10.7.18

Filip Pertold, Lucie Zapletalová: Komu školka (ne)pomůže? Zkušenosti ze série reforem předškolní péče v Německu

Tato studie shrnuje klíčová zjištění tří výzkumů kauzálních dopadů poměrně nedávné expanze dostupnosti institucionální předškolní péče v Německu na osobnostní rozvoj dětí. Protože v Česku se empirických výzkumů tohoto typu nedostává, přináší zjištění z blízkého zahraničí velmi cenné informace do probíhajících diskusí o nové povinnosti obcí zajistit místa v zařízeních předškolní výchovy již pro dvouleté děti.

Kauzální dopad rozdílné míry docházky dětí do zařízení předškolní péče je možné identifikovat díky rozsáhlým reformám systému předškolní péče v Německu v posledních dvaceti letech. Díky veřejné podpoře tam vzrostl podíl 3 – 6letých dětí docházejících do předškolních zařízení na více než 95 %. Celodenní docházku využívá 44,8 % z nich. Během let po zavedení nároku na místo v zařízeních pro děti od 1 roku věku se zvýšil podíl dětí mladších tří let v zařízeních rané péče z 9 na 23 %.

Autoři studií zkoumali dopad nárůstu v míře docházky do předškolních zařízení na různé aspekty školní zralosti dětí v předškolním roce. Studie o předškolních zařízeních měla k dispozici údaje o více než 100 tisících dětech ve věkové kategorii 3–6 let. Autoři studie o vlivu zařízení rané péče disponovali daty o 36 tisících dětech.

Analýzy neprokázaly negativní dopady institucionální předškolní péče na školní zralost ani v oblasti kognitivní, ani sociálně-emoční. Zjištění naopak ukazují, že docházka může mít pozitivní vliv na školní připravenost u dětí ze znevýhodněného rodinného prostředí, a tím vyrovnat jejich počáteční handicap. Negativní dopady se neprokázaly ani u dětí mladších tří let, které navštěvovaly jesle.

Rozšíření doby pobytu dětí ve školce z půldenní docházky na celodenní mělo pozitivní dopad na školní a jazykovou připravenost dětí z přistěhovaleckých rodin, avšak negativní dopad na sociálně-emoční zralost dětí z přistěhovaleckých a sociálně-ekonomicky znevýhodněných rodin. U průměrně a lépe situovaných rodin nebyly detekovány žádné negativní dopady na připravenost dětí.

Studie připomínají, že při rozšiřování kapacity předškolních zařízení je klíčové udržet kvalitu výchovy a péče, zejména přiměřený počet dětí ve skupině, počet dětí připadajících na jednoho pedagoga a kvalifikaci pedagogů. V německých školách pro děti 3 – 6 let věku je poměr pedagogové vs děti 1:12,5. V zařízeních rané péče pro děti od 1 do 3 let je tento poměr 1:4.

Rozšiřování dostupnosti kapacit předškolní výchovy a péče je vhodné cílit především na děti, pro které má docházka největší přínos a kterým může pomoci překonat znevýhodnění dané sociálně-ekonomickým postavením jejich rodiny.

Celá studie je zdarma ke stažení zde Komu školka (ne)pomůže? Zkušenosti ze série reforem předškolní péče v Německu



Zdroj: IDEA.CERGE-EI.cz

1 komentář:

Eva Adamová řekl(a)...

"V německých školách je poměr pedagogové vs děti v zařízeních rané péče pro děti od 1 do 3 let 1:4."

A my dvoleté rveme mezi šestileté a sedmileté do tříd s počtem 28, se kterými je většinu času jedna učitelka.

Tak fajn.

Okomentovat