16.5.18

Tomáš Wehle: Kázeň se teď moc nenosí

Kdysi ji posměšně označovali za "Skauta s maturitou". Dnes je Přírodní škola vyhledávané gymnázium, zařazené mezi nejinovativnější školy zemí OECD. Nejen proto, že se tu nezkouší před tabulí. "Nejde přece o to, dítě nachytat na švestkách nebo ho ztrapnit před třídou," říká ředitel František Tichý.


Z rozhovoru v iHNed.cz vybíráme:

HN: Jací jsou vaši studenti? Změnili se za dobu, co učíte?
Děti jsou podle mě dnes mnohem bezprostřednější, nejsou zakřiklé, řeknou, co si myslí. Chybí jim ale pevný řád, s čímž souvisí problémy jako chodit včas, ohlídat si své povinnosti, poslouchat, když mluví druhý. Odvrácenou stránkou jejich sebedůvěry je, že se rády poslouchají, jsou mnohdy vedeny k sebestřednosti a zapomínají na lidi kolem sebe. Proto se ve škole snažíme pomáhat druhým. Velkým problémem dnešních dětí je také koncentrace, schopnost dotahovat věci do konce. Posledních zhruba sedm osm let se mi rovněž zdá, že jsou pasivnější, aktivitu přesouvají do virtuálního prostoru.(...)

HN: Kdybyste měl tu moc, co byste na českém školství změnil?
Nejprve bych zrušil devátou třídu. Mladí v 19 či 20 maturují a v 15 se ještě plácají na základce. Trpí tím rodiče, učitelé i oni. Zrušil bych i státní přijímací zkoušky a maturity. To je projekt, jehož smysluplnost ještě nikdo neprokázal. Nechtějí to firmy, vysoké školy ani rodiny, potřebují to jen úředníci. Stojí spoustu peněz a je za tím mnoho práce. Tři lidé tráví ve škole týden jen ládováním informací do databáze. Také bych se ptal lidí z praxe. Co je pro rodiče a firmy zajímavé a důležité. Rovněž bych se zamyslel nad byrokracií. Nemyslím si, že je pravda, že řada lidí odchází ze školství jen kvůli penězům. Peníze nejsou hvězdné, ale dá se vyžít. Učitelé mizí ze škol proto, že se ubíjí jejich kreativita. Podle jedné kolegyně je dnešní administrativa zhruba čtyřikrát větší než za socialismu. Pokud se tohle nezmění, nezůstane ve školství nikdo, kdo bude učit s láskou a rád, a zbudou lidé, kteří učit musí, protože nic jiného neumí.


3 komentáře:

poste.restante řekl(a)...

Přírodní škola má jen tolik žáků, aby se všichni vešli kolem ohně. Přijímačky jsou pouze každým druhým rokem, a tak ačkoliv je gymnázium osmileté, má jen čtyři třídy zhruba po 20 dětech.
Nemyslím, že je potřeba cokoliv dalšího dodávat.

Nejprve bych zrušil devátou třídu. Mladí v 19 či 20 maturují a v 15 se ještě plácají na základce. Trpí tím rodiče, učitelé i oni.
Nějak nespatřuji rozdíl v tom, jestli se žák plácá na základce, nebo na střední.
Trpí pouze učitelé.
Devátá třída se po přijímacích zkouškách mění v hlídací agenturu. A středoškoláci trpí zjevně tak moc, že si nezanedbatelné procento z nich své utrpení samo prodlužuje, někdy i o více let.
Rodičům je vcelku jedno, jestli nechodí na třídní schůzky na základku, nebo na střední a povinnost podepisovat omluvný list jim tak jako tak končí dosažením osmnáctého roku potomka.
Ale jinak proč ne. Kdybychom teď vypustili do pracovního procesu celý jeden ročník o rok dříve, možná bychom nemuseli dovézt tolik Ukrajinců.

Zrušil bych i státní přijímací zkoušky a maturity. To je projekt, jehož smysluplnost ještě nikdo neprokázal. Nechtějí to firmy, vysoké školy ani rodiny, potřebují to jen úředníci.
Říká člověk ze soukromého a těžce výběrového gymnázia. No občas by neuškodilo zeptat se na názor i jinde.

Ale abych nekřivdil.
Článek stojí za to přečíst si celý a na spoustě z napsaného bychom se určitě shodli.

Nicka Pytlik řekl(a)...

To je projekt, jehož smysluplnost ještě nikdo neprokázal.

Jsou-li příjímací a maturitní zkoušky projektem, pak by pytlici do této množiny zahrnuli i povinnou školní docházku. Její smysluplnost nejenže také ještě nikdo neprokázal, ale dokonce se o to ani nepokusil!!!

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nejprve bych zrušil devátou třídu.

Jde-li dítě do první třídy v šesti letech, plácá se v základní škole coby patnáctileté už jen chvíli. Nakonec osmiletky tu už byly. Proč se od nich ustoupilo si už pytlici nepamatují.
Nakonec, plácači ze základky zřejmě ožijí na střední, aby se pak na škole vysoké úspěšně proplacali až k téměř třicítce.

Okomentovat