30.5.18

Zdeňka Musilová: Jak (ne)učit matematiku: problematická Hejného metoda je dobrý byznys

Učím na jedné nejmenované střední škole v Teplicích matematiku. Většina děti k nám přichází s tím, že matematiku nemají rády. Některým už jen při vyslovení toho slova naskáčou pupínky. Obecně se děti snaží matematice za každou cenu vyhnout. Když z ní má někdo špatné známky, zpravidla si sežene potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny, že je dyskalkulik, případně že má jakoukoliv jinou dis-abilitu, a je vystaráno. Výuka matematiky ovšem stojí především na osobnosti toho, kdo ji učí. Kvalitní učitel si své postupy dokáže najít sám.

Z článku ve flowee.cz vybíráme:

Hejného metoda je také velmi náročná na čas. Jestliže máte sčítání a odčítání předvádět na chůzi do schodů či ze schodů, chtě nechtě ztratíte drahocenné minuty. A to už neplatí jen pro střední, ale i pro základní školu. Tím se dostávám k asi nejproblematičtější stránce, která je s Hejného metodou spojena. Jestliže jsou děti zvyklé na základní škole počítat tímto způsobem, přechod na školu střední pro ně bude nejspíše velmi problematický. Budou si muset rychle osvojit zcela jiný postup vstřebávání matematických dovedností. A co když jim to hned nepůjde? Byl by div, pokud by na matematiku nezanevřely.

Výčet pastí v Hejného metodě zdaleka nekončí. Aby se svými ratolestmi dokázali spolupracovat také jejich rodiče, musí se tu metodu vlastně naučit také. Bez toho prakticky nemají šanci matematické úlohy pochopit. Přesněji řečeno, pochopí je, ale svým vlastním způsobem. A teď chci vidět rodiče, který se snaží svému dítěti vysvětlit, jak se ta či ona úloha počítá, ale ono mu bude tvrdit, že takhle se to ve škole neučili a že mu to rodič vysvětluje špatně. Ostatně i já se svými dětmi občas bojuji při úkolech, protože paní učitelka jim třeba ukázala jiný postup, než na který jsem byla zvyklá já.

Žádné komentáře:

Okomentovat