11.5.18

Výběr bodů z programového prohlášení vlády ANO a ČSSD: vzdělávání není zásadní prioritou?

Přinášíme výběr bodů z programového prohlášení vlády, jehož návrh má k dispozici ČTK.

Preambule a zásadní priority vlády:

Vládní prohlášení se soustřeďuje na realizaci šesti hlavních strategických směrů rozvoje země: důchodovou reformu, digitální Česko, hájení zájmů ČR ve sjednocující se Evropě, sestavení strategického investičního programu (nový zákon o liniových stavbách), reformu státu a posílení bezpečnosti.

Digitální Česko:

  • úplné pokrytí cenově dostupným vysokorychlostním internetem, propojení všech státních databází a elektronická identita pro každého občana
  • připravit komplexní a perspektivní digitální strategii ČR se zaměřením na služby pro občany
  • zavedení jedné centrální IT autority pro digitalizaci státu řízenou vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, která bude podléhat přímo premiérovi.

Vzdělávání, věda a výzkum:

  • více peněz do školství
  • zvýšení platů učitelů a nepedagogů do roku 2021 na 150 procent jejich výše pro rok 2017
  • omezení byrokratizace regionálního školství
  • posílení postavení ředitele školy jako manažera
  • zajištění dostatečné kapacity mateřských škol
  • analýza účelnosti a efektivnosti současného modelu financování soukromých, církevních i veřejných škol v primárním, sekundárním i terciárním vzdělávání
  • nastavení transparentního hodnocení vědy a výzkumu.

Podrobnosti:

28 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...

To je tak, když jsou ve vládě skuteční odborníci. Školství nepřináší politickým stranaám peníze. Ty jsou jen u velkých státních zakázek(obrana, doprava, IT). Takže školství bude vždy jen nutné hašení největšího fajrungu.

Než začnou zajišťovat kapacitu mateřských škol, budou mít problém s kapacitou ZŠ.
Než zvednou platy učielům, už nebudou mít komu platy zvyšovat.
Posílení postavení ředitele jako manažera je o ničem, když ředitelé nemají peníze a řada z nich je politických.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Naprostý souhlas.
K těm platům. A nebude náhodou v roce 2021 průměrná mzda 150% průměrné mzdy 2017? To je ale ojebávačka. A jak to hezky vypadá, že? Co tahle - mzdy učitelů budou plně srovnatelné se mzdami soudců, lékařů a podobných vysokoškolských profesí?
Takže pokud dnes máte 25 000, v roce 2021 budete mít dle PP 37 500.
Lze předpokládat že v tu dobu bude mít soudce 150 000 a lékař 120 000 Kč. Jinak dobrý! Ještě chybí prohlášení Dobšíka a jeho party, jak to za nás hezky vybojovali!!!

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Ředitelům byste pomohli:
Už výběrem podle skutečných schopností a ne podle politické příslušnosti, jako je tomu ve většině případů dnes.
Vrácením školských úřadů na okresy a převzetí správy budov těmito. Včetně BOZP.
Zrušením kravin jako je sběr matrik, hlášení M8 a R44, zjednodušení přijímaček bez poťouchlých správních řízení.
Peníze na vybavení školy z rozpočtu přímo školám a ne pasírování přes EU, MAS a přiblblé projekty.
Možnost vyloučit zlobivce i ze základní školy.
Atd..... jenže to jsou takové sny....

Nicka Pytlik řekl(a)...

vzdělávání není zásadní prioritou!

To z ní skvěle!
Vzhledem k tomu, že doposud bylo vzdělávání prioritou ze všech priorit téměř nejpriorovatější, rýsuje se tu naděje, že by se s tím vzděláváním mohlo už konečně něco dělat.
Pytliky to ale fakt začíná přestávat bavit.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tak tohle jsem fakt nečekala....

P. Vršecký řekl(a)...

Civilizovanou zemi, kde jsou platy učitelů srovnatelné s platy lékařů a soudců neznám, sorry. Chtělo by to zůstat nohama na zemi. Ale podstatně zvýšit by se určitě měly, to ano.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

A v čem je povolání učitele horší než třeba soudce? To mě opravdu vysvětlete...

P. Vršecký řekl(a)...

Přečtěte si ještě jednou, co jsem napsal. Já neporovnával, ale konstatoval fakt. Ale když o to stojíte, tak soudce pracuje každý den osm hodin, znám řadu takových, co chodí do práce i o víkendu dělat na spisech. Má mnohem méně placeného volna, kratší dovolenou a aby získal svůj post, nestačí jen vystudovat právnickou fakultu, je nutné uspět v psychotestech a zejména složit závěrečnou justiční zkoušku, jde o něco jako obdobu atestace u lékařů. Po dobu čekatelské praxe s ním v rámci kraje, kde je přijat, mohou šíbovat jak chtějí, takže před složením závěrečné justiční zkoušky a úspěchu v konkurzu na konkrétní místo se může mnohokrát za ty tři roky stěhovat. Lékaři, pokud mají mít slušný příjem, kromě nesrovnatelné náročnějšího studia, než absolvuje většina učitelů, musí mít desítky hodin přesčasů měsíčně. Jsem právník, mám srovnatelně starého kamaráda lékaře, pracuje ve fakultní nemocnici, což je špička. Aby měl srovnatelný příjem se mnou, musí mít v podstatě další pracovní poměr z přesčasů. Zodpovědnost a riziko trestního postihu je s učiteli neporovnatelné.

Eva Adamová řekl(a)...

U těch lékařů je to s těmi "přečasy" trošku probém. Kdyby takové množství přesčasů měl mít učitel v přímé pedagogické činnosti nebo např. zedník, tak padnou po čtvrtroce na hubu. Vždyť učitel ani nemá zaplaceno, když jede s dětmi do divadla, protože podle vrchnosti nekoná přímou pedagogickou činnost, ale pouze dohled. Kdyby měli lékaři podobně zaplacenou dobu "přesčasů", kdy nepracují přímo s pacientem, těžko by si přečasy mohli zvyšovat platy. A mohu Vás ujistit, že s konáním přesčasů některými lékaři, mám jednu neblahou nemocniční a jednu neblahou pohotovostní zkušenost.

P. Vršecký řekl(a)...

Samozřejmě, jak mezi lékaři,tak i mezi kantory a vůbec ve všech profesích se najdou různí Cvachové...Aby nedošlo k mýlce - kantořinu považuji za těžkou práci a dobrých kantorů si velice vážím!

Rüdesheim řekl(a)...

Tak aspoň že tak

V. řekl(a)...

Vždyť učitel ani nemá zaplaceno, když jede s dětmi do divadla, protože podle vrchnosti nekoná přímou pedagogickou činnost, ale pouze dohled.

Ale to snad ne... Vám se krátí plat, když jdete s žáky místo výuky do divadla?

Eva Adamová řekl(a)...

A představte si, že jo. Pokud neodučíme v týdnu 22 hodin základního úvazku např. kvůli uvedenému divadlu nedostaneme zaplaceny přesčasové hodiny, at už se jedná o hodiny přespočetné z nadúvazku nebo odsuplované. A to nemluvím o tom, že nám na naší škole platí jen každou druhou odsuplovanou hodinu. A protože hodiny díky besedám, divadlům, exkurzím atd. odpadají jako na běžícím pásu, tak je na školách jen naprosté minimum přesčasových hodin. A zeptejte se nějakého kantora jestli někdy dostal zaplacené přesčasové hodiny, když jel s dětmi na výlet, a to i přes noc. To jsem zvědavá, co se dozvíte.

Nicka Pytlik řekl(a)...

co se dozvíte

Že jsou učitelé, kteří s žáky nikam nejezdí, ani nikam nechodí, že jsou učitelé, kteří jsou nasazování do první linie, že jsou učitelé, kteří neodučili přespočetnou hodinu, ani nepamatují, že jsou učitelé, kteří mají i šest přespočetných hodin týdně docela pravidelně. Je to kus od kusu podle kvality vztahu s hybateli zkompetentňovacího procesu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

kvůli uvedenému divadlu nedostaneme zaplaceny přesčasové hodiny,

A copak to divadlo není součástí zkompetentňovacího procesu (jak říkávají Pytlíci)? Krátit kvůli němu peníze může jen ředitel velice hovadského typu.

Eva Adamová řekl(a)...

http://www.msmt.cz/dokumenty/pravni-vyklad-k-23-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich

Doporučuji k přečtení právní výklad MŠMT k uvedené problematice, který se týká hlavně proplácení tzv. přespočetných hodin. Většina ředitelů se jím řídí, i když to místy zcela odporuje zdravému rozumu. Porovnejte si příklad 9 a příklad 17 a docela se pobavíte, tedy jenom pokud Vám to nepřijde spíš k pláči.

A na naší škole se neodučené hodiny přetahují i z jednoho týdne do dalšího, což je dokonce nad rámec uvedeného právního výkladu, který říká, že to není možné.

V. řekl(a)...

Ano, uvedený výklad MŠMT odporuje zdravému rozumu. A chudáci kantoři, jejichž ředitelé se podle něj řídí.
Příklady 9 a 17, ač jsou proti zdravému rozumu, odpovídají zákoníku práce a zákonu o pedag. pracovnících.

Ale je potřeba rozlišovat "práci přesčas" a "přespočetnou hodinu". Dále je podle mě rozdíl v "nemá zaplaceno" a "nemá zaplacenou přespočetnou hodinu".

Eva Adamová řekl(a)...

Příklady 9 a 17 si neodpovídají ani navzájem, natož aby odpovídaly zákoníku práce. Ve školách je v tomto směru neskutečný nepořádek, který je způsoben snahou, co nejvíc ušetřit. Na malých školách, kde nemají ředitelé ani na minimální osobní ohodnocení, nemají ani na proplácení suplovaných hodin, takže neproplácí žádné. My jsme na tom s tou proplácenou každou druhou ještě "královsky".

V. řekl(a)...

V čem příklady 9 a 17 odporují zákoníku práce? Kterým paragrafům? Odpovídat navzájem si nemůžou, protože řeší rozdílné situace.

Eva Adamová řekl(a)...

Neumíte číst. V jednom příkladě je situace s neodučenými hodinami ve dnech svátku a přespočetnými resp. odsuplovanými hodinami řešena jínak než v příkladě druhém, a oba vychází z téhož předpisu. V zákoníku práce existuje něco, čemu se říká překážka na straně zaměstnavatele, což je tímto právním výkladem pro školství svévolně zrušeno.

V. řekl(a)...

Pedagogický pracovník označenou hodinu nevykonal - odpadla výuka v pátek
Ve čtvrtek je učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování. - odpadla výuka v pondělí kvůli svátku.

Fakt tam nevidíte rozdíl? Rozlišuje se výkon práce a doba, která se posuzuje jako výkon práce.

Tím, že jdete s žáky do kina, nevzniká překážka v práci. Vykonáváte práce související s přímou pedagogickou činností (§ 22a, ods. 1b)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Výklad také neuvádí, co znamená "při akcích organizovaných školou", zda je tedy škola totožná s ředitelem školy, tedy zda jde o akce organizované ředitelem. Taková akce by měla být považována za (výše připomenutou) překážku na straně zaměstnavatele. Šikovně rozmístěnými akcemi organizovanými ředitelem školy lze eliminovat většinu přesčasů.

P. S. Je dojemné vidět pod výkladem tohoto paskvilu podpis pana Dobšíka.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Příklad 28

Učitel druhého stupně má v pondělí pouze 2 hodiny přímé vyučovací, odjede však na divadelní představení trvající i s dopravou celé dopoledne, tedy 6 vyučovacích hodin.

Za 2 neodučené hodiny bude učitel potrestán neplaceným suplováním za kolegu (který je na jiném divadelním představení) v pátek, učitel také přišel v tomto týdnu o 4 hodiny na přípravu na vyučování.

V. řekl(a)...

A copak to divadlo není součástí zkompetentňovacího procesu

Eva Adamová řekl(a)...

Doprčic, hergot, erentete, Vy tam fakt nevidíte ten renonc, že v příkladu 17 se doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, posuzuje jako výkon práce, kdežto v příkladu 9 nikoliv?

Jaktože mi nevzniká překážka v práci? Vzniká mi překážka při výkonu přímé pedagogické činnosti, když už to nahoře takto chtějí rozdělovat, já jsem si přece toto rozdělení nevymyslela.

Ale asi je zbytečné se dále přít. Nejhorší na tom je, že ředitelé škol se neřídí ani zákoníkem práce, ani tímto dopatlaným právním výkladem, ale tím, kolik mají peněz. Na některých školách je propláceno vše a na těch menších bez peněz se supluje zadarmo. Pamatuji dobu, kdy měl každý učitel odsuplováno a zaplaceno pravidelně každý měsíc kolem pěti hodin, a došlo-li na nemoci, tak i víc. Dneska se buď nesupluje, protože poslední hodiny se děcka pouští domů, nebo nahrazuje, takže učitel nasbírá jednu dvě hodiny placených suplů měsíčně a většinou ani to ne. Že by se nějak v tomto směru změnil zákoník práce? To rozhodně ne. Ale bohužel se objevil tento právní výklad a nejsou peníze. A školské odbory máme na nosení triček.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A píší-li žáci celou hodinu test Kalibro, jde o pedagogickou práci přímou, nebo související?

Nicka Pytlik řekl(a)...

poslední hodiny se děcka pouští domů...

nebo se při dělené výuce spojují skupiny
Možná si pytlici ke konci školního roku spočítají, kolik vyučovacích hodin se tak nějak v průměru z těch plánovaných neodučilo kvůli všem možným jiným školním aktivitám. Také se čas od času přihodí, že některou skupinu pytlici nevidí třeba i měsíc v cuku. To se pak zkompetentňuje jedna radost. Ale nakonec, koho to zajímá. Tak proč by mělo nějaké pytliky...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Proč bychom je nespojili
proč bychom je nespojili
když nám říďa pokyn dá pokyn dá
když nám říďa pokyn dá

Okomentovat