4.5.18

Ze sociálních sítí: Jen mně nebere hlava, že v podstatě stejný úkol dostanou maturanti a páťáci, kteří dělají přijímačky do primy!

Senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička komentuje na sociální síti Facebook: "Zjisti, komu jsou určeny tyto úlohy! Fakt nechci být protivný ani se strefovat do Cermatu. Snaží se, ale bohužel plní především blbé zadání... Jen mně nebere hlava, že v podstatě stejný úkol dostanou maturanti a páťáci, kteří dělají přijímačky do primy! A drobná pomoc při hádání: Maturanti dostali nápovědu a primáni měli v zadání chybu...!"





4 komentáře:

Veronika Valíková řekl(a)...

Není to stejný úkol. :) Ten maturitní by byl těžší, kdyby.... ale dobrou, svět chce být klamán a blamován. A jestli to pomůže :)

Simona řekl(a)...

Paní Valíková, ráda vám zprostředkuji odborné stanovisko k pochybám pana senátora. Věřím, že se objeví i v jiných médiích.

Vždy existují určité znalosti, jejichž osvojení je základem pro hlubší vhled do dané problematiky. V češtině (a nepochybně i v dalších předmětech) ale existují i znalosti, které žáci získají na základní škole a které se během dalšího studia pouze upevňují (tedy nerozšiřují se). Např. znalost vyjmenovaných slov očekáváme již od žáka páté třídy, zároveň ale očekáváme, že touto znalostí bude disponovat i maturant. Je tedy logické, že např. úlohy ověřující znalost vyjmenovaných slov budou v zásadě koncipovány podobně pro žáka pátých tříd i pro žáka skládajícího maturitní zkoušku.
Výše uvedený princip však neplatí pro úlohy, které srovnává pan senátor Růžička, tedy pro úlohu č. 12 v testu pro 5. ročník (druhý termín) a pro úlohu č. 2 v letošním maturitním testu. Každá z úloh ověřuje jinou dovednost: v úloze pro 5. ročník měli žáci identifikovat kořen slova (ověřovaly se tedy základní znalosti z oblasti slovotvorby), úloha pro maturanty byla zaměřena na porozumění textu (žák musel porozumět konkrétnímu příkladu a na základě toho identifikovat slovo s různým počtem hlásek a písmen).
Po žácích pátých tříd (ani po žácích sedmých a devátých tříd) se skutečně nevyžaduje, aby rozlišovali hlásku a písmeno, není to ani možné (tedy bez uvedení příslušné definice). Ve specifikaci didaktického testu (tedy v dokumentu vymezujícím vědomosti a dovednosti ověřované v rámci jednotných přijímacích zkoušek) je uveden pouze požadavek, aby žák rozlišil slovo, slabiku, hlásku. Bohužel kvůli chybě v testu to vypadá, že cílem úlohy č. 12 bylo něco jiného, než autoři testu ve skutečnosti zamýšleli. Tato úloha byla ale zaměřena jedině a pouze na identifikaci kořene slov.

V případě maturitního testu bylo naopak rozlišení pojmů hláska × písmeno cílem. Důležitější než znalost těchto pojmů však pro autory bylo porozumění principu, proto jsme maturantům poskytli příklad, který jim umožní vybavit si rozdíl mezi těmito pojmy a úlohu rychle vyřešit. Přestože pojmům hláska × písmeno bylo vinou chyby Cermatu věnováno v posledních dnech tolik pozornosti, úlohu nevyřešila zhruba čtvrtina maturantů.

Veronika Valíková řekl(a)...

Vida, Cermat se probral. Ano, kdyby se nestala ta hloupá chyba v přijímačkách, jistě by to ze čtvrtiny šlo i na vyšší číslo. :) To byla částečně úloha na mediální gramotnost - a pak že Cermat nejde s dobou. A nebyla to sabotáž? :)

Simona řekl(a)...

Ale, ale, to jsou konspirace! Zjevne fakta nejsou podstatna. A co novičok, nedělal se nakonec v Cermatu?

Okomentovat