25.6.18

Hana Vacková: Z exkurze ve finských školách

Je to už měsíc, co jsem se vrátila z Finska, které se na začátku května teprve probouzelo k jaru. V rámci programu Sdílení zkušeností se nám podařilo s kolegy dostat se do kraje Tuusula a navštívit tři školy. Bylo to zhmotnění snu, který jsem měla, podívat se na „zázračné“ finské školství. A tady jsou postřehy a střípky z mého pobytu.

Naplánování exkurze bylo vynikající, začínali jsme malou venkovskou školou, kde byli čtyři učitelé a asi 60 žáků. První, co nás při vstupu překvapilo, že škola nebyla uzamčena, byla vstřícně otevřena opravdu pro všechny, kdo chtěli vstoupit.

Naše hostitele jsme trochu vyděsili, že jsme přijeli dříve, než jsme původně měli. Nakonec to bylo moc dobře, protože jsme viděli hodinu robotiky, která nás svou kreativitou úplně zaskočila. Nejen že si malé děti, zhruba na úrovni třetí třídy, programovaly kuličku a její pohyb, ale zároveň stavěly kulisy a psaly příběh pohybující se kuličky. Vše namlouvali do tabletů, z dvou hodin robotiky dělaly prezentaci a záznam.

Protože bylo v té době ve Finsku docela zima, upřímně jsme se s kolegy děsili hodiny outdooru, nebyli jsme na to z Česka moc vybaveni. Škola, kterou jsme navštívili, si dala za cíl, že děti budou venku denně hodinu až dvě!

Naše překvapení bylo, že děti se pohybovaly po venku zcela spontánně, plnily zadané úkoly a byla na nich vidět velká radost z pohybu. Ani nám nepřišlo, že jsme strávili hodinu venku.

A pak už se exkurze do jednotlivých škol valily jedna za druhou a my nestačili úplně všechno vstřebávat. Ještě měsíc poté zpracovávám vjemy, které jsem si odvezla.

Za všechny ty nejdůležitější – všude jsme slyšeli, ale zároveň i viděli, že základem finského školství je důvěra – důvěra učitelů v žáky, žáků v učitele a to nejdůležitější – důvěra rodičů v učitele.

Na finské pedagogické fakulty se dostane pouze 7 % uchazečů a je to všude vidět. Motivovaní, přátelští a usmívající se učitelé, kteří svým žákům dávají neustálou podporu. Učení se podobá koučování, velký důraz je kladen na samostatnost, na pomoc. Předmět home economics je brán zcela vážně a rodiče žákům potvrzují, co všechno doma dělali, s čím pomohli, a co třeba i upekli a uvařili.

Finové jsou velmi pyšní na to, že od roku 1945 mají školní stravování zdarma. Co nás zaujalo, že strava je nachystána v nerezových barech a všichni, od nejmenších, si na talíře nakládají sami a tím pádem neplýtvají. V každé školní jídelně jsme viděli žáky, kteří pomáhají s nádobím a pravidelně se střídají.

Dotazovali jsem se na etický kodex zaměstnání – usmívali se a říkali, že žádný nepotřebují. Ptali jsme se na problémy s kouřením, alkoholem a dalšími látkami – nezastírali, že se občas někdo objeví, ale že s kouřením už delší dobu problém nemají a ostatními látkami minimálně. Bude to také nejspíše tím, že prodej alkoholu je omezen na speciální obchody.

Celá výuka je cílena na dovednosti a od nich se potom odvíjí znalosti, ne naopak. Jak nám řekla jedna paní učitelka – „Encyklopedické znalosti? Ty mám přece v mobilu. Pro život přece potřebuji dovednosti.“

Kdybych měla shrnout, co mě ještě po měsíci fascinuje v souvislosti s finským školstvím – je to důvěra, podpora, samostatnost, otevřenost a pohoda, ale i úsměv. A to Finové v zimním období mají proti našim krajinám velmi málo světla.

Nejsem si jista tím, že bychom tohle všechno popsané dokázali v Česku realizovat, i když na vybraných základních školách se nám daří. Ve Finsku je to zkrátka naopak, tam se daří většině škol a možná to bude i proto, že každých dvanáct let se schází experti na vzdělávání s učiteli a ministerstvem, aby si řekli, co se v uplynulých letech dařilo a co ne. To, co se dařilo, pokračuje dál, tím nepodařeným už se v budoucnu nezabývají.

Zdroj: Zeleni.cz

14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

je to důvěra, podpora, samostatnost, otevřenost a pohoda, ale i úsměv.

No panečku!
Pytlici si vzpomínají, jak jim bylo vytčeno, že se usmívají jako blbečci. To pak úsměv tuhne.
A jak se ve finských školách obejdou bez školní inspekce? Kdo jim tam říká, co je správné, a co správné není? Snad že důvěryhodní, podporující, otevření a pohodoví ředitelé?

Jiri Janecek řekl(a)...

"Na finské pedagogické fakulty se dostane pouze 7 % uchazečů a je to všude vidět."
A srovnejte to s drobnymi kroky, ktere by mohly aspon trochu byt vykrocenim timto smerem a hlavne reakcemi zurnalistu a expertu na ne... Treba ten hykot, kdykoli se objevi nejake to "mame moc humanitne vzdelanych VS". Nebo ten narek nad temi schopnymi a zapalenymi ucitely bez pedagopgickeho minima, ktere vyhanime ze skol...


"a možná to bude i proto, že každých dvanáct let se schází experti na vzdělávání s učiteli a ministerstvem, aby si řekli, co se v uplynulých letech dařilo a co ne..."
Myslim, ze kdyby nasi experti na vzdelavani projevovali aktivitu jednou za dvanact let tak, taky by to u nas taky vypadalo lepe... A pokud by obcas mluvili s uciteli, o to lepe...


Eva Adamová řekl(a)...

Jo, jo, také se slzou v oku vzpomínám na divadlo, které jsme hráli, když k nám v rámci Comenia dorazili na exkurzi Finové, Němci, Turci a Španělé. Každý vytáhl ze šuplíku tu nejlepší hodinu, která se mu kdy povedla, a úsměvy jsme metali na všechny strany. Nadšení, které jsme ukázkou našeho školství ve všech návštěvnících vyvolali, bylo nekonečné.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Úplně nejlepší by bylo, kdyby se ti experti, Kartousem počínaje a Botlíkem konče, ráčili namísto svých keců postavit s křídou či markerem v ruce před třídu a něco tam předvést. A rázem by bylo jasno.

mirek vaněk řekl(a)...

A co inkluze? Nějak mi unikají asistenti starající se o inkludované děti. Nebo, že by v té škole nebyly?

Nicka Pytlik řekl(a)...

A co sociálně vyloučené děti?
Mají je v tom Finsku řádně přepočítané a nahlášené do Bruselu?

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Na finské pedagogické fakulty se dostane pouze 7 % uchazečů - jsem šokován! Ti Finové jsou ve skutečnosti nechutní eugenici, třídiči a nastavovači latěk! 93 % odmínutých potenciálních studentů - to je přece prvotřídní prasárna. Kolik testového stresu musejí prožít! Shame on them!!!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Teď už jen, aby vyšlo najevo, že případné přijímací testy probíhají v časovém presu a při vědomí, že ten, kdo ty přijímačky neudělá, skončí na pracáku. To v tom lepším případě. V případě horším, na ulici. Do smrtě smrťoucí...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já to pořád nechápu. Vím, že se nedá všechno ze zahraničí roubovat na naše podmínky. Přesto by se dalo napsat, že určité obecné znaky, které se dají naroubovat úplně všude, tam jsou.
Já třeba vidím tu samostatnost. Tady se přikazuje snad všechno - i absurdity typu "třídnice se proškrtává zleva do prava".
Dál je to důvěra - ta souvisí s tím, zda učitelům naložíme na bedra i nezvedenost žáků, kteří i po tisícerém zopakovaní "neolizuj tu zásuvku", si ji s klidem olíznou, ale odskáče to nebohý pedagog.
Permanentní kontrola ze strany inspekce, která kontroluje, ale zrovna moc neradí. A vždycky "musí něco najít".
Média, která si do studií zvou tajtrdlíky, kteří znají školu z pohledu svého před dvaceti lety, když se honili okolo třídy a tahali Marunu za cop. Tito experti pak národu přednášejí o neschopnosti pedagogů, kteří mohou za úplně všechno (kdo taky jiný, že?) a p
roto si nezaslouží nic, ani platy ani prestiž. A naopak stačí hodní dobros...vé, kteří vůbec nemají vzdělání,ale budou to povolání dělat s chutí(už se nepíše, jak dlouho by to vydrželi).
Na fakulty nastupují lidé, kteří vědí, že jdou pro diplom a ne pro vzdělání pro další pedagogickou praxi. Zařazením docela obyčejných psychotestů by se ukázalo leccos. Mohou je mít policisté nebo vojáci, proč ne budoucí pedagogové. Jestliže někdo už na na vysokých nastavil laťku tak, že projde i studentík, který sotva pozná barvy, pak není o čem hovořit.
Finsko nám ukazuje cestu. Nemusí být zcela identická, určitě stojí za zvážení, jestli se aspoň nepokusit. Jenže to musí politici a vysoké školy. Zatím se jen vymýšlí blbá řešení, jak podlézt, vyhnout se, zfušovat..... Za drahé peníze.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Jano, Pytlici,
srdečně a upřímně zdravím.

Souhlasím, tady jde opravdu o to, co si učitel ještě nechá líbit.

Kdysi jsem poslal někam (a vážně natvrdo a nahlas a přesně tam) krajského školního inspektora Filikara, když mně - žera přede mnou ve své kanceláři klobásu - vytkl to přeškrtávání třídnice zleva shora doprava dolů namísto údajně náležitého zprava shora doleva dolů, protože na víc se po své hospitaci na Zatlance nezmohl.
Přeložili mě tehdy z G Praha 5 na G Praha 9, ale netroufli si mě vyhodit ze školství rovnou, protože jsem se nekompromisně šprajcl a rodiče i studenti mě podrželi.
Mimo jiné v souběhu s neskutečným podvodem u státem nekontrolované maturity, o kterém jsem opakovaně psal na PI a mám na něj svědky.

"Na fakulty nastupují lidé, kteří vědí, že jdou pro diplom a ne pro vzdělání pro další pedagogickou praxi."
- Pár jsem jich na PedFUK před lety vyhodil od zkoušky z didaktiky češtiny. Koukali. Akorát jen do té doby, než jsem jim v jejich údajné seminárce podtrhl po středoškolsku červeně hrubé pravopisné chyby. A když říkám hrubé, míním hrubé.

Nicméně si nadále stojím za tím, že pořádné peníze na pořádné platy pro učitele vydyndány nebudou, a to ani Pedagogickou komorou (při vší úctě k její snaze). Protože na něco takového čekám už 38 let. A nic. NIC!!!

A jacísi Botlíci kamsi píšou a Lippmannové, namísto aby drželi s kantory basu, jim přizvukují. Panebože...

Jirka řekl(a)...

Souhlasím s paní Karvaiovou. Když už jásáme na důsledky, měli bychom také hledat a studovat příčiny.
Předmět home economics je brán zcela vážně a rodiče žákům potvrzují, co všechno doma dělali, s čím pomohli, a co třeba i upekli a uvařili.
V každé školní jídelně jsme viděli žáky, kteří pomáhají s nádobím a pravidelně se střídají.

Ptejme se, jak ten příběh začal a hlavně PROČ! Proč s tím Finové souhlasili, proč si tu cestu zvolili? Náš titanik zatím pluje klidně a kapela vyhrává zvesela. Čekám pouhých 27 let. A stále hůř a hůř!

Radek Sárközi řekl(a)...

Pan premiér už ve Finsku byl, tak tam ještě poslat na stáž ministra školství a celé vedení MŠMT. :-)

Ygrain řekl(a)...

Což pak skončí akorát tím, že začnou vymýšlet zase nějakou další českou cestu, aby se co nejvíc ušetřilo, buzerovat učitele, že za české prachy to nejde jako ve Finsku, a do každé třídy se pořídí falešný sob, aby se odškrtla kolonka.

Ivo Mádr řekl(a)...

Proč je na učitelské povolání ve Finsku taková tlačenice? Odpověď je jednoduchá, stačí mrknout na jejich mimořádné platy.

Okomentovat