31.7.18

Panelová diskuse Otevřená data a otevřené vzdělávací zdroje

V pondělí 25. června 2018 proběhla v Poslanecké sněmovně panelová diskuze Otevřená data a otevřené vzdělávací zdroje. Cílem diskuze bylo projednat návrhy opatření a doporučení pro efektivnější implementaci otevřených dat a otevřených vzdělávacích zdrojů v ČR, které vznikly v rámci studií v projektu DigiStrategie 2020. Panelové diskuze, jejíž záznam přinášíme, se účastnili odborníci z praxe, zástupci univerzit, Ministerstva vnitra, projektu Smart City, zástupce České pirátské strany a další.

Vladimíra Dvořáková: Pro mě není problém, že politik nemá vysokou školu, ale že podvádí

V současné vládě jsme mohli sledovat hned tři případy plagiátorství. „Ta představa, že musím mít titul za každou cenu, i za cenu toho, že podvádím, vypovídá hodně o této společnosti,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková ke kauze, která už dva ministry stála křeslo.


30.7.18

Základní dokument tvorby Koncepce občanského vzdělávání v České republice

Základní dokument tvorby Koncepce občanského vzdělávání v České republice má sloužit jako materiál pro vládu, který odůvodní přípravu a přijetí Koncepce, vymezí její základní východiska a stanoví parametry a kroky procesu. Proces následně povede k přijetí Koncepce a bude založen na transparentnosti a participaci všech relevantních subjektů – aktérů občanského vzdělávání, státních orgánů i politických stran zastoupených v Parlamentu ČR. Přinášíme čtenářům zřejmě finální a jednu z předchozích verzí tohoto materiálu.

Tomáš Janík: Nedělní pedagogické krasořeči: tentokrát o zakládání základů ve škole zvané základní

Je-li něco základní, je to důležité, neboť se to týká něčeho, na čem se má stavět... Podcenit základy znamená riskovat zhroucení... Ve školství se to může projevit osudově a kdo by to řekl: příčinou je nezvládnutí gramatiky...

MŠMT: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Čerstvě opřipomínkovaná novela vyhlášky č. 177/2009 Sb. představuje souhrn pozměňovacích ustanovení spíše technického charakteru, která reagují na poznatky z praxe odrážející dílčí problémy fungování maturitní zkoušky posledních několika let a jejichž cílem je lépe či přesněji definovat pravidla konání maturitní zkoušky.

Zatím netransparentní příprava koncepce občanského vzdělávání: dojde ke změně k lepšímu?

Podle zprávy ČTK začne v srpnu na Úřadu vlády vznikat koncepce občanského vzdělávání, která má pomoci vychovávat aktivní občany. Kromě jiného se má zaměřit "na zlepšení výuky na školách i na celoživotní vzdělávání, které má vybavit obyvatele České republiky kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti". Má to ale jeden háček, jestliže budeme považovat transparentnost za klíčovou vlastnost řízení demokratické společnosti, tak počátek je poněkud rozpačitý... Ale říká se: konec dobrý, všechno dobré.

Václav Klaus ml.: Vymývání mozků dětem ve školách – přede dveřmi

Zítra, uprostřed prázdnin, bude vláda projednávat takzvanou Koncepci občanského vzdělávání v České republice. Materiál předkládá sám předseda vlády (sic), nikoli ministr školství.

Jan Novotný: My jsme budoucnost: tito Češi zazářili už jako teenageři

Jsou nadějí téhle země. Někteří ještě chodí do školy, jiní ji teprve nedávno dokončili, a všichni už dokázali něco, co většina lidí nezvládne za celý život. Brzy mohou být velmi bohatí, možná změní životy ostatním, ale především mohou Česko posunout o kus dál. Jsou mezi nimi byznysmeni, politici, občanští aktivisté, vědci i sportovci. Pro všechny byl poslední rok v něčem zlomový, dokázali přeskočit své vrstevníky a vystoupili z davu.

29.7.18

Stanislav Štech: Jak vzdělaný má být ministr či ministryně?

Ačkoli tabulkově žádný požadavek na vzdělání ministrů neexistuje, vysoká škola je pro ně důležitá. Stejně jako pro množství dalších lidí v různých oborech a na různých pozicích.

Jana Frödová: Nezisková organizace EDUin jako aktér vzdělávací politiky

V rámci diplomové práce obhájené vloni na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se autorka zaměřila na jednoho specifického aktéra vzdělávací politiky, neziskovou organizaci EDUin. Tato organizace vznikla v roce 2010 na základě přesvědčení jejích zakladatelů a poptávce po tom, aby se objevil nějaký subjekt, který bude vstupovat do veřejné diskuze a udělá ze vzdělávání veřejné téma, do kterého by se zapojila nejširší veřejnost.

28.7.18

Dalibor Martišek: Diplomka - plagiát? Jsou horší věci na vysokých školách...

...a to i na těch nejprestižnějších. Proženete-li následující článek systémem na odhalování plagiátů používaný na UK a MU, zjistíte, že je téměř kompletně opsaný. Přesto to plagiát není - budu totiž pečlivě citovat zdroje.

Jan Klička: Co děti politiků? Mají si kde hrát?

Ve stínu žhavých letních kauz s opsanými diplomkami ministrů a vystěhováním lidí z H-Systemu to zcela zapadlo. Ale pro desítky tisíc rodičů je to docela zásadní zpráva: Jejich dvouleté děti nebudou mít od roku 2020 rezervovaná místa v mateřských školách. Zůstává jen garance přijetí pro tří a víceleté.

MŠMT: Lesní mateřská škola musí prokázat České školní inspekci, že je schopna stravování zajistit kdykoli

Odpověď Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na komentář Terezy Valkounové Jídlo absurdně komplikuje vzdělávání v lesních mateřských školách. Nepřipomíná vám to Hlavu XXII?

Tereza Valkounová: Jídlo absurdně komplikuje vzdělávání v lesních mateřských školách

Český stát garantuje dětem v mateřských školách tři jídla denně: dvě svačiny a oběd. Ano, je to krásná vymoženost, která například v západní Evropě není vůbec samozřejmá. V lesních mateřských školkách ovšem přínos tohoto benefitu nikdo neocení, protože se právě jídlo stává překážkou pro smysluplný rozvoj dětí. Rodičům stát neumožňuje dávat dětem zdravé jídlo a s ním také pocit bezpečí a domova, který je nedílnou součástí každé krabičky s jídlem pro malé školáky.

90’ ČT24: Povědomí lidí o osmičkových výročích

Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom s povědomím o roce 1918. Nejvíce lidí přitom stále ještě čerpá svoje znalosti moderní historie ze školy a z učebnic, ukázal výzkum společnosti Post Bellum. Kde je chyba? Proč na většině škol končí výuka dějepisu druhou světovou válkou? I to byly otázky pro čtvrteční Devadesátku ČT24, která se právě podvědomí lidí o osmičkových výročích věnovala.

Bohumil Kartous: Plagiátoři aneb chyba systému

Dva ministři už museli odejít ze svých úřadů, protože opsali své vysokoškolské práce. Třetí je v ohrožení. Ne, za to nemůže tlak na vysokoškolské vzdělání, ale špatné nastavení systému. Česko potřebuje lidi, kteří se na vysokých školách naučí praktické věci, a ne to, aby na konci vyplodili teoretický blábol, který v podstatě nemá žádnou cenu. Kauza plagiátorství, která postihla několik ministerských kandidátů Babišovy vlády, má několik rovin, které se vzájemně prolínají a vytvářejí tak vícerozměrný diskusní objekt, v němž se dá jednoduše ztratit. Rovina etická je vcelku srozumitelná, plagiátorství je podvod, tolerovat se nemá a omluva neexistuje.

Zdeněk Nutz: Komentář k článku Michala Komárka Podoby digitální demence na českých školách

Nechci komentovat názory pana Komárka, ale chci napsat názor svůj. Smartphony a s nimi neomezené možnosti komunikace, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, se staly nedílnou součástí našeho života. To, že je vidíme používat spíše děti, než dospělé, je tím, že dospělí se tolik nesrocují, tedy nejsou naháněni do ústavů ke vzdělávání sloužících. A také je tu onen příslovečný konzervatismus. Děti prostě vzaly přítomnost těchto zařízení jako součást života, kdo se nakonec bude muset přizpůsobit budeme my dospělí.

27.7.18

Pro a proti: Zrušme prázdniny a pak bude mít republika samé geniální lidi, říká s nadsázkou poslanec Rais (ANO)

Mají se letní prázdniny zkrátit na šest týdnů? Hosty pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus byli radní Středočeského kraje Zdeněk Seidl (ČSSD) a poslanec ANO Karel Rais.


Dotazník: Volná místa v mateřských školách

Žádáme ředitele a ředitelky mateřských škol, pokud máte v mateřské škole volná místa, vyplňte náš formulář a dejte tak vědět rodičům, kteří hledají místo pro své dítě. Výstupem bude interaktivní mapa, kterou budeme ve spolupráci s Pedagogickou komorou, z.s., šířit na sociálních sítích.

Michal Komárek: Podoby digitální demence na českých školách

Podle slavné knihy německého psychologa Manfreda Spitzera nám hrozí digitální demence. Zjednodušeně řečeno přestáváme trénovat paměť, protože vše můžeme vyhledat na Googlu, nemusíme si pamatovat pomalu už ani cestu domů z práce, neboť máme k dispozici GPS, děláme několik věcí najednou, nesoustředíme se, nepěstujeme trpělivost… A náš mozek odpovídajícím způsobem chátrá, jako každý jiný zanedbávaný orgán.


Asociace češtinářů: Podle informací MŠMT nyní v rámci maturitní diskuse probíhá meziresortní připomínkové řízení k prováděcí vyhlášce

 

26.7.18

Causa Kojetice: Ředitelka školy versus zřizovatel 2.

Ke cause Základní školy a Mateřské školy Kojetice na Mělnicku se vracíme s dalšími dokumenty a s přehledem mediálního ohlasu. Ve sporu zaměstnanců školy a některých rodičů se zastupitelstvem, starostkou a dalšími rodiči, jsou často prezentovány i věcné chyby a nedoložitelná tvrzení.

Průzkum: Jak známe naše „osmičková výročí“?


Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom se znalostmi o roce 1918, dvě třetiny z nich správně uvedly založení republiky. Český národ vnímá negativněji invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968, než vznik protektorátu. Zjištění vyplývají z šetření CVVM z letošního jara a právě zveřejněného průzkumu agentury NMS Market Research.

Paměť národa: Osmičková výročí​


Podle závěrečné zprávy z průzkumu NMS Market Research pro Paměť národa téměř 80 % respondentů ví, co stalo v roce 1918 a podobné množství správně uvedlo, co se stalo v roce 1968. Události roku 1948 správně uvedlo 65 % a roku 1938 pouze 54 %.​ O událostech roku 1918 a 1938 se lidé oproti ostatním událostem častěji dozvěděli ve škole a z učebnic. Události roku 1968 se naopak ve škole probírají méně, a častěji se o nich oproti jiným událostem dozvídáme od rodičů či známých.​

30. 8.: Seminář Evropská a online dimenze kariérového poradenství

Centrum Euroguidance při Domu zahraniční spolupráce pořádá ve spolupráci s Europassem a EQF při Národním ústavu pro vzdělávání seminář pro poradce v oblasti vzdělávání a práce. Jednodenní vzdělávací akce je otevřena všem kariérovým poradcům, výchovným poradcům, pracovníkům v oblasti zaměstnanosti, v poradenských službách pro děti, mládež i dospělé, studentům poradenství a dalším odborníkům a praktikům z příbuzných sektorů.

25.7.18

Petr Ludwig: Kritické myšlení - Co je to kritické myšlení a dobroser?

Proč je dobré kriticky myslet? Jaká rizika s sebou nese neobjektivita? Co měl společného Steve Jobs a pouštění žilou? Co je dobroser a jak se jím nestát?

Michaela Těšínská: Jak zlepšit úroveň našich škol

Podle oslovených odborníků na vzdělávání nejvíce „hoří“ pět oblastí, kvůli nimž se české školství nemá šanci posunout vpřed. Podoba maturity nevyhovuje. Učitelé jsou podhodnocení. Změna financování školství. Nalákat mladé kantory. Jednotné přijímací zkoušky. Záplatujeme pouze ty největší díry, zachraňujeme pouze to, co nejvíc hoří.

Radek Laci: Hlavním problémem dětí v dětských domovech je jejich neinformovanost

Až do svých 24 let žil v ústavní péči. Přesto se dokázal v životě prosadit. Dnes je Radek Laci úspěšným osobním trenérem například modelky Terezy Maxové nebo hereček Jany Plodkové, Kláry Melíškové i Ester Geislerové.


Vladimír Barák: Dramaticky přibývá dětí, které si ubližují

Nejčastějším problémem dětí v České republice jsou dlouhodobě mezilidské vztahy. „Trápí nás ale i obrovský nárůst počtu dětí závislých na počítačových hrách, s úzkostmi nebo těch, které své problémy řeší sebepoškozováním,“ říká vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

Michal Bernáth: Učitel není podstatný, je nahraditelný strojem, říká průkopník moderní výuky Sugata Mitra

Jednou umístil na chudé indické předměstí zeď, ve které byl zabudovaný počítač. Když se seběhly místní děti a ptaly se, co je na něm napsané, řekl, že neví a odešel. Když se vrátil po třech měsících, zjistil, že se děti naučily nejen dobře anglicky, ale také nastudovaly materiály o složení DNA, které v počítači zanechal. „Každý člověk, který jde strojem plnohodnotně nahradit, by měl být nahrazen,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz indický badatel a inovátor v oblasti vzdělávání Sugata Mitra.

Lenka Čechová: Příznaky poruchy ADHD u teenagerů mohou být spojené s ‚užíváním‘ digitálních médií, uvádí studie

Čím více teenageři kontrolují sociální média a používají digitální média, tím spíše se u nich může objevit jeden ze symptomů ADHD, uvádí nová studie. ADHD neboli hyperkinetická porucha je neurovývojová porucha, která se projevuje již v raném dětství. Mezi digitální média patří jakýkoliv digitalizovaný obsah, který se přenáší zpravidla internetem nebo skrze počítačovou síť.

Rosie King: Autismus mi umožnil být sama sebou

Lidé mají sklon autisty škatulkovat, ale ve skutečnosti jsou velké rozdíly v tom, jací jsme. Můj bratříček například trpí velmi silným autismem. Nemluví. Neumí vůbec mluvit. Já ale mluvím moc ráda. Lidé si spojují autismus se zájmem o matematiku, vědu a nic dalšího, ale já znám hodně autistů, kteří jsou rádi tvořiví. Je to stereotyp a stereotypy jsou často, ne-li vždy, chybné. Hodně lidí si například pod pojmem autismus hned představí „Rain Mana“. Obecně se má za to, že každý autista je Dustin Hoffman a "to není pravda.

24.7.18

Blesk Zprávy: Věta „čti nahlas“ je tabu, říká profesorka. Dětem zabíjí radost, klidně ať čtou na mobilu

Mobilní telefony, tablety nebo počítače nejsou „zabijákem čtení“ u dětí. Tím je naopak nucené povinné čtení nebo vytváření různých seznamů doporučené četby, které nezohledňují zájmy dítěte. V rozhovoru pro Blesk Zprávy to řekla profesorka Radka Wildová z Karlovy Univerzity, která se zabývá rozvojem čtenářské gramotnosti. „Klidně mohou číst na počítači, ale musí to mít smysl,“ radí rodičům.


Jiří Kuhn: Kariéra – o co jsme přišli

Od posledního, od roku 1989 již pátého vážného pokusu o vytvoření systému učitelské kariéry uplynuly již více než dva roky. V červnu 2015, doslova několik dní po svém jmenování, rozhodla ministryně Kateřina Valachová o tom, že výstupy tříletého projektu Kariérní systém nebudou realizovány, rozprášila projektový tým, odepsala více než 30 milionů korun, které byly na přípravu kariérního systému v průběhu tří let vynaloženy, i nepočítaně hodin práce stovek lidí, kteří se na jeho tvorbě, připomínkování a pilotáži podíleli. Definitivní tečku za dalším kolem pak udělala Poslanecká sněmovna, když neschválila novelu zákona č. 564/2004 Sb., o pedagogických pracovních. Je to špatně? Je to dobře? Potřebují školy a učitelé vůbec něco podobného?

Jakub Kučera: Komu by se hodila změna termínu letních prázdnin? Nejvíc tlačí hoteliéři a cestovky

Už je to tradice. Děti mají poslední zvonění v červnu a od července se rozutíkají mimo školní lavice. Dva měsíce prázdnin v červenci a srpnu jsou neprůstřelnou jistotou. Co kdyby se však termín měnil? Kdo tento termín určil a je vůbec reálné, abychom se někdy připravovali na letní prázdniny s jiným datem?

Causa Kojetice: Ředitelka školy versus zřizovatel

Základní škola a Mateřská škola Kojetice na Mělnicku se dostala do hledáčku médií. Jde tu o spor zaměstnanců školy a některých rodičů se zastupitelstvem, starostkou a dalšími rodiči. Ředitelka školy byla odvolaná z důvodu končícího šestiletého funkčního období, v následně vypsaném výběrovém řízení byla jako jediná ze tří uchazečů označena za vhodnou kandidátku. Zřizovatel ji ale znovu nejmenoval a vyhlásil nové výběrové řízení s argumentací, že v ředitelku ztratil důvěru. Pokusili jsme se na popud čtenářů shromáždit podrobnější informace o celé cause, dnes zveřejňujeme dostupné oficiální materiály, v dalším pokračování pak zveřejníme další informace.

Jan Gruber: Maláčová chce prosadit vyšší růst platů a podporu dětských skupin

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po schůzce s prezidentem za své hlavní úkoly označila přijetí novely zákona o důchodovém pojištění, navýšení minimální mzdy a plošné zvýšení platů ve veřejném sektoru o deset procent.

MŠMT k problematice plagiátorství na vysokých školách

MŠMT si je vědomo závažnosti plagiátorství na vysokých školách a řešení tohoto problému se systematicky dlouhodobě věnuje. Již v letech 2008 až 2011 proto podpořilo vznik technických a metodických opatření pro kontrolu a ochranu proti plagiátorství. V rámci společných projektů veřejných vysokých škol vznikl například systém porovnávající studentské práce mezi sebou a se zdroji na internetu a program Theses.cz, který v současnosti využívá pro kontrolu studentských prací 23 veřejných vysokých škol. Na tyto projekty MŠMT vynaložilo celkem 33 milionů Kč. O tom, že MŠMT dlouhodobě považuje plagiátorství za závažný problém, svědčí také několik intervencí směrem ke změně legislativy. Na základě ustanovení novely zákona o vysokých školách účinné od roku 2006 musí být všechny závěrečné práce odevzdávány též v elektronické podobě, což umožňuje rychlou kontrolu počítačovými systémy. Díky těmto opatřením se značně zpřísnila kontrola závěrečných prací a MŠMT považuje tato antiplagiátorská opatření za vysoce efektivní nástroj, pomocí kterého vysoké školy ověřují originalitu prací předkládaných studenty.

23.7.18

Vybíráme z archivu: Jak je to s kapacitou mateřských školek?

Přinášíme jako reakci na komentář exministryně školství Kateřiny Valachové k nedostatku míst v mateřských školkách bezmála tři roky starý článek publikovaný na České škole. Ukazuje jen diletantskou práci exministryně i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pod jejím vedením. Za nedostatečnou kapacitu mateřských školek je přinejmenším spoluzodpovědná.

Ze sociálních sítí: Už je to tu zase - místa ve školkách!

Podle Kateřiny Valachové Střední Čechy potřebují speciální investiční program pro místa v MŠ (nejjednodušeji by to šlo rozšířením a posílením stávajícího investičního programu, kterému se říká PRSTENEC). Střední Čechy jsou podle iDNES jeden z mála regionů, kde počty dětí dramaticky stoupají a díky stěhování mladých rodin tam mohou obce jen stěží přesně plánovat investice. Za dnešní stav je podle našeho názoru přinejmenším spoluzodpovědná i exministryně školství, která si nenechala před třemi lety dostatečně podrobně zpracovat statistiku kapacit mateřských školek.


Jaroslava Simonová, Eva Potužníková, Jana Straková: Poslání a aktuální problémy předškolního vzdělávání – postoje a názory ředitelek mateřských škol

Zavedení povinné předškolní docházky jako prostředku pro zlepšení školní připravenosti především znevýhodněných dětí vzbuzuje v České republice řadu kontroverzí. Relativně malá pozornost je věnována postojům a názorům aktérů této významné změny − pedagogickým pracovníkům mateřských škol. Cílem empirické studie je představit výsledky výzkumu zaměřeného na postoje a názory ředitelek mateřských škol na poslání a aktuální problémy předškolního vzdělávání. V dotazníkovém šetření odpovídaly ředitelky 383 mateřských škol vybraných náhodným dvoustupňovým stratifikovaným výběrem. Odpovědi na uzavřené otázky byly zpracovány deskriptivními statistickými metodami, otevřené otázky byly vyhodnoceny metodou kvalitativní obsahové analýzy. Téměř všechny ředitelky mateřských škol nepovažují přípravu na školní docházku za primární cíl předškolního vzdělávání, dvě třetiny ředitelek nepovažují za prioritu vyrovnávání rozdílů mezi dětmi s různým socioekonomickým zázemím. Největší problémy ředitelky mateřských škol spatřují v administrativní zátěži, nízkých kapacitách mateřských škol, financování a problémech s rodiči a dětmi. U dětí zaznamenaly významné změny v jejich připravenosti na pobyt v MŠ, chybějících sociálních návycích a ve výskytu diagnostikovaných vad a poruch. Tyto výsledky jsou diskutovány vzhledem k zvažovaným a zaváděným opatřením vzdělávací politiky.

22.7.18

Ze sociálních sítí: Rozdělení společnosti nezačíná u Zemana, ale v českém školství, které brzo dělí děti

 

Michaela Endrštová: Škole hrozí, že přijde o všechny učitelky. Spor o ředitelku obec nevyřešila

Základní škola Kojetice na Mělnicku přijde v září zřejmě nejen o ředitelku, ale také o všechny učitelky a některé žáky. Nelíbí se jim, že ředitelka, která byla na jaře nenadále odvolaná, neprošla vypsaným výběrovým řízením, ačkoliv byla označena za vhodnou kandidátku. Obec argumentuje tím, že v ředitelku ztratila důvěru.


V Česku dramaticky chybějí kliničtí psychologové, dětští kliničtí psychologové a psychoterapeuti

Každý rok postihne duševní onemocnění přes 650 tisíc lidí, roste spotřeba antidepresiv. Na pomoc klinického psychologa však zájemci čekají dlouhé měsíce, někdy půl roku. Krizový stav se týká i dětí, které trpí řadou různých poruch a psychických onemocnění, například syndromem ADHD, akutní reakcí na stres, poruchami příjmu potravy, depresemi, agresivitou, týráním a zneužíváním. Opoždění léčby těchto

21.7.18

Markéta Hronová: Opsané diplomky mě nepřekvapily. Titul musel mít najednou každý, říká předseda Rady VŠ Fischer

Možnost zpětně odebrat titul je v zákoně teprve od roku 2016. Lze to však udělat jen s těmi, které nejsou starší než tři roky. Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer byl u toho, když se novela zákona tvořila. Vysvětluje, že rozšířit tuto možnost i na starší zkoušky by bylo nebezpečné. "Představte si třeba, že by se přišlo na to, že v akademické práci opisoval nějaký právník, na základě jeho služeb byl třeba někdo odsouzen, rozhodly se různé spory..." říká Fischer v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Petr Ludwig: Kritické myšlení - Dunning-Kruger efekt

Proč je myšlení lidí zatemňováno absolutní vírou ve správnost jejich názorů? Proč si lidé neschopní myslí, že jsou nadmíru schopní?

20.7.18

SeznamZprávy.cz: Krčálova bakalářka se shoduje i s jeho diplomkou

Bakalářská práce Petra Krčála zřejmě nebyla jedinou prací, při jejímž vypisování politik podváděl. Několik dní po jeho rezignaci na funkci ministra práce a sociálních věcí vyšlo najevo, že Krčál opisoval i při vypracování diplomové práce, za kterou v roce 2009 získal magisterský titul. Drtivá většina diplomové práce, která nese název „Volný čas dospělých“, je převzata z Krčálovy bakalářské práce z roku 2006. Ta se věnovala tématu „Mládež a volný čas“ a díky vzájemné provázanosti obou témat Krčál ze své předchozí práce přepsal 20 ze 29 kapitol.

Duel SeznamZprávy.cz: Školky nebudou muset přijímat dvouleté děti. Senátoři je poslali do jeslí

Školky nebudou muset nakonec povinně přijímat dvouleté děti do školky. Senátoři svým rozhodnutím tento paragraf ze zákona vyškrtli. Podle nich takto malé děti spíše patří do jeslí a zajistit místa ve školkách by bylo příliš nákladné. Zrušení prosazovala ODS, podle které by stát neměl plnit roli babysittingu. Podle zastánců by ale rodiče měli mít volbu dítě do školky dát a argumenty o tom, že by se „děti vytrhávaly z mateřské náruče“ považují za hysterii. V pořadu s moderátorkou Martinou Spěváčkovou diskutovali Eliška Kodyšová z České ženské lobby a ředitelka organizace APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství, a zpravodaj návrhu a senátor za TOP 09 a hnutí STAN Jiří Růžička.

Ze sociálních sítí: Komentář ke článku předsedkyně Učitelské platformy Jak to tedy vlastně je?

Z komentáře Zdeňka Běleckého vybíráme: "V podstatě jde o to, že do školství mluví příliš mnoho nekompetentních lidí, kteří nechápou, že jsou nekompetentní, protože nejsou s to rozlišit mezi kompetencí a nekompetencí (Dunningův - Krugerův efekt)."


Radko Martínek: Je rozdíl mezi tím, jestli to berete dobrovolně, na základě toho, že ty děti jsou vyspělé, anebo povinně, protože vám to ukládá zákon

Projev při projednávání návrh novely školského zákona v Senátu ve čtvrtek 19. července 2018: "Moje matka byla celá léta ředitelkou školky a jeslí. Vyrůstal jsem v tom, takže bych vám to mohl vyprávět hodiny. Ale chtěl bych se teď zaměřit čistě jenom na formální věci v celé této záležitosti. A říkám to proto, že jsem na všechno to, co teď budu říkat, paní ministryni Valachovou upozornil na všechno. První věcí jsou dvouleté děti. Vyzýval jsem ji, že jestli chce, aby dávala dvouleté i dokonce méněleté děti, tak s tím přece máme zkušenosti, tak ať zavede jesle a ať je zaplatí, aby děti také měly řádnou péči. Prostě dávat to jenom tak mýrnyx rozkazem ze zákona děti povinně do školek, je prostě nesmysl! A je to nesmysl proto, že dokonce legislativa ukládá každému zákonodárci, když uloží nějakou povinnost, aby vylíčil náklady, co to bude stát. A v čem je problém dvouletých dětí? Ono to normálně funguje, u nás také ve městě to funguje. Děti, které jsou zralé, do školek berou, není v tom žádný problém. A je rozdíl mezi tím, jestli to berete dobrovolně, na základě toho, že ty děti jsou vyspělé, anebo povinně, protože vám to ukládá zákon."

ČT24: Za plagiát nese odpovědnost škola, kritizuje praxi děkan Zlatuška

Plagiátorství je selháním univerzit, v případech odstoupivších členů vlády Taťány Malé a Petra Krčála šlo jasně o odpovědnost pracovníků, kteří diplomové práce vedli, i oponentů. Alespoň tak to vidí děkan Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Jiří Zlatuška. Dokonce navrhuje, aby školy nesly trestněprávní odpovědnost, když plagiát zveřejní.


Ze sociálních sítí: Poznámka Kateřiny Valachové ke včerejšímu jednání Senátu a k vystoupením senátorů za ODS

Z poznámky Kateřiny Valachové na sociální síti Facebook vybíráme: "V roce 1990 bylo v zemi 1043 jeslí (a v nich bylo 39829 míst), do roku 1995 se jejich počet snížil na 207 (7574 míst). Poslední ránu dostaly jesle v roce 2013 a zase byla u moci ODS." Musíme připomenout že v letech 1996-2004 byla vlády ČSSD, které tento negativní trend nezvrátily. A zároveň je zajímavé porovnání kapacity jeslí v roce 1990 s dnešním počtem dvouletých v MŠ, který je prakticky stejný...


EDUin: Dokument Vzdělávání přede-vším v každém regionu ČR může inspirovat volební program i praxi po volbách

EDUin společně s dalšími organizacemi činnými ve vzdělávání sesbíral dobrou vzdělávací praxi v celé ČR a vypracoval materiál, který nyní předkládá politickým stranám a také nezávislým starostům v menších obcích. Materiál Vzdělávání přede-vším v každém regionu ČR ukazuje možnosti, jak zlepšit vzdělávání přímo v jejich městě anebo obci a vychází z míst, kde už se taková změna daří. Říká, že regionálního zlepšení se dá dosáhnout i za stávajícího systému a legislativy, ale podmínkou je chtít na změně pracovat. Před prázdninami proběhla jednání se zástupci politických stran o tom, do jaké míry jsou návrhy totožné s jejich vlastní zkušeností a které nové postupy a možnosti by rádi využili ve svých volebních programech, a hlavně praxi po volbách. Momentálně se jejich prostřednictvím šíří do regionů. Do jeho šíření a tlaku na politiky se mohou zapojit přímo i rodiče, kteří si přejí změnu.

EDUin: Inspirace pro dobrý volební program i praxi po volbách

Nabízíme vám materiál Vzdělávání před-vším v každém regionu ČR, který přináší inspiraci konkrétních existujících příkladů dobré praxe ve vzdělávání, které lze úspěšně realizovat přímo na komunální úrovni.

Josef Pravec: Potřebujeme školy pro 21. století, pro digitální věk. O levnou pracovní sílu vzdělávanou ještě postaru totiž investoři v Česku rychle ztrácejí zájem

V Singapuru pochopili, že na prvním místě potřebují vzdělané učitele. A získali proto pro své pedagogické fakulty profesory z celého světa. Zaostávání státní správy v digitalizaci vede k tomu, že úřady musí zaměstnávat desetitisíce kvalifikovaných lidí. A ti chybějí v produktivní sféře. Bez sdílené ekonomiky, bez uberizace, to asi nepůjde. Mileniálové to vyžadují a nechtějí toho už tolik vlastnit. Ani auta, ani domy.

Ivana Čornejová: Diplomovaní podvodníci

V době velmi nedávné byli odhaleni dva ministerští podvodníci, jejichž diplomové, resp. bakalářské práce vykazovaly doslovné shody s pracemi jinými. Tito lidé pod tlakem médií rezignovali na své funkce, nic jiného se jim však nestane. Tituly takto „pracně“ nabyté jim zůstanou. Stávající vysokoškolský zákon totiž odebrání titulu, ani po prokázaném podvodu, neumožňuje. Nutno připomenout, že se nejedná o první případ studijních podvodů na místech, na která je vidět. Stačí snad jen připomenout Marka Bendu nebo lžidoktora práv Kalvodu. Ostatně neoprávněné užívání titulu u nás není trestné.

Ondřej Šteffl: Mozek na prázdninách

Některé děti po prázdninách rozumějí něčemu, čemu předtím nerozuměly.

Vojtěch Berger: Češi odolávají dezinformacím líp než Slováci. V mediální gramotnosti jsme přesto zaspali

Cesta k sebevědomé společnosti, která sebou nenechá manipulovat, vede přes kvalitní vzdělání a svobodná média. Dávno známá doporučení teď dokládají i nová čísla v „Indexu mediální gramotnosti“. Propaganda a manipulace se podle něj navíc snáz prosazují tam, kde si lidé nevěří navzájem.

EDUin: Programové prohlášení vlády nevnímá vzdělávání jako skutečnou prioritu

 Po získání důvěry by měla vláda Andreje Babiše začít naplňovat své programové prohlášení. Jeho koncepce, struktura a obsah z hlediska vzdělávání neakcentují dostatečně významnější změny, před nimiž vzdělávací systém, ekonomika a celá česká společnost stojí. V této podobě je vzdělávání podhodnoceno. Stručné hodnocení přinášíme v tiskové zprávě.

19.7.18

Eva Syková: Nevytvářejme okolo dvouletých dětí takovou hysterii

Projev při projednávání návrh novely školského zákona v Senátu ve čtvrtek 19. července 2018: "Když si ty mámy samy o sobě myslí, že pro ty jejich děti bude dobře, a pro celou rodinu bude dobře, když i s tím druhým dítětem, které už třeba do školky dávají, budou chodit zároveň do jedné školky, vždyť je to vážně pro tu porodnost i pro to, aby rodiny byly motivovány pro to, aby měly více dětí. A nebudou jedno dítě vozit do školky a druhé, protože tam nemůže ještě a je pro to zralé, ho budou vozit kdoví kam do nějaké soukromé školky nebo do nějakých jeslí. Čili dvouleté dítě je prokázáno, já jsem neurofyziolog, já to studuji celý život, pro jejich mozek, pro jejich vzdělávání, pro všechno je vysoce důležité, aby už byly vzdělávány. To nejsou nevzdělatelné děti, ty nepatří do jeslí. Do jeslí patří půlleté děti, roční děti, nebo rok a půl možná staré ještě, které nemají komunikační schopnosti. Ale dvouleté dítě je komunikativní dítě, které už se může vzdělávat. A dobře to víte. A jestli někoho máte v příbuzenstvu, tak víte, jak dvouleté dítě je na výši."

Jiří Růžička: My vlastně nevíme, co to bude stát

Projev při projednávání návrh novely školského zákona v Senátu ve čtvrtek 19. července 2018: "Dáváme velice málo v porovnání s ostatními zeměmi OECD. Téměř nejméně. Pak to nestačí. A co se s těmi penězi děje dál? Kraje si z těch normativů, které pro jednotlivé věkové skupiny má vypočítáno Ministerstvo školství, tak si vytvoří své krajské normativy. A ty krajské normativy jsou nižší než ty ministerské, protože kraje si vytvářejí určitou rezervu a chtějí také trošičku, s prominutím, žonglovat s tím, jak a které školy budou podporovat a jak to budou dělat. To vede k tomu, což je podstata toho, proč je třeba financování regionálního školství změnit, že jsou velké rozdíly mezi jednotlivými kraji, jsou velké rozdíly mezi jednotlivými kraji třeba i ve stejném typu škol. Ale dokonce jsou rozdíly i mezi školami stejného typu v jednom kraji."

Jaroslav Kubera: Dvouleté děti patří do jeslí

Projev při projednávání návrh novely školského zákona v Senátu ve čtvrtek 19. července 2018: "To není jenom o tom, tak to necháme vyzkoušet, utratíme ty miliony, a pak se ukáže, že to je nesmysl, tak to zase zrušíme. Tady proběhlo několik seminářů, kde to bylo tak jednoznačné. Tady o tom nebyly vůbec pochyby, že dvouleté děti tam nepatří. Já si stejně tak myslím, že pětileté děti nepatří povinně do školky. Je to jenom úlitba učitelkám prvních tříd, protože některé děti – a nebudu říkat, které děti, abych nebyl osočen – nejsou připraveny. A ony jim se takhle předpřipraví a ony v té první třídě aspoň jakžtakž jsou připravené. Ale pak je potřeba buď prodloužit školní docházku, anebo udělat, což se částečně dělá, takové ty přípravné třídy. Ale je to součást základního školství."

Zdeněk Brož: Do této chvíle jsem nepochopil, proč za každým dítětem v době povinné školní docházky nejde stejná finanční částka

Projev při projednávání návrh novely školského zákona v Senátu ve čtvrtek 19. července 2018: "A tak jsem se slzou v oku jako ředitel aktivní školy musel uznat, že pokud má stát garantovat jakž takž stejné vzdělání všem, je třeba financování změnit. To se stalo ve druhé polovině 90. let, jenže jak u nás bývá zvykem, skočili jsme od jedné zdi ke druhé. Místo rozumné úpravy se změnilo vše. Normativní výpočet upřednostnil počet tříd do té míry, že se vyplatilo zakládat fiktivní třídy a pak děti slučovat v rámci některých předmětů. Myslím, že ten pozoruhodný dokument, dle kterého se školy řídily, vstoupil do vědomí ředitelů jako žlutá kniha. Pak přišel se vznikem krajů tzv. agregovaný normativ a převod kompetencí na kraje. To přineslo do financování škol další zajímavý prvek. Totiž v každém kraji se financovalo jinak, podle různých kritérií, která zde nechci rozvádět. Mezitím se zrušila podpora talentovaných dětí ve specializovaných třídách na základních školách, tuto funkci měla převzít víceletá gymnázia. Odchod několika dětí ze třídy základní školy na víceleté gymnázium způsobí podle stávajících zásad financování mnohdy značné organizační problémy, v některých menších školách téměř neřešitelné."