rodiče či odborníci na vzdělání? A nebo snad dětští psychologové?

poste.restante řekl(a)...

Právě, že všichni, kolego Pytlíku. :-(

Ivo Mádr řekl(a)...

Ze všech těchto debat nabývám dojmu, že za případnou změnou stojí průmyslová lobby. Záměrem je přesunout část žáků ZŠ na učební obory "demokratickou cestou". Průmyslová revoluce 4.0 však bude vyžadovat absolventy středních a vysokých škol. Jsem tedy zastánce současného stavu. CERMAT klidně může vytvořit náročnější přijímací zkoušky a polovina žáků se na maturitní obory nemusí dostat vůbec. Nechat tedy potřebné pravomoci na ředitelích SŠ.

Josef Soukal řekl(a)...

Pořád se zde díváme na středoškolské studium jen z jedné strany. Zkusme to opačně: Jak velké procento žáků odmaturuje z ústních zkoušek jen díky rozhodnutí hodnotitelů? Jaký smysl má předstírání, že dosáhli jisté úrovně vzdělání? Ano, jsou tu čísla ze států EU - ovšem nesvědčí o ničem jiném, než že jiní jedou v téhle potěmkiádě také -, jsou tu nesmyslné kvalifikační požadavky (opět většinou souvisí s Evropou)... ale co vzdělání, jímž se každý zaklíná? K čemu potřebujeme maturanty, kteří nepřečetli ani jednu z dvaceti knih, jež si měli zvolit (i takoví prý jsou, dokonce se tím chlubí na FB)? Pořád se píše o průmyslové lobby - ta nepochybně existuje -, ale v čím zájmu je nivelizace pojmu vzdělání? Kdo potřebuje zrelativizovat všechno? Není relativizace (takřka všeho) dnes už chronickou nemocí civilizace nazývané západní?

poste.restante řekl(a)...

Potěmkiády, to je přesné.
Podle mého soudu bychom měli mít jasno v tom, jaký rozsah znalostí a do jaké hloubky po maturantovi požadujeme.
Následně si pak určit, kolik procent z uvedeného rozsahu je "ještě únosných" pro to, aby absolvent certifikát získal.
A pak už musí být úplně jedno, jestli v daném roce uspěje 75 % maturantů, 95 %, nebo klidně i 100.
To stejné pak platí i pro přijímačky.
Jak může někdo předpokládat, že úspěšně zvládne maturitní studium, když nezvládl v potřebné míře ani učivo školy základní?
Přece na sportovní gymnázia také nikdo nevezme žáka, který skočí do dálky jenom metr.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

CERMAT klidně může vytvořit náročnější přijímací zkoušky a polovina žáků se na maturitní obory nemusí dostat vůbec.

Proč Cermat? Kdyby na tom SŠ OPRAVDU záleželo, mohou si dělat vedle státních také vlastní přijímačky již dávno.

Eva Adamová řekl(a)...

"Průmyslová revoluce 4.0 však bude vyžadovat absolventy středních a vysokých škol."

Průmyslová revoluce *.* bude potřebovat lidi, kteří umí makat, ať už hlavou nebo rukama. Jenže my jim nabízíme stále více pseudovzdělaných maturantů a už i vysokoškoláků, kteří se hlavou nejsou schopni živit a rukama se živit nebudou chtít. Bodejť by chtěli, když strávili léta ve školních lavicích a k manuální práci a praktickým věcem je nikdo nevedl.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Souhlasim s panem Soukalem a poste.restante.
Vic neni treba dodavat.

mirek vaněk řekl(a)...

Pokud jsou školy fnancovány na žáka, bude tenhle nepořádek pokračovat. Dnes už produkují nevzdělance ve velkém i vysoké školy. Situace je neúnosná.
Školy si nic nezajistí. Finance jsou rozhodující.
Přijimací zkoušky na maturitní obory nahrazují kontrolu výstupu ZŠ. Správně by mělo jít o skutečnou kontrolu výstupu - tedy i nematuritních - všech absolventů ZŠ.
Žák, který má schopnosti vystudovat VŠ v určité kvalitě, by měl jít na gymnázia. Ten který je nemá na odborné školy či učební obory. Měla by být možnost z učebního oboru přes nástavbu se dostat na VŠ.
Vysokoškolák, který neumí ani to, co svého času maturant, nemá smysl. Je nepoužitelný.A jako kopáč drahý.

Ivo Mádr řekl(a)...

A je tady zpět ona "inkluze po českém způsobu". Začíná se nám to pěkně vracet v kruhu. Chtě nechtě se snižuje úroveň ve třídách. Nechci spekulovat, ale blížíme se možná v některých ohledech k úrovni škol praktických. Výborní a chvalitební žáci se přesouvají na víceletá gymnázia a soukromé školy, na ZŠ chybí tahouni a vzory pro ostatní. Průměrní žáci se "rychle přizpůsobí" snížené kvalitě ve třídě. A nyní vystartujeme s minimální laťkou stanovenou MŠMT. Bude to mít samozřejmě důsledek. Víceletá gymnázia zůstanou samozřejmě plně naplněna, u některých čtyřletých zůstanou neobsazená místa. Nejvíce to zasáhne SŠ s maturitními obory. A začnou postupně chybět středoškolští absolventi. Jak z toho ven? Zvládnou nové vyšší požadavky absolventi gymnázií bez jakékoliv praxe? Každopádně nemá současná krize snadné a rychlé řešení. Nová reforma musí být propracovaná a pečlivě vyzkoušená. Musí postihnou všechny stupně škol a je to běh na dlouhou trať. A také si myslím, že stanovit laťku na 10% bodového systému v M a ČJ nic neřeší. Pro mnohé je to málo, pro mnohé je to moc. Až do případné reformy ponechat současný stav a nechat přijímačky na ředitelích SŠ. A na případné reformě školství musí být politická shoda hlavních politických sil. A na tuto shodu pomalu a jistě přestávám věřit. Stačí sledovat média.

krtek řekl(a)...

Na kolegy a kolegyně ze SŠ mám dvě otázky:
1) Jaký máte spodní limit? My 5 bodů.
2) Jak zvládají SŠ ti, co jsou blízko této míry - u nás opakují ročníky, odcházejí, sem tam někdo uspěje, procentuálně to nevím.

Z ročníku letošního velká úmrtnost u maturit, přesně ti lidé, u kterých se to očekávalo.

krtek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
poste.restante řekl(a)...

1) Jaký máte spodní limit?
Odpovím takhle. Na 30 míst nastoupilo 22 žáků. Co je to spodní limit?

2) Jak zvládají SŠ ti, co jsou blízko této míry - u nás opakují ročníky, odcházejí, sem tam někdo uspěje, procentuálně to nevím.
Je to podobné. Ale většinou jsou úspěšní, i když někdy až na 2 nebo 3 pokus.
A někdy umí i překvapit. Někdo vyroste z "telecích let" a začne fungovat. Jindy zase někdo skvělý na základce zjistí, že maminka už mu na krk tak nedýchá a začne blbnout.
Život je pestrý. Proto je také celkově dost honíme celé čtyři roky a extrémní lumpy umíme i vyrazit. Možná i díky tomu máme u maturit úspěšnost slušnou a na VŠ se také dostane většina těch, kteří chtějí. (Což ale může také být dáno situací na vysokých školách.) Každopádně z přijatých na VŠ dokončí určitě víc než polovina. Většinou jsme s absolventy dost v kontaktu a na dny otevřených dveří jich vždycky přijde několik.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici moc nesledují tyhlety koncepční věci. Vždycky je ale překvapí, když se žák či žákyně prvního ročníku hned zkraje a pak setrvale po celou dobu přípravy na následná vysokoškolská studia tváří, jakože co? jako... já tu vlastně nechci bejt, jdu jen vokolo, tak jsem nakouk... mě nechte napokoji... jéžiš, to je zase voprus, dneska... pfff...

Pedagogická komora řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...

Takto otázka nestojí. Jde o to, že u státní části přijímaček žák neprokázal skoro žádné předpoklady (beru jako samozřejmost, že počet přijatých bude předimenzován - ovšem nikoli tak jako teď).

Radek Sárközi řekl(a)...

Nepodkročitelné minimum: Takže například ten, kdo dostane u přijímaček 11 bodů, na maturitu má, ale ten, kdo získá 10 bodů, na maturitu nemá?

Josef Soukal řekl(a)...

Po smazání předchozího komentáře můj komentář odpovídá až na komentář následný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdo dostane u přijímaček 11 bodů, na maturitu má, ale ten, kdo získá 10 bodů, na maturitu nemá?

Kdo u přijímaček dostane 11 bodů, má na přijetí ke studiu. Kdo získá 10 bodů, na přijetí aktuálně nemá. Může se ale lépe připravit a zkusit to příště. Kdo mu brání? Jestli na maturitu má, a nebo nemá, vyjde najevo až v průběhu studia

poste.restante řekl(a)...

Na webu, který se tady jmenovat může jsem napsal:

Takže například ten, kdo dostane u přijímaček 11 bodů, na maturitu má, ale ten, kdo získá 10 bodů, na maturitu nemá?
A ten, kdo u testů na řidičský průkaz nesplnil potřebný počet bodů, tak nemá na to být dobrým řidičem?
Ten, kdo nesplnil kvalifikační limit na olympiádu, nemá na to, aby skončil na stupni vítězů?

Když gympl stanoví svou spodní hranici na dvacet bodů, znamená to, že ten, kdo má "jen" 19 bodů nemá na to, aby zvládnul gympl?

To je přece nesmyslná úvaha.
Nejde o to, na co kdo má a na co nemá.
Jde o to, že v příslušném okamžiku potřebnou znalost neprokázal. Tak to holt musí zkusit znovu, nebo někdy jindy.

Je tedy lepší, aby žák šel studovat obor, k jehož úspěšnému dokončení je potřeba vstupních znalostí, jejichž zvládnutí zjevně neprokázal?
Mají tedy na gymnáziích studovat žáci, kteří nezvládli malou násobilku?

Jaký je rozdíl mezi tím, když si minimální hranici stanoví každá škola zvlášť a nebo když je "spodní" hranice určena centrálně?

V obou případech mu přece říkáme: Ty nejsi dost dobrý na to, abys studoval na škole tohoto typu. A v případě minimální hranice to znamená, že buďto musí více zabrat, anebo, pokud toho není schopen, pak zvážit, zda si vybral správný obor.

Je to problém dostupnosti zdrojů.
V současnosti je volných míst na maturitních oborech někde i více, nežli vycházejících žáků. Znamená to tedy, že všichni vycházející žáci mají na to, aby zvládli maturitní studium, když je ředitelé přijmou?
Anebo si jen zajišťují příjem do rozpočtu, ačkoliv jsou přesvědčeni, že žákova šance na úspěch je jen velice malá?

Navíc, dokud není zrušeno financování na hlavu, bude stále možné, aby ředitel žáka přijal ve druhém, či dalších kolech. Bez ohledu na to, jak (ne)úspěšný byl v prvním kole.

Znovu opakuji. Vraťme systém 3 + 2 a přestaňme dělat z jedné přijímací zkoušky fatální záležitost. Když žák na učňáku zjistí, že má na víc, umožněme mu, aby na maturitním studiu pokračoval. Získáme tak člověka, který bude mít univerzálnější vzdělání a tedy i lepší uplatnitelnost na trhu práce.

Anebo zrušme přijímačky úplně a maturitní vysvědčení rozdávejme rovnou s rodným listem. Všichni budou maturanti a všichni budou skvěle uplatnitelní a šťastní. Nebo ne?

Ivo Mádr řekl(a)...

Jen tak jsem zapátral při studiu genealogie na přijímačky na reálku. Tam se přihlásil i můj otec. Do třídy jich vzali 38. Po prvním roce jich zbylo jen 29. Zřejmě to souviselo s financováním tehdejšího školství a dozajista i se školním neúspěchem. Což takhle stanovit financování na třídu a stanovit nejmenší ufinancovatelný počet studentů ve třídě. Ten horní limit je v současnosti znám. Samozřejmě, je to otázka financí plynoucích do školství.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

u státní části přijímaček žák neprokázal skoro žádné předpoklady

A přijímačky prokazují předpoklady, nebo znalosti?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Anebo zrušme přijímačky úplně a maturitní vysvědčení rozdávejme rovnou s rodným listem.

To už je hodně mimo. Copak tam, kde nejsou a nebyly přijímačky, se rozdávají a rozdávaly maturity s rodným listem?

Josef Soukal řekl(a)...

Znalosti schopnost je použít - tj. předpoklady pro studium.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jedním z nezpochybnitelných předpokladů ke studiu je schopnost vymoci si přostřednictvím právníka a intervencí, kde se jen dá, onačejší podmínky k získání příslušného dokladu o zdárném absolvování školy. Někteří lidé jsou schopni a ochotni vynaložit nemalé úsilí pro to, aby nemuseli dělat vůbec nic.

Hanka řekl(a)...

Vždyť ty přijímačky tu byly v minulosti vždycky. Chtěl-li někdo na gympl spočítal celého Bělouna a dostal se. Tak proč prostě neříct, že na gympl je třeba 50-30 bodů, na průmyslovku 20+ a ty co jdou na učnák s maturitou tam stačí 10+. A je to. Nechápu, co v tom pořád je za problém. Chceš se někam žáku dostat? Tak se uč, ať ty zkoušky zvládneš. Cvičných testů i příkladů je spousta. Ale jediný, co nefunguje je snaha těch žáků, kteří pro úspěch v přijímačkách nedělají nic a ještě se pak diví, že teda neuspěli! To je celé. A to, že gympl nebo soška vezme vše a pak se diví, že neumí, to je divný! Páč to přece lze dost dobře očekávat! Neúspěch u testů neúspěch ve studiu, to jde ruku v ruce. Čest vyjímkám.

poste.restante řekl(a)...

A to, že gympl nebo soška vezme vše a pak se diví, že neumí, to je divný!
To není "divný". To je "ekonomická nutnost".
Představte si následující rozhovor:
Ředitel: "Posaďte se kolegyně. Mám pro Vás, bohužel, nepříjemnou zprávu. Od příštího školního roku už nebude pro Vás plný úvazek."
Učitelka: "Ale jak to?"
Ředitel: "Protože do prvního ročníku přijímáme jen 27 žáků - 13 na obor A a 14 na obor B. Tudíž se budou vyučovat Vašemu předmětu společně až do druhého ročníku. Kolegové jazykáři jsou na tom stejně."
Učitelka: "Ale proč je jen 27 žáků? Vždyť na A jsme měli 65 přihlášených a na B dokonce přes 80?"
Ředitel: "Ano, to je pravda. Ale stanovili jsme si naši školní hranici na 25 bodů a z těch přihlášených ji splnilo jen tolik, kolik jsem uvedl. Takže je mi líto..."

Chápete? Ani na gymplu, ani na sošce se nikdo nediví. Oni přece vědí, koho přijali a že to byl čtyřkař či dokonce repetent a logicky nejspíš maturitní obor nezvládne.
Ale chtějí přežít.
Vy byste radši vyhodila kolegu z práce a držela hrdě "Standartu kvality"? Jestli ano, pak Vám čest jako opravdu velké výjimce.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...


A nyní aktualizace rozhovoru

Učitelka: "Ale proč je jen 27 žáků? Vždyť na A jsme měli 65 přihlášených a na B dokonce přes 80?"
Ředitel: "Ano, to je pravda. Ale stát stanovil hranici na 25 bodů a z těch přihlášených ji splnilo jen tolik, kolik jsem uvedl. Takže je mi líto..."

Josef Soukal řekl(a)...

Což znamená, že trojkař ze ZŠ se na školu v klidu dostane, protože snížení počtu středoškoláků půjde dejme tomu na 3 z 5 v populačním ročníku. Zdeňku, proč tolik bojuješ o své čtyřkaře nebo nebo snad i repetenty, když víš, co dokážou a co nedokážou?

poste.restante řekl(a)...

Ad "aktualizace rozhovoru"
Proto pořád dokolečka opakuju, že mluvit o stanovení minimální hranice, aniž by došlo ke změně financování, je prostě blbost.
Kdo bude financovat "ekonomicky ztrátové" třídy, které zákonitě někde musí vzniknout?

Anebo bude možné přijmout "podlimitní žáky" v druhém a třetím kole?
No tak to potom ale nemá nějakou hranici vůbec smysl určovat.

Eva Adamová řekl(a)...

"Na kolegy a kolegyně ze SŠ mám dvě otázky:
1) Jaký máte spodní limit? My 5 bodů."

Moji žáci 9. třídy, kteří se v matematice v hodnocení pohybují mezi čtyři až pět, přijímačkové testy z matematiky zvládají kolem deseti bodů. No ono taky úspěšnost v písemce pod 30 % je prostě pětka. A 30 % z padesáti je, nemýlím-li se, 15 bodů. Bože, jak hluboko jsme to vlastně klesli?

Hanka řekl(a)...

Ad rozhovor
Zažila jsem ho už jednou na ZŠ, tak jsem nuceně změnila místo.
Chápu, že nebude místo na každém okrese, ale místa jsou. Vždyť i ministr avizuje, že chce více lidí do škol!
A příchod učitele ze SŠ na ZŠ na pár let, jej jen obohatí, páč zjistí, jak to ve skutečnosti s těmi žáky je...
Já vím, že to není univerzální ŕešení, ale řešení to je.

poste.restante řekl(a)...

Ministr, ať si avizuje co chce. Uvěřím jen takovým proklamacím, které se reálně uskuteční.

To "obohacení" má ale i odvrácenou stranu.
Třeba, když učitel - "vědec gymnaziálního typu" přejde na druhý stupeň. Výsledkem je utrpení pro žáky i pro učitele.
Nemluvě o tom, že když na střední ztratíte učitele odborných předmětů, nejspíš ho už do školství jaktěživ nedostanete.
Dávám přednost tomu, když každý dělá to, co umí a tam, kde patří.
Přiznejme si, že ne každý umí učit na všech stupních škol. Já bych si také netroufnul na první stupeň a nijak se tím netajím.

Hanka řekl(a)...

PR-jistě máte pravdu v těch odborných předmětech, to i těď je obtížné sehnat dobrého člověka. Nicméně pro předměty, které se učí na obou typech M-Čj-Aj-F-Ch-a další by ten slet z výšin nebyl špatný. Jasně, že to není pro všechny, ale mít tu zkušenost je k nezaplacení.

Ad pohovor aneb o naplněnosti s hranicí bodů. To lze přeci i s tím skloubit, a relativně jednoduše. Přijmete ty, co zvládli a doplníte těmi, co trochu zaostali a dáte jim hned při přijetí seznam věcí, co v přijímačkách nezvládli a musí se doučit, protože po rozkoukání v září bude test a pokud v něm neuspějí, budou mít problém ten prvák zvládnout. A je to. Viděla jsem jednou jedinkrát, že po nástupu na SŠ dostali žáci seznam z čeho budete hned v září test a přijde mi to naprosto správná cesta. Ano u PZ jsi neuspěl, nevadí, máš šanci se doučit a v prváku uspět s ostatními. A pak už je to na nich. Seznam samozřejmě dostanou všichni, ale někteří budou muset makat víc než jiní. A pak je to na škole kolik z nich si nechá propadnout až u maturit a kolik jich nechá propadnout dřív.

poste.restante řekl(a)...

Zkušenost k nezaplacení to je.
Měl jsem příležitost čuchnout k práci na základce. - Myslím tím, že jsem odučil jeden školní rok. Tudíž tvrdit, že mám zkušenosti s učením na základce by mi přišlo příliš troufalé.
Ale umožňuje mi to umět se na některé problémy podívat i z jejich pohledu. A tak ačkoliv učím na střední škole, myslím, že docela chápu, proč některé věci na základní škole jsou právě tak, jak jsou.

Ano u PZ jsi neuspěl, nevadí, máš šanci se doučit a v prváku uspět s ostatními. A pak už je to na nich.
Hm. A v čem se to liší o současného stavu?
Stejně bereme všechny, bez ohledu na to, co umí. A oni vědí hned, po prvním měsíci nejpozději, kde mají mezery. A výsledek? Propady u maturit.
Až u maturit, protože za každou hlavu a každý rok se platí. Tudíž ho samozřejmě po prváku nevyhodíme.
Ostatně, podle Vás je pro žáka lepší, když na maturitní obor nastoupí a je vyhozen po prvním ročníku?
Nežli kdyby šel na učňák a buďto to zkusil za rok znovu, anebo si dodělal maturitu v systému 3 + 2?

Já dávám přednost opačnému přístupu.
Ať uchazeč o maturitní studium ví, co se po něm bude chtít. Jaké minimální znalosti prostě mít musí, protože bez toho prostě "nejede vlak".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Proto pořád dokolečka opakuju, že mluvit o stanovení minimální hranice, aniž by došlo ke změně financování, je prostě blbost.


A nejenom to. Bylo by potřeba změnit i strukturu maturitních oborů. Třeba dát šanci nematuritním kosmetičkám. Já se ale bojím, že zavedení minimální hranice tohle všechno předběhne.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Zdeňku, proč tolik bojuješ o své čtyřkaře nebo nebo snad i repetenty, když víš, co dokážou a co nedokážou?


O své čtyřkaře? Odvážná fabulace.

Vpustit minimální hranici do tak selektivního systému, jako je ten český, je nebezpečný experiment.

Josef Soukal řekl(a)...

O čtyřkaře ze ZŠ, tak to bylo míněno.
"Já se ale bojím, že zavedení minimální hranice tohle všechno předběhne."
A proto raději rovnou zavedení minimální hranice zavrhneme? Jen návrh konkrétního opatření může nějakou diskusi rozběhnout. Diskusí samozřejmě nemyslím ten mediální povyk z pera nejrůznějších Feřteků.

Josef Soukal řekl(a)...

A dobře víš, že já ani kolega PR se nepřimlouváme za zavedení jednoho opatření bez systematického řešení. Jen reagujeme na snahu žádnou diskusi v tomto směru nevést.

poste.restante řekl(a)...

Přesně tak.
Debata o minimální hranici se vede v rovině "je to zlo, které brání dětem získat vzdělání". Ale tak to prostě není.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Bránit dítěti získat vzdělání může právě a jen to dítě samo.
Buď tím, že nemůže, a nebo tím, že nechce.
Tedy pokud se tím 'získat vzdělání' nemyslí 'získat papír o vzdělání'.

Okomentovat