10.5.18

Kalibro a výuka matematiky podle prof. Hejného

V rámci projektu Kalibro jsou výsledky žáků 5. r. ZŠ sledovány pomocí srovnávacích testů pravidelně od roku 1995. Součástí těchto šetření je od počátku i sledování různých doprovodných informací, včetně případného zaměření jednotlivých tříd či rozšířené výuky v nějaké oblasti. Od školního roku 2016/2017 je výuka matematiky podle učebnic prof. Hejného jednou ze standardně sledovaných kategorií. Ve školním roce 2017/2018 se testování žáků 5. r. zúčastnilo 188 škol, v současnosti jsou k dispozici výsledky ze 168 škol, v nichž ve 33 třídách se pro výuku matematiky používají učebnice prof. Hejného a ve  třídách ne.

Hlavní výsledky

Základní prorovnání výsledků žáků více než 4 tis. žáků nesvědčí o tom, že by výuka matematiky podle učebnic prof. Hejného měla negativní dopad na jejich úspěšnost v testech. Naopak, v testech z matematiky i z ostatních sledovaných předmětů dosahují tito žáci o něco lepších výsledků.


Je pochopitelné, že tyto výsledky nevypovídají o úspěšnosti samotné Hejného metody, ale promítají se do nich i další důležité faktory, jako například kvalita učitelů, kvalita rodinného zázemí a další socioekonomické faktory, kterými se žáci vyučovaní podle Hejného učebnic mohou z různých důvodů odlišovat od svých vrstevníků. Nicméně, pokud uspořádáme výsledky žáků podle nejvyššího dosaženého vzdělání jejich rodičů, ukazuje se, že žáci vyučovaní podle učebnic prof. Hejného nemají horší výsledky v testech z matematiky ani v případě nižšího dosaženého vzdělání rodičů.

Podobný výsledek se ukázal v případě uspořádání výsledků žáků v testech podle průměrného prospěchu žáků na vysvědčení ze čtyř profilových předmětů (český jazyk, matematika, vlastivěda, přírodověda). Ukázalo se tedy, že žáci vyučovaní podle učebnic prof. Hejného neměli horší výsledky v testech ve srovnání se svými vrstevníky vyučovanými klasicky ani v případě horšího průměrného prospěchu.




Definitivní výsledky ke konci školního roku

Vzhledem k tomu, že vyplněné testy žáků 5. r. z několika škol jsou ještě ve zpracování, budou definitivní celkové výsledky, včetně výsledků žáků vyučovaných podle učebnic prof. Hejného k dispozici až ke konci tohoto školního roku. S ohledem na aktuální velikosti vzorku však nepředpokládáme, že se zde prezentované celkové výsledky zásadním způsobem změní. Větší datové soubory však umožní podrobnější analýzu, na které jsme připraveni spolupracovat s dalšími pracovišti, která disponují daty vhodnými pro srovnání. Vzhledem k současné poněkud vyhrocené diskusi o Hejného matematice jsme rovněž připraveni poskytnout naše data některé akademické instituci k nezávislému zpracování.




Grafy ve větším rozlišení jsou k dispozici zde.
Znění použitého testu Matematika i s odůvodněním správných odpovědí je k dispozici zde.


3 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

"Je pochopitelné, že tyto výsledky nevypovídají o úspěšnosti samotné Hejného metody, ale promítají se do nich i další důležité faktory, jako například kvalita učitelů, kvalita rodinného zázemí a další socioekonomické faktory, kterými se žáci vyučovaní podle Hejného učebnic mohou z různých důvodů odlišovat od svých vrstevníků."

A chápe vůbec Kalibro, že autor seriózního průzkumu či výzkumu se snaží vzorek vybrat tak, aby vliv těchto faktorů pokud možno eliminoval? A pokud by tedy chtěl zkoumat úspěšnost metody v závislosti na některém z těchto faktorů, musel by to mít setsakrametsky promyšlené?

Mne by např. docela zajímalo kolik procent Hejného tříd a kolik procent Nehejného tříd je z Prahy. Hejného metoda je totiž právě v Praze nejvíc rozšířená a populární a výsledky pražských dětí jsou navíc ve všech testech, SCIO testy počínaje a PISA testy konče, dost výrazně nad výsledky žáků z jiných koutů republiky. A u pražských páťáků jsou výsledky navíc dost ovlivněné i důslednou přípravou na přijímací zkoušky. V Praze se totiž na osmiletá gymnázia hlásí daleko větší procento dětí než jinde.

A k tomu testu z matematiky. Ten připomíná matematiku, tak jak je vyučována jen vzdáleně, ono se spíš jedná o test inteligence.

Pepouš řekl(a)...

A takovýto test Kalibro je lepší než přijímačkové testy Cermatu?

A úlohy na běžné počítání pro obyčejného člověka jsou které?

A na postupech nikomu nezáleží, stačí jenom výsledky?

A pokyn "buď připraven vysvětlit" je dobrý k čemu?

A vysvětlení, co konkrétně která úloha ověřuje, se nedozvíme?

No nic, jdu si chytnout nějaký slovník a uvidíme, co mi z toho vyleze. Jen nevím, do jaké ruky bych si ho měl nejlépe vzít.

Jiri Janecek řekl(a)...

"A chápe vůbec Kalibro, že autor seriózního průzkumu či výzkumu..."

Ale vzdyt to prece nebyl vyzkum, to vsechno popletla ta baba z Hospodarek :-) Vcera to tu psali. Radsi to akceptujme, nebo nam to zacne vysvetlovat jeste Botlik a to opravdu cist nechci.
---
K testu - trochu jako snaha o sestaveni bzucaku bez pochopeni funkce tranzistoru... Taky jsem si vzpomnel na ty cestinarske spory o lasku k cetbe bez znalosti gramatiky ci literarni teorie.

Nekteri lidi jako by nechapali, ze kazda cinnost je souborem elementarnich kroku + mozna neco navic. A ze v souboru realnych deti ma myslim vetsi smysl ucit i testovat ty elementarni kroky, ta nadstavba snad nekdy u nekoho prijde sama.

Okomentovat