12.7.18

Tomáš Feřtek: Prázdniny u babičky aneb Jak vychovávali děti lovci a sběrači

Příliš mnoho péče, převzdělané matky a otcové, kteří přečetli všechny knihy o výchově a svým dětem plánují čas na minuty. Možná nejstručnější definice problémů aktuálního rodičovství. Že z té přílišné péče občas paradoxně vzejde bezhraniční dítě, tedy bytost, která neuznává jakákoli pravidla kromě svých aktuálních potřeb, je možná ne až tak paradoxní důsledek. Stačí se posadit na hodinu do parku, nebo teď o prázdninách prakticky kamkoli, kde je víc lidí, a za pár minut vidíte nějaký hezký exemplář „helikoptérového“ rodiče, který stínuje pohyb svého dítěte metr po metru v představě, že praktikuje z knih vyčtenou „moderní“ výchovu.


Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Peter Gray, profesor psychologie a guru svobodného vzdělávání, už před několika desetiletími formuloval několik pravidel, která odvodil od způsobu, jak vychovávali své děti předzemědělské společnosti lovců a sběračů. Budou vám nejspíš v něčem povědomé.

Ideální je, kdy je dětská skupina věkově hodně různorodá, protože děti se vlastně nejvíc naučí od sebe navzájem. A různě staré děti se toho od sebe mohou naučit víc. Dospělí to většinou komplikují, protože mají pocit, že všechno vědí lépe: často kvůli tomu nenechají děti objevovat věci po svém a tím je otráví. Takže je lepší, když se o to, co děti dělají, moc nestarají.(...)

Připomíná vám to něco? Mně typické „prázdniny u babičky“. Různorodá skupina bratranců, sestřenic a kámošů od vedle má před sebou dva tři týdny na dvorku se slepicemi, špalkem, sekerkou, rybízem a senem, wi-fi bídná a nic konkrétního a uchopitelného před sebou. Přesto to bývají ty nejlepší prázdniny. Protože v té partě nakonec vždycky vymyslíte něco dobrodružného, co bude jen vaše a dospělí do toho nebudou mluvit.

5 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ach ano! Kdyý návrat k výchovným a vzdělávacím kořenům, pak jedině k babičká na ves. Nahodile seskupené věkově rúznorodé dětské skupiny, které nikdo nikam netlačí, jen citlivě provádí, demokraticky zvolená a vnitřně přijatá pravidla chování, silná vnitřní motivace k dobrodružnému objevování a sebeučení, každý svým tempem a průběžné zažívání úspěchu. Edukační ráj, jen čistou shodou okolností shodný s tím pravým moderníně alternativním pojetím školy v představách kovaných odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů.
Tak to pytlici také rádi připoměli nezbytnost soběstačnosti a odpovědnosti za funkčnost a zdárný provoz společenství. Časně ráno pomoc při zaopatření domácí zvířeny, nákup potravin, příprava snídaně, oběda a večeře, mytí nádobí a dlážky, zametání dvora a chodníku před domem, bezplatná pomoc při práci v jézedé a na záhumence, obracení sena, podvečerní zaopatření zvířeny, večerní vyčůrání, modlidba a den zakončený pádem do peřin.
To je tak, když feřteci 'mají k dispozici nekonečný čas, kdy se mohou nudit'.

Jana Karvaiová řekl(a)...

a/Kde byl Feřtek, když se výchovné bláboly šířily éterem např. v pořadu Sama doma. když se tam hovořilo o hygieně, jak se sprchovat snad i poté, co na dítě vleze moucha? Asi psal kriminálku Anděl, to si v té době ještě myslel, že ho filmařina uživí. zjistil záhy, že školství a expertství je lepší rito.
2/Já nevidím nic špatného v tom, co jsme prožívali u babiček. mimochodem, já u babiček prožívala méně blbnutí a dobrodružství, než doma. nebyla tam řeka,, kde bych mohla blbnout v gumákách, nebyly tam moc stromy a po střeše garáže lítat bylo fajn, ale furt kolem někdo chodil a nadával na ty haranty.
Já bych tohle všechno klidně zavedla do škol. jenže:
-rodiče práci na školní zahradě považují skoro za otročinu.Děti se umažou! a ještě občas šáhnou na žížalu či jiného netvora! fuj a omýt Savem se to nedá, ty záhony pitomý.
-BOZP je BOZP, přes to vlak nejede, takže neustálé pokřikování(nelítej po tý chodbě, nebo spadneš - bum, vidíš, pojď, já ti na tu bouli něco dám)
-domácí zvířata musí někdo krmit, kupovat jim jídlo, a prázdniny co?
-samostatně je někam nelze poslat, protože co kdyby,že? To já si na triko fakt nevezmu.
- jo,abych nezapomněla. Ta babička nebo i děda nám občas plácli přes zadek, abychom jako neblbli moc, protože to lezení do cizích zahrad apod. už překračuje všechny meze a zdravení lidí ze špičky smrku na náměstí v parku, to taky není moc kách

A mezi námi děvčaty, on někdo dětem zakazuje, aby i v době školy odpolko chodily ven a dělaly tam ty lumpačiny? pro mě byl největší trest hausarest. Dnes se trestem - hele, jestli budeš zlobit nebudeš moct být až do večera zalezlej v pokoji!
- modlení? pytlíku!!! Leda tak to čůrání, jo, to by prošlo. A mě by se líbily ty peřiny. Klidně už kolem poledne.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ve škole všechno začíná a končí naprosto nezbytně povinným a setrvalým pedagogickým dozorem na chodbách. Jednou byli pytlici přistiženi, jak zasněně hledí zpoza okna na ten krásný svobodný svět za sklem. Vypadalo to na hrubé porušení pracovních povinností.
A tak si pytlici říkají, jak to, že ještě žádný žákovský parlament při svobodné tvorbě pravidel chování nenapadlo formulovat ustanovení o tom, že se žáci o přestávce nechovají jako dobytek, a že bachaři tedy nejsou potřeba.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jak vychovávali lovci a sběrači v předzemědělském období ví velký guru velký prd. Ale na okurkovou sezónu, Feřtek, docela dobrý.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jak vychovávali lovci a sběrači

Stačí se podívat, jak jsou v přírodě vychovávána mláďata svými rodiči.
To jen člověk nabyl pocitu, že k činnosti tak přirozené je třeba si přečíst knížku a ponavštěvovat pár odborníků na výchovu v té dnešní překotně měnící se době.

Okomentovat