3.7.18

Vojtěch Berger: Tituly od Dunaje. Slovenské školy jako slabé místo v životopisech českých politiků

Ministryně spravedlnosti Taťána Malá, která možná opsala část své diplomové práce na bratislavské Panevropské vysoké škole, není zdaleka první veřejně známou osobností z Česka, která si pro diplom „došla“ na Slovensko. Kvůli horší průměrné úrovni tamních vysokých škol to přitom bývá v drtivé většině naopak – studenti ze Slovenska míří do Česka.

Obrovský nepoměr je vidět na první pohled. Zatímco na univerzitách v Česku studovalo ve školním roce 2017/2018 něco přes 22 tisíc slovenských studentů, na univerzitách na Slovensku bylo ve stejnou dobu zapsaných jen 308 Čechů.

Tohle „hlasování nohama“ o tom, kde jsou školy kvalitnější, ale nevadí českým politikům či dalším veřejně známým osobnostem z Česka, které si na Slovensku pořídily diplom.

Taťána Malá se svým titulem z Panevropské vysoké školy není zdaleka první. U prominentních českých zájemců je přitom jasně vidět jeden preferovaný studijní obor – právo.

Bratislava blíž než Praha

Malá svou problematickou práci s prvky možného plagiátorství obhajovala v roce 2011, kdy v Bratislavě na Univerzitě Komenského studovala i bývalá Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Do doktorandského studia se tam přihlásila ještě v době, kdy byla ve funkci.

Na otázku „proč Slovensko?“ tehdy odpovídala, že z Brna to měla do Bratislavy blíž než jinam a že v Brně doktorát dělat nemohla, protože ji tamní Masarykova univerzita jmenovala do vědecké rady,
Bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek i další někdejší politici a členové jihomoravské ČSSD zase své právnické vzdělání získali na Vysoké škole Danubius v malém městečku Sládkovičovo v Trnavském kraji.

Kromě pochybností o kvalitě tamní výuky vzbudil v těchto případech pozornost i fakt, že děkanem právnické fakulty ve Sládkovičovu byl tehdy Mojmír Mamojka, poslanec nejsilnější slovenské strany SMER, partnerské partaje českých sociálních demokratů.

V roce 2015 škola přišla o právo udělovat doktorské tituly Ph.D. Zmiňovaný exhejtman Hašek tam během svého studia získal malý doktorát a titul JUDr.

Nežádoucí pobočky

Škola ve slovenském Sládkovičovu měla i svou českou „pobočku“, Joštovu akademii v Brně. Právě z ní se často rekrutovali studenti slovenské školy z řad sociálních demokratů.

Joštova akademie nikdy nezískala v Česku akreditaci, a proto fungovala na principu „konzultačního střediska“. Studenti tam v Brně mohli docházet, ale zkoušky pak skládali na Slovensku.

Není bez zajímavosti, že Joštova akademie zanikla prakticky ve stejnou dobu, kdy právnická fakulta její mateřské školy ve Sládkovičovu přišla o právo udělovat doktorské tituly.

Právě kvůli výuce práva systémem „konzultačních středisek“ v Praze, Brně a Ostravě měla v minulosti v Česku problémy i zmiňovaná Panevropská vysoká škola v Bratislavě. Ta začala v ČR nabízet právní studium ještě pod svým původním názvem Bratislavská vysoká škola práva.

Česká advokátní komora sice jejím absolventům uznává ukončené právní vzdělání, nechce je ale zapisovat do seznamu advokátních koncipientů, dokud si (například formou mimořádného studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy) nedoplní také základy českého práva na české škole.
Neznamená to ale automaticky zpochybňování úrovně výuky na Panevropské vysoké škole, říká mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.

„Konkrétně u Panevropské (VŠ) nám vadily její zde provozované pobočky, které zde podle našeho názoru nelegálně vyučovaly české právo. Toto nám osvědčily v minulosti i soudy,“ odpověděla Chaloupková na dotaz HlídacíPes.org.

Premiérka mezi profesory

Panevropskou vysokou školu spoluzakládal v roce 2004 Ján Čarnogurský, bývalý slovenský premiér a křesťansko-demokratický politik.

Čarnogurský je známý svou náklonností k Rusku a dnes je i předsedou Slovensko-ruské společnosti, která podle svého webu „hledá spojení vymožeností evropské integrace s tradičním slovenským rusofilstvím“.

Podnikatelé ruského původu poskytli na rozjezd školy kapitál a zasedali i ve vedení vysoké školy. V roce 2014 ale prodali školu českému finančníkovi Miroslavu Kurkovi a škola se stala součástí jeho holdingu Prosperita.

Pod ním fungující Akademická aliance se prezentuje jako „největší vzdělávací skupina v Česko-slovensku“ a patří do ní také například Vysoká škola podnikání a práva nebo Vysoká škola obchodní v Praze.

Panevropská vysoká škola v roce 2015 kvůli existenci zahraničních poboček v Česku také dočasně přišla o akreditaci v oboru právo. V následujícím roce ale akreditace pro všechny své studijní programy obhájila.

Mezi vyučující na škole patří i slovenská expremiérka Iveta Radičová nebo exministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská.

Škola má kromě fakulty práva i fakultu psychologie, fakultu ekonomie a podnikání, fakultu masmédií a fakultu informatiky.

O škole se v Česku psalo i poté, co na ní získal docenturu Petr Žantovský, mediální analytik blízký české dezinformační scéně a od letoška i člen rady ČTK.

Oponenturu Žantovského habilitační práci napsal exprezident Václav Klaus a podle internetového deníku Referendum proběhla habilitace nezvykle rychle. Žantovský jakoukoli kritiku okolností získání docentury odmítl.

Titul Ph.D. získal Žantovský v roce 2009 na jiné slovenské vysoké škole, Katolické univerzitě v Ružomberku.

Foto: Facebook, Taťána Malá

Autor: Vojtěch Berger, text byl původně publikován na HlidaciPes.org za těchto podmínek.

Žádné komentáře:

Okomentovat