25.6.18

Asociace češtinářů k chystaným jednáním na maturitní téma

Asociace češtinářů (ASČ) vítá avizovanou diskusi o maturitní zkoušce a bere ji jako příležitost k (novému) definování úlohy maturity – nejen její státní části. Současně věří, že diskuse přispěje k lepšímu informování veřejnosti o všech aspektech maturitního tématu, a alespoň zčásti tak uvede mnohdy povrchní a zkreslený mediální obraz maturity a středoškolského vzdělávání vůbec do souladu se skutečností.

Domníváme se, že poměrně vysokou neúspěšnost u maturitní zkoušky nelze řešit dalším snižováním maturitní úrovně. Tomuto problému je třeba se věnovat na úrovni škol, nejlépe hned během prvního ročníku studia (analýza příčin žákova neúspěchu, nastavení podpory ze strany školy, v případě přetrvávajících zásadních studijních problémů opakování ročníku či změna školy nebo typu vzdělávání).
Současně se zasazujeme o změny týkající se nastavení kvalifikačních předpokladů a také revizi soustavy oborů odborného vzdělávání (viz např. příslušné body ve stanoviscích Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo sdružení CZESHA a AŘG).
Konstatujeme, že maturitní diskuse se nemůže nedotknout stavu středoškolského vzdělávání obecně, zejména problému evidentního nesouladu studijních předpokladů části dnešních středoškoláků a maturitních vzdělávacích nároků (připomínáme, že na střední školu s maturitou jsou dnes přijímáni i žáci se čtyřkami ze ZŠ) a současně problému malého zájmu o učňovské obory.
Rozdíly v úrovni studijních předpokladů jsou dnes tak veliké, že je zapotřebí – i s ohledem na využitelnost maturity pro přijímací řízení na vysoké školy – alespoň v některých částech společné zkoušky nastavit dvě úrovně zkoušky. Funkční řešení bylo v tomto ohledu nalezeno v matematice, viz základní test a (volitelná) Matematika+. Podle našeho názoru ho lze aplikovat také na didaktický test z češtiny. V oblasti cizího jazyka by mělo rozhodnout odborně podložené stanovisko samotných jazykářů.
Považujeme za nutné zachovat řídící a metodickou roli státu i v obou zbývajících částech maturity z češtiny (písemná práce a ústní zkouška), důvody – stěžejním je fakt, že základní, nepodkročitelnou maturitní úroveň v češtině nelze ověřit pouze testy – podrobněji uvádíme v článku publikovaném na webu iDNES; stejně tak jsme přesvědčeni o nezpochybnitelném přínosu centrálního hodnocení písemných prací. Nadstandardní („plusovou“) úroveň v těchto částech zkoušky v centrální podobě nenavrhujeme (je nyní ekonomicky a organizačně nereálná): Pro tento účel je možné využít stávající školní maturitu z ČJL, přičemž její zavedení (popř. povinné zavedení) a forma je už dnes v rukou školy (její součástí by mohla být rozšířená ústní zkouška, obhajoba práce klauzurního typu či školní slohové práce apod.).
Navrhujeme též dílčí změnu ústní zkoušky, a to uvolnění její dnešní struktury a výraznější posun k interpretaci textu.


Očekáváme, že maturitní diskuse se bude primárně odehrávat na odborném základě, a jelikož se zdaleka netýká jen procesuálních změn – ty mohou zásadně ovlivnit i obsah budoucí zkoušky –, že budou do expertního týmu (popř. specializovaných pracovních skupin) přizváni bohemisté ze stěžejních akademických ústavů, bohemisté a češtináři podílející se na vytváření základních výukových a maturitních materiálů, nejlépe se zkušenostmi s mezinárodními středoškolskými zkouškami, vytvářením středoškolských výukových materiálů apod.


Vyřešení koncepčních problémů podle našeho názoru uvolní prostor pro další odborné diskuse věnované více specializovaným aspektům maturitního tématu a následné zkvalitňování zkoušky. Podněty pro takováto jednání v oblasti českého jazyka a literatury má Asociace češtinářů připraveny.



Žádné komentáře:

Okomentovat