19.6.18

Svaz průmyslu a dopravy ČR: Jak dál s maturitou? - Rychlá analýza a návrhy (červen 2018)

Publikujeme analýzu a návrhy Svazu průmyslu a dopravy České republiky k problematice maturitní zkoušky, které byly dnes předány ministrovi školství Robertu Plagovi. Mezi východisky analýzy se uvádí mimo jiné:
  • školy každoročně několikrát „bojují“ s nefungujícím systémem DDT či s protichůdnými instrukcemi z Cermatu;
  • složitý systém logistiky zadávání a vyhodnocování znamená, že školy jsou maturitní agendou „zahlceny“ průběžně od poloviny dubna (didaktické testy) až do poloviny června (ústní zkoušky).

Jak dál s maturitou?

Rychlá analýza a návrhy (červen 2018)

Východiska:

  • maturita je výstupní středoškolskou zkouškou s dlouhou historií;
  • většina evropských ad. států nějakou formu centrálně řízené závěrečné středoškolské zkoušky má, s výjimkou Španělska, Švédska a Turecka; naopak společnou zkoušku pro všechny typy středních škol má v EU vedle ČR jen Polsko, Slovensko a Itálie;
  • maturitní zkouška je nezbytnou podmínkou pro vstup na VŠ a do mnoha pracovních profesí, vč. regulovaných;
  • od 90. let se maturita stala nutným kvalifikačním předpokladem mnoha povolání vč. státní správy, policie či armády;
  • snahy o reformu jejího provedení začaly ve druhé polovině 90. let poté, co výrazně stoupl počet žáků maturitních oborů středních (odborných) škol;
  • ve spojení s normativním financováním „na hlavu“ vznikl prostor pro netransparentní realizaci maturit na školách;
  • první „Sonda maturant“ se konala v roce 1998 (realizovala ji soukromá společnost Scio), „státní“ Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) vznikl v roce 2006;
  • státní maturita („společná část maturitní zkoušky“) byla uzákoněna ve školském zákoně v roce 2005 s povinnou zkouškou z ČJL a druhou povinně volitelnou zkouškou MAT x CIJ(ANJ), každá se dvěma úrovněmi obtížnosti;
  • společná zkouška se skládá z didaktického testu + písemné práce + ústní zkoušky, přičemž MAT má jen didaktický test;
  • druhá část zkoušky je v rukou školy (zkoušky odborných či profilujících předmětů);
  • žák může zkoušku v daném roce opakovat ještě jednou a následně má teoreticky čtyři další termíny;
  • obsah zkoušky je dán průnikem Rámcových vzdělávacích programů (RVP) všech jednotlivých oborů, požadavky jsou konkretizovány v Katalozích požadavků zkoušek;
  • původní představu škálování a hodnocení škol podle výsledků maturit ministerstvo opustilo;
  • původním záměrem též bylo, že státní maturita nahradí přijímací zkoušky na VŠ, což se ale hlavně kvůli nezájmu vysokých škol nestalo;
  • zkoušku koná každoročně 90-100 tis. prvomaturantů, ze všech oborů gymnázií (kód oboru K), odborných škol (M) a části učilišť (L0);
  • příprava trvala 14 let a vyžádala si 680 mil. Kč, z velké části z Evropských fondů; po řadě odkladů státní maturita odstartovala v květnu 2011;
  • roční náklady na přípravu a realizaci zkoušky jsou aktuálně zhruba 200 mil. Kč, náklady na maturitu na Slovensku jsou např. v přepočtu jen 10 mil. Kč;
  • logistika státní maturity je postavena na zabezpečeném převozu tištěných zadání a skenovacích zařízeních pro komunikaci s Cermatem (Certis/DDT);
  • v roce 2012 (po problémech s nastavením obtížnosti některých testů) rozhodl ministr Fiala o zrušení dvou úrovní zkoušek a zrušení centrálních oprav písemných prací z ČJL;
  • v roce 2016 byla uzákoněna povinná zkouška z MAT – od roku 2021 (gymnázia) resp. 2022 (ostatní školy) budou tedy žáci absolvovat povinně 3 zkoušky: ČJL-MAT-CIJ(ANJ);
  • Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě trvá na povinném ověření výsledků z MAT, povinnou zkoušku z matematiky mají z našich sousedních zemí Rakousko, Slovensko i Polsko.

Situace:

  • v roce 2018 konalo státní maturitu nejmenší množství prvomaturantů (demografický pokles), a to 76 096 (o 21% méně než v roce 2013), kteří byli přijímáni v roce 2014 do škol s velkou nenaplněností; přijímací zkoušky školy tehdy většinou nedělaly;
  • dosavadní princip financování „na hlavu“ brání školám zbavit se žáků, nesplňujících minimální podmínky pro postup do vyššího ročníku;
  • nízká úroveň výuky (zejména) MAT na ZŠ - doposud nezafungoval efekt ověření vstupních znalostí a dovedností pomocí centrálních přijímacích zkoušek, které byly spuštěny teprve v roce 2017 (první žáci budou tedy maturovat v roce 2021);
  • od začátku čelí státní maturita útokům různých oponentů – od tradicionalistů (chtějí např. návrat čtyřhodinových školních slohů), přes modernisty (nevidí smysl v maturitě jako takové), až po firmy podnikající v oblasti testování škol;
  • stalo se „sportem“ oponentů vyhledávat nejednoznačná zadání či výsledky, většinou značně krkolomně nalézané – kauzy „karnevalová čepička s podstavou“, „Jidáš Iškariotský“, „epizeuxis“ či „hladiny, provázející pokles“;
  • na druhou stranu Cermat mnohá pochybení nepřiznal, neinformoval často veřejnost korektně, neposkytoval po zkouškách včas zadání a výsledky, či upravoval (zpočátku) výsledky zkoušek s „přestřelenou“ náročností (tzv. harmonizace – např. zkouška z MAT vyšší úrovně v roce 2012);
  • není prokazatelně zajištěna meziroční srovnatelnost jednotlivých zkoušek, Cermat v posledních dvou-třech letech zařadil do didaktických testů více otevřených úloh (nevybírá se z možností a-b-c) a delších výchozích textů při zachování stejných časových limitů;
  • během dosavadních osmi let nedošlo ani jednou k úniku zadání a výsledků (!);
  • školy každoročně několikrát „bojují“ s nefungujícím systémem DDT či s protichůdnými instrukcemi z Cermatu;
  • složitý systém logistiky zadávání a vyhodnocování znamená, že školy jsou maturitní agendou „zahlceny“ průběžně od poloviny dubna (didaktické testy) až do poloviny června (ústní zkoušky);
  • poměr neúspěšných žáků v jednotlivých zkouškách trvale roste (didaktické testy, v závorce data 2011- 2018): ČJL (3,0 – 10,3%), MAT (15,0 – 22,3%), ANJ (2,1 – 6,4%), NEJ (? – 36,7%) (Příloha, obr. 1);
  • skutečný poměr neúspěšných žáků je vždy ale o něco nižší – vlivem kumulované neúspěšnosti a opravných termínů;
  • přestože MAT má jen didaktický test, volí si ji oproti CIJ(ANJ) stále méně žáků – zhruba čtvrtina v roce 2018, přičemž v roce 2011 to ještě bylo 40% (Příloha, obr. 2);
  • výrazné rozdíly panují u neúspěšností v MAT mezi jednotlivými typy škol (obory), zatímco u gymnázií je to 2-4%, technické SŠ mají 20-40%, netechnické SŠ (ekonomické, obchodní, umělecké, zdravotní) 40-60%, učební obory s maturitou 47-67% a nástavby pro vyučené 56-64% (Příloha, obr. 3);
  • lze proto očekávat, že v roce 2022 dojde k výraznému navýšení neúspěšnosti žáků odborných SŠ u (v tom čase už povinné) zkoušky z MAT na 35-45%;
  • MŠMT může tuto kritickou „laťku“ v matematice řešit 4 hlavními způsoby:
    • snížením laťky (tj. snížením požadavků na minimální výstupní znalosti a dovednosti žáků);
    • posunutím laťky (odsunutím realizace povinné zkoušky z MAT, „nejlépe“ na další volební období);
    • vytvořením 2 latěk (vytvořením 2 „typů“ maturity „všeobecná/odborná“ a odsunutím části žáků na méně náročnou zkoušku);
    • lepší přípravou „skokanů“ (výrazným zlepšením přípravy žáků a zlepšením výuky MAT);
  • z důvodu (nezásadních) chyb v zadáních didaktických testů ČJL byl odvolán dosavadní ředitel Cermatu J. Zíka a nahrazen od 1. 6. 2018 novou ředitelkou M. Kleňhovou.

Návrhy:

  1. Nadále zachovat část maturitní zkoušky, která je zadávána a hodnocena centrálně.
  2. Zachovat 3 povinné (základní) maturitní předměty: ČJL, MAT a CIJ(ANJ).
  3. Zjednodušit organizaci a logistiku zkoušek:
    1. Zachovat 3 centrální didaktické testy (ČJL, MAT, CIJ(ANJ)) a nastavit jejich obtížnost na minimální společný základ všech maturitních oborů – „Výstupní středoškolská zkouška“, jako nezbytná podmínka připuštění ke školní (profilové) části maturity;
    2. Zbývající složky společné části (písemná práce, ústní zkouška) předat do kompetence škol (jejich průběh řídit jen metodicky);
    3. Posunout jednotné zkušební schéma: přihlašování ke zkoušce v září/říjnu, vlastní zkouška leden/únor, předání výsledků školám do konce března, opravný termín červen.
  4. Umožnit konat „Výstupní středoškolskou zkoušku“ také žákům předposledních ročníků (dobrovolně), pokud k tomu bude škola mít prostorové a organizační předpoklady, nebo pro tuto možnost určit „spádové“ školy.
  5. Stanovit minimální společné výstupy pro ČJL, MAT, CIJ(ANJ) úpravou Katalogů požadavků, případně následně i revizí RVP. Zachovat zkoušku jako jednoúrovňovou pro všechny obory s maturitou. Zvážit prodloužení času na vykonání zkoušky o 50%.
  6. Zveřejňovat ihned po vykonání zkoušky zadání, tabulky správných odpovědí a cíle úloh (konkrétní minimální výstupy podle Katalogu požadavků pro každou úlohu a podúlohu).
  7. Zatím zachovat dosavadní logistiku (fyzická distribuce, skenování odpovědí), ale současně začít intenzivně připravovat výběrové řízení na dodavatele digitální oboustranně šifrované distribuce a vyplňování zkoušky na počítačích po roce 2022.
  8. Analyzovat stav a revidovat kvalifikační požadavky dané živnostenským ad. zákony, ve kterých následně nahradit/doplnit podmínku maturitního vysvědčení také certifikátem profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. nebo připravovanou „mistrovskou zkouškou“. Návazně na to revidovat i soustavu oborů vzdělávání.
  9. Provázat RVP všech oborů odborného vzdělávání se standardy profesních kvalifikací NSK – jako pojistky pro získání kvalifikace i při neúspěchu u maturity.
  10. Intenzivně podpořit výuku MAT na středních odborných školách, ale zejména na školách základních (hlavně v letech 2019-21, a dále), vzdělávání a sdílení dobré praxe mezi učiteli, navýšení (nadtarifního) ohodnocení kvalitních učitelů MAT, propagaci důležitosti MAT mezi žáky a širokou veřejností, soutěžemi, nákupem pomůcek ad., a to zejména s využitím zbývajících prostředků z OP VVV.

Přílohy:

1. Vývoj neúspěšnosti v didaktickém testu z ČJL a MAT 2011-2018 (zdroj: Cermat)



2. Poměr volby zkoušky z MAT 2011-2018 (zdroj: Cermat)


3. Neúspěšnost v didaktickém testu MAT podle oborů, 2017-2018 (zdroj: Cermat)




5 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Řídit průběh zkoušky "jen metodicky" znamená bez účinné kontroly to, že se část škol na metodiku klidně vykašle.

krtek řekl(a)...

"Vyplňování zkoušek na počítačích" - dělali jsme takhle SCIO testy a takové vyplňování nedokáže zahrnout vlastní řešení - prostě jen výběr z variant anebo výsledek. To asi ne.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A což zkusit něco jako ty Barvy života?
Pytlici to před lety absolvovali, a fakt dobrý. Sice si zkraje připadali jako pitomci, ale vstřícnost až nadšení pedagogického sboru pro ty nové přístupy je skoro až nadchlo. Všechno bylo tak nějak jasnější. Jakože je škola v dobrých rukou, a tak.
Maturantům by se to jistě také líbilo. Než nějaké testy a slohovky...

krtek řekl(a)...

anebo odznáčky, už je dlouho nikdo nezmínil...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

V zásadě tedy podržet 150 letou tradici.

Okomentovat