11.6.18

Bořivoj Brdička: Škola jako místo pro práci

Zpráva o mé účasti na akci EUN doprovázející publikování výzkumné zprávy o zavádění na tvorbu orientovaných flexibilních prostor do evropských škol. Jedná se o výstup aktivit specializovaného pracoviště EUN – Future Classroom Lab.

Moderní konstruktivistické výukové metody počítají s tím, že si žák nutně musí budovat své vlastní poznání vždy sám ve své hlavě. Jenže tento proces je přímo ovlivňován okolím a tím, co dělá. Ano, je to tak – budovat poznání vždy musí být spojeno s nějakou prací, i když práce v tomto případě může (a měla by často) být hrou.

Školní výuka má samozřejmě různé cíle, stále větší význam mají ty nekognitivní, které nelze snadno ověřovat znalostními testy. Jsou to především schopnosti spolupracovat, prezentovat, řešit problémy. Těchto výukových cílů vždy nelze dosáhnout činnostmi, které se odehrávají jen v hlavách žáků, a nevystačíme jen s učebnicí a perem. Je třeba dělat něco opravdového, něco, co má smysl, nejlépe něco tvořit.

Ve světě existuje velké Maker hnutí, které tvůrčí procesy podporuje. Chceme-li, aby v pozadí byl osobní růst, je zřejmé, že podobné tvůrčí aktivity musíme zavádět i do škol. Nejedná se však o návrat k tradičním dílnám, ale o pojetí docela nové. Významným katalyzátorem se staly technologie dovolující okamžitě tvořit každému jen s tím vybavením, které nosí stále sebou.

Jak na to nám ukazuje například European Schoolnet (EUN) svou Future Classroom Lab (FCL). Je výsledkem několika různých projektů, které EUN řídí či na nich spolupracuje (na počátku byl iTEC). Fyzicky je v sídle EUN umístěna vzorová učebna, která již na první pohled jako běžná třída nevypadá. Je vybavená veškerou myslitelnou technikou (včetně stavebnic, robotů a 3D tiskáren) a zařízením (včetně nábytku). Zde jsou prezentovány výsledky projektů učitelům a zodpovědným činitelům všech evropských zemí. Některé akce jsou virtuální (webináře, kurzy), jiné prezenční. Jedné takové jsem měl příležitost se zúčastnit.

Model EUN Future Classroom Lab [1]

Nesla název Transforming learning spaces in schools: From vision to impact a byla určena tvůrcům vzdělávací politiky na národní úrovni. Byla doprovodnou akcí k nedávno publikované zprávě Guidelines on Exploring and Adapting Learning Spaces in Schools [1]. Na organizaci se kromě EUN (Anja Balanskat, Elina Jokisalo) podílel Microsoft (Alexa Joyce). Program měl 3 hlavní části.

1.  Příklady dobré praxe

Po krátkém úvodu byla první část věnována představení existujících řešení flexibilních studijních míst (flexible learning spaces) z různých škol. Jedná se typicky o účastníky projektů s FLC spojených.
Vlastní řešení představil Rui Lima (Colegio Monte Flor, Portugalsko), Karina Batat (Beta school, Izrael) a Leonardo Tosi (INDIRE, Italy).
Příběhy jsou natolik podobné, že je zde nebudu detailně reprodukovat. Mají několik společných znaků:
  • V zemi existuje oficiální politika, která ze státního rozpočtu disponuje vlastním financováním inovativních postupů využívajících technologie ve školách.
  • Inovace výukových postupů naráží na tradiční formy ověřování výsledků, což zavádění brání.
  • Žáci nové formy výuky vesměs vítají a začínají vnímat možnosti, které se jim otvírají při vlastní cestě za poznáním ve škole i mimo ni.
Určitou výjimkou je případ italský, který jediný do realizace flexibilních prostor zapojil též architekta, což je podle mého názoru postup velmi rozumný (i když drahý).
Na tomto místě je třeba připomenout, že vybraní špičkoví učitelé pomáhající zavádět metody FCL do výuky se sdružují ve skupině Future Classroom Ambassadors, v níž máme zastoupení díky známé čelné učitelce, letité ambasadorce eTwinningu Petře Boháčkové ze ZŠ Dr. Edvarda Beneše v Čakovicích. Její příklad dobré praxe spojený s vybudováním FCL a aplikací metodiky EUN v našich podmínkách najdete spolu s dalšími v doprovodné publikaci [1].



Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Žádné komentáře:

Okomentovat