1.6.18

NIDV: Proč na vysvědčení není uváděna informace o úpravě výstupů vzdělávání?

V rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi, realizovaném v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, prioritní osa 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, odpovídají na časté otázky.

Proč na vysvědčení není uváděna informace o úpravě výstupů vzdělávání? Žák s nižšími výstupy než běžnými pak má poměrně dobré známky a může se dostat na školu, kterou nemá šanci dokončit.

Vysvědčení je úřední listina, proto vše co obsahuje, musí být uvedeno v právním předpise. Tím je vyhláška o některých dokladech o vzdělání (č. 3/2015 Sb.), která nahradila vyhlášku č. 223/2005 Sb. Vyhláška obsahuje také vzory vysvědčení. Informace o výstupech v současné ani minulé vyhlášce není uvedena.

Rozporuplná praxe

Současně od roku 2008 do roku 2016 vydávalo MŠMT informaci k vyplňování vysvědčení, která obsahovala i doplnění údaje o individuálním vzdělávacím plánu (IVP) k informaci o školním vzdělávacím programu (ŠVP). Tím mělo být jasnější, že dítě nedosáhlo ve vzdělání předpokládaných běžných výstupů podle rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV). Formálně šlo o nesprávný způsob řešení právě proto, že vše, co musí vysvědčení jako úřední listina obsahovat, musí být v právním předpise. Informaci o uvádění IVP na vysvědčení však neobsahuje ani jedna z vyhlášek ani jiný právní předpis.

Proč uvádění IVP na vysvědčení není řešením?

IVP byl a je používán jako nástroj a podpůrné opatření k úpravě obsahu učiva a výstupů i dalšími dětmi, které mají výstupy běžné, či dokonce nad úrovní výstupů podle jakéhokoli existujícího běžného RVP (tedy i toho pro střední školství). Konkrétně jde tzv. o děti sportující a umělecky činné, které potřebují odlišně upravit organizaci vzdělávání – hlavně docházku, omlouvání absencí, způsob předávání pracovních materiálů a informací o učivu, včetně jiné organizace ověření znalostí – zkoušení. Další skupinou dětí, které se vzdělávají za pomocí IVP, jsou děti mimořádně nadané. Ty mají kromě jiného upravený obsah učiva (obohacování, částečná akcelerace) a upravené výstupy vzdělávání bez omezení RVP jako takových, případně jen v některých oblastech. Proto je patrné, že návrat k uvedené praxi není vhodný. Doplnění informace o vzdělávání za pomocí IVP nemá ani potřebnou vypovídací hodnotu, ani oporu v právních předpisech.

Co s tím?

Danou situaci by mohla vyřešit změna vyhlášky o některých dokumentech ve vzdělání tak, aby např. u informace o ŠVP školy mohla být uvedena i informace o dosažených výstupech vzdělání. Pak by bylo možné, pokud je dítě přijato ke střednímu vzdělávání, mu s dostatečným předstihem nastavit jako podpůrná opatření úpravu obsahu vzdělávání a prodloužení délky studia. Tato podpora by mohla sloužit jako prevence školního neúspěchu a předčasného ukončení středoškolského vzdělávání, a také by umožnila dítěti doplnit si potřebné učivo ze základního vzdělání a nakonec třeba i získat středoškolské vzdělání v potřebném rozsahu.

Zdroj: Inkluzevpraxi.cz

2 komentáře:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Protože si někdo vzal do hlavy, že je to nálepkování dětí. přitom změněné výstupy mají až žáci s LMP, někteří žáci s poruchou komunikace a poté žáci s těžšími smyslovými vadami. A bylo by fér nějakým (a je libovolné jak) dát střední škole najevo, že se k nim podobný žák chystá. Hlavně v době, kdy školy berou žáky jak na běžícím pásu a poté se na gymnáziu zjistí, že vzali človíčka s mentálním postižením. Vyhodit ho kupodivu nesmí, pokud splnil kritéria pro přijetí - např, průměr známek v posledním ročníku. Někdo mě napíše, že je to nesmysl. Tak mohu upozornit, že se to již stalo a ne jednou.

Radek Sárközi řekl(a)...

A mohli by ho nepřijmout, když bude mít na vysvědčení informaci o IVP? Podle mě ne...

Okomentovat