6.5.18

Zdeněk Sotolář: O maturitě mluvme, ale také o maturitě přemýšlejme

Maturita - především ta státní - je už léta sezónním šlágrem. Vracejí se k ní hojné blogy, články a vyostřené webové diskuse. Sledujeme přetahování zastánců a odpůrců státní maturity. Ale stále se neumíme podívat dál. Za horizont.


Státní maturita vznikla jako reakce na marasmus školních maturit, na jejich nepřehlednou a nejasnou úroveň. Vedle tradičních gymnázií a odborných škol totiž velice rychle vznikla předlouhá řada nových maturitních oborů na středních odborných učilištích, objevil se maturitní kuchař, maturitním oborem je dnes i kosmetička a masérka.

Debata o státní maturitě pak pokračovala vleklými spory o její podobě, o výběru povinných předmětů. Poslední a ještě otevřený problém je debata o povinné maturitě z matematiky. Vyřeší něco? Pozvedne maturita z matematiky úroveň znalostí? Nebo naopak mnoho studentů zbytečně ohrozí neúspěchem? A které obory z této povinnosti vyjmout?

Toto vše doprovází neustálé problémy s obsahem. Jednou to byl Jidáš Iškariotský, potom epizeuxis, jindy se vedla bitva o karnevalovou čepičku (tu bez dna a tu se dnem). Tradiční spory se vlečou o maturitní slohovky, o jejich témata a způsob jejich hodnocení. Mají se maturitní slohové práce hodnotit ve školách, nebo je mají hodnotit externí hodnotitelé?

Ale to nejdůležitější mi v debatách o maturitě chybí. Čemu má maturita vlastně sloužit? Maturita se stala předpokladem výkonu některých povolání. A to s unáhlenou samozřejmostí, aniž by někdo přemýšlel o obsahu a smyslu maturity. Maturita má tradici, která zavazuje, ale především svazuje. Středoškolské vzdělání dávno není elitní vzdělání.

V jedné diskusi se píše, že „podstatou certifikačních zkoušek není třídit ani odrazovat, ale prokázat požadované znalosti.“ O tom není pochyb. Ale jak stanovit ty požadované znalosti? Máme opravdu jasno v tom, co chceme od certifikovaného středoškoláka? U certifikace nestačí vědět co, ale měli bychom vědět proč. O tom se debata vůbec nevede.

Například čeština. Proč musí znát certifikovaná masérka nebo certifikovaný programátor literární tropy a figury? Ty samozřejmě do výuky češtiny patří a patří i do maturity z češtiny. Ale patří zároveň do vybavení masérky nebo programátora? Tohle je horizont, za který žádná debata o maturitě nevidí. Jsme příliš opojeni představou jakési jednotné úrovně.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz

35 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Státní maturita vznikla jako reakce na marasmus školních maturit

A což třeba otočit příčinu a následek.
Nenechal se bujet ten marasmus mimo jiné i proto, aby byla záminka k prosazení státní maturity, protože se nabylo pocitu, že 'tak je to spravne, tak to ma byť', protože u kartousů zjistili, že tak to mají i ve Finsku?
A což se třeba zeptat, kdo za ten maturitní marasmus nese odpovědnost, kdo jej dopustil, nebo dokonce plánovitě zživotaschopnil, kdo tomu všemu přihlížel a proč to všechno? Je to nahodilost, zákonitost vývoje celé společnost, je to záměr?. Snad ani nejde o konkrétní lidi, ale o instituce. Jak tedy funguje celý systém, že k něčemu takovému může dojít?
Celé maturitní komise tedy hromadně odbývaly svoji práci. Jejich členové, vysokoškolsky vzdělaní lidé, které určili ředitelé škol, s předsedy, které jmenovali zřizovatelé. A to se tou státní maturitou změnilo? Vskutku?
A ptáme se, jestli to tím skončilo? Nebují nám zase někde něco? Není toho víc? Jak tedy pracují učitelé, k čemu jsou vedeni, k čemu nuceni. Školní rok přece nejsou jen maturity. A vůbec, co celá ta státní správa a samospráva ve školství, školní inspekce, ministerstvo, školské výbory parlamentu čr? Když něco tak významného, jako jsou maturity, je dlouhodobě v hajzlu.
A je vůbec nějaká naděje? Neměli by to už s konečnou platností vzít do svých rukou sami žáci a jejich rodiče, prarodiče, sourozenci, tetičky, strýčkové...

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Kdybychom maturitu zrušili, vznikly by rozsáhlé národohospodářské škody, zejména by utrpěli lahůdkáři, neboť by se snížila spotřeba chlebíčků. Jednotnou maturitu z nepominutelných pilířů vzdělanosti je třeba zachovat stůj co stůj, každý sládek, elektrikář a policista, každá sestra a učitelka ve školce nutně musí státu prokázat, že bravurně identifikuje epizeuxis. (A dodávám, že už jsem zapomněl, co to je, asi bych měl na stará kolena vrátit maturitní vysvědčení).

Josef Soukal řekl(a)...

Jsem rád, že se s panem Běleckým tentokrát shodneme, tedy v tom, že rozšíření maturitní zkoušky jako podmínky pro výkon některých povolání či funkcí rozbujelo do nesmyslna. Je to jeden z důvodů maturitního marasmu.

Josef Soukal řekl(a)...

Myslím, že skokový nárůst počtu maturantů nebyl dán čísi potřebou namastit si kapsu státním maturitami. Např. na VŠ žádný jednotný výstup neexistuje a dnes na nich máme více míst, než je středoškoláků. Důvody bych viděl v neschopnosti domyslet, že oprávněná polistopadová snaha učinit vzdělání dostupné všem může vést k extrémům, dále ve stejně nerozumném předpokladu, že když někoho pošlu na střední školu nebo někde předepíšu maturitu jako kvalifikační předpoklad, zvýší se vzdělání a vyrojí se davy vzdělanců automaticky. Své sehrála společenská poptávka - honba za tituly (to více u VŠ). Přidejme představy, jež vycházejí z absolutizace práva na vzdělání (viz O. Šteffl a jeho tvrzení o tom, že podle ústavy má každý nárok studovat třeba VŠ), z premis o nutnosti vyrovnávat národnostní a sociální handicapy (tudíž je třeba přijímat ke studiu držet na školách i ty, kteří předpokládané úrovně nedosahují), nověji z absolutizace představ o tom, že nejsou třeba vzdělanostní standardy (důležité je, aby dítě dosáhla maxima svých neschopností, nikoli to, zda umí to, co si na daném stupni stát / společnost naplánovala jako vzdělávací cíl).
Neznám kritika přednovomaturitní maturity, který by tvrdil, že starý systém selhával úplně, že by vůbec neplnil svoji úlohu. Ale to, co považuji za největší přínos NM, předchozí maturity nemohly naplnit. Budu se vyjadřovat pouze k češtině: NM zásadně proměnila strukturu vyučování ČJL, posunula ho - v duchu toho, po čem se volalo desetiletí - mnohem více k výuce jazyka a slohu, obecně k práci s textem. To je posun doslova revoluční. Dále je to metodický přínos, zejména v oblasti hodnocení slohových prací. (Že s těmito možnostmi část kantorů neumí pracovat, je jiná otázka.) Přinesla větší objektivitu a přirozenější strukturu maturitní zkoušky.
Na závěr znovu ve zkratce to, co píšu porůznu:
1) Zrušme maturitu jako kvalifikační či profesní podmínku všude tam, kde je to žádoucí a kde by ji mohly nahradit mistrovská zkouška, popř. zkouška, které říkám profesní - zkouška způsobilosti, ušitá na míru konkrétní profesi či pracovnímu místu.
2) Snižme počet středoškoláků; kdesi - nemohu si vzpomenout kde - jsem před časem narazil na odhad (jenž se mi zdál kvalifikovaný, podložený různými údaji), že má smysl, aby maturitu získalo 45 procent populačního ročníku (a ponechme na středních školách prostor pro 60 procent uchazečů, ať eliminujeme nepřesnosti a omyly přijímacího řízení).
3) Než to učiníme, upravme obsah učňovských oborů tak, aby nabízely lepší perspektivu šikovným a pracovitým žákům, mj. tak, aby zde v nich byl prostor pro kvalitní přípravu jazykovou apod. (Samozřejmě musí zůstat zachovány i obory s menší náročností.)
4) Proveďme revizi dosavadních zkušeností s NM a na jejím základě zvolme další postup. Revizi ovšem musí provádět odborníci - až se bojím užít toto slovo -, samozřejmě včetně učitelů. Jakkoli nesouhlasím třeba s názorem Z. Sotoláře, že maturita je zbytečná, tato revize by měla začít od fundamentálních otázek (stejně je nebude možné oddělit od konkrétní podoby studia a zkoušky).

Josef Soukal řekl(a)...

Přidám několik osobních námětů vztahujících se k češtině:
a) I nadále je třeba zachovat trojdílnou zkoušku, s centrálně zadávaným testem.
b) Test by ve větší míře než dnes obsahoval úlohy, které nestojí na prosté aplikaci termínů.
c) Test by se nemusel věnovat literární historii.
d) Test by byl náročnější než dnes.
e) Mírně by se zvýšila časová dotace.
f) Bodyy d) a e) se vztahují i k písemné práci.
g) Ponechal bych komplexní centrální hodnocení písemné práce, ovšem se dvěma hodnotiteli každé práce, nebo systém, kdy by centrum přehodnocovalo třeba čtvrtinu prací ze škol. (Jak by se postupovalo konkrétně a jak by se řešily nedostatky školního hodnocení nechám zatím stranou.)
h) Metodika a konkrétní hodnocení slohových prací, ale i ústního vystoupení žáka nebo i testových úloh by bylo průběžně diskutováno v systémech otevřených všem zájemcům z řad češtinářů.
ch) Ústní zkouška by se plně zaměřila na literaturu, její struktura by se rozvolnila.
i) Stát pro takováto opatření vytvoří podmínky - zajistí pro ně finance, navýší počet pracovníků.
j) Nejen pro češtinu platí nutnost zvýšení organizačně-technického komfortu pro školy.
Stranou zatím ponechávám specifické záležitosti, např. otázku, jak nastavit maturitu pro některé žáky s jiným mateřským jazykem.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Josefe,
souhlasím s 99 % toho, co píšeš.
Jen se ptám: co tak strašného by vadilo na tom, kdyby se ústní část maturitní zkoušky 2019+ nahrávala na audio- (a dnes už klidně dodám na video-) médium, aby bylo bez nejmenší pochybnosti jasno, co se tam odehrávalo?
Učitel, který tohle zamítne, je zbabělec. Nikdo by ho nepronásledoval za sem tam uklouznuté regionální slovo či tvar. Ale setsakramentsky by si rozmyslel navrhnout žákovi výbornou za otřesný výkon, zatímco jeho spolužák obdržel dobrou za výkon srovnatelný, jak jsem to zažil na nejmenovaném gymnáziu v jižních Čechách, kde jsem tehdy působil jako předseda maturitní komise.

poste.restante řekl(a)...

Ano.
Tohle je debata o maturitách, která má smysl.
I když nesouhlasím s 99 %, současně vím, že mnohé z navrhovaných změn už zde byly vcelku obsáhle probírány.
Za sebe dodám jen svoje oblíbené dvě úrovně. :-)
Řešilo by to spoustu vnitřních konfliktů, které některé navržené změny vytvářejí.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pane/paní poste restante,

naprosto s Vámi souhlasím. Dvě úrovně MZ jsou nevyhnutelné, ovšem s tím, že ta současná třetí, respektující gymnazisty i žáky SOU, tedy současného kočkopsa, by se měla řešit mistrovskými zkouškami na SOU.
Samozřejmě by přitom nadaní žáci SOU museli mít možnost složit i maturitu, a to jak vyšší, tak základní úrovně.

Opravdu se nechcete odtajnit? A pokud ne, proč? Já to upřímně nechápu.

poste.restante řekl(a)...

Má identita je známa například panu Wagnerovi a někteří zvídavější diskutéři už ji mohli také vypátrat.
K imaginárnímu utajení mne vede obava o přátele a blízké, kterým by mohlo ublížit, kdyby si někteří "zodpovědní" domysleli, odkud čerpám některé své informace.
Mám v tomto smyslu již, bohužel, určitou zkušenost.
(Ale nakonec k tomu nevyhnutelně dojde.)

Každopádně je možné mne kontaktovat na e-mailu, uvedeném v profilu: poste.restante@seznam.cz.
Rád pomohu, pokud to bude potřeba.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

setsakramentsky by si rozmyslel navrhnout žákovi výbornou

A k čemu je ta klasifikace maturity? Ono to někdy někoho někde zajímalo? Maturant je maturitou tak či onak certifikován. Další z funadamentálních otázek.

poste.restante řekl(a)...

A k čemu je ta klasifikace maturity?
A myslíte. že je fér, aby jedničkáři nebyli oceněni ani na vysvědčení a čtyřkaři měli stejný "papír"?

Když přinese maturant zaměstnavateli vysvědčení s jedničkami, je to přece také nějaké informace.
Kromě toho. některé vysoké školy mohou zohlednit výsledky maturit u přijímacího řízení.

BTW:
Proč jsou maturity v květnu?
Mně docela vadí, že čtvrtý ročník de facto končí v dubnu a já nemám čas pořádně probrat a procvičit učivo.

Dříve to přece bylo proto, že přijímačky na vysoké byly v červnu.
A právě výsledky maturit se u nich zohledňovaly.

Správněji by tedy měla otázka znít, proč jsou přijímačky už před maturitami?

Radek Sárközi řekl(a)...

Součástí maturity by měla být obhajoba závěrečné teoretické nebo praktické práce.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdyby se ústní část maturitní zkoušky 2019+ nahrávala... aby bylo bez nejmenší pochybnosti jasno, co se tam odehrávalo

Pytlici už nějakou dobu k maturitám nechodí, ale bývaly doby, kdy ústní maturitní zkoušky byly zkouškami veřejnými. Garancí přiměřeně totožných podmínek a hodnocení je pět, slovy pět členů maturitní komise. Učitel předmětu, nestranný přísedící, třídní, nestranný místopředseda delegovaný ředitelem školy a supernestranný, nikomu nezavázaný špičkový pedagog delegovaný zřizovatelem školy. Má-li tohle selhat, pak záznam nepomůže. Dnes se dá případně pořídit i jindy, za jiných okolností. Což odhalí snad jen orgány činné v trestní řízení a forenzní audit.
Ale myšlenka záznamu není marná. Jakože GDPR.
Pytlici si vždy vybaví, jak byli obviněni z průběžně nehezkého jednání vůči žákům ve výuce. Ponižování žáků, obtěžování žákyň, dvojsmysly, jinotaje, obtížně pochopitelný a překotný výklad... klasika prostěěě. Pozastavili se nad skutečností, že za ta léta jejich problematického chování ještě nikdy nikoho nenapadlo pořídit právě nějaký ten záznam. Při dnešních možnostech. A navrhovali ti pytlici, že jej budou sami pořizovat. Bylo jim tenkrát řečeno, že to nemá cenu, protože by si ti zpropadení pytlici dávali před mikrofonem pozor. Zkusil si někdo někdy dávat pozor průměrně čtyři a něco třičtvrtěhodin každý den? Vydrží to tak deset minut.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

některé vysoké školy mohou zohlednit výsledky maturit u přijímacího řízení.

Již dnes je řada studentů přijata. Maturity ještě neskončily. Certifikace na dluh. Nepamatuji, že by se mě někdo na známky ptal. Za včas nedodané maturitní vysvědčení jsem platil pokutu pouze Československé lidové armádě.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Součástí maturity by měla být obhajoba závěrečné teoretické nebo praktické práce.

Ne součástí, ale jádrem. Místo tropů a figur.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pepo,

oceňuji tvoje konkrétní náměty. Leč ani ty neřeší to podstatné. PROČ?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Součástí maturity by měla být obhajoba závěrečné teoretické nebo praktické práce.

To pytlici ve vší skromnosti navrhovali už počátkem devadesátých let jako alternativu praktické maturitní zkoušky na domovské průmyslové škole. Z nějakého důvodu to nešlo. A tak shodou okolností svým posledním maturantům umožnili pytlici prezentovat u maturity samostatnou práci, na které budoucí informatici pracovali v průběhu školního roku. Pytlici jsou vyhlášení svou střízlivostí při hodnocení jevů a dějů, ale tohle se chlapcům doopravdy povedlo tak, že pytlici dojetím zavzlykali. Takový matroš, to je vyloženě radost zkompetentňovat.

poste.restante řekl(a)...

Obhajoba maturitní práce je možná už teď.
Školní část může obsahovat i praktickou maturitu formou obhajoby dlouhodobé maturitní práce.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

V Brně píší závěrečnou práci také ajťáci. To dává větší smysl než celá maturita.

Nicka Pytlik řekl(a)...

No paráda!

Jiří Kostečka řekl(a)...

Z těch pěti lidí v maturitní komisi jsou čtyři z domovské školy maturanta. A víme, jak se shání předseda – dva známí si prostě prohodí školu. Ten případ, na který pořád nemůžu zapomenout, se stal v relativně malém městě; na maturitním večírku mně pak bylo vysvětleno, že otec studenta, kterému se přidalo, je významný místní politik. Ale čert vzal tohohle, daleko víc mně vadil zářez jeho spolužáka. A to tam opravdu seděli při zkoušce diváci z řad mladších studentů, jenže post rem ani necekli. Kdybych tu audionahrávku byl tehdy měl, neuznal bych hlasování a věc rozvířil, bylo to opravdu donebevolající. Ale takhle? Jeden proti čtyřem?
Neoficiální záznam maturit jistě dnes pořídit lze, ale pro odvolání je k ničemu, protože by byl získán nelegálně a nemohl by být použit.

K té obhajobě maturitní práce: Tady bych byl - alespoň v češtině - dost opatrný. Napsat doma slušnou práci a obhájit ji jako maturitní dokáže i deváťák. Většinu údajů si vyhledá na internetu, přidá dva odstavce "vlastního názoru" a prakticky jen udělá kompilaci. Vědomosti z dalších literárních období a žánrů prokazovat nemusí. Jako forma maturity ve ŠKOLNÍ části, prosím. Ve společné části - jsem proti. Vedlo by to mj. k tomu, že by mnozí středoškoláci přestali číst už úplně a pořádně by přečetli jen to dílo, které by si vybrali k obhajobě. (A i to jen snad.)

Jiří Kostečka řekl(a)...

Protože takováto debata o maturitě má skutečně smysl, připojím se k J. Soukalovi se svými náměty:
1. Conditio sine qua non je navrácení dvou úrovní. Vysoké školy sice nic na světě nemůže donutit, aby bonifikovaly uchazeče za složení VÚ, ale myslím si, že některé prestižnější, na nichž je převis poptávky, by na to slyšely.
2. Pokud se dvě úrovně navrátí, je k diskusi, zda gymnazistům vyšší úroveň prostě nenařídit. Jsem z generace, která byla tuhými směrnicemi postižena víc než dost, ale zrovna tady bych pro regulaci byl: ZÚ by totiž byla nastavena podle RVP SOU a SOŠ – a proč by gymnazisté, kteří mají třeba v češtině a cizím jazyku mnohem vyšší hodinové dotace a jejichž studium je spíše akademického typu, měli mít výhodu jít při své maturitě hluboko pod minimum, které je stanoveno v RVP G? (Což se děje dnes, a to v části DT a u celé písemné práce! Akorát že za to nemůže ďábelský Cermat, ale bývalý ministr školství Fiala.)
3. DT zachovat, ale věnovat ho jen úlohám jazykovým a stylistickým, nikoli literárním. Tím se jednak ošetří to, že jazyk se opět po čase nestane pro 75 % češtinářů pouhou zbytkovou složkou oboru, jednak se otevře široké pole pro smysluplnou ústní zkoušku z literatury.
4. PP rozšířit na 350 (?) slov na ZÚ a 550 (?) slov na VÚ, horní limit nestanovovat, příslušně zvýšit časovou dotaci. Na ZÚ zadávat ryze praktická témata a útvary, na VÚ přidat náročnější úvahy, výklady, recenze apod. Současných 6 témat naprosto vyhovuje, méně by žáka limitovalo, víc je zbytečné.
5. Při ústní zkoušce se zaměřit pouze na uměleckou literaturu (zdůrazňuji: jestliže ovšem DT bude ryze jazykově-stylistický). Ponechat ji v současném modu – vylosované dílo z maturantovy četby na základě školního seznamu děl. Vyjít vstříc češtinářům, kteří volají po stanovení vyššího minima titulů: pro ZU 80 (?), pro VU 100 (?) a vyhláškou MŠMT stanovit, že školní seznam titulů vytváří předmětová komise ČJL na škole, za jeho soulad se zákonem odpovídá předseda předmětovky a ředitel ho pouze bere na vědomí a do seznamu nezasahuje (leda, samozřejmě, by byl češtinář). Zrušit pracovní listy a analýzu vybrané pasáže a ponechat na češtináři, jestli při vylosované Kytici bude, či nebude na VÚ ignorovat fakt, že Erben používá epizeuxis v každé baladě několikrát (chtěl jsem napsat osmkrát, pro jistotu jsem namátkou zkusil poměrně krátkého Holoubka - tam je devětkrát).

Ygrain řekl(a)...

" Nikdo by ho nepronásledoval za sem tam uklouznuté regionální slovo či tvar."

Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.

Krom toho, nevím, jakou strukturu ústní části máte v češtině, ale v angličtině máme hon na nadmutou kozu s přesně stanovenou časovou dotací na jednotlivé části a úkoly, s přesností na minuty či půlminuty. Umím si dost dobře představit, jak nedodržení rozpisu se stane bičem na kantory, že nedodržením časového limitu u třetího úkolu druhé části znevalidnili celou ústní zkoušku.

Dlouhodobou maturitní práci u nás děláme z některého odborného předmětu, případně z tvrdých věd (fyzika, chemie atd.) Považuji to za velmi přínosné.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Já vím, Ygrain, vždyť jsem taky angličtinář.
Přesně pro to, co píšete, chci ústní zkoušku z češtiny i ve společné části vrátit do rukou učitelů, včetně odedmutí časově nadmuté kozy; maturanti by měli jen jedinou restrikci "shora": vylosované dílo by museli zařadit do literárněhistorického kontextu, vědět něco o autorovi a orientovat se v základních jazykových prostředcích ozvláštnění textu; já mezi ně epizeuxis počítám, jiní češtináři asi ne, podle reakcí na sítích - to nechám na jejich svědomí. Zbytek by byla interpretace díla.

A pokud jde o tu nahrávku ústní MZ: Kdyby se prosadila a pak by nějaký arcihňup chtěl poukazovat na učitelův přeřek, nespisovný tvar či něco podobného, osobně zažaluju takovou syčárnu u Ústavního soudu.

Pepa řekl(a)...

Vcelku nesouhlasím s PR ohledně dvouúrovňové maturity:
1) zvýšení nebezpečí chyb pro větší počet úloh
2) organizační komplikace (rozpisy DT a PP)
3) v důsledku toho větší finanční náročnost už takhle drahé organizace
4) když dneska nikoho nezajímají známky, koho by asi kromě (možná) několika (málo) VŠ zajímala absolvovaná úroveň?
5) a to mi přijde (myslím předchozí bod) trochu nespravedlivé

Prostě na odborných školách a učilištích tomu přestaňme říkat maturita, historicky to stejně nemá oporu, udělejme z toho závěrečné zkoušky a kdo tu maduridu chce mít, ať si ji na gymplu dodělá.

Jen si tak matně vybavuji, jak se před zavedením SM tvrdilo, že VŠ ji budou akceptovat místo přijímaček....

Kromě toho si vybavuji, že prý kosmetičky maturitu potřebují, aby se mohly v oboru případně nechat zaměstnat v EU...

Když tak zkusíte domýšlet více (všechny asi nedá nikdo) důsledků změn v maturitách, napadá mě, že ani Héraklés by tenhle Augiášův chlív řekou nevyčistil.

mirek vaněk řekl(a)...

Vážení kolegové.

Mám několik připomínek.
Státní maturita byl důsledek bezbřehého rozdávání maturitních vysvědčení bez základních vědomostí absolventů.

Maturitní obor na učilišti je čtyřletý stejně tak jako maturitní obor na odborné škole či gymnáziu. Pouze je více zaměřen prakticky. Má několik dnů praxe. A méně teorie. Maturita by měla být stejně hodnotná jako maturita na gymnáziu. Jen kromě základních předmětů (ČJ, Jazyk či M) by studijní obory na učilištích měly maturovat z odborných předmětů a praxe, kdežto na gymnáziu ze zvoleného předmětu.

Důvod, proč je neúspěšnost tak vysoká, je v nízké kvalitě přijímaných žáků. V menší hodinové dotaci ČJ, Jazyka či matematiky a často v nekvalifikovanosti učitelů.


Maturita je důležitá pro zaměstnavatele. Pokud chce řemeslník někoho zaměstnávat, musí mít maturitu. To je legitimní požadavek. Musí být schopen se postarat nejen o své daně a sociální pojičtění, ale i o své zaměstnance. Zvlážť dnes, kdy 76% populace je na maturitních oborech.
Navíc taková kosmetička používá lecjaké chemikálie a pokud se splete, pak vám pújde nejebn o ksichtík, ale i o zdraví.


Název maturita bych zrušil. Protože dnešní podprůměrný maturant je urážkou učně před 30-ti lety.

Diskuse o maturitě musí začít jasnou specifikací maturanta!!! Až budeme vědět, co chceme, můžeme řešit jak to zajistit!


Nicka Pytlik řekl(a)...

Pokud chce řemeslník někoho zaměstnávat, musí mít maturitu.

Pokud musí mít maturitu, nechť si ji následně dodělá, kdykoliv ta potřeba ne něj přijde. Ale v odpovídající kvalitě!

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Musí být schopen se postarat nejen o své daně a sociální pojičtěn

A to je obsahem které části SM?

poste.restante řekl(a)...

Vcelku nesouhlasím s PR ohledně dvouúrovňové maturity:
1) zvýšení nebezpečí chyb pro větší počet úloh

Jakože více úrovní = větší množství chyb?
No tak můžeme snížit počet úloh a vyjde to nastejno, nebo líp. :-)

To byl jen vtip. Teď vážně. Riziko chyby tu existuje vždycky, ale stavět na tom argumentaci mi přijde stejně logické, jako říci že nebudeme raději stavět víc silnic, protože při jejich výstavbě se stane více korupce, více chyb a šlendriánů. A až se po nich bude jezdit, tak bude více havárií.
Otázka má být, jestli to má smysl a účel.
Vytvořit systém pro eliminaci chyb musíme tak jako tak.
Zatím, zdá se, občas nezafunguje. :-)

2) organizační komplikace (rozpisy DT a PP)
Proč?
Na některých oborech by byla vyšší úroveň automaticky - v závislosti na časové dotaci předmětu předepsané v RVP. Souhlasím s kolegou Kostečkou, že pro gymnazistu je vyšší úroveň samozřejmost. Minimálně v CJL a CJ. Jsem ochoten diskutovat o MAT.

Je možných více variant.
Je možné připravit zadání tak, že vyšší úroveň bude obsahovat i zadání nižší úrovně.
Anebo, což je logičtější, rozdělit maturanty do skupin podle zvolené úrovně. Už dnes když maturuje jedna třída, potřebujete dvě nebo i tři učebny. Tak by holt v jedné z nich byla vyšší úroveň.
Jistě, k navýšení kapacit by určitě došlo. Ale nemyslím, že k dramatickému.
Možné je také organizovat vyšší úroveň jen na některých školách, typicky gymnáziích.
Podobně jako když se na podzim maturuje jen na spádových školách.
Jestli nám bude pokračovat raketový nárůst PUPíků, stejně se za pár let budou muset dvě menší školy domlouvat, jak spojit síly, aby zajistily počty potřebných zadavatelů. :-(

3) v důsledku toho větší finanční náročnost už takhle drahé organizace
A kde je psáno, že současný model s převážením beden ochrankou atd. je jediný možný?
Kdysi tady někdo básnil o maturitě na PC, například.
Hlavně ale nechápu proč by měla být finanční náročnost větší?
Učitelé - zadavatelé dostávají std. plat.
Komisař je pořád jen jeden.
Tisklo by se možná u základní úrovně méně papírů, nežli teď.

4) když dneska nikoho nezajímají známky, koho by asi kromě (možná) několika (málo) VŠ zajímala absolvovaná úroveň?
Pokud by absolvování vyšší úrovně bylo podmínkou nutnou pro přijetí na VŠ, tak všechny VŠ.
Ale tak velký optimista nejsem.

Určitá informace o absolventovi to samozřejmě je.
Ale když to tedy, podle Vás, nikoho nezajímá už dnes, tak co by měnilo?
Chápejte, Váš bod 4. je konstatování, ale nikoliv argument proti. Ani pro.

5) a to mi přijde (myslím předchozí bod) trochu nespravedlivé
Tomu nerozumím.
Když chci na matfyz, musím mít maturitu z MAT vyšší úrovně. Co je na tom nespravedlivého?
Každý žák si může zvolit. Buďto už volbou oboru, anebo v okamžiku přihlášky k maturitě. První rok to fungovalo bez problémů.

Klíčové je na tom celém jedno.
Jednotná úroveň pro učně i gymnazisty je pitomost a zdroj mnoha dnešních problémů a kontroverzí.
Pro jednoho je pak zkouška zákonitě příliš jednoduchá a pro druhého trapně jednoduchá.
Myslím, že přínosy vyváží náklady.

poste.restante řekl(a)...

Pro jednoho je pak zkouška zákonitě příliš náročná a pro druhého trapně jednoduchá.

Někdy je náročné byť jen uhlídat změny v opravovaném textu. :-)

Pepa řekl(a)...

Nechce se mi to moc pitvat, stejně to nemá asi moc význam. Se spoustou věcí (pane PR) souhlasím, já jsem ovšem vycházel z představy stávajícího stavu pouze rozšířeného o vyšší úroveň (jako to bylo na začátku SM).
Neměl jsem na mysli důležitost bodů, spíš jsem je psal, jak mě napadaly.
Bod 1 si skutečně nevyžaduje velkou pozornost a rozhodně není tak důležitý
Body 2+4 - pokud VŠ vyžaduje vyšší úroveň, máte pravdu. Pokud ovšem úroveň pro VŠ není povinně dána zákonem, rozhodně nebude výchozí laťka pro uchazeče spravedlivá. A když přidáte úroveň, organizace se logicky zkomplikuje (zbytní) zvětšením počtu testů a potřebného času a místností.... Pak mi ovšem přijde zbytečné situaci komplikovat něčím, co stejně nikoho nakonec zajímat nebude a otázka bude pouze znít Máš maturitu? a nikoliv Jakou maturitu máš?
Bod 3 - pokud vymyslíte jinou organizaci, může být levnější, za stávajících podmínek těžko...
Bod 5 - nespravedlivé je to, že když se ptají uchazeče je na to, jestli má maturitu (myslím, že ani na matfyzu se jinak neptají), tak proč by měl uchazeč z gymplu mít (povinně) vyšší úroveň, než uchazeč z učňáku?

Dovedu si představit model maturita jediné úrovně jako podmínka přijetí na VŠ, učňáky a odborné školy závěrečné odborné zkoušky a kdo chce dál odsud, tak maturitu dodělat (asi na gymplu...?)

Když se nad tím zamýšlím, dochází mi, že asi staromilsky propaguji maturitní zkoušku gymnaziální školy a jinde ji nechci....

Jenže - zkuste si představit, že se udělají nějaké organizační změny - co všechno je třeba změnit v zákonech a víme, jak s návrhy zákonů zachází parlament. Proto důsledně trvám na své poslední větě předchozího příspěvku.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Dovedu si představit model maturita jediné úrovně jako podmínka přijetí na VŠ"

A jsme zase na začátku. Ani slovo o tom, co ta maturita tak důležitého certifikuje, aby byla podmínkou pro přijetí na VŠ. Jako když se nařídila VŠ policistům a ti pak psali diplomky o pěstování burských oříšků. Hlavně když získali lejstro. Máme různé střední školy, máme různé vysoké školy, jen maturitu máme univerzální.

Ještě mi nikdo nevysvětlil, proč musí znát certifikovaná masérka nebo certifikovaný programátor literární tropy a figury.

poste.restante řekl(a)...

Pepa: Dovedu si představit model maturita jediné úrovně jako podmínka přijetí na VŠ, učňáky a odborné školy závěrečné odborné zkoušky a kdo chce dál odsud, tak maturitu dodělat (asi na gymplu...?)

ZS: Ani slovo o tom, co ta maturita tak důležitého certifikuje, aby byla podmínkou pro přijetí na VŠ.


Nemyslím, že by maturitu, tu "skutečnou", vyšší mohly testovat jen gymnázia.
To je jednak neprůchodné legislativně - odpor škol i veřejnosti.
Ale hlavně to nemá oporu v logice, ani historii. Už dávno, dávno se může maturovat i na odborných školách. Učební obory s maturitou jsou trochu divná věc, ale umím si představit, že to někde může mít i logiku a opodstatnění.
Klíčová je přece ona požadovaná úroveň, která se odvíjí od požadovaných znalostí absolventa dané úrovně a ty zase logicky vyvolávají potřebu hodinové dotace a obsahu výuky.

Zjednodušeně třeba v matematice. Součástí vyšší úrovně by byl třeba úvod do integrálního počtu - limity, derivace, jednoduchý integrál. To se učí na gymnáziích a sem tam i na některých SOŠ. Podle mne to patří třeba na lycea.
A když se najde šikovný klučina i na učňáku a dostuduje si, třeba v rámci kroužku, ale spíše individuálním doučováním, pak ať klidně maturuje z vyšší úrovně matematiky a matfyz ať je mu otevřen. (Pokud zvládne přijímačky.)
Ale pokud chci jít na podobnu školu, nebo třeba VŠ techniku, která si to stanoví jako požadavek, pak musím maturovat z vyšší úrovně.

A pro změnu nemusím na vyšší úroveň z češtiny, což by zase byla podmínka pro studium literatury.

Atd.
Každý ať si vybere podle svých schopností a preferencí.
Teď jsme v situaci, kdy VŠ techniky pořádají doučování v matematice, aby studenti byli schopni vůbec začít zvládat a aplikovat vyšší matematiku ve svých oborech, protože maturanti mají problém s neznámou ve zlomku.

Ještě mi nikdo nevysvětlil, proč musí znát certifikovaná masérka nebo certifikovaný programátor literární tropy a figury.
No o to právě jde. Podle mého skromného názoru k ničemu.

Tedy ten programátor by asi měl být schopen napsat manuál či dokumentaci bez gramatických a stylistických chyb, ale bez epizeuxis a anafory se opravdu obejde.
Tak ať maturuje z nižší úrovně CJL, která právě tyto znalosti (fujtajxl kompetence) ověří.

A daktyl s trochejem ať se ověřuje na gymplech u budoucích literárních historiků.

Policajty-pochůzkáře a přepážkové pracovnice na úřadech s titulem Bc. nechci ani řešit, ani obhajovat. Podle mého to byl ve většině případů svého druhu úlet.
Jasně, že v systému, kde se tituly dají koupit a někde skoro rozdávají je nejspíš potřeba, aby vedoucí pracovník ve státní správě měl nějakou garanci vzdělání. A uměl třeba aspoň odpovědět cizinci.
Kdysi na to právě stačila už jen ta maturita.
Tím, jak se z ní stal jen cár papíru, se to celé roz.. rozsypalo.

Josef Soukal řekl(a)...

V rychlosti k jedné věci: Návrh ASČ na podobu maturitní zkoušky dokonce počítá s tím, že by si žák mohl volit úroveň zkoušky v každé ze tří částí zkoušky zvlášť.

poste.restante řekl(a)...

Ano.
"Můj" návrh předpokládá totéž. Možná jsem to v textu dostatečně nezdůraznil.
Gymnazisté by si ale museli vybrat alespoň jednu vyšší úroveň.

Pokud by pak někdo resuscitoval myšlenku maturity z ICT, tak tam naopak předpokládám jen jednu - základní úroveň.
Ale v kontextu atmosféry povinné matematiky bych tomu moc šancí nedával.

Okomentovat