14.5.18

Jitka Dolanská: U přijímaček pohořeli i jedničkáři, ředitelé gymnázií jsou překvapení

Je to pro mnohé velké překvapení. U jednotných přijímaček na osmiletá gymnázia pohořely desítky uchazečů. Minimální podmínky nesplnila ani řada jedničkářů.

Z článku v iDNES.cz vybíráme:

„Ze 196 přihlášených nesplnilo minimální požadavky, tedy 12 bodů z matematiky a 17 z českého jazyka, celkem 45 dětí. Tohle se nám nikdy v předcházejících letech nestalo. Až letos,“ potvrdil ředitel Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Zdeněk Papež. Škola přitom přijme do osmiletého cyklu 60 zájemců, otevírá dvě třídy.

Z počtu přihlášek tak vyplývá, že převis poptávky je více než trojnásobný. „A to je také letošní novinka. Obvykle se nám hlásí kolem 150 dětí. Vypadá to, že letos to zkouší i ti, kteří až tak výrazný talent nemají. A musím říct, že mi jich bylo někdy až líto, když jsem viděl, jak odevzdávají prázdné formuláře. Tady je možná na místě si položit otázku, proč je rodiče tomu vystavují. Pro děti to je velký stres. Podle mého názoru je to z jejich strany snaha utéct před inkluzí. A právě gymnázia se stávají jednou z možností, kam odejít,“ zamyslel se ředitel Papež.

36 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Při způsobu známkování, který se rozmohl na našich 1. stupních, se tomu, že velké množství "jedničkářů" nevládlo poměrně obtížné přijímačky, vůbec nedivím. Známky se totiž už delší dobu na prvních stupních používají jako faktor motivační a ne jako faktor hodnotící. Bohužel se tak děje i na naší škole, a já mám nyní v šestce několik dvojkařek, které jsou mezi trojkou a čtverkou nebo už i na čtverce. Mají problém i se základními věcmi, zpaměti neumí počítat vůbec, velkým problémem je porozumění zadání úlohy a geometrie je pro ně úplnou katastrofou.

Náš druhý stupen ještě docela drží lajnu, ale protože letos učím i na gymnáziu prváky, tak zírám, jak mírně se hodnotí už i na druhých stupních okolních základek. Někteří "jedničkáři" jsou úplně marní. Nedovedu si představit, že by můj žák, který měl jedničku na vysvědčení, spadl v přijímačkách z matiky pod 30 bodů, a žák, který měl dvojku pod 20 bodů či dokonce pod 10 bodů. Ovšem u žáků z některých základek je to běžné.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Přesně, paní Adamová.

Proto zavřeme oči a:
1. Přestaňme testovat. Vždyť ty testy jen ukazují, jak jsme necitliví, jak nezohledňujeme indivindy.
2. Klasifikujme zásadně motivačně, nikdy podle skutečného výkonu žáka.
3. Pochvalme žáka za sebevětší hloupost, kterou řekne či napíše, jinak ho demotivujeme.
4. Pochvalme žáka za názor (taťky parťáka), když odmítne vypracovat domácí úkol.
5. Odstřelme kohokoli, kdo se ozve proti takzvaným expertům na vzdělávání, např. proti těm, kteří na videu varovně zdvihají prst. („Žurnalisté“ a „žurnalistky“ á la Čápová tu černou práci s chutí odvedou.)
6. Vezměme už konečně jednou na vědomí, že učitelé z terénu, kteří bijí na poplach a snaží se udržet vzdělanost národa, jsou konzervy, jež zaspaly dobu a nechápou.
7. Zasypejme takové učitele urážkami typu „nastavovači latěk“, „pohůnci režimu“, „aparátčíci“.
8. Vezměme též na vědomí, že učitel, který na základce ani na střední škole nikdy neučil, protože to prostě neumí, rozdává moudra pro Respekt.
9. Nechme si líbit cokoli, vždyť jsme učitelé - a kdo je míň?
10. Ale ve finále po vzoru lékařů odejděme. Ať si zkusí učit ti, kteří tomu rozumějí líp.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Dnes se dávají jedničky jedna radost. Ono je nedávat, totiž, je dost vohubu. Jakože špatná práce učitele s idividualitou žáka, nerespektování jeho specifických přepokladů a vzdělávacích potřeb, nedostatek pozitivní motivace žáka, nezajímavý a překotný výklad, málo názorných pomůcek, žádné moderní metody, jen samé biflování jak za rakouskauherska. To znamení vypálené zbytečně objektivnímu učiteli do prostřed čela nezmizí až do důchodu.
Nad to jsou jedničkoví učitelé žádaní jak žáky, tak především jejich rodiči. A to už je nějaký kalibr. Jakože kvalita učitelova je zřejmá. Což záhy pochopí, a ráda, převážná část pedagogického sboru. Ten nepočetný zbyteček se časem odporoučí. Přípaný neúspěch u maturity se vysvětlí stresem z naprosto zdrcujícího nedostaku času, který neumožní budoucímu vzdělanci odmaturovat ani na tu dostatečnou.
Jedničky jsou fenoménem dnešní překotně měnící se doby, kdy většina profesí zmizí do dvou let, a všichni vědí, že nic z toho prd, za co dostávali ty jedničky, nebudou nikdy v životě potřebovat.

Tajný Učitel řekl(a)...

Nač ty plačky. Zkuste slovní hodnocení.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Výborně...
No jooo! Ono to fakt funguje!
Děkuji. Hezký den.

Charlie řekl(a)...

"Nač ty plačky. Zkuste slovní hodnocení."

Jasně, auto má vylágrovaný motor, tak ho alespoň přelakujeme, možná se rozjede. A když ne, střelíme ho nějaké kavce.

Josef Soukal řekl(a)...

K upozornění na článek jsme na našem webu přidali několik otázek:

V této souvislosti se na čtenáře obracíme s několika otázkami:

Jaký je Váš názor na osmiletá gymnázia? Je třeba je zrušit, popř. snížit jejich kapacitu?

Bylo by dobré stanovit pro přijetí na gymnázium podmínku dosáhnout určitého počtu bodů v centrálních testech?

Pokud bude počet gymnázií (tříd) omezen, je třeba v odůvodněných případech ekonomicky podpořit nadané žáky z menších měst či vesnic, aby mohli gymnázium navštěvovat?

Co s nebilingvními šestiletými gymnázii?


https://www.ascestinaru.cz/z-tisku-u-prijimacek-pohoreli-i-jednickari-reditele-gymnazii-jsou-prekvapeni/

Jiří Kostečka řekl(a)...

Otázka osmiletých/šestiletých gymnázií je velmi jednoduchá:
1. Zřizovat nadále a finančně dotovat osmi/šestiletá gymnázia STÁTNÍ, ovšem v daném regionu jen do kapacity, která odpovídá procentu mimořádně nadaných jedenáctiletých. Podle mých zkušeností z praxe (na rozdíl od O. Hausenblase, který žádnou praxi nikdy neměl, ačkoli o ní pořád žvaní a žvaní), je to nejvýš 5 až 7 % populace.
2. Povolovat v neomezené míře osmiletá gymnázia SOUKROMÁ, ovšem s tím, že nedostanou státní dotaci. Ta opravdu dobrá se udrží a budou mít smysl.

mirek vaněk řekl(a)...

Opět velké překvapení.
Za 4 roky budou všichni povinně maturovat z matematiky. Média je masírují, jak je vysoká úspěšnost na gymnáziích oproti odborným školám. Tak se nedivte, že se všichni hrnou na gymnázia.
A to že jedničkáři z některých základek nic neumí je dlouholetý problém. Akorát dřív to nikoho nezajímalo.

P. Vršecký řekl(a)...

Tajnýho je na tom neaprobovaném "učení" angličtiny někde na maloměstě škoda. Takové pronikavé postřehy by měl uplatnit jako expert na vzdělávání někde u bEduinů. Dodnes jsem si myslel (evidentně jako spousta zde diskutujících vystudovaných kantorů), že problém je v cestě nejmenšího odporu, totiž dobrém hodnocení těch, kteří ve skutečnosti nic neumí a odchází na střední bez základů ze ZŠ. Víc jsem se mýlit nemohl! Stačí slovní hodnocení a je po problému! Přece pokud někomu napíšu, že dobře zvládá rovnice, tak je přece zvládá, no ne?:-) Budu se opakovat - až prostoduchost pokvete, Tajný si otevře květinářství a nebude ani potřebovat dodavatele. Panebože.....

Eva Adamová řekl(a)...

"Nač ty plačky. Zkuste slovní hodnocení."

Moje slovní hodnocení by ale bohužel bylo pro rodiče rozhodně víc stresující než pohled na čtverku na vysvědčení. Děkuji za radu, raději se přidržím zajetého označení 19. století.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by doporučení stran slovního hodnocení nezatracovali šmahem. Kupříkladu formulace, 'žák je hloupý po matce a líný po otci', jim připadá v mnoha ohledech více než patřičná a problém žákova neprospěchu postihující v plné šíři i hloubce.

P. Vršecký řekl(a)...

Po takovém slovním hodnocení by ale pytlíky asi pan ředitel skopl ze schodů, ne? Nehledě na to, že tak dobře ty rodiče v drtivé většině asi neznáte. To se mohou projevovat i vzdálenější geny. Třeba můj syn se živí v IT, marně dumám, po kom to má. Veden k tomu doma rozhodně nebyl:-)

V. řekl(a)...

'žák je hloupý po matce a líný po otci'
Pozor na genderovou vyváženost, toto hodnocení by nemohlo projít. Správně musíte uvádět "po rodiči 1" a "po rodiči 2"

Nicka Pytlik řekl(a)...

tak dobře ty rodiče v drtivé většině asi neznáte

Na máloměstě se lidi znají vesměs docela dobře. A kolikrát stačí i jedno letmé setkání a jsme doma. Pytlici čas od času učí i děti svých už bývalých žáků. Ale těch by se až takové hodnocení netýkalo.

Pozor na genderovou vyváženost

Takže lépe, je hloupý, líný a nevychovaný po svých rodičích.
Pytlici ale připouštějí, že by nejspíš obrousili hrany. 'Žák by se při povrchnějším posouzení ne právě dostatečného množství informací nemusel za jistých okolností jevit jako vyloženě nadprůměrně inteligentní, pracovitý a vychovaný.'

marně dumám, po kom to má

Ptali se kdysi pytlici svého kamaráda Karla, jak že se jmenuje jeho synek.
Po svém otci přece, pravil kamarád... František! Ale to není náš případ.
Věc se má spíš tak, vysvětloval jeden vš pedagog, že jakkoli je třeba inteligence spíše dědičná, i velice inteligentním rodičům se může, prý, narodit dítě inteligentní méně, než by se bývalo dalo předpokládat.
Jakože plus a plus, a znáte to z matematiky, děl odborník, dá někdy mínus.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Jaky je rozdil mezi:
- nedostatecne
- neumi skoro nic, nezvlada ani s dopomoci pedagoga, neosvojil si zakladnimpocetni algoritmy??????????????
Tim slovnim hodnocenim se neco meni?????
Nebo mu to vylepsime vetou: Ale hezky utira tabuli a je vzdy ochoten prinest mapu na zemepis a povesit ji?

Ygrain řekl(a)...

Žádný, akorát ten, kdo bude pročítat štosy vysvědčení, nad tím stráví několikanásobně delší dobu.

Tajnej prostě žije ve světě, kde mají 1-2 třídy v ročníku, a naprosto nepochopí, že tam, kde jich máte 8-10 (a v příslušném poměru se vám taky hlásí studenty), to prostě funguje drobátko jinak.

Tajný Učitel řekl(a)...

Ygrain, píši stopadesát slovních hodnocení, jeden odstavec zvící 5-6 řádků, každé pololetí. Někdy je dobré "to put your money where your mouth is".

Nicka Pytlik řekl(a)...

"Přestože se s nikým nekamarádí, je v kolektivu oblíben."
"Je úslužný a pracovitý, když z toho má nějakou výhodu."
"Domácí úkoly vypracovává, ale nerad."

poste.restante řekl(a)...

Ehm. Jak se ze slovního hodnocení vypočítává průměr do třídního výkazu?

150 slovních hodnocení o 5 - 6 řádcích?

No, napadá mne komentář, který dnes někdo použil pod článkem o návrhu středočeského radního o zkrácení prázdnin na 6 týdnů. - To ten člověk nemá nic jiného na práci?

Eva Adamová řekl(a)...

"...píši stopadesát slovních hodnocení, jeden odstavec zvící 5-6 řádků..."

Teď ještě, aby to někdo i četl ...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Slovní hodnocení známe přece už z první republiky: "Nedbalý. Líný. Neprospívá."

Tajný Učitel řekl(a)...

PR ten člověk má co jiného na práci, akorát ta známka tak nějak nedává objektivní obraz toho, co se děje, jelikož každý učitel má známkovací objektivitu subjektivně někde jinde. Tudíž více subjektivních slovních hodnocení žáka od různých učitelů vás přiblíží oné objektivitě více, než jedna subjektivní známka. Je to otázka rozdílu vnímání toho, co a proč je důležité a proč je potřeba někdy něco dělat navíc.

poste.restante řekl(a)...

Je to především otázka Vašeho subjektivního vnímání pojmu "objektivita". :-)

Opět Vám totiž uniká, že tak jako každý učitel může mít někde jinde nastavenou hranici pro to, co je ještě "dobré", co už "chvalitebné" a co "výborné",
může mít a dozajista také má, subjektivně nastavenou hranici pro to, co je dokladem že: "Pepíček se snaží, ale má problémy s minulým časem", nebo "Mařenka je pečlivá, pracovitá, ale má moc velkou trému a proto dělá zbytečné chyby v diktátech".

Pro někoho je přijatelných 5 pravopisných hrubek v deseti větách a pro někoho ani jedna u příspěvku o 1000 slovech. (Obzvláště, když ji udělá někdo z CERMATu.)

Obzvláště na prvním stupni je běžné, že někomu se přidá, abychom ho motivovali a někomu ubere, aby se chytil za nos a začal pracovat, protože má na víc.

Můžete klidně sepsat každý měsíc 150 hodnocení na jednu až dvě A4, ale k objektivitě a srovnání hodnocení různých učitelů Vás to nepřiblíží ani o píď.

Vy prostě nechápete, že k objektivitě se nelze prokecat.

Já měl na gymplu z matematiky dvojku a přitom jezdil na olympiády a uměl víc než jedničkáři z paralelky. O našem matikáři to věděli všichni, že nesleví nikomu. No a co?
Známky nakonec vůbec nejsou důležité. Jejich primárním účelem je poskytnout snadno pochopitelnou zpětnou vazbu.
Nemám nic proti slovnímu hodnocení, ale nedělejme z něj modlu.
Každý žák a každý rodič má u mne možnost kdykoliv dostat tak podrobnou informaci, že se Vašich 5 - 6 řádků může jít vycpat. Pokud o ni stojí.

Ygrain řekl(a)...

Tajný, já jsem nepsala o psaní hodnocení, ale jejich pročítání ve větším počtu. Dáte přednost označení strawman, anebo raději epic reading comprehension fail?

Slovní hodnocení je fajn, ale někdy je potřeba i rychlost a jenoznačnost. Pokud máte přijmout bratru 200 uchazečů, nemůžete se prohrabávat vysvědčeními, kde je jeden každý předmět hodnocen 5-6 řádkovým povídáním.

BTW, jestliže kritéria známkování jsou subjektivní, objektivita slovního hodnocení je prosím kde?

Ygrain řekl(a)...

Ha, vidím, že jsme psali současně...

"Známky nakonec vůbec nejsou důležité. Jejich primárním účelem je poskytnout snadno pochopitelnou zpětnou vazbu."

Tesat do kamene.

Tajný Učitel řekl(a)...

"Pepíček se snaží, ale má problémy s minulým časem",

Rodiče teď vědí, na čem mohou s Pepíčkem zapracovat.

"Mařenka je pečlivá, pracovitá, ale má moc velkou trému a proto dělá zbytečné chyby v diktátech".

Rodiče pak vědí, že mohou s Mařenkou zapracovat na technikách k odbourání trémy.

Vaše sympatické snažení trivializovat slovní hodnocení nevyšlo. I ty fráze mají větší hodnotu než známky.

Tajný Učitel řekl(a)...

"K objektivitě se nelze prokecat."

K té se lze leda protestovat.

Ygrain řekl(a)...

Fakt? A jak moc Mařenka ty diktáty mastí? Vyskytne se občas zbytečná chyba, nebo nemá jediné slovo dobře?

Mimochodem, idea, že bez písemného slovního hodnocení rodiče nevědí, na čem mají s Pepíčkem pracovat... no comment. Oni rodiče nechodí na třídní schůzky, nevlastní telefon či mail, že by se individuálně přeptali (a dostali mnohem víc informací než z vašich 5-6 řádků)?

poste.restante řekl(a)...

Tajný, Vy jste neskutečný.
Vy jste asi přehlédnul, že jsem napsal:
Nemám nic proti slovnímu hodnocení, ale nedělejme z něj modlu.

Ygrain už částečně odpověděla za mne, takže doplním jen několik postřehů:
1. Když jste na první část mého příspěvku nereagoval, mohu mít za to, že chápete, že mezi subjektivitou dvou učitelů, kteří dávají známky a subjektivitou dvou učitelů, kteří hodnotí slovně, není žádný rozdíl?
A jen tak mimochodem, jak se srovnáváte s možností "slovního zasednutí si" na žáka? - "Nedbalý, líný, neprospívá."

2. Třídní schůzky bývají dvakrát ročně. Někde častěji. Mnohé školy organizují "konzultační schůzky", kde si rodiče domlouvají schůzku s třídním k individuálnímu pohovoru. Nemyslíte, že je to víc, nežli Vašich 5 - 6 řádků?
Nemyslíte, že těm rodičům, kterým jsou ukradené známky. budou úplně stejně ukradené i slovní elaboráty a naopak ti, kteří zájem mají, se k informacím dostanou?

3. Jako vždy vnímáte problém jen v úzkém výseku, ale uniká Vám celý obraz.
Já nemám nic proti slovnímu hodnocení jako jedné z možností, pokud o ni rodiče a žáci mají zájem.
Slovní hodnocení může být opravdu přínosné na prvním stupni, kdy je do určité míry vhodná až potřebná spolupráce rodičů. Ale zkuste se vžít do pozice sedmnáctiletého, či rovnou dospělého studenta, který si má na vysvědčení číst nějaké své kádrování a hodnocení zájmu, či snahy. Vždyť by to muselo být trapné vše - učiteli, žákovi i jeho rodičům. A nedejbože aby si takové vysvědčení přečetli spolužáci.
Heleďte, nechtěl byste zavést slovní hodnocení třeba i na vysokých školách?
Už vidím ten státnicový protokol, který hodnotí studentovu několikaletou píli. To by bylo fakt maso.

4. Ano testy jsou opravdu a reálně objektivní.
Protože objektivita, ta skutečná a nikoliv ta Vaše, spočívá ve vyloučení subjektivních vlivů. Neřeší snahu, či sociální podmínky, ale pouze ověřitelný výsledek.
Informace o tom, že z 50 možných jste získal jen 7 bodů je mnohem objektivnější než učitelův úsudek o tom, jak moc jste se snažil, nebo že jste líný flákač.
A všichni chápeme, opakuji všichni, kromě několika fanatiků, že ten test, nebo písemná práce poskytují sice objektivní, ale jen část obrazu.
Právě proto ho většinou ještě doplňujeme jinými formami zkoušení a ověřování znalostí.


Vy naproti tomu chcete zahodit krejčovský metr, protože nezohledňuje, jestli je slečna nechávající si šít šaty hezká v obličeji a z chudé rodiny.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Pepíček se snaží, ale má problémy s minulým časem",

Rodiče teď vědí, na čem mohou s Pepíčkem zapracovat.

Jestliže Pepíček donese domů čtyři normální pětky za minulý čas, ti rodiče snad pochopí, že mu nejde minulý čas a na čem mají zapracovat. A pokud nepochopí, nejsou zjevně schopni na čemkoliv zapracovat.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"Mařenka je pečlivá, pracovitá, ale má moc velkou trému a proto dělá zbytečné chyby v diktátech".

Rodiče pak vědí, že mohou s Mařenkou zapracovat na technikách k odbourání trémy.

A co si myslet o rodičích, kteří nevědí, že jejich Mařenka je trémistka? Ostatně i tuto informaci lze sdělit na konzultacích, tedy alespoň těm rodičům, kteřé si všimli, že jejich Mařenka dostává pětky na diktáty.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Především to ale ví Pepíček. Jestli je mu to šuma fuk, je celkem jedno, jestli je o tom někde záznam v textové nebo číselné podobě. Co s tím rodiče nadělají, dneska. V lepším případě vyrazí do školy někoho srovnat. V druhém případě rozešlou udání na všechny strany a stvoří výron na fejzbůku. Bude o čem poklábosit.

poste.restante řekl(a)...

Při pročítání nových příspěvků kolegů Sotoláře a Pytlíka jsem si uvědomil, že celou dobu jsem implicitně vycházel z reakce na Tajného zmínku o 150 hodnoceních dvakrát ročně.
Čili celou dobu se vlastně podvědomě bavím o výročních/pololetních hodnoceních.

Pokud bychom ale měli slovně hodnotit každou písemku či ústní zkoušení při průběžném zkoušení, tak to by asi zvládl jen jediný superTajný superučitel.

Přitom klasifikační řády obsahují způsob "převodu" na klasifikační stupně.
Každý si tedy může v tomto řádu vyhledat, např. že "3 - dobrý" = "Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky ..."

Mohu jen opakovat:
Primárním účelem známek je poskytnout snadno pochopitelnou zpětnou vazbu.

Jestli je to formou "výborný", "3", "B", "56 %", "15 z 60 bodů" apod., to už není až tak podstatné.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Žáci pytliků dostávají vždy komplexní informaci o tom, co se jim zadařilo, co méně a co vůbec. Dílčí úspěchy jsou oceněny 'pytcoiny' a v souladu s klasifikačním řádem je vše přetaveno na číslo viz výše.
Slovní hodnocení na konci klasifikačního období je tak akorát pro rodiče, kteří vidí svoje dítě poprvé v životě.

Ygrain řekl(a)...

"Slovní hodnocení na konci klasifikačního období je tak akorát pro rodiče, kteří vidí svoje dítě poprvé v životě"

Ale... Pytliku... jak jinak by se rodiče dozvěděli, že jejich Mařenka mastí diktáty kvůli trémě? Vy myslíte, že by se to mohli dozvědět i jinak? Jako, například průběžným zájmem o to, jak si Mařenka vede a proč, případně co by se s tím dalo dělat ještě před koncem klasifikačního období? Jako, že by se jí ptali, co bylo ve škole, probírali s ní, co jí nevyšlo a proč, případně čas od času otevřeli žákajdu nebo zvedli telefon a opýtali se přímo ve škole? Ale to přece nemůžete myslet vážně, takovou blasfémii!

Okomentovat