4.5.18

Pavel Mises: Průšvih zvaný státní maturity

Opět je tu jaro, čas maturit. Opět ze zhruba 60 tisíc zúčastněných maturantů jich 10 tisíc neprojde centrálně pořádaným zkušebním sítem s názvem státní maturita. A opět se budeme v médiích dozvídat na jedná straně o stížnostech na vysokou náročnost a nespravedlivé hodnocení a na druhé straně o příliš nízko nasazené laťce.

Přestože mám vůči maturitám své výhrady, jsem ochotný se smířit s jejich existencí. Považuji je sice za přežitek pocházející z konce 18. století, kdy byl v Prusku stanoven Abiturreglement, tedy předpis o maturitě, který následně v průběhu 19. století převzalo Rakousko-Uhersko, ale dobrá, dejme tomu, že se bez „zkoušky dospělosti“ neobejdeme. Mám o jejím smyslu své pochybnosti, když se dívám na státy se srovnatelnými či lepšími výsledky v oblasti vzdělání, kde obdobnou zkoušku nikdy nezavedli, ale budiž, je to tradice a na tu my si potrpíme. („A toho, kdo onu zkoušku nezvládne, budeme považovat za nedospělého nedouka. Protože my jsme ji zvládli a za nás ta zkouška měla ještě vážnost, nedali ji každému. Jo za nás, to bývaly maturity, to by ta dnešní zhýčkaná mládež zírala,“ dodává leckterý internetový diskutující.)

Co však přijmout nedokážu, je změna zavedená v roce 2011, kdy byla ministerstvem školství ke stávající profilové části organizované školou přidána společná zkouška z češtiny a povinně volitelného předmětu. Realizace tohoto projektu byla žalostná. Pochybení v prvních ročnících státních maturit byla natolik závažná, že došlo k odvolání ředitele CERMATu. Tento nově založený úřad (původně Centrum pro reformu maturit, nyní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) každý rok daňové poplatníky stojí okolo 200 milionů korun, jím zajišťovaná příprava státní maturity se táhla 13 let a byla při ní propálena astronomická částka 1,4 miliardy korun. Každoroční náklady na uspořádání státní maturity jsou přemrštěné, například na Slovensku příprava srovnatelné zkoušky stojí několikanásobně méně.

Tyto obrovské prostředky byly vynaloženy ze tří hlavních důvodů: aby maturita opět získala na vážnosti a užitečnosti, aby nahradila přijímací zkoušky na vysokou školu a aby existovalo srovnání mezi jednotlivými školami.
  1. Vážnost a užitečnost narušují každoroční dohady o tom, zdali má být součástí zkoušky gazel, epizeuxis či Jidáš a karnevalová čepice, stejně jako nejrůznější soudní spory a výzvy k přehodnocení výsledků.
  2. Zájem vysokých škol o nahrazení přijímací zkoušky státní maturitou nesplnil očekávání, takovou možnost i po letech nabízí málokterá škola.
  3. A ze srovnání mezi středními školami vyplynulo nanejvýše to, že gymnázia jsou na tom lépe než střední odborná učiliště. Kdo by to byl čekal. Opravdu se vyplatilo k tomuto zjištění vynaložit ze státního rozpočtu 1,4 miliardy korun? Sám Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že nebyla stanovena žádná kritéria pro vyhodnocení projektu státních maturit, takže nebylo co srovnávat.
Když se nad tím zamyslíme více do hloubky, samotný požadavek na jednotnou maturitní zkoušku na všech středních školách nedává smysl. Stejně jako univerzální velikost oblečení nesedí všem, tak i jednotná zkouška není vhodná pro všechny. Těžko můžeme chtít po studentovi nástavby kuchař/číšník či studentce maturitního oboru módní designér a vizážista, aby měli stejné znalosti v oblasti literatury a matematiky jako student reálného gymnázia. Buďto klesne náročnost státní maturity natolik, že bude považována za zbytečnou formalitu, nebo budou požadavky na absolventa u státní maturity až tak vysoké, že můžeme maturitní obory na učilištích a průmyslovkách úplně zrušit, protože je většina studentů nezvládne úspěšně zakončit. Z toho, co poznamenal před samotným spuštěním státních maturit tehdejší ministr školství, je obtížnost zkoušky šalamounsky stanovena tak, aby neprošla zhruba pětina maturantů.

Je smutné sledovat mnohá vyjádření lidí, kteří jinak volají po „znalostní ekonomice“ a požadují, abychom nadále nebyli „levnou montovnou“, když zároveň prohlašují, že máme středoškoláků příliš a státní maturitu považují za nástroj k jejich protřídění. Tyto dva cíle jsou v protikladu: těžko můžeme zvyšovat vzdělání lidí tím, že je budeme od něj odrazovat.

Závěrem ještě jedno povzdechnutí: státní maturity odvedly pozornost od nejpalčivější problému českého školství, což je nízká uplatnitelnost nabytých znalostí a dovedností v praxi. Zaměstnavatelé si stěžují, že absolventům chybí zejména pracovní návyky, týmová spolupráce, prezentační a komunikační dovednosti a schopnost se samostatně vzdělávat, zatímco ministerstvo vynaložilo nezanedbatelné finanční i lidské zdroje na přípravu státních maturit, jejich dopady v praxi nikdo ani nepozná. Ministři se namísto promyšlené koncepce reformy školství věnují podružnostem. Naším úkolem je, abychom tento přístup do budoucna změnili.

Pavel Mises, člen Republikového výboru Svobodných

Zdroj: Svobodni.cz

41 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...

Pan svobodný odborník zřejmě přehlédl skutečnost, že první podrývači institutu společné části maturitní zkoušky byli tak úspěšní, že si svými ataky zrušili dvouúrovňovou maturitu, jež umožnila pokrýt panem autorem tak hezky popsané rozdíly mezi gymnázii a odbornými školami. Tedy jeho pláč nad tím, že nejde pasovat jeden oblek na všechna těla, je střelou do vlastní branky. Až někomu docvakne, že primární koncept víceúrovňové maturity byl správný, přestane šířit bludy.

krtek řekl(a)...

Přemýšlím, co chtěl přemýšlivý autor říci slovy: "nízká uplatnitelnost nabytých znalostí a dovedností v praxi"? Že žáci získali do vlastnictví znalosti a dovednosti, ale nejsou jimi nabití? Asi ano. Pak je to ale mistr slova.

Jiri Janecek řekl(a)...

"Pan svobodný odborník zřejmě přehlédl skutečnost, že první podrývači institutu společné části maturitní zkoušky byli tak úspěšní, že si svými ataky zrušili dvouúrovňovou maturitu..."

Mne prijde, ze jini odbornici, kteri dodnes kazdorocne vydavaji nejruznejsi soubory doporuceni, audity ci pravni stanoviska, toto taky prehlizi, prestoze narozdil od Misese byli u toho...
By mne zajimalo, jestli - pokud bychom ta jejich moudra vzdy poslechli - by byli schopni chrlit dalsi a dalsi az do odchodu do penze, a nebo jestli by jim casem doslo, ze vesmes jsou to kraviny...

Ygrain řekl(a)...

"Zaměstnavatelé si stěžují, že absolventům chybí zejména pracovní návyky, týmová spolupráce, prezentační a komunikační dovednosti a schopnost se samostatně vzdělávat"

Až potkám některého loňského maturanta, který vesele maká u CNC, zeptám se ho, jak mu jdou prezentační dovednosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jo jo. Ty zpropadené pracovní návyky. Jak jen je pěstovat, když jsou vesměs vnímány jako zcela nepřijatelná buserace rakouskouherského typu, která jde proti svobodě a autonomii dítěte. Neodevzdanou práci nelze klasifikovat jako nedostatečnou, a na druhé straně ji učitel musí přijmout snad ještě v den uzavření klasifikace, tedy už zcela mimo rámec běhu zkompetentňování a jak se říká s lopatou po exhumaci.
Týmová spolupráce jde ale žákům celkem dobře. Se samostatností je to už podstatně horší.

poste.restante řekl(a)...

Svoboda společnosti znamená i svobodu Svobodných plácat blbosti.

Josef Soukal řekl(a)...

Pro NP PN (palec nahoře).

poste.restante řekl(a)...

Je smutné sledovat mnohá vyjádření lidí, kteří jinak volají po „znalostní ekonomice“ a požadují, abychom nadále nebyli „levnou montovnou“, když zároveň prohlašují, že máme středoškoláků příliš a státní maturitu považují za nástroj k jejich protřídění. Tyto dva cíle jsou v protikladu: těžko můžeme zvyšovat vzdělání lidí tím, že je budeme od něj odrazovat.

Je smutné sledovat vyjádření příznivce volného trhu, který nechápe, že podstatou certifikačních zkoušek není třídit ani odrazovat, ale prokázat požadované znalosti.

Nevím a nechápu, jak by mohla zkouška v autoškole odrazovat lidi od vzdělávání se v řízení vozidla a získání řidičského oprávnění.
Ale možná by pan Mises chtěl zrušit i zkoušky v autoškole a nechat každého ať svobodně jezdí dle své vůle.
Možná je pro znalostní ekonomiku potřebné zrušit lékařské atestace a právnické či znalecké zkoušky, protože třídí lidi na ty, kdo smí poskytovat například právní služby a na ty kteří tak činit nemohou, nebo protože odrazují lidi od možností operovat sousedy doma na verandě.
Pokud ovšem hodlá tento přístup státu změnit, pak bych to rád věděl v dostatečném předstihu, abych se mohl v klidu připravit na opuštění země s tímto typem "svobody".

Tajný Učitel řekl(a)...

Použijte ještě třeba pilotní zkoušku. Ta má větší grády.

poste.restante řekl(a)...

To by nešlo, Tajný. Pilotní průkaz má mnohem méně lidí, nežli maturitu. :-)

Jana Karvaiová řekl(a)...

A Tajnej, muzete nejak vyvratit PostereStante argumenty?
Vas vykrik o pilotnich zkouskach je jen vykrikem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...

podstatou certifikačních zkoušek není třídit ani odrazovat, ale prokázat požadované znalosti.

O tom není pochyb. Ale jak stanovit ty požadované znalosti? Máme opravdu jasno v tom, co chceme od certifikovaného středoškoláka? Příklad s autoškolou je dobrý, ale také usvědčující. V autoškole totiž víme lépe (určitě ne nejlépe), co chceme. U maturity zjevně nevíme. U certifikace nestačí vědět co. Měli bychom také vědět proč. O tom se však debata vůbec nevede.

Tajný Učitel řekl(a)...

Paní K. Argumenty PR nelze vyvracet. On totiž ve státní maturitu věří stejně jako já v ní nevěřím. Věřil by, i kdyby obsahovala deset chybných úloh nebo kdyby byl časový limit deset minut na 120 úloh, protože státní maturita je v jeho knize lepší, než ten údajný úděsný chaos předtím, ve kterém mimochodem maturoval i on spolu s Kostečkou, Soukalem a Buzkovou.

Je smutné sledovat vyjádření příznivce volného trhu, který nechápe, že podstatou certifikačních zkoušek není třídit ani odrazovat, ale prokázat požadované znalosti.

Kdyby ta certifikační zkouška tu podstatu naplňovala, nikdo by s ní neměl problém, očividně.
Nabízí se analogie skládání řidičské zkoušky na zledovatělé vozovce, ale účelové konstrukce rád PR přenechám. Nebudu rozvádět delší diskuzi, neboť nechci zbytečně dráždit. Třeba někdy na čš.

Josef Soukal řekl(a)...

Tajný, přesně jste popsal sám sebe: Diskuse s vámi nikam nevede, protože máte názor a jakékoli argumenty, které mu neodpovídají, ignorujete. Kličkujete, manipulujete, neodpovídáte apod. Přitom znova a znova opakujete nepravdy.
Čerstvě mne zaujala věta: "Kdyby ta certifikační zkouška tu podstatu naplňovala, nikdo by s ní neměl problém, očividně."
Můžete tenhle nesmysl nějak vysvětlit? Proč by s certifikační zkouškou neměli mít problém žáci, kteří na ni nikdy neměli a na střední školu se dostali v důsledku ignorantské a nezodpovědné premisy, že už pouhé zařazení do vzdělávacího proudu zajistí vzdělanost? Jak jim to vysvětlíte zrovna vy, který chcete zohledňovat kdovíco? Jak se pak můžete vůbec před neúspěšné postavit a hanba vás nefackuje? Ono by se to dalo brát i tak, že se hysterickým štěkáním na maturitu snažíte překrýt důsledky ignorantské vzdělávací politiky, na které se spolupodílíte.

Tajný Učitel řekl(a)...

Vážený pane Soukale, jsa osloven...
za á) tím "nikdo" je míněna odborná i laická veřejnost, nikoli žáci.
za bé) nemám neúspěšné žáky, takže se před ně nemohu postavit aby mne hanba fackovala.
za cé) nepodílím se na "ignorantské vzdělávací politice". Nevím co to je. Dělám svou práci.

Certifikační zkouška má ověřovat. Nikoli uměle vytvářet stres navíc skrze časovou tíseň. Nemluvě o obsazích. nemluvě o dopadech na výuku, nemluvě o sociální nerovnosti.

Nehodlám se zde pouštět do dlouhé diskuze. Nechci odradit kapacity.

poste.restante řekl(a)...

Argumenty PR nelze vyvracet. On totiž ve státní maturitu věří stejně jako já v ní nevěřím.
1. Omyl. Neumíte rozlišit víru a přesvědčení.
Víra stojí na dogmatech, o kterých se nepochybuje.
Přesvědčení se utváří na základě znalostí a zkušeností.
Já tvrdím, že SM musela zákonitě přijít, protože situace s udělováním maturitních certifikátů se stala neudržitelnou.
Mám zkušenost vlastní i zprostředkovanou s kupovanými a ošizenými "školními" maturitami.
(A než začnete své výzvy o trestních oznámeních, pak si laskavě vzpomeňte, že na to už jsem odpovídal několikrát.)

Naproti tomu Tajný má jen svou víru, že školní maturita, ve které si on pohovoří s žákem a "Objektivně zohlední" jeho individuální specifika je ta nejobjektivnější možná a že SM je bakané fuj.


Věřil by, i kdyby obsahovala deset chybných úloh nebo kdyby byl časový limit deset minut na 120 úloh,
2. To je blbost a tentokrát vědomá lež. Patřím ke kritikům současné verze SM a prosazuji jiné řešení. Je to snadno doložitelné a dohledatelné.
Kromě toho i v současných zadáních nejsem vždy zajedno s jejich tvůrci.
Nemyslím si, že znalost pojmu epizeuxis patří k sadě nezbytných znalostí maturanta negymnaziálního typu škol. Na druhou stranu Jidáše Iskariotského považuji za samozřejmost v našem kulturním kontextu.
Atd. Opět doložitelné a dohledatelné.
Lžete, Tajný. Ale o Vaši omluvu nestojím.

protože státní maturita je v jeho knize lepší, než ten údajný úděsný chaos předtím, ve kterém mimochodem maturoval i on spolu s Kostečkou, Soukalem a Buzkovou.
3, Druhá blbost, lež a účelová manipulace.
Když mluvím o chaosu před SM, mám vždy na mysli období od cca roku 1995, kdy došlo k neúměrnému nárůstu počtu maturantů a maturitních oborů.

Kolega Kostečka i já jsme maturovali ještě před rokem 1989, kdy na maturitních oborech studovalo nepoměrně menší procento populačních ročníků a byla tím pádem naprosto odlišná situace. V těch dobách končili gymnazisté, kteří se nedostali na vysokou zhusta v profesích jako je výpravčí, sekretářka, prodavačka a podobně. Riziko, že maturant s koupenou maturitou napáchá škodu bylo celkem minimální. Nemluvě o tom, že tenkrát si maturitu koupit nešlo. Nanejvýš tak ji získat politickou tlačenkou. A naopak bylo nemalé procento těch, kterým byť jen maturitní studium nebylo povoleno z politických důvodů.

Pokusit se udělat maturitu šlo tuším dvakrát.
Dnes to lze bez problémů šestkrát.
Pokud je i za těchto podmínek někdo schopen maturitu neudělat, pak je jen dobře, když ji nezíská.

Obsese testovým stresem je Tajného obehraná písnička.
Problém je v tom, že on nikdy nepochopí, že vždy bude někdo, komu nebude stačit čas, i kdyby měl k dispozici třeba 6 hodin.
Každoročně přibývá žáků s PUP, kteří nejeví žádné známky potíží během prvních ročníků studia, ale cca kolem třetího ročníku vyhledají pomoc odborníka, aby se vytasili s časovým navýšením.
A víte co je nejveselejší? Letos mám několik informací od zadávajících učitelů, že žáci s PUP dokonce ani navýšený čas nevyužili do konce.

Takže se ptám zcela jasně a konkrétně.
Jak dlouho má trvat maturitní zkouška, aby to nevytvářelo pocit stresu?
Jak to, že Vám vadí časový limit u SM, ale ani v nejmenším nepřekáží u ústních zkoušek, kde je cca 15 + 15 minut prakticky "odjakživa" a kde jdou zcela různorodé zkoušky krátce za sebou v mnohem více stresujícím prostředí?

Lžete a účelově manipulujete.
O motivech spekulovat nebudu.

Josef Soukal řekl(a)...

Tajný Učiteli, děkuji za upřesnění. Bohužel musím vzápětí napsat, že ukazuje nepravdivost vašeho předchozího vyjádření. Dnes jsem na ČŠ komentoval příspěvek M. Komárka, v němž mj. citoval i vás - z obojího vyplývá principiální nechuť k CT. Přidám-li řadu vašich jiných vyjádření z dřívějška, na CT vám vadí nejen časový limit, ale i srovnávání žáků a nastavování jisté laťky, což podle vás znevýhodňuje žáky se sociálním handicapem. Za ignorantské považuji předimenzování počtu žáků na středních a vyšších školách a snižování vstupní a výstupní úrovně bez ohledu na jejich studijní předpoklady a výkony, dále směšování potřebné vzdělávací úrovně se sociálními hledisky (ty se mají uplatňovat v průběhu vzdělávání, nikoli při zkouškách). Bylo by toho víc, ale i tohle by mělo stačit k tomu, aby se vyznavači výše uvedených názorů zamysleli nad důsledky a smyslem svého počínání.

poste.restante řekl(a)...

Za ignorantské považuji předimenzování počtu žáků na středních a vyšších školách a
snižování vstupní a výstupní úrovně bez ohledu na jejich studijní předpoklady a výkony,

dále směšování potřebné vzdělávací úrovně se sociálními hledisky
(ty se mají uplatňovat v průběhu vzdělávání, nikoli při zkouškách).

Jana Karvaiová řekl(a)...

Nejdříve mé zkušenosti: děkuji za státní maturitu. Mám osobní zkušenost se studenty, kteří si v době nestátních maturit dělali zkoušky. V té době bych se vsadila (jako že se nesázím), že ty lidi to prostě nemůžou dostat . Dostali.
2/ shodou okolností mám syny v maturitním ročníku a žádné zkazky o hroucení se studentů ve škole nevyprávějí (4 třídy). To víte, že by se to rozneslo.
3/na školy jsou dnes kladeny nejširší možné požadavky od toho, že mají naučit děti hýbat se, správně se stravovat, vycházet s penězi, starat se o individuální potřeby každého jednoho žáka a studenta přes výuku.Chtít po školách,aby vytvářely vlastně umělý a nefunkční záchranný pás pro sociálně slabé, je nesmysl. Tím, že poskytku mnoha dětem fiktivní vzdělání (protože nic jiného by to nebylo) je nespasí. ono se totiž v reálném životě vše nakonec provalí. A na koho by se snesla (a už i snáší) kritika?, zase jen na školy.
Škola není zaopatřovací ústav, jak hlásal jeden z mých učitelů, který dokázal zaujmout a hlavně naučit. Kdo chce studovat, musí holt makat. Kdo chce vše zadarmo, ať jde do charity. Je velice zvláštní, že tu nutnou práci uznáváme ve sportu nebo umění a le někteří ji nechtějí připustit v procesu učení.
Dobrá, přenesme se Tajný přes střední školu. Co vysoká? Taky to bude dávačka? V tom případě se klidně ještě ve svém věku přihlásím třeba na medicínu nebo psychologii.

Josef Soukal řekl(a)...

Kolega PR chtěl možná upozornit na chybu, kterou jsem v komentáři učinil; kaju se za ni. Objevil jsem ji při kontrolním čtení, ale když jsem chtěl odeslat komentář s úpravou, můj dosluhující NB si na několik hodin vybral oddechový čas.

poste.restante řekl(a)...

Ne, nechtěl jsem upozornit na chybu, ale pouze zdůraznit tu část Vaší odpovědi Tajnému, která je, podle mého názoru, klíčová a usvědčuje jej z farizejství.

Opravdu si myslím, že sociální hlediska se mají uplatňovat v průběhu vzdělávání, ale při zkoušení má být všem měřeno stejně.
Myšleno samozřejmě pro intaktní žáky.
Můžeme a měli bychom samozřejmě zohlednit například to, že je žák nedoslýchavý atd.

Ale v duchu mého autoškolního příměru by zkušební komisař neměl nijak brát v potaz, zda uchazeče přivezli na zkoušky v Porsche, nebo jestli přišel pěšky.

P.S.: Přiznám se, že té chybky jsem si všiml, až když jste na ni sám upozornil.
Takže se taky kaju.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tajný Učitel řekl...
nemám neúspěšné žáky
5. května 2018 12:39


Vida!
'To nejvíc neuvěřitelné na zázracích je, že se stávají.'
Gilbert Keith Chesterton

Tajný Učitel řekl(a)...

PR, 1.
v tom případě zaměňte slovo víra za hodně silné přesvědčení, které se utvářelo na základě "znalostí a zkušeností". Mám s přijímacím pohovorem mnoho zkušeností i se stovkami žáků, které jsme na základě individuálního pohovoru, jež se mimochodem skládá(l) z ma, čj a mimoškolního portfolia, vybrali.

2.Jste-li kritikem současné verze sm, pak jsme na jedné lodi. Také se domnívám že forma státního dohledu je dobrá a žádoucí, nikoli však tímto způsobem.

3. Ach tak. Domnělý cochcánkov před zavedením sm se vztahoval pouze na polistopadové období. Dle vás na 1995-2011. Rozumím. Omlouvám se tedy všem, kteří maturovali za socializmu, kdy maturita ještě něco znamenala.

4. Obsese testovým stresem, lépe řečeno časovou tísní vzhledem k počtu úloh a podúloh, je Tajného obehraná písnička, protože Tajný musí každým rokem poslouchat nářky velice nadaných žáků o tom, že jednoduše nestihli vypracovat poslední úlohy. Tajný pak postrádá onu věhlasnou objektivitu a smysl certifikační zkoušky, která má za úkol zjistit zda maturanti umí to, co mají. Nemluvě o obsahu, vlivu na výuku a rozevírání sociální propasti. Howg.





Tajný Učitel řekl(a)...

NP, to není zázrak, pouze to znamená, že jsme na základě školních přijímacích pohovorů vybrali žáky, kteří zatím všichni úspěšně složili maturitní zkoušku v povinně volitelném maturitním předmětu, kterému učím.

Eva Adamová řekl(a)...

Ne, není to zázrak, jen evidentně neučíte na škole, kde jsou v rámci sebezachování nuceni brát na maturitní obory každého, kdo se přihlásí, a to i se čtverkami od vrchu až dolů. Kdybyste na takové škole učil, mluvil byste jinak.

Nicka Pytlik řekl(a)...

to není zázrak

Nakonec, může se i dlohodobě přihoďovat, že se mezi třiceti žáky najdou jeden i dva, kteří si než anglinu radši zvolí matiku, protože mají vyšší naději, že tu zkoušku z počtů dají alespoň dostatečně.
Pytlici jsou co do počtu svých úspěšných maturantů na tom velmi podobně. Jediný jejich zprvu neúspěšný maturant se při opravě vyjevil jako výborný, a dnes působí v tomto oboru jako pedagog na elitní střední škole.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tajny, ptala jsem se jak na vysoke?

Me deti( vlastni) si dobrovolne vybraly matiku k mature. Pisemky. Je fakt, ze jsem je pak par hodin pozorovala, zda netrpi priznaky nemoci. Proste se nepomamily, kdyz ja jsem matiku u matury dala tak tak a to jeste proto, ze byla povinna.
A uceni se k ustnim berou tak, ze se zaroven uci na pohovory na vysokou. Jelikoz si vybraly obory narocne, ucit se musi.

Tajný Učitel řekl(a)...

Pani K. Nevím přesně, co bych měl napsat. Mluvíte o "dávačce". Z pohledu výběrových gymnázií asi ano. Z pohledu mého jsou testy u státní maturity z principu špatně, jelikož jsou z definice uzavřených úloh nastaveny tak, aby pomocí různých trapných fíglů zjistili, kolik toho žák neumí.

Na vš se zkoušky skládají ústně a písemně, nikoli zaškrtávacími testy, alespoň za mého studia to tak bylo.

poste.restante řekl(a)...

TU
1. Mám s přijímacím pohovorem mnoho zkušeností i se stovkami žáků, které jsme na základě individuálního pohovoru, jež se mimochodem skládá(l) z ma, čj a mimoškolního portfolia, vybrali.
Dobrý pokus odvést téma jinam. Ale řeč je o SM a nikoliv o přijímačkách. :-)

Inteligentní člověk by měl být schopen svou zkušenost také umět abstrahovat a zobecnit. Toho zjevně schopen nejste, jak už naznačili kolegové.

Vaše individuální zkušenosti jsou ostatním vcelku k ničemu, pokud nemáte k dispozici technologii, jak Vás naklonovat. (Strašná představa.)

Váš hlavní problém ale zjevně spočívá v neschopnosti rozlišovat, či dokonce spíše v záměrné záměně významů pojmů objektivita a subjektivita.

Kromě toho, já jsem nikdy nenapsal, že v SM věřím, zatímco Vy neustále opakujete, že myšlence SM, jejím organizátorům a vůbec lidem kolem ní nevěříte a dokonce jim neustále podsouváte své paranoidní představy o sociálním inženýrství.
Jestli to přeformulujete na přesvědčení, nic se tím nemění. Klíčová je u přesvědčení pochybnost o něm, zatímco o víře se nepochybuje ze zásady.
Kdy jste naposledy zapochyboval o své víře, že SM je špatná?

2.Jste-li kritikem současné verze sm, pak jsme na jedné lodi. Také se domnívám že forma státního dohledu je dobrá a žádoucí, nikoli však tímto způsobem.
Mým výchozím bodem je, že maturita a její úroveň mají být státem garantovány.
Z čehož neplyne nutně státní maturita a už vůbec ne její současná verze.

Fajn. Tak navrhněte funkční a fungující reálné řešení.

3. Ach tak. Domnělý cochcánkov před zavedením sm se vztahoval pouze na polistopadové období. Dle vás na 1995-2011. Rozumím. Omlouvám se tedy všem, kteří maturovali za socializmu, kdy maturita ještě něco znamenala.
Napsal jsem cca 1995. Změna nenastala všude hned. Ale politická objednávka na zvýšení procenta maturitního a VŠ vzdělání v populaci se prostě projevit musela.
Jenže nikdo nedomýšlel souvislosti a důsledky.

4. ... Tajný musí každým rokem poslouchat nářky velice nadaných žáků o tom, že jednoduše nestihli vypracovat poslední úlohy.
A Tajnému nedochází, že vlastní selhání si holt někdo nějak zdůvodnit musí.
Že jeho hodnocení o tom, kdo a jak je nadaný, nemusí být objektivní. Vlastně, já zapomněl, že se bavíme o "tajné(ho) objektivitě".
A propos, proč by měli žáci stihnout všechny úlohy?

Tajný pak postrádá onu věhlasnou objektivitu a smysl certifikační zkoušky, která má za úkol zjistit zda maturanti umí to, co mají.
No jestli nebude problém právě v tom, jak Tajný vnímá objektivitu.
"Tajného objektivita" je totiž dosažitelná pouze tak, že zkouší Tajný.
Pokud Tajný nechápe smysl certifikační zkoušky, pak je další debata zcela zbytečná.
Chápe tajný alespoň smysl státních zkoušek na VŠ?
(Nebo zkoušek v autoškole? ;-) )

Nemluvě o obsahu, vlivu na výuku a rozevírání sociální propasti. Howg.
Diskuse o obsahu jako jediná má smysl.
Dopady na výuku jsou možné pouze u neschopných učitelů. Mnohokrát to vysvětlil např. kolega Kostečka.
Sociální propasti nemají co u zkoušek být zohledňovány.

A co takhle místo "Howg(h)" odpovědět na otázky?

Tajný Učitel řekl(a)...

PR.
1. I mnohaleté zkušenosti se sm. Přípravou na ní i ústní zkoušení.
2. Ano, nechť je garantována třeba státním dohledem u školních maturit. Nebo testem s vhodným výběrem úloh a dostatkem času. Nebo obsáhlou písemnou prací hodnocenou školou i státem.

3. Takže, nejdříve byla politická objednávka zvýšit počty maturantů a vysokoškoláků. Myslíte jako reakce na socialistické omezení přístupu k témuž, dle kádrových předpokladů atp? Pak nastala změna kormidla k opětovnému snížení procenta populačního ročníku na sš, ale školy již existovaly, takže jediným možným způsobem bylo zavedení testů jedné úrovně nejdříve maturitních, posléze přijímacích, pro všechny školy, přičemž financování na hlavu zůstává. Doufalo se zřejmě, že se počty uchazečů, resp. maturantů a vysokoškoláků zredukují. Nezbývá, než zeptat se, jak vám to funguje přátelé a není toto sociální inženýrství?

4. A Tajnému nedochází, že vlastní selhání si holt někdo nějak zdůvodnit musí.
Ale no tak kolego, to je levné. Zapomínáte, že své žáky známe a jsme schopni odfiltrovat neschopnost.

Proč by měli žáci stihnout vypracovat všechny úlohy???? No, aby prokázali, zda je vyřeší, či nikoli. Pardon, zdá se, že jsme ve vnímání cílů mz nějak hodně jinde.

Objektivita. To zlaté tele. Aplikace tvrdé vědy na děti. Někdo ze zastánců sm krásně napsal, že objektivita není fér. Pokud je to tak a pokud bych si měl vybrat mezi objektivní a fér, vyberu, ve vzdělávání dětí, vždy fér. Píšete, že sociální propasti nemají co být u zkoušek zohledňovány. Jistě, ale zkoušky mohou být udělány tak, aby se u nich dopady špatného zázemí projevovaly co nejméně. Což ty dnešní nejsou.

"Dopady na výuku jsou možné pouze u neschopných učitelů." Tohle je, s prominutím, "objektivně" lež, demagogie a blábol.

Josef Soukal řekl(a)...

A jsme tam, kde jsme byli. V Kolovrátkově a Absurdistánu.

Tajný Učitel řekl(a)...

V Absurdistánu jsme od roku 48. Od té doby kotlinka stále více absurdistní.

Nicka Pytlik řekl(a)...

V Absurdistánu jsme od roku 48.

Přesněěě!
Pro vzdělávání jednoznačně návrat do období od Matičky Terezie po Tatíčka Masaryka.

poste.restante řekl(a)...

PR: A Tajnému nedochází, že vlastní selhání si holt někdo nějak zdůvodnit musí.
TU: Ale no tak kolego, to je levné. Zapomínáte, že své žáky známe a jsme schopni odfiltrovat neschopnost.

Ale no tak kolego, to je ještě levnější. Nemůžete přeformulovávat cizí věty podle svého a pak je oponovat tak, aby Vám to vyhovovalo.
Chápete rozdíl mezi slovy selhání a neschopnost?

Netuším, proč právě Vaši žáci v tak významné míře nestíhají vypracovat všechny úlohy.
V mém okolí se takoví vyskytují spíše sporadicky a to jsme SOŠ. Anebo přiznávají, že prostě nevěděli a nesvádějí to na nedostatek času.

Ale v obecné rovině chápu, že nedostatek času může být problém.
Proto jsem se Vás opakovaně ptal, jaký čas považujete za dostatečný.
Vždycky totiž bude někdo, kdo stíhat nebude.
Když vytvářím vlastní zadání, zkusím si je sám vypracovat a pak svůj čas násobím cca třemi, abych získal čas pro průměrného žáka. Tento čas pak ještě o cca čtvrtinu až třetinu navýším, aby měli šanci i slabší žáci. Kdo nestíhá ani potom, pak "sorry jako".

A pokud jde o dopady na výuku, pak trvám na tom, že dobrý učitel učí to, co je potřeba a pak nemohou mít jeho žáci problémy ani u maturity.

Někdo ze zastánců sm krásně napsal, že objektivita není fér.Pokud je to tak a pokud bych si měl vybrat mezi objektivní a fér, vyberu, ve vzdělávání dětí, vždy fér.
A co je víc fér?
Každému vlastní metr?
Jak si to vlastně představujete?
Pepíček je z chudé rodiny, tak mu tři hrubky nezapočítáme?

Píšete, že sociální propasti nemají co být u zkoušek zohledňovány. Jistě, ale zkoušky mohou být udělány tak, aby se u nich dopady špatného zázemí projevovaly co nejméně.
Fajn.
A jak?

Tajný Učitel řekl(a)...

Selhání versus neschopnost. Selhání nerovná se neschopnost, což je zvláště pravdivé, pokud to selhání není zapříčiněno neschopností, ale stresem z časové tísně. K tomu píše pan Lukáš:

"Problémy ale byly. V čem? Podle mnoha studentů byl největším nepřítelem čas. Texty, se kterými měli pracovat, byly docela dlouhé, některé i poměrně náročné.

Maturanti, kteří se chtějí nebo potřebují zamýšlet déle, nestíhají, mnohé úlohy tipují, nemají čas na kontrolu atd. Na tento problém se poukazovalo už loni, zdá se ale, že letos byla časová tíseň ještě naléhavější. Nabízí se otázka, proč Cermat testy takto nastavil a proč ještě přitvrzuje? Protože si autoři testu myslí, že rychlost myšlení a schopnost tipovat by se měly výrazně ocenit? Aby se docílilo požadovaného/předpokládaného procenta hůře hodnocených nebo propadnuvších? Nebo jen tak?"


Vaše potměšilé naznačení, že netušíte proč "mí/naši žáci v "tak významné míře nestíhají" raději nechám bez komentáře.

Dávám žákům u prověrky tolik práce, aby to ve 45 minutách zvládli všichni. Pak mohu hodnotit, jak to zvládli a ne kolik toho nestihli.

...trvám na tom, že dobrý učitel učí to, co je potřeba a pak nemohou mít jeho žáci problémy ani u maturity.

Já zas trvám na tom, že pokud dobrý učitel skutečně učí to, co je potřeba, způsobem, jakým je potřeba, jeho žáci musí mít problém u maturity. Proto je příprava ke společné části SM vždy kompromis s dobrou výukou. Pan kolega Lippmann o tom velice erudovaně píše, např zde:http://www.ceskaskola.cz/2018/05/michal-komarek-testuji-prijimacky-zda.html?showComment=1525616250458#comment-2704296614108072995

Jak si představuji fér? Že budou přijímačky, protože o fér jde zejména u přijímaček, udělané tak, aby se přišlo na studijní předpoklady navzdory zanedbání, ať už rodičovskému, učitelskému, či obojímu. To jde do jisté míry udělat pouze něčím jako testem osp, a/nebo ještě lépe strukturovaným přijímacím, nádech, pohovorem.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Dávám žákům u prověrky tolik práce, aby to ve 45 minutách zvládli všichni.

Pětačtyřiceti minutové prověrky?
To pytlici svého času nezažili ani na uličním výboru! Slovem masakr.
Proti tomu musí být nějaká maturita brnkačka všech brnkaček královna.

poste.restante řekl(a)...

Selhání nerovná se neschopnost, což je zvláště pravdivé, pokud to selhání není zapříčiněno neschopností, ale stresem z časové tísně.

Co to tedy znamená selhání, potažmo neúspěch?
To že žák dostane dvojku?
Nebo to, že skvělý žák, podle Vašich měřítek, u maturity úplně "vybouchne"?
Opravdu jste ochoten propadnutí vysvětlovat časovým stresem?
Nebo jsem Vás jen nepochopil?

Když něco napíše pan Lippmann, nebo Lukáš, tak to jistojistě musí být pravda.

Že budou přijímačky, protože o fér jde zejména u přijímaček, udělané tak, aby se přišlo na studijní předpoklady navzdory zanedbání, ať už rodičovskému, učitelskému, či obojímu.
Aspoň si, pro pána krále, ujasněte, zda píšete o maturitách, nebo přijímačkách.
Nějak v tom začínáte mít chaos.
Debata byla, tak nějak, o maturitách.

Vaše nepochopení významu slov objektivita a subjektivita už je myslím příznačné.

Mno, myslím, že tuto debatu ukončíme.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Opravdu jste ochoten propadnutí vysvětlovat časovým stresem?

Případný nedostatek času může znamenat propad tak o jeden klasifikační stupeň.
Nutno připustit, že časový stres může být pro čtyřkaře vpravdě smrtící.

Josef Soukal řekl(a)...

Ten stres je tak šílený, že z testu z češtiny vloni neuspělo skoro deset procent maturantů. Považte! Mohli by mezi nimi být i ti, kteří už na základní škole měli nikoli čtyřku, ale trojku z češtiny.

Ygrain řekl(a)...

"pokud dobrý učitel skutečně učí to, co je potřeba, způsobem, jakým je potřeba, jeho žáci musí mít problém u maturity"

Tak tohle je žhavý kandidát na nejpitomější výrok roku!


Je fakt, že v DT z češtiny jsou texty dlouhé - zbytečně dlouhé, řekla bych - nicméně u nás na škole s železnou pravidelností shoří na češtině ti, u nichž není tak úplně jasné, jakým božím zázrakem se na škole udrželi až do čtvrtého ročníku, a ti rozhodně nepředstavují deset procent našich maturantů. Výjimky pamatuju dvě - dyslektik, který skutečně nestihl projít test celý (ačkoli v angličtině byl hotov ještě před termínem), a hoch, který se čytři roky velmi zodpovědně učil literární historii, ale pokud mohu soudit podle angličtiny, jeho jazykové schopnosti (fuj, málem jsem napsala kompetence) byly někde na bodu mrazu. Oba prošli na podzim.

Okomentovat