26.7.18

Průzkum: Jak známe naše „osmičková výročí“?


Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom se znalostmi o roce 1918, dvě třetiny z nich správně uvedly založení republiky. Český národ vnímá negativněji invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968, než vznik protektorátu. Zjištění vyplývají z šetření CVVM z letošního jara a právě zveřejněného průzkumu agentury NMS Market Research.

Lidé nejlépe znají události v roce 1918 a 1968 (79 %, resp. 76 % respondentů), u roku 1948 správně odpovědělo 65 % dotazovaných. Mnichovskou dohodu v září 1938 nedokázalo správně zařadit 46 % lidí. Z výzkumu společnosti NMS pro Paměť národa také vyplývá, že znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem.

Mladí lidé ve věku 18 – 24 let jsou na tom nejhůře se znalostmi událostí v roce 1938 (zná je jen 42 %) a komunistického puče v roce 1948 (co se tehdy stalo, ví 51 % dotazovaných mladých). Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladší věkové skupiny. Nejlepší povědomí mají mladí o událostech okolo založení Československa v roce 1918 (72 %).



„Musíme se naučit dětem a mladým lidem historii vyprávět zajímavě. Záleží na učitelích a rodičích, jak a o čem s dětmi mluví. Potíž je, když události chápou jako kapitolu v učebnici a neznají příběhy, které dokážou zaujmout,“ říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum. Odhadujeme, že zhruba 200 tisíc dětí a mladých lidí převážně z učňovských oborů a technických průmyslovek považuje historii za okrajové téma, pro jejich život nezajímavé. „Je to vážné společenské ohrožení, ti lidé budou brzy volit a přitom jsou snadno manipulovatelní, mohou podléhat extrémistickým ideologiím,“ říká Kroupa.

Celou závěrečnou zprávu z průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa najdete na tomto odkazu.

Pražské jaro a invaze v roce 1968

Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladších zpovídaných. Celkově ale 76 % všech respondentů průzkumu ví, co se v roce 1968 stalo. Na druhou stranu ale 45 % lidí neví, co si představit pod pojmem „Pražské jaro“ (nebo uvedli zcela nesprávnou odpověď). A 9 % respondentů si tento pojem spojilo s hudebním festivalem.
Při srovnání průzkumu NMS a šetření CVVM vychází, že se srpnem 1968 jsou spojeny silné emoce. Podle CVVM ti, kteří obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy znali, zaujímali k němu negativnější hodnocení, než k období protektorátu.


Více než 60 % mladých se chce o historii učit jinak

Nejčastějšími informačními zdroji, ze kterých své znalosti moderní historie čerpáme, jsou podle průzkumu školní výuka a učebnice či encyklopedie. Škola je hlavním zdrojem informací u všech sledovaných výročí. Ale u srpnové invaze v roce 1968 je jím v nejmenší míře (39 %), pro pětinu dotazovaných byly hlavním informačním zdrojem rodina, přátelé a známí.
Jen podle čtvrtiny dotázaných je výuce moderních dějin věnována dostatečná pozornost. 35 % nejmladších respondentů ji označuje za dostatečnou (či spíše dostatečnou), zároveň je ale 61 % stejně starých lidí přesvědčeno, že je jejich školní výuka historie 20. století určitě nedostatečná či spíše nedostatečná. Více než polovina mladých lidí by se tedy historii chtěla učit jinak.
76 % všech dotazovaných lidí si myslí, že moderní dějiny by měly podle většiny být vyučovány sledováním filmů, následovaných diskuzí a návštěvami důležitých míst. Nejméně doporučovanou formou výuky je práce s učebnicemi.

Jak hodnotíme Masaryka, Palacha a letošní výročí

Z průzkumu NMS pro Paměť národa vyplývá, že jednoznačně pozitivně je hodnocen T. G. Masaryk (průzkum se tak shoduje se souvisejícím šetřením CVVM). Podle CVVM je čtvrtou nejpozitivněji hodnocenou osobou našich moderních dějin Václav Havel (66 % dotazovaných jej hodnotilo rozhodně a spíše kladně, v hodnocení následoval T. G. Masaryka, Jana Palacha a Jana Masaryka). Heslo prvního československého prezidenta „Nebát se, nelhat, nekrást“ je podle dotazování NMS pro českou společnost stále platné.

Výroky, že Mnichovská dohoda byla rozhodováním „o nás bez nás“, a byla zradou na našem národě, vyvolávají podle průzkumu NMS souhlas. Ti, kdo Mnichovskou dohodu vidí jednoznačněji jako zradu zastávají také postoj, že jsme se v roce 1938 měli bránit. Souhlas vyvolává i výrok, že přechod k nastolení komunistické diktatury v únoru 1948 byl protiústavní puč. Většina těch, kteří mají názor na smrt Jana Masaryka, si myslí, že šlo o vraždu. Čin Jana Palacha je dle průzkumu považován spíše za hrdinský čin. Zda byl jeho čin v lednu 1969 zbytečný, na to nemají zpovídaní vyhraněný názor. Výrok, tvrdící, že normalizační represe, které postupně následovaly po okupaci v roce 1968, byly nevyhnutelné, vyvolává mezi respondenty nesouhlas.

Průzkum byl proveden na vzorku 1 004 respondentů ve věku 18 – 65 let metodou on-line dotazování v rámci Českého národního panelu.

8 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

46 % uvedlo jako zdroj informací o vzniku republiky hrané filmy. Které?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pražské jaro a invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladších zpovídaných.

A 40 % z nich uvádí, že se o historii zajímá. Proč? Je to málo? Jsou to ti stejní?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Čím starší, tím větší povědomí. Jak to souvisí s výukou dějepisu? Byla dříve lepší?

pratavetra řekl(a)...

"Čím starší, tím větší povědomí. Jak to souvisí s výukou dějepisu? Byla dříve lepší?"

Nebyli tu eduexperti a neoučitelky, kteří by tvrdili, že jsou to hlavu zatěžující informace a takové stačí "vygůglit".

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Sběr dat online prostřednictvím jakéhosi "Českého národního panelu" za jakési "oplatky", nečitelný výběr respondentů (a pouze tisícovka dotázaných), není zveřejněn dotazník s konkrétními otázkami, uvádí se, že na dotazník bylo 5 minut atd., čili metoda "průzkumu" nestojí za nic. Vytvořit efektní grafy z hausnumer umí kde kdo.

Eva Adamová řekl(a)...

Kdo učí na základce, ví, že 20 % žáků je nepoužitelných na cokoliv a tedy i na dějepis. Zapamatování si letopočtů a s nimi souvusejících událostí a alespoň základních souvislostí je naprosto mimo jejich perimetr.

Radek Sárközi řekl(a)...

Díky průzkumu se to dozvěděli, takže teď už to ví 100 % respondentů. :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968.

Podstatné je, za jak dlouho a s vynaložením jak vysokých nákladů se podaří dosáhnout ideální stavu, to jest nevědomosti celkové.

Okomentovat