6.6.18

GDPR: Causa ZŠ Glowackého se stává i causou MŠMT

Čtenář nám poskytl snímky dvou dokumentů k GDPR, které distribuovala rodičům žáků ZŠ Glowackého v Praze 8. První byl screenshot e-mailu od ředitelky školy Simony Škaloudové, druhý byl formulář souhlasu s pořízením a šířením obrazových či zvukových záznamů a se zpracováním osobních údajů dle GDPR. Oba snímky jsme poslali Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy s žádostí o zhodnocení obsahu obou dokumentů a zodpovězení několika otázek.



Z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsme dostali dvě poněkud odlišné odpovědi, první anonymní nepodepsanou z Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT a druhou od Dr. Ing. Luboše Sychry, pověřence pro ochranu osobních údajů MŠMT:

Je tvrzení o nemožnosti vystavení duplikátu vysvědčení z prvního dokumentu pravdivé?

OVVK: K Vaší první otázce lze uvést, že tato data se shromažďují ze zákona, tudíž v případě vysvědčení škola souhlas používá nepřístojně.

Udělení souhlasu je vyloučeno v případech, kdy správce zpracovává osobní údaje přímo na základě zákona. Souhlas je jedním z titulů, na základě kterého lze v souladu s čl. 6 nařízení osobní údaje zpracovávat, nikoli však jediným. Zpracování je mimo jiné rovněž zákonné tehdy, je-li nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, v tomto případě v ustanovení § 28 školského zákona. V metodických materiálech tedy ministerstvo vždy obecně doporučuje souhlas nenadužívat.


LS: Archivace záznamů o vzdělávání (tj,. i vysvědčení) je stanovena právními předpisy a nelze omezení zpracování některých údajů (na základě souhlasu) podmiňovat tím, že v případě nesouhlasu s uvedenou dobou trvání nelze vydat duplikáty vysvědčení. Pokud je škola vázána právními předpisy ve vztahu ke vzdělávání, nemůže již k těmto úkonům vyžadovat souhlas, protože takový souhlas by byl neúčinný.

Vzhledem k tomu, že škola nabízí zaškrtnutí čtverečku se souhlasem (v prvním dokumentu), nejde o obcházení zákona a o nedovolenou manipulaci s úřední listinou?

OVVK: Druhému dotazu zcela nerozumíme. Obecně lze uvést, že při formulaci souhlasu se zpracováním osobních (tam kde je zpracování na základě souhlasu na místě) je vhodné rozčlenit jednotlivé typy zpracování podle účelu a prováděných činností tak, aby subjekt údajů mohl zvolit, s jakým zpracováním souhlasí a s jakým nikoli. Není zřejmé, jak by se mohlo jednat o manipulaci s veřejnou listinou.

LS: Text ve sdělení ředitelství školy „Pokud jste tedy dokument vyplnili správně, a jen nezatrhli čtvereček, nic se neděje, zatrhneme za Vás“ je nepřípustný, resp. nepřípustné je, aby škola doplňovala takové vyjádření souhlasu za subjekt údajů. Pokud by k takové situaci došlo, je souhlas neplatný. Je vyžadován aktivní úkon ze strany subjektu údajů.

Je doba 50 let pro udělení souhlasu přiměřená? Jakou doporučuje MŠMT s přihlédnutím k dalším lhůtám v české legislativě?

OVVK: Co se týče lhůt, tak je vždy třeba zabývat se tím, o jaký dokument se jedná. Obecně platí, tam kde zákon nestanoví jinak, že osobní údaje je třeba zpracovávat po přiměřeně dlouho dobu, a to s ohledem na povahu a účel tohoto zpracování. Pokud zákon nestanoví jinak, pak je na správci aby vhodnou lhůtu nastavil ve skartačním řádu ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž nastavení lhůt správci často konzultují přímo s místně příslušnými archivy. Výjimku tvoří dokumenty, které budou dle přílohy č. 1 zákona č. 499/2004 Sb. podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie, v prostředí školství např. třídní výkazy, u kterých se při jejich výběru příslušnými archivy postupuje dle tohoto zákona. Co se týče vydaných vysvědčení, tak se lhůta padesáti let jeví jako přiměřená, ostatně stejnou lhůtu máme uvedenou i v metodických materiálech jako lhůtu v praxi škol obvyklou. Znovu ale upozorňujeme na to, že se v žádném případě nejedná o zpracování osobních údajů na základě souhlasu. U osobních údajů zpracovávaných na základě souhlasu, u nichž lhůta není nijak stanovena, je nezbytné vždy dbát na kritérium přiměřenosti a účelnosti a to ve vztahu k okolnostem jednotlivých případů.

LS: Pokud by byl Souhlas zpracován správně a jednalo se tedy o souhlas s pořízením a šířením obrazových či zvukových záznamů, je dle mého názoru lhůta 50 let nepřiměřená.

(zvýraznění redakce)

Postup ZŠ Glowackého je tedy nesprávný, protože mate rodiče a vyžaduje od nich souhlas s použitím nekorektních praktik a dezinformací. Rovněž se domníváme, že dosud podepsané souhlasy mohly být školou upraveny a nemají žádný právní účinek. Nepřiměřená je rovněž 50letá lhůta.

Stanovisko MŠMT přeposíláme ředitelce ZŠ Glowackého k vyjádření a stěžovatelům k dalšímu postupu. Rovněž přeposíláme obě stanoviska vedení MŠMT k zjednání nápravy v interní komunikaci a se žádostí o vydání jasného stanoviska k aktuální školní praxi (přikládáme i řadu dalších podnětů od škol i rodičů).












Žádné komentáře:

Okomentovat