16.5.18

Jan Spousta: Nekažme žákům jejich mysl aneb Dobrou školu nedělá stres ze zkoušek, ale radost z poznání

V roce 1980 jsem měl štěstí. Konečně se mi podařilo být přijat na průmyslovku. Obor, kam jsem se hlásil, byl zaplněný – pro náš okres měli jen jediné místo. Ale smilovali se a nabídli mi aspoň nepopulární elektroniku jaderných zařízení, kde ještě měli volno: opravovat budíky v Temelíně se nikomu nechtělo. Mně také ne a nikdy jsem to nedělal, ale jsem vděčný, že jsem mohl studovat a získat maturitu.

Z komentáře v Lidových novinách vybíráme:

Školství se po roce 1989 osvobodilo a počty studentů rychle rostly. Kritici říkají, že náklady rostou také, kvalita škol je kolísavá a nedostává se dětí do učebních oborů, což vadí průmyslu. Mohou mít pravdu. Ale místo nápadů, jak získat nebo ušetřit peníze, jak školy zlepšit a jak učinit učební obory přitažlivými, někteří navrhují školy prostě zavírat. Nechat studovat méně dětí, aby zbytek musel na učňák.

Příkladem je nyní projednávaná Koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Zaujala mě tím, že jako důvod omezování míst udává Gaussovu křivku. Křivka prý ukazuje, že na gymnázium má schopnosti jen 13 procent dětí, v maturitních oborech středních odborných škol má předpoklad se vzdělávat 42 procent a zbylých 45 procent dětí patří na učňák.(...)

První chyba je, že ani kdybychom přesně znali talent dítěte, tedy jeho místo na Gaussově křivce, nestačilo by to. I málo nadané dítě dokáže získat maturitu, pokud samo chce a jeho okolí mu pomůže. Naopak génius, který propadne drogám, může ztroskotat. Vedle nadání totiž hraje velkou roli také motivace a píle, rodinné zázemí nebo přístup učitelů a jejich vyučovací metody. Špatně řízená gymnázia se špatně placenými učiteli možná zvládnou vzdělat jen nejlepších 13 procent populace; ale kdyby na tom školy byly lépe, mohla by gympl zdárně absolvovat polovina mladých lidí.

A druhá chyba spočívá v tom, že studijní předpoklady nelze přesně zjistit dopředu. Poznají se jen tak, že dítě necháme studovat. Sebelepší přijímací zkoušky nebo inteligenční testy jsou vždy zatížené nepřesností. Hodně záleží třeba na momentálním stavu dítěte. Když jsem se kdysi pokoušel o maturitní obor poprvé, šel jsem k přijímačkám nachlazený, bolela mě hlava a pokazil jsem, co jsem mohl. Podobně se může projevit i nervozita a tréma, perioda u děvčat anebo dočasná duševní nepohoda způsobená třeba rozvodem rodičů. Testy zkrátka vedle studijních předpokladů měří také okamžitou kondici dítěte, jeho ochotu našprtat se ke zkoušce či to, zda je rodina dost bohatá, aby potomkovi zaplatila nalejvárnu.

14 komentářů:

V. řekl(a)...

mohla by gympl zdárně absolvovat polovina mladých lidí.
To jako polovina populace? A proč????

Nebo polovina těch, kteří byli přijati ke studiu? - To už by význam mělo.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nekažme žákům jejich mysl

Tak tomu pytlici nerozumějí. Jak lze někomu kázat jeho způsob myšlení? Snad nějak usměrňovat. To by za velmi příznivých okolností šlo. Pokud je tomu žák vstřícný.
Kázat se dá slovo prorokovo, kázat se dá o smyslu bytí na tomto světě. Tak snad že:
"Nekažme žákům jejich smysl."

poste.restante řekl(a)...

Zkazit se dá hodně také kázáním.

Třeba mnozí muslimové v západní Evropě byli prý vcelku v pohodě, dokud jim nezačali jejich imámové kázat, že kvalita muslima se pozná podle toho, kolik ďaurů sprovodí ze světa.

Také věčným kázáním o tom, co dělají učitelé špatně se dá dosáhnout toho, že jim špatně začne být. Nejen od žaludku.

Jistá společnost EDUIN si dala jako cíl pokazit dobré smýšlení obyvatel země o školství a svým neustálým kázáním všeho možného, i protichůdného, se jí to opravdu povedlo.

Snad tedy jen ulice Nekázanka je příkladem toho, jak může vzniknout něco, aniž by to někdo kázal.

Tajný Učitel řekl(a)...

Gauss jako vzdělávací politika. Jak vědecky skvostné.

Eva Adamová řekl(a)...

A když snížíme nároky na gymplu na úroven sedmého ročníku základky, mohli by ho koneckonců absolvovat skoro všichni.

poste.restante řekl(a)...

Jezuskote, Tajný.
Gauss není žádná vzdělávací politika. To si jen autor ve své zmatené mysli vyprodukoval strašáka. A Vy se ho hned chcete leknout také.

On ten Gauss a jeho křivka jsou jen vstupním podkladem pro tvorbu té vzdělávací politiky. Kdyby ji tedy u nás někdo opravdu tvořil.
Jiným takovým vstupem může být třeba informace o národnostním složení žáků, o počtu žáků ve velkých městech a obcích do sta obyvatel, o počtu dětí vychovávaných v neúplných rodinách, atd.
Tyto informace byste také zavrhnul a označil jako "sociální inženýrství", jak je Vaším zvykem?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Říkával jeden pytliků známý: "Gaussovi neutečeš."

Josef Soukal řekl(a)...

Pátral jsem po podstatě vzdělávací politiky v oblasti středních škol. Marně. Jen se nám za posledních dvacet let "nějak" urodilo to, že na nějakou střední školu se dostane ten, jehož zákonní zástupci se obtěžují podat přihlášku.
A pak už je slyšet hlavně fňukání a stížnosti, že stát neumí zajistit všem středoškolákům maturitu.

krtek řekl(a)...

Jak je to v Záskoku: "Hm, nemá talent. Kuzma Kuzmič je támhle..."
---
Autor nepochopil, že ani kraj nehodlá předepisovat školám, koho mají přijmout. Jen jim chce určit, kolik jich smějí přijmout. A už v tom je rozdíl.

Tajný Učitel řekl(a)...

Šmarjápano poste.restante, mne jen baví ta přihlouplá víra v oblé tvary.

poste.restante řekl(a)...

přihlouplá víra v oblé tvary ??

Vy máte něco proti oblým tvarům, nebo Vám snad nějak vadí?

To by, koneckonců, také leccos naznačovalo, či snad dokonce vysvětlovalo. :-)

Pepouš řekl(a)...

Jak je to v Záskoku: "Hm, nemá talent. Kuzma Kuzmič je támhle..."

A proto bych se řídil oběžníky inspektorů a na všech školách bych zavedl lázeň! ;-)

krtek řekl(a)...

No jistě, to tam nemusí psát, přece. To se rozumí samo sebou. A na všech školách v Rakousku-Uhersku. ;-)

Ygrain řekl(a)...

Tajný raději věří ve tvary, kde se těsně nad pětkou objeví masivní "peak" těch, kteří sice měli propadnout, ale dali na modlení, a tudíž se jim dostalo osvícení.

Okomentovat