3.5.18

Radiožurnál: Testy na střední školy mají žáky rozdělit, nikoliv ověřit míru vědomostí, říká šéf CERMATu Jiří Zíka

Přijímací zkoušky na střední školy s maturitou letos probíhaly opět formou jednotných testů. A stejně jako loni se na ně snesla kritika. Že tento systém není bezchybný a že by se dal zlepšit, to připouští i ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT Jiří Zíka. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ale zároveň nastiňuje, proč je takový systém testů přínosem.




Doprovodný článek na webu Českého rozhlasu


2 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

V tom s ministerstvem a tedy Cermatem nesouhlasím.

Problém je, že si ministerský úředník neujasnil, co vlastně chce. A zaúkoloval Cermat nesmyslně nebo nedostatečně.

A stále není nikdo, kdo by měl odvahu udělat pořádek. A to by teď při změnách maturit a RVP šlo. Protože kontrola výsledků vzdělávání je nutná.

Jsou dvě logické možnosti.
1) Státní zkoušky ověřují splnění požadavků na žáka, pak musí být testy ověřovací, musí být na ně dostatek času, a musí být jasné učivo a dovednosti, které budou ověřovat. Jejich neudělání neumožňuje žákovi postoupit na vyšší stupeň vzdělávání, protože neumí to, co je nutné pro vyšší stupeň vzdělávání.
Měří se schopnosti a dovednosti žáka v porovnání s požadavky na výstupy vzdělávání.
Může se stát, že většina republiky bude mít 4, což znamená, že školství je v p..... a žáci nezvládají to, co je předepsáno, nebo to, co je předepsáno, je přehnané nebo většina republiky bude mít 2 což může znamenat, že buďto je školství nadstandartní nebo jsou výstupy poddimenzovány.
Lze srovnávat výstupy z různých let.

2) Státní zkoušky seřazují žáky od nejlepšího po nejhoršího. Jedná se o srovnávací test. Pak může být test časově omezen, mohou se vyskytnout i úlohy na dovednosti,které nejsou běžné. Pak ale nemůže být výsledek testu podmínkou zdárného ukončení předchozího vzdělávání.
Měří se schopnosti a dovednosti žáků v porovnání s ostatními.
Nic to neříká o úrovni vzdělávání ani dovedností žáků jako celku. Nelze srovnávat výstupy z různých let. Vždy bude nejvíc průměrných a extrémů na obou koncích minimum.

Dnešní kočkopes není udržitelný.
Maturita je srovnávací test a je podmínkou ukončení vzdělání což je nesmysl.
Přijímačky jsou srovnávací test. Takže kvalitu žáků nezaručí. Jen vyberou ty nejlepší z přihlášených. Což bude něco jiného na přestižním gymnáziu, kde berou jednoho z 10 a něco jiného na gymnáziu, kde se na maturitní obor s 30 místy hlásí 20 uchazečů.

Ani jedno nic neřeší.
Stát by měl chtít měřit kvalitu vzdělávání - tedy ověřovací testy. A ty žáky, kteří splní podmínky pustit do dalšího vzdělávání. Jinak to nemá smysl a jsou to vyhozené peníze.
Žák. který požadavky nesplní by si měl další vzdělávání zaplatit, má-li na to. Samozřejmě je pak možnost popotahovat i školu, rodiče či žáka, proč žák nesplnil výstupy, když vstupy byly v pořádku.

Tajný Učitel řekl(a)...

Co ty dvě validační komise, plné validačních expertů bohemistů. Taky byli unavení?

Okomentovat