26.6.18

Šárka Kabátová: Nechodí do školy a učí se, co je zrovna zaujme. Jak funguje rodina s domácností v pěti taškách?

Vyznávají výchovu či životní styl, kterému se moderně přezdívá „worldschooling“. Za tímto pojem se skrývá nomádský styl života rodiny s dětmi, které nenavštěvují školu, učí se jen to, co je zaujme a nikde nejsou doma déle než pár měsíců. „Od běžné české rodiny se ta naše liší asi hodně,“ líčí v rozhovoru pro server Lidovky.cz matka tří dětí Lucie Tatranský.

Z článku v Lidovky.cz vybíráme:

Životnímu stylu, který provozujeme, se říká worldschooling. Cestujeme s naší rodinou po světě a učíme se z věcí, které jsou kolem nás. S manželem překládáme, takže nám stačí pouze počítač a připojení k internetu a můžeme pracovat odkudkoli. Od běžné české rodiny se ta naše liší asi hodně. Nemáme jeden domov, ale vytváříme si ho pokaždé, když někam přijedeme. Většinou se na jednom místě zdržíme mezi jedním a třemi měsíci. Pak zase pokračujeme dál. Děti nechodí do školy, ale učí se doma. Respektive se učí ve chvíli, kdy je něco zaujme. Naše rodina spolu tráví veliké množství času. Jsme spolu vlastně pořád. Nejdůležitější věci jsme schopni zabalit do pěti příručních zavazadel a fungovat z nich několik měsíců.

2 komentáře:

Jiri Janecek řekl(a)...

By mne zajimalo, jestli to je zivot v bubline, ktery deti poznamena na socialni inteligenci a tak..., a nebo jestli je to ten moderni ideal, nad kterym zahykaji blahem vsichni moderniste...

Jinak doufam, ze rodice neprekladaji z francouzstiny, za pet let by si museli hledat novou praci a decka by si na beznou terezianskou skolu tezko zvykala...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Vyznávají výchovu či životní styl, kterému se moderně přezdívá „worldschooling“.

V česku se takovému životnímu stylu tradičně říká 'sociální nepřizpůsobivost'.
I když tady ještě záleží i na tom, k jakému etniku vyznavač stylu náleží. Tedy za koho se sám považuje, a nebo je svým okolím považován na základě všelijakých znaků. Především pak vzhledu. Tak praví breviář antirasisty.
Lidé, kteří se hodlají vymanit z konformity hlavního proudu, navěsí na sebe okovy svojí jinakosti za každou cenu. Navíc se mnohdy stávají zarputilými obraceči jiných lidí na tu svoji víru pravou.
Pytlici se chtěli svého času stát vzývači všeobjímajícího chaosu. Pak zjistili, že by si museli pracně nastudovat a zažít všechny znaky, kterými je chaos naprosto přesně definován, a ty pak striktně dodržovat až do konce svých dnů. Tak to tedy pardon...

Okomentovat