7.5.18

Margit Slimáková: Ministr Vojtěch v skrytu chystá návrat škodlivých potravin do škol

Pamlsková vyhláška omezila v souladu s praxí běžnou v Evropské unii a v duchu doporučení Světové zdravotnické organizace prodej nezdravých potravin ve školách. Vyhláška funguje, průmysl se bouří, ministerstvo chystá ústupky.

Za výchovu svých dětí jsou zodpovědí rodiče a očekává se, že v rámci správné výchovy naučí své děti i zdravě jíst. Je logické, že rodiče požadují, aby stát jejich zdravou výchovu podporoval, a i proto mnozí oprávněně kritizovali obklopování dětí sladkostmi přímo ve školách.

Školy jsou vzdělávací organizace a po většinu své existence neprodávaly potraviny. Po sametové revoluci potravinářský průmysl zneužil neexistující regulace a rozšířil svůj trh i na školáky. V některých školách se v rámci nejrůznějších automatů a bufetů začaly nabízet potravinářské produkty.

Podle nezávislého průzkumu České školní inspekce bylo až 86 procent nabídky prodeje automatů a bufetů škol nezdravých. Na problém zareagovala ministerstva školství a zdravotnictví návrhem tak zvané pamlskové vyhlášky, která reflektuje doporučení Světové zdravotnické organizace pro výživu dětí.

Vyhláška byla uzákoněna v září 2016 a vstoupila v platnost 1. ledna 2017. Lobbisté potravinářského průmyslu pod vedením Potravinářské komory jednotně vyhlášku kritizovali, přesvědčovali nás o zákazu másla, medu, pečiva nebo ovesných vloček, děsili rušením bufetů. Chybělo jen vyhrožování, že děti budou umírat hlady na chodbách škol.

Mýta a realita

Ve vyvolávání hysterie lobisté potravinářského průmyslu často sahají k demagogii a šíření vyloženě nepravdivých tvrzení. Běžné neslazené pečivo i ovesné vločky vyhlášku pohodlně splňují. Také med i máslo se mohou běžně při přípravě svačinek používat. Vyhláška neruší žádné bufety.

Školní bufety s čerstvými kvalitními svačinkami samozřejmě mohou fungovat a prosperovat. Vyhláška zakázala pouze prodej nejméně prospěšných až zdraví škodlivých potravin a nápojů, na kterých výrobci a prodejci nejvíce vydělávají. I proto se jako potrefené husy ozývají. Že někdo ruší bufety anebo tím vyhrožuje, není chybou vyhlášky, ale nezájmem anebo neschopností provozovatele nabízet kvalitní čerstvé svačinky.

Kdo chce jíst nezdravě, může i nadále: nikomu nelze zabránit, aby si nakoupil nezdravou svačinu mimo školu a přinesl si ji s sebou. Vyhláška nevede k likvidaci vysoce průmyslově upravovaného jídla, ani to nemohlo být jejím cílem. Výsledkem je pouze vytvoření zdravého stravovacího prostředí ve školách, omezení dostupnosti těch nejhorších potravin a nápojů. Vyhláška takto podporuje zdravou výchovu doma a výuku ke zdraví ve školách, tedy rodiče a pedagogy.

Ředitelé škol měli roky možnost doplňkový prodej ve školách regulovat. Výsledkem nezávislého sledování České školní inspekce před třemi lety ale bylo zjištění, že naprostá většina sortimentu školních bufetů a automatů patří do skupiny těch nezdravých.

Vyhláška vyvolala tak silný odpor proto, že funguje. Účinně vykázala většinu nezdravých potravin ze škol. Boj proti vyhlášce je zapříčiněn právě jejím významem. Omezení jsou účinná a potravinářský průmysl to dobře ví. V zájmu vybudování návyku na vysoce průmyslově upravované jídlo, výrobci a prodejci tak lobují za zrušení smysluplné regulace.

Limity přitom nedosahují přísnosti doporučení Světové zdravotnické organizace pro potraviny, které by se měly nabízet a propagovat dětem. Limity ve vyhlášce se snaží taková doporučení pouze reflektovat. Ze škol díky ní zmizela většina sladkostí, které se běžně nabízejí v potravinách, chipsy, ale i třeba mléčné produkty s vysokým obsahem cukrů, a také slazené limonády.

Aktualizace vyhlášky míří zcela špatným směrem

Z výroků lobistů potravinářského průmyslu, jimi ovlivněných lidí na ministerstvu školství a prodavačů ve školních bufetech to vypadá, že české děti zachvátila epidemie akutního nedostatku cukru v krvi. Problém je podle nich tak urgentní, že ani není možné vyčkat na uplynutí dvouleté lhůty na otestování platné vyhlášky.

Na základě svých pocitů a dojmů ministerstvo školství okamžitě jedná. Zatímco západní země zavádějí daně na sladké nápoje s cílem přimět výrobce k úpravě receptur (a daří se jim to: třeba v Británii změnila složení nealkoholických nápojů v posledních dvou letech polovina výrobců), v České republice se výrobcům sladkostí opět vychází vstříc a ministerstva chtějí do škol více sladkostí.

Aktualizace probíhala v utajeném režimu. Ministr Vojtěch na své tiskové konferenci ke sto dnům v úřadu mluvil o transparentnosti práce, kterou zavedl, o otevřenosti pracovních skupin. Ale ve skutečnosti není vůbec nic známo o to, proč se musí urychleně vyhláška aktualizovat, kdo je v pracovní skupině, která aktualizaci navrhuje, ani co přesně navrhla.

Vyhláška aktualizaci potřebuje, ale skoro jistě zcela opačným směrem, než se nyní chystá. Prospělo by jí zefektivnění pravidel proti vysoce průmyslově upravovaným, zdraví neprospěšným potravinářským produktům, a naopak podpora tvorbě a prodeji čerstvých svačinek ze skutečných potravin: bílý plnotučný jogurt je výborný, ty odtučňované ochucované už ne.

Je zapotřebí, aby se ve školách nabízely zejména skutečné potraviny. To jsou potraviny, které lidé jedí už stovky let. Skutečné potraviny nejsou vysoce průmyslově zpracované a nejlépe naplňují výživové potřeby. Mezi skutečné potraviny patří třeba neochucené plnotučné mléčné výrobky, máslo, vajíčka, maso, ryby, kváskové pečivo, luštěniny, obiloviny, čerstvá zelenina a ovoce, ořechy.

Je zapotřebí přinejmenším zachovat, ale spíše zpřísnit omezení skrytých cukrů - konkrétně těch, které Světová zdravotnická organizace označuje jako volné cukry (free sugars). Jedná se o všechny monosacharidy a disacharidy přidané do potravin výrobcem, kuchařem nebo spotřebitelem a cukry přítomné v medu, sirupech, ovocných džusech a koncentrátech ovocných džusů. Tyto cukry zvyšují riziko obezity, zubního kazu a srdečních onemocnění.

Mezi volné cukry se naopak nepočítají cukry v čerstvém ovoci a zelenině a cukry přirozeně se vyskytující v mléce. Neexistují totiž žádné důkazy nežádoucích účinků konzumace těchto cukrů.

Ministerstvo nesmí nadřazovat zájmy potravinářského průmyslu zájmům dětí

Cílem je dostatečně široká nabídka chutných potravin tak, aby děti měly výběr umožňující omezení konzumace volných cukrů ve školách pod pět procent celkového energetického příjmu dětí v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace. Je nutné ze škol zcela vymýtit jídla připravovaná s umělými sladidly a ochucovadly, jako jsou glutamáty.

Pravidla musí být pro jednoduchost a právní jistotu jednotná pro veškerou nabídku potravin, jídel a nápojů ve školách a školkách, to jest řídit se jimi musí školní jídelny, doplňkový prodej i speciální programy pro školy, jako třeba je program Mléko do škol.

Za výživu dětí jsou zodpovědní jejich rodiče a ve školách se děti vzdělávají. Školy by měly proto nabídkou zdraví prospěšných potravin podporovat rodiče vychovávající děti ke zdravé stravě a pedagogy vyučující zdravou výživu. Naopak je třeba maximálně omezit vliv zájmových skupin včetně výrobců na to, co se bude dětem ve školách nabízet. Proto je nutné, aby příprava pravidel pro výživu ve školách probíhala transparentně, s přístupem veřejnosti.

Pamlsková vyhláška účinně omezuje prodej a propagaci zdraví nepotřebných potravinářských produktů ve školách. Neveřejná a uspěchaná akce Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, směrem k prosazení benevolentnějších limitů pro obsah cukrů a tak i návrat zdraví poškozujících potravinářských produktů do škol může prospět pouze zájmových skupinám.

Převzato z webu Deník Referendum



6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

chystá návrat škodlivých potravin do škol

V Česku jsou k mání nějaké škodlivé potraviny? Co na to ústřední hygienici?

Ve vyvolávání hysterie lobisté potravinářského průmyslu často sahají k demagogii

U kohopak ti lobisté vyvolávají prudké polovědomé citové reakce, kolísavost nálady a podrážděnost? Možná tak akorát u Margity Slimákové a jí podobným.

nesmí nadřazovat zájmy potravinářského průmyslu zájmům dětí

Jak to tak pytlici pozorují, děti mají především zájem na tom, aby se najedly dosyta podle vlastní chuti. To, co autorka popisuje není zájem dítěte, ale představa kohosi o tom, co by dítě mělo asi tak jíst a pít. Není-li tu schopnost změnit chování lidí osvětou, přichází na řadu restrikce. To je zřejmé.
V zájmu dětí je nezaneřádit svět řepkou a Jaromírem z Barandova.

Jirka řekl(a)...

Nejnovější "doporučení" KHS pro naši školní jídelnu. Nepoužívejte při vaření šunkofleků uzené maso.
Lidi, při hašení žízně nepoužívejte vodu. Ve velkém množství vás zabije.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Jezte ryby. Jsou zdravé protože obsahují fosfor. Fosfor je smrtelně jedovatá látka. Nejezte ryby, jsou škodlivé.
Ta autorka je ta na první pohled anorektička z pořadu Máte slovo? No tak od ní to sedí. Jinak mezi námi. Vyvážená strava ji asi nic neříká. Jezte jenom zeleninu se syrovátkou a zaděláte si na pořádné problémy.
A hlavně my prostě nechceme, aby stát diktoval komukoliv a to i dětem, co mají a nemají jíst. Prostě proto!!!!!

Alles Gute řekl(a)...

Ano, někteří výrobci se dokonce pokusili vyrobit výrobky odpovídající pamlskovce. Mělo to jednu chybu - nedalo se to jíst…

Radomír Palát řekl(a)...

Viděl jsem ji chvilku u Jílkové, kde tvrdila, že pro deti je nejhorší tatranka.... takže od ní nic nečtu, žiju si v tatrankové bublině.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tatranka je pro děti historicky vůbec to nejlepší při zátěžových výkonech, zejména pak při dlouhém cestování. V teplých letních dnech je navíc i poměrně dost zábavná. Kam se hrabe mrkev.

Okomentovat