30.9.18

TÝDEN startuje projekt ČESKÁ VĚDA ZBLÍZKA

Časopis TÝDEN, vlajková loď vydavatelství EMPRESA MEDIA, a. s., zveřejní v pondělí 1. října v čísle 41/2019 první díl seriálu Česká věda zblízka. V sérii rozhovorů se čtenáři seznámí se špičkovými vědeckovýzkumnými pracovišti České republiky a jejich představiteli.

ČT24: Děti na základních školách tloustnou

Lékaři bijí na poplach. S tím, jak klesá zájem o tělocvik – roste na základních školách počet obézních dětí. Nadváhou trpí každé čtvrté dítě. Dalších 10 % je obézních. Co s tím?


Zdeněk Bělecký: Nechutná propagandistická manýra

Zdeněk Bělecký reaguje na stále po sociálních sítích kolující červnovou kampaň Učitelské platformy a poté i Britských listů, kde je editorem Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, na kterou navázal Jan Kala, zakladatel základních škol HEURÉKA v rozhovoru pro Seznam Zprávy.


29.9.18

World Economic Forum: Z rozvinutých zemí jsou jen učitelé v ČR placeni méně než učitelé v USA

Ano, čeští učitelé jsou nejhůře placeni... Půl roku starý článek bude ještě dlouho aktuální.

Ondřej Šteffl: Vzdělanost

Ondřej Šteffl zveřejnil odkaz na videoklip Projektu Komenský2020 Porada o nápravě věcí lidských k 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského.


28.9.18

Zdeněk Sotolář: Kdo bude a kdo nebude mít prospěch z vyšší úmrtnosti u přijímaček?

Nejdřív přišla jednotná státní maturita, po ní jednotné státní přijímačky a teď se dere na svět státem posvěcená jednotná lajna, přes kterou se nikdo nedostane k maturitnímu studiu. O co jde?

Vladimír Pikora: Česká pohádka o škole zdarma

Mám rád pohádky. Ale většinou mě baví jen o Vánocích. Tuhle jsem slyšel jednu pohádku v září a vůbec mě nebavila. Byla to pohádka o tom, že základní škola je zdarma. Prý že ze zákona. Což samozřejmě ani omylem není pravda.

Radek Nohl: Ministerstvo školství připravilo dotaci 50 milionů pro město, za které lobboval druhý muž ANO

Policisté zjistili, že Ministerstvo školství připravilo dokument pro vyplacení 50 milionů korun. Chyběl na něm už jen podpis ministryně. Vyšetřování kauzy rozdělování sportovních dotací, ve které čelí stíhání bývalý šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta a předseda České unie sportu Miroslav Jansta, přivedlo policisty k dalšímu případu.

Tomáš Feřtek: Minima pro přijetí na střední školy: Vzhůru na dno evropských statistik

Ministr školství Robert Plaga uvažuje o zavedení minimálního počtu bodů, které budou napříště nutné pro přijetí na střední školu s maturitou. Činí tak na nátlak Asociace krajů, která o zavedení „nepodkročitelné hranice – cut off score“ usiluje už dlouho. Kromě jiného proto, že v krajských zastupitelstvech mají silné slovo průmyslníci, kteří dlouhodobě hledají jednoduchý nástroj, jak přesunout větší podíl žáků devátých tříd do učilišť, protože současná třetina populačního ročníku jim přijde málo.

Michal Komárek: Kdo radí politikům ve školství? Učitelé, nebo samozvaní experti?

Kdo se dokáže kvalifikovaně vyjadřovat k problémům a budoucnosti škol? A jak dobří jsou v tom učitelé? Tyto otázky připomenulo jednání expertního sboru prezidenta republiky. Poradci Miloše Zemana za přítomnosti ministra školství dospěli k závěru, že inkluze by měla být na českých školách omezena a že nesmí být útokem na speciální školství. Část učitelů názor přivítala. Jiní se nechali slyšet, že politici by se neměli o školství radit s lidmi, kteří mu nerozumějí.


Štěpánka Tůmová: Městská škola alternativní výuku odmítla, rodiče si vydupali vlastní

Navzdory mnoha překážkám se v Náchodě od září otevřela nová Základní škola Pod Montací. Její vznik zařídili rodiče, kterým se nelíbilo, že městská škola odmítla pokračovat s alternativními třídami. Zařízení je oficiálně pobočkou školy v Trutnově se vzdělávacím programem Začít spolu.

Kateřina Perknerová: Šikana na školách? Lepší se to, ale ostražitost je namístě

Jmenuje se šikana a má například tuto podobu: „Já to tam nedávám, nikdo mi nevěří a jsem úplně v háji, holky mě bijou, protože jsem chytrá a nedělám to, co oni chcou. Jeden kluk mě furt osahává, dává mi pusinky a nechce mě nechat být. Mám hrozný strach, co se bude dít, tak prosím, udělejte s tím něco. Už jsem si chtěla vzít život, ale dala jsem tomu ještě šanci.“

Klára Mrázová: Na základních školách chybí asistenti pedagoga, hledají je i měsíce

Sehnat asistenta pedagoga do některých škol na západě Čech je obtížné. Potíže mají především na Plzeňsku a Tachovsku. Důvodem je to, že řada zájemců nemá nutnou kvalifikaci, k nástupu je odradí dojíždění a hlavně špatné finanční ohodnocení.

Michaela Endrštová: V Boleslavi učitelům došla trpělivost. Za lepšími platy odešli do Škody

Střední škola v Mladé Boleslavi přišla o pět učitelů, kteří šli kvůli lepším platům pracovat do společnosti Škoda Auto. S podobnou situací se potýká spousta dalších škol. V celé České republice totiž chybí řada kantorů. Nejvíc se školám nedostávají učitelé prvního stupně, matematiky, informatiky a jazyků.

Anglicky, aby rozuměl opravdu každý?

Česká vzdělávací aplikace Mooveez oceněná organizací British Council jako nejlepší digitální produkt pro výuku angličtiny se představí na mezinárodní konferenci učitelů angličtiny, která začíná zítra v Košicích. Dvoudenní setkání s názvem Real Deal zaměřené na problematiku „skutečného“ jazyka pořádá Slovenská komora angličtinářů (SKA) a zúčastní se jí přednášející z desítky zemí včetně České republiky.

27.9.18

Tomáš Zima: Školství chybí dlouhodobá koncepce. Každý přijde a chce otočit kormidlem

Rozpočet pro vysoké školství vzroste, sjednaná částka je o 200 milionů vyšší než suma, se kterou dosud počítal vládní návrh rozpočtu. Má český stát dlouhodobou koncepci rozvoje vzdělávání?


Jiri Hlavenka: Jedna z věcí, ze kterých jsem i v té malé krajské politice zoufalý

Z komentáře na sociální síti Facebook k avízu Českého rozhlasu Plus na středeční pořad Radiofórum vybíráme: "Existují tzv. užitečné a neužitečné pracovní obory a my ve vedení státu víme které to jsou. Užitečný je kovoobráběč strojů a neužiteční jsou kulturní antropologové."


Radiofórum: Kdo se hodí na maturitní obor?

Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat? Ve studiu pořadu Českého rozhlasu Plus Radiofórum byl 26. září 2018 hostem Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z.s., moderoval Tomáš Pavlíček.

Kamil Kopecký, René Szotkowski: Kybernemoci - úvod do problematiky

Nadměrné používání informačních a komunikačních technologií má na zdraví člověka velmi často negativní dopad. Ten se projevuje např. nárůstem počtu obézních dětí, zvýšením počtu očních onemocnění, rozvojem cukrovky, onemocnění srdce apod. S nadměrným používáním informačních a komunikačních technologií se však pojí také celá řada onemocnění, se kterými jsme se v minulosti běžně nesetkávali. Ta se označují jako tzv. kybernemoci. A právě na ně se zaměříme v našem dnešním článku.

Klára Horáčková: Cesty k začleňování žáka s překážkami v učení

Stojaté vody našeho školství jsou stále častěji rozvířeny novátorskými zásahy. Posledních několik bouří nesou jména Jednotné přijímací zkoušky, Státní maturitní zkouška, Integrace či Inkluze.

Ondra Lněnička: Ke zvýšení platů učitelů

Narazili jsme na sociální síti Facebook na zajímavou úvahu, z textu vybíráme: "Plošné zvedání platů není řešením. Pro regiony, jako jsou velká města (a hlavně Praha), kde je opravdu nedostatek učitelů skoro všech aprobací, takové přidání nic nevyřeší, protože reálně chybí učitelé. Přidání žádné další nevygeneruje."


26.9.18

AMSP ČR: Školní jídelny nekale konkurují restauracím

Propracovaný systém čítající více jak osm tisíc školních jídelen řadí Českou republiku na přední pozice v Evropě. Jejich cílená podpora, kterou poskytuje stát, obec či kraj se ale začíná stávat nekalou konkurencí pro malé restaurace v jejich okolí. Školní jídelny totiž neposkytují své služby pouze v rámci školy, ale stále častěji nabízejí pokrmy i komerčním návštěvníkům, zejména seniorům, což značně znevýhodňuje běžné restaurační provozovny. Platforma Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) „Moje restaurace“, která sdružuje menší stravovací provozovny, proto připravila ve spolupráci s agenturou IPSOS anketu, která problematiku zmapovala.

Ze sociálních sítí: Studium s maturitou by už nemělo být pro všechny

Ministr školství Robert Plaga (ANO) navrhne, aby žáci u přijímacích zkoušek na střední školu museli získat určitý počet bodů, který jim zajistí studium maturitního oboru. #Radiofórum se dnes ptalo: Měl by stát určovat, kdo se hodí na maturitní obor, nebo ne? Mají, nebo nemají mít školy právo vybírat si své žáky? Proč? A jak moc je podle vás žádoucí, aby se snížil počet dětí přijatých do maturitních oborů a zvýšil se počet žáků učilišť?


ČŠI: Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části maturitní zkoušky (tematická zpráva)

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem inspekční činnosti zaměřené na vzdělávání ve středních školách s obory vzdělání s maturitní zkouškou, které opakovaně vykazují vysokou míru neúspěšnosti ve společné části maturitní zkoušky.

Jana Nováčková: Tvrdá autoritativní, i vše dovolující permisivní výchova, dětem ubližují (3. díl)

Stále více lidí má dojem, že škola v té podobě, jak většinově funguje nejen u nás, nevede k tomu, aby z dětí vyrůstali tvořiví, svobodní, jedinci, kteří umí spolupracovat. Spíše naopak, vede k tomu, že absolventi takového školství vidí život jako závody, soutěž, boj o přežití, moc, majetek, peníze, slávu, prestiž a postavení. A přijde jim to normální. Výsledkem je nikoli lidský, ale zvířecí svět zákona džungle, kde silnější vítězí. A tak vznikají různé snahy o jiné, alternativní pojetí školy: Waldorfské školství, ScioŠkoly, Montessori školy, domácí vzdělávání a podobně.

Výsledky Studentských voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy

V pondělí 24. a úterý 25. září proběhly na středních školách po celé České republice již po desáté Studentské volby. Středoškoláci vybírali mezi kandidáty do zastupitelstev obcí. S ohledem na povahu systému voleb do obecních zastupitelstev organizátor nezajišťoval celorepublikový sběr a vyhodnocení výsledků. Výsledky jsou proto tentokrát zpracovány a uveřejněny pouze pro volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, kde se tradičně do Studentských voleb zapojuje nejvíce škol.

25.9.18

#denoffline

Webový magazín Flowee.cz s podporou Národního centra bezpečného internetu vyhlašuje na 29. září 2018 #denoffline.

Díky chytrým telefonům a sociálním sítím jsme neustále online. Jsme v permanentním spojení s ostatními, což je jistě skvělé. Ale… nic není zadarmo.

Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.

Jana Nováčková: Představa, že spravedlivé je dát každému stejně, je vrcholem nespravedlnosti (2. díl)

Z minulého rozhovoru s psycholožkou Janou Nováčkovou mi jedna myšlenka utkvěla v hlavě opravdu silně – a mám dojem, že v tom nejsem sama: „Pokud byste chtěli vybudovat prostředí, které je naprosto nepřátelské mozku a učení, pak byste zřejmě vybudovali něco, jako školní třídu v současné klasické škole. Tradiční škola jde proti tomu, jak se učí náš mozek…“

MŠMT: Posudky Nezávislé odborné komise ke společné části maturitní zkoušky - podzim 2018

Nezávislá odborná komise (NOK) je poradním orgánem MŠMT při vyřizování žádostí žadatelů o přezkoumání výsledků hodnocení maturitní zkoušky. V komisi jsou zastoupeni odborníci na vzdělávání, testologii, metodiku a didaktiku předmětů z akademické obce a odborníci z Národního ústavu pro vzdělávání, kteří posuzují soulad obsahu didaktických testů s obsahem katalogů požadavků ke společné části maturitní zkoušky.

Zdeněk Nutz: Jsme vůbec ještě úplně normální?

Proč nejdou peníze na školy přímo a musí se propasírovat přes Brusel? Odpověď je jednoduchá. Pokud pošlete peníze přímo školám, nešla by kravička cestou podojit. Došla by do škol celá, nevydojená a ředitel by si mohl sám rozhodnout, kdo a jak ji bude dojit.

Václav Trojan: Chceme toho po ředitelích stále více, skutečně je jejich systematická příprava a podpora zbytečná?

Přinášíme dopis Václava Trojana, ředitele Ústavu profesního rozvoje pracovníků ve školství Pedagogické fakulty Univerzity Karlova, předsedovi Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP.


Varianty: Pražským učitelům nabízíme školení k posílení kompetencí při prevenci rizikového chování

Pražským pedagogům a školním metodikům prevence nabízíme školení a výukové nástroje k posílení kompetencí při prevenci rizikového chování, jakým je extremismus, rasismus, xenofobie, netolerance a násilí. Ve vzdělávacím modulu se naučíte pracovat s materiály a metodami, které spojují oblast prevence rizikového chování s výukou zaměřenou na aktuální témata. Součástí modulu je nová desková hra, která pomáhá studentům klást otázky i odpovídat na ně.

E-kniha pro vás: Komunikační systém VOKS

Mnoho dětí s diagnózou poruch z okruhu autistického spektra (PAS), Downovým syndromem, těžšími formami mentálního postižení či jinými vývojovými poruchami má problémy naučit se používat mluvenou řeč. Zvláště děti s PAS mohou mít díky svému odlišnému chápání světa velké potíže porozumět mluvené řeči a používat ji funkčním způsobem. Dokonce i ty děti s PAS, které verbálně komunikují, nedokážou vždy smysluplně odpovědět na otázky nebo nám sdělit své potřeby. Často se neorientují v řeči ostatních, sdělovanému nerozumí, nebo rozumí jen velmi omezeně, protože mohou mít problém orientovat se v množství slov valících se na ně, přestože jednotlivě jejich význam chápou. Pro porozumění a užívání mluvené řeči bývají další komplikací, kromě zmíněného obtížného zpracovávání sluchových podnětů, také významné problémy s generalizací, transferem a pamětí, potíže s intermodalitou, serialitou a napodobováním, a v neposlední řadě i deficity v oblasti sociální interakce.

Asociace krajů ČR: Kraje žádají zavést v rámci centrálních přijímacích zkoušek na střední školy jednotné bodové ohodnocení jako podmínku přijetí žáka

Úroveň vzdělávání a výsledky maturitních zkoušek jsou na řadě středních škol tristní. Hejtmani proto vyzývají ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu k urychlenému řešení. Žádají zavedení jasného bodového ohodnocení uchazeče v rámci centrálních přijímacích zkoušek na všechny typy středních škol, včetně těch soukromých, na základě kterého by pak byl teprve žák přijat ke studiu. Takové opatření by mohlo pomoci zastavit přijímání žáků bez studijních předpokladů a odstranilo by také rozdíly v přijímání uchazečů do soukromých a krajem zřizovaných škol.

Novinky.cz: Kraje chtějí u přijímaček na SŠ jednotnou hranici pro přijetí. Ministerstvo to zváží

Úroveň vzdělávání a výsledky maturit jsou na řadě středních škol tristní, tvrdí hejtmani. I proto vyzývají ministra školství Roberta Plagu (ANO), aby zavedl jasné bodové ohodnocení uchazeče v rámci centrálních přijímacích zkoušek na všechny typy středních škol včetně soukromých, na základě kterého by byl teprve přijat ke studiu. Má to zastavit přijímání žáků bez studijních předpokladů a odstranit rozdíly mezi školami. MŠMT je o tom ochotno debatovat.

24.9.18

EDUin: Žádáme o urychlené projednání závěrů zprávy OECD (Education at Glance 2018) na Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu

EDUin dnes rozeslal poslancům a poslankyním, členům školského výboru, otevřený dopis, který upozorňuje na závěry každoročního srovnání stavu vzdělávacích systémů zemí OECD. Situace v České republice je podle něj tristní. Proto žádáme poslance a poslankyně, aby závěry zprávy Education at a Glance projednali a formulovali opatření, která povedou k rozvoji vzdělávacího systému ČR.

Radek Sárközi: Třídní učitelé si zaslouží více peněz

Sněmovna by dnes měla hlasovat o novele zákoníku práce, která má zajistit adekvátní odměnu třídním učitelům. Očekávám bouřlivou výměnu názorů, protože do školy chodil každý. A většina lidí s nostalgií vzpomíná právě na své třídní učitele. I rodiče nejčastěji komunikují právě s nimi.

Václav Klaus ml.: Ředitel školy na seznamu ohrožených druhů

Svět okolo nás má více vrstev. Hlavní je ta osobní pochopitelně. Zdraví, vztahy, rodina, kariéra… Pak jsou dějinné události a hlavní parametry země, kde žijeme. Maďarsko, volby, migrace, rozvrat hodnot, na kterých stál západní svět… A pak jsou ještě věci „mezi“, kterých si často nevšímáme.

E-kniha pro vás: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu)

Tento dokument je doporučením Evropské komise členským zemím, jak definovat potřebné digitální kompetence učitelů. Navazuje na již dříve vypracovaný rámec digitálních kompetencí evropského občana (The Digital Competence Framework for Citizens) a spotřebitele (The Digital Competence Framework for Consumers) i na definici digitálně fungující vzdělávací organizace (Framework for Digitally Competent Educational Organisations). Zavádí jednotné pojetí a společnou terminologii s cílem zvýšit porozumění a usnadnit spolupráci v rámci vzdělávání.

Ondřej Neumajer, Daniela Růžičková, Bořivoj Brdička: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu

Tak, jak se mění svět kolem nás, škola a prostředí, ve kterém se učení žáků odehrává, mění se i nároky na učitele. Již více než tři desetiletí do práce učitelů s různou mírou intenzity a úspěšnosti pronikají digitální technologie. O jejich účelném začleňování ale stále panují nejasnosti. Teprve před několika lety začaly v evropských institucích snahy o vytvoření systematického popisu digitálních dovedností a kompetencí, kterými by měli být vybaveni učitelé. Také bylo stále více zřejmé, že ve sbližující se Evropě je nutné hovořit i v této oblasti společnou terminologií. Výsledkem těchto snah je rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu.

8. ročník komiksové soutěže Bohouš a Dáša mění svět

Už poosmé vyhlašuje vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni komiksovou soutěž Bohouš a Dáša mění svět pro žáky a studenty základních a středních škol. Bohouš a Dáša jsou komiksoví hrdinové, kteří už dvanáct let provázejí učitele a žáky aktuálními tématy, jako je migrace, lidská práva nebo klimatické změny. Tématem letošního ročníku je: Co pro mne znamená demokracie?

Přihlašte se na e-learningové kurzy Občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, z.s. v rámci grantu VOSK - vzdělávání k sociálním a občanským pořádá dva e-learningové kurzy: Mytologie sounáležitosti a Občanka v souvislostech.

Jana Nováčková: Pokud byste chtěli vybudovat prostředí, které je naprosto nepřátelské mozku a učení, pak byste zřejmě vybudovali něco takového, jako je školní třída (1. díl)

Jaká je kvalita výuky na našich školách? Jaký vliv má podoba současného školského systému na životy dětí a tím vlastně na budoucnost celé společnosti? A mohla by výuka probíhat jinak? Třeba tak, aby děti nebyly pouze malými pasivními kolečky v soukolí stroje, který je formuje do podoby poslušných, papouškujících automatů a bezohledných kariéristů? Aby byly schopny spolupráce a tvořivosti, uvažování v souvislostech a zušlechťování charakteru? Stačí korektury, kterými naše školy prošly po roce 1989, nebo je potřeba hlubších změn, které by přeměnily samu podstatu podoby škol, aby se výrazně lišily od toho, jak je v podstatě známe od dob Marie Terezie? O těchto a souvisejících otázkách rozmlouváme s psycholožkou, doktorkou Janou Nováčkovou.

Sabina Vojtěchová: Tříleté děti mají nárok na místo ve školce, přesto každé šesté u zápisu neuspěje

Tříleté děti mají ze zákona nárok na místo ve školce. Ta ale stále chybí. Letos neuspěla každá šestá žádost o zapsání tříletého dítě do předškolního zařízení. Rodiče se v takovém případě mohou obrátit na soud.

23.9.18

Zdeněk Sotolář: Ta naše reforma česká aneb Jak z toho ven, pane ministře?

13 let od zavedení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které nahradilo osnovy, se opět objevuje kritika biflování letopočtů, plžů, mlžů a přítoků řek. Proběhla vůbec nějaká reforma?

Jitka Dolanská: Naučit děti číst a psát je rok od roku těžší, říká ředitelka školy

Už sedm desítek let působí v sousedství kostela sv. Mikuláše tak trochu jiná škola. Její název se v průběhu let měnil, poslání ale zůstalo. Deset let školu vede ředitelka Miloslava Hartmannová.

Anketa: Cítíte se v českém vzdělávacím systému svobodně?

Táta parťák vyzval na sociální síti Facebook k hlasování v anketě a případně ke zdůvodnění volby v komentáři. Otázka je sice poněkud široká (i manipulativní) a škála odpovědí naopak úzká, ale doufejme, že v komentářích se objeví zajímavé postřehy od všech skupin aktérů. Na první pohled je jasné, že většina komentujících zaměňuje vzdělávání a školství. Táta parťák se stal tak trochu mediální hvězdou a samozřejmě přitahuje především ty, kterým vyhovují jednoduchá populistická řešení.


22.9.18

Tereza Chlubná: Informatika na školách

Rámcové vzdělávací programy pro informatiku na základních a středních školách jsou zastaralé. Co dělat, aby českému školství v digitální gramotnosti neujel vlak?


Monika Zavřelová: Ať si děti vyberou, co chtějí číst, a možná tím překvapí

Před lety převedlo ministerstvo školství kompetenci sestavovat seznam doporučené četby na školy. Nyní by však více než polovina české veřejnosti uvítala, kdyby do jeho podoby mohli částečně mluvit i žáci a studenti. Avšak jedině za podmínky, že by do něj stále mohli zasahovat i vyučující. Průzkum Martinus realizoval na reprezentativním vzorku 525 respondentů prostřednictvím služby Instant Research.

Hana Filipová: Vzdělávání pro mě není byznys, chci se přiblížit zahraničním školám, říká šéf PORG Martin Roman

Jeho tématem už není energetika, ale vzdělávání a nutnost reformovat české školství. „Jsem byznysově orientovaný člověk, ale ne v oblasti vzdělávání,“ tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro magazín E15 Premium Martin Roman, bývalý šéf ČEZ a nyní předseda správní rady soukromé základní školy a gymnázia PORG či autor projektu Čtení pomáhá.

21.9.18

Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi

Pedagogická komora podporuje revizi inkluze, o kterou usiluje ministr školství Robert Plaga. Spolek Pedagogická komora uspořádal mezi svými členy anketu, z níž vyplývá, že pro současnou podobu inkluze, jak ji prosadila ministryně Kateřina Valachová, jsou pouhá 2 % respondentů. Na řadu nedostatků v nastavení společného vzdělávání upozorňovali pedagogové z praxe již před přijetím aktuálně platné legislativy, ale tehdejší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou jejich odborné výtky ignorovalo.

Martina Procházková: Podívejte se na běžné ráno před školou, je to džungle

Každoročně přibývá rodičů, kteří své děti vozí do školy autem. A ve velkých městech či u velkých škol se širokou spádovostí se denně odehrává dopravní drama. Desítky aut najíždí k chodníku, parkují u obrubníků. Ti řidiči, kteří místo nenajdou, stojí takzvaně „na blikačky“, kde se dá. A mezi auty pobíhají malí školáci.


ČSU: Středoškoláci upozorňují na rozdíly mezi praxemi, jejich problematičnost ukazuje průzkum

Po seznámení se s komplexní legislativou týkající se praktických cvičení, tzv. praxí, se Česká středoškolská unie rozhodla zmapovat současnou situaci pomocí dotazníku adresovaným přímo studentům. Statistické šetření je unikátní právě v tom, že samotný pohled žáků na vykonávání praxí v posledních letech nikdo kromě České středoškolské unie plošně nezkoumal. Výpovědi žáků jsou čistě subjektivní, a tak průzkum nabízí jedinečný pohled na silné a slabé stránky systému vykonávání praxí v rámci středoškolského studia.

Obecní volby: Jak konkrétní obce vytvářejí vizi rozvoje vzdělávání a jak ho podporují

Obraz České republiky podle mezinárodního hodnocení vzdělávacích systémů Education at a Glance 2018 z hlediska investic a rozvoje je tristní. Přesto v ČR existují dobré příklady praxe na lokální úrovni. Řada menších i větších obcí v ČR si uvědomuje, jak důležité je podporovat lokální vzdělávací systém. Během vrcholící kampaně před obecními volbami bychom rádi přinesli ukázky toho, co mohou obce dělat. Právě oblast vzdělávání by měla být při rozhodování voličů jednou z nejdůležitějších.

Lukáš Bartoň: Revize RVP ovlivní charakter vzdělávání v ČR a na další generaci, proto je neveřejnost až utajenost tohoto procesu před občany kontraproduktivní

Z interpelace na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. září 2018 vybíráme: Scházejí se předmětové panely, vznikají studie a zprávy od oslovených expertů. Bohužel je ale odborná i laická veřejnost celý rok prakticky bez informací o tom, kam revize směřují. Prosakují třeba fámy o směřování zpátky k osnovám, které zneklidňují školy, které se s RVP a ŠVP naučily pracovat směrem ke kvalitní a moderní výuce. Revize RVP ovlivní charakter vzdělávání v ČR a na další generaci, proto je neveřejnost až utajenost tohoto procesu před občany kontraproduktivní.

Výzva Josefa Soukala k založení odborného sdružení češtinářů a bohemistů

MŠMT: Ministr Plaga jednal se členy malé tripartity

Rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2019 byl hlavním tématem čtvrtečního jednání Rady hospodářské a sociální dohody pro vzdělávání a lidské zdroje (tzv. malé tripartity) v budově MŠMT.

Marek Výborný: Obor kosmetička je dnes v Národní soustavě kvalifikací uveden s povinnou maturitní zkouškou. Dodnes mi nebyl nikdo schopen vysvětlit, proč by kosmetička měla mít maturitní zkoušku

Z interpelace na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. září 2018 vybíráme: Chci se zeptat, zda Ministerstvo školství v rámci této debaty také považuje za důležité a vede v tom nějaká jednání, ať už v rámci vlastního rezortu nebo s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to ve věci revize katalogu profesních požadavků, konkrétně tedy Národní soustavy kvalifikací, což je informační portál ministerstva školství, ale současně Národní soustavy povolání, kterou spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Konkrétně se mi jedná o to, zda ministerstvo uvažuje o tom, že by některé obory, u kterých dnes je povinná maturitní zkouška, zda u těchto oborů by toto bylo změněno tak, abychom vrátili váhu maturitní zkoušce, která je v tuto chvílí výrazně devalvována.

20.9.18

Shrnutí: Závěry ze šetření o dopadech povinného předškolního ročníku mezi učitelkami MŠ a rodiči dětí ohrožených sociálním vyloučením

Kvalitativní rozhovory proběhly s 19 pedagožkami MŠ a 27 rodiči dětí, které navštěvovaly povinný předškolní ročník. Všechny z dětí prošly před nástupem do MŠ předškolním klubem. Realizované šetření mezi učitelkami mateřských škol ukázalo, že vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním v rámci povinného předškolního ročníku (PPR) s sebou přináší řadu úskalí, kvůli kterým nejsou jeho dopady na připravenost dětí při zachování současného stavu vždy stoprocentní.

Jeden rok ve školce bez další podpory nestačí, vyplynulo z šetření mezi učitelkami a rodiči dětí ohrožených sociálním vyloučením


Téměř 80 % rodičovské veřejnosti souhlasí s tím, aby předškolní rok zůstal povinný pro všechny (průzkum MEDIAN). Jenom zavedení povinnosti ovšem nestačí na to, aby děti ohrožené sociálním vyloučením dohnaly svůj hendikep, ukázaly hloubkové rozhovory (šetření organizace Člověk v tísni).

Pedagogická komora: Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora, z. s., s touto interpretací nesouhlasí.

Blanka Klimešová: Chodit pěšky do školy je normální

Počet dětí, které rodiče vozí denně do školy autem, se každoročně zvyšuje. To má negativní dopad na jejich zdraví, bezpečnost i na okolí školy. Postupná změna těchto návyků by prospěla všem.

Čtyři slabá místa jednotných zkoušek: Jak je může Cermat zkvalitnit a zvětšit jejich přínos pro žáky a školy

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

19.9.18

Martin Fendrych: Domácí úkoly jsou zlo? Žáci, rodiče i kantoři otročí systému? Táta parťák je vedle

Klobouk dolů, Táta parťák je v jedné věci naprosto skvělý, má o své děti zájem, jde mu o ně, jen má tu smůlu, jako my všichni, že žije v systému.

MŠMT: Vláda schválila pro školství rekordní rozpočet na rok 2019 (AKTUALIZOVÁNO)


Platy pedagogů ve školách stoupnou v příštím roce o 15 %, u nepedagogů o 10 %. O dvě miliardy korun se zvýší rozpočet pro vysoké školy. Schválením historicky nejvyššího rozpočtu ve výši 195,7 miliardy korun dnes vláda potvrdila, že školství je její prioritou. Včetně podílu EU bude rozpočet MŠMT pro rok 2019 činit více než 205 miliard korun, což je meziroční navýšení o více než 16 %.

Stanislav Štech: Změny ve francouzském školství se netýkají jen zákazu mobilů

Francouzské školství prochází v posledním roce výraznými změnami. Těch hlavních je pět a vycházejí z vyhodnocení slabých stránek dosavadního fungování. Přes všechnu kritiku se dá, že cílí na to základní: kvalitu a rovnost ve vzdělávání.

Vít Pátek: Proč se žáci učí z více než dvacet let starých učebnic?

Nehorázné "šetření" na celkových výdajích na školství, které jsou tvořeny převážně platy učitelů, vedlo k tomu, že když už bylo nutno na platy přidat alespoň mizivé procento, ořezaly se několikrát za sebou o desítky procent ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Hlavní dlouhodobý následek je, že zkolabovala důvěra nakladatelů učebnic v racionální chování státu a v současnosti už téměř neexistuje vývoj skutečně moderních učebnic.

Michal Komárek: Školství jako priorita? 20 let jsou to jen plané řeči

Neúprosným dokladem toho, že čeští politici neberou školství jako prioritu, jsou studie Education at a Glance, neboli Letmý pohled na vzdělávání. Už dvacet let je vydává organizace ekonomicky nejvyspělejších zemí světa OECD. A už dvacet let v nich o českém školství můžeme číst v principu totéž.


Vera Renovica: „Přepracovat inkluzi? Vítám to a děkuji Blesku,“ raduje se expert na školství

Už dva roky českým školstvím zmítá inkluze. Tedy pokus do běžných základních škol „nalít“ zejména děti s lehkým mentálním postižením. Po jednání u prezidenta Miloše Zemana v Lánech se odborníci dohodli, že opatření omezí. A šéf Asociace speciálních pedagogů ČR Martin Odehnal říká: No konečně!