9.5.18

Názory na úlohu 27 z letošního maturitního didaktického testu z českého jazyka a literatury

Karel Lippmann v komentáři na České škole označil úlohu 27 z maturitního didaktického testu za vadnou: "Např. úloha 27 požaduje jednoznačnou odpověď na tuto otázku: "Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově přechytračit?
(Posuzované slovo se vyskytuje v úseku výchozího textu musí nejen přechytračit knížepána.)"
Žák má na výběr: A) přenechat, B) přehlasovat, C) přestřihnout, D) přeslechnout.

Autor úlohy si vůbec neuvědomuje, že v žádném z pěti srovnávaných slov nemůže mít předpona pře- stejný význam, protože uvedená slovesa mají význam velmi různý, a ten zpětně modifikuje i význam předpony. Význam znaku vzniká v kontextu, v tomto případě dvou složek. Úloha je proto neřešitelná. Nejhorší ale je, že taková úloha vrhá naprosto mylný pohled na podstatu jazyka. Žák by měl totiž naopak hledat významové modifikace v daných, ale i dalších případech. To by však nešlo testovat, to by vyžadovalo dialog."

Položili jsme několika učitelům českého jazyka otázky k této úloze:
  1. Je kritika Karla Lippmanna oprávněná?
  2. Je tato úloha vhodná do maturitního didaktického testu?
  3. Jak hodnotíte letošní maturitní didaktický test jako celek?
Zdeněk Sotolář nám odpověděl takto:

  1. Za správnou odpověď bych označil B) přehlasoval
  2. Přesto je otázka do testu nevhodná. Význam je opravdu spíše pro diskusi.
  3. Test má zjevně "gymnaziální" charakter.
Josef Soukal v diskusi na České škole uvedl:


Předpony svůj význam nemění na tisíc způsobů, takže lze významovou souvislost dobře identifikovat. Jazykovědec by vám to vysvětlil lépe, pro názornost cituji ze SSJČ, který u jednotlivých sloves uvádí významy 

překonat přechytračením, přelstít
a hlasováním překonat, přemoci,

ovšem u dalších sloves ve výběru se žádný význam "překonat" neobjevuje,  viz např. nepostihnout sluchem, nevšimnout si. 

Úloha je tedy řešitelná a jednoznačná.(...)

Význam překonat se objevuje v obou případech, jde tedy o TOTOŽNOST. To, že v některá jazykové příručce něco chybí, neznamená, že příručka daný jev popírá.

Vaše tvrzení, že úloha je neřešitelná, je nesmyslné. Významy předpon se dají zobecnit, uvádějí se běžně. Viz např. Šmilauerova Nauka o slovní zásobě: 

pře-: 
přes něco: přeskočit, převést, přejít, přenést, přehodit
na druhou stranu: přeplavat, přemostit
udělat lépe, jinak: předělat, přešít, přeložit, přepsat

překonat někoho: přelstít, přemluvit, překřičet

A tyto komentáře ještě doplnil poznámkou:

Obecně k testům Cermatu: Nevypouštěl bych úlohy s jednoduchou aplikací termínu, pro žáky jsou důležité, ověřil jsem si v praxi, že když je alespoň trochu "nedrtím" v tomto ohledu, hůře pak řeší i úlohy, kdy mají např. najít, vysvětlit a opravit jazykový nedostatek. Snad by jich mohlo být o něco méně a přibýt úloh, které by testovaly totéž, ale zajímavěji. Často skloňované "žáci se naučí algoritmy řešení" v češtině podle mne neplatí nebo neplatí tak zcela - i když zadáte analogické úlohy, žák se sice může nacvičit, jakým způsobem hledat odpověď, ale nemůže k ní dojít bezmyšlenkovitě. Ještě k "lepším" úlohám: Vytváření je velmi náročný úkol, příslušné oddělení jede tuším v pěti nebo šesti lidech, přetíženost je opravdu šílená. 

Úloha samozřejmě má místo v testu, jde o zobecnění významu a výběr mezi různými významy.

Hana Vacková odpověděla takto:

  1. Kritika Karla Lippmanna je oprávněná, souhlasím s tím, že slovesa mají různý význam  a tak matou. 
  2. Myslím, že úloha do didaktického testu není vhodná.
  3. Právě jsem se vrátila z Finska, kde jsem byla monitorovat jejich vzdělávací systém a nezbývá mi než opět souhlasit s panem Lippmanem, že celý tradiční systém výuky, neúměrně zatěžující paměť a současně pomíjející myšlení, nemá žádnou smysluplnou strukturu ani celkový smysl. Letošní test hodnotím jako docela podařený, nicméně hodně těžký. Myslím hlavně pro negymnazisty...

Společnost učitelů českého jazyka a literatury k úloze 27 z letošního maturitního didaktického testu vydalo toto stanovisko:


Společnost učitelů ČJL se nedomnívá, že úloha 27 je sporná v tom smyslu, že by umožňovala více vhodných odpovědí. V rámci "testologické pravdy" (tedy po vyloučení méně vhodných možností) je její řešení celkem jasné, obzvlášť pokud je člověk s testy Cermatu dobře obeznámen. Možnost B je té vzorové nejbližší, předpona pře- (přehlasovat) zde má podobný (nikoli stejný) význam jako u slovesa přechytračit.

Přesto tuto úlohu považujeme za problematickou z několika důvodů:

1. Kvůli poněkud nepřesnému zadání – Ve kterém z následujících slov má předpona pře -  stejný význam jako přechytračit.
Domníváme se, že předpona pře -  ve slově přehlasovat nemá stejný význam, protože celé sloveso označuje jinou skutečnost než sloveso přechytračit. Je tu pouze výrazná podobnost.

2. Kvůli vhodnosti výběru tohoto zadání. 
Přikláníme se k názoru, že takto formulovaná úloha může poskytovat mylný pohled na podstatu jazyka a žádáme, aby se k problému vyjádřili odborníci z VŠ a Ústavu pro jazyk český.

3 komentáře:

Iacobus řekl(a)...

Mohli by prosím kritikové úlohy č. 27 v čele s p. Lippmannem definovat nějaký (alespoň jeden) sém, jímž se význam předpony pře- liší/ rozšiřuje/ zužuje atd. u slovesa přechytračit (= překonat chytračením) a přehlasovat (= překonat hlasováním)? Jinými slovy, definujte onu zmiňovanou významovou modifikaci, děkuji.

Ygrain řekl(a)...

Jak se ukázalo už při loňských diskusích o klesající hladině, někteří češtináři jsou převážně literáti a lingvistika jim mnoho neříká. Obecný význam předpon samozřejmě vysledovat lze, i když vzhledem k vývoji slovní zásoby nemusí být souvislosti vždy zcela zřetelné. Úloha je, samozřejmě, zcela jednoznačná a tvrzení o zpětné modifikaci významu předpony vlivem významu slovesa prokazuje pouze nedostatečnou schopnost abstrakce na straně autora. Můžeme se bavit o tom, je-li na místě tento stupeň požadovat u maturanta a neptat se spíš nejpodobnější význam celého slovesa, ale na úloze samotné nic závadného není.

Ygrain řekl(a)...

...spíš NA nejpodobnější význam...

Okomentovat