10.5.18

Jakub Žytek: Na tripu s Tomášem Feřtekem

Míra kreativního zacházení s fakty ohledně státní maturity dosáhla posledním blogem Tomáše Feřteka nazvaným S Cermatem na tripu nového stupně, takže není možné přejít jej pouhým mlčením. Feřtekův text publikovaný v pátek 4. května na stránkách Respektu je uveden sugestivním popisem situace, do níž se měl autor dostat při snaze vyřešit jednu z úloh letošního testu z češtiny (o úloze samotné pak detailněji níže). Tento dramaturg a scénárista, jak se tentokrát podepsal – jindy a často však také odborník na vzdělávání – na ni podle vlastních slov „ani po opakované rozvaze“ nedokázal odpovědět, „stejně jako na mnohé jiné ‚čtenářské‘ úlohy tamtéž“. Které to byly, už se nedovíme, „mnohé jiné“ a ironizující uvozovky musí čtenáři stačit, tak jako postačí autorovi pro vykreslení kýženého obrazu cermatovských nedodělků. Tak tedy považme – profesí dramaturg, který, jak sám uvádí, se přitom denně baví s publicisty i scénáristy o tom, jaký byl jejich autorský záměr a vůbec nad jejich texty všestranně a poučeně diskutuje, a ani on to nedokázal!

Ve Feřtekově příspěvku, jehož jazyk a styl je podbarven tónem typickým spíše pro vzpurné dítě, mimo jiné nacházíme následující argumentaci: autorovi se „otevírá kudla v kapse“, neboť se „cítí nucen na něco tak pitomého a nesrozumitelného vůbec odpovídat“; testy „jsou prostě pitomé“, autor „je šokován tím, jak se dá zprznit tak zajímavý obor, jakým literatura a práce s textem jsou“ a tak dále a tak podobně. V další části pak pan Feřtek ve své představě vstupuje do psýché běžného absolventa střední průmyslové školy a za pomoci dalších argumentačně fundovaných výrazů jako „dost pravděpodobně“ či „nejspíš nechce“ navozuje spekulativní scénář, v němž měl Cermat kvůli testům dokonce naučit žáky nenávidět knihy a psané slovo. V úplném závěru se už pak jen vcelku otevřeně dehonestuje a hrozí („konec legrace“), protože „Fire and fury“ frustrovaného autora tu zřejmě organicky vygradovala.

Je smutné, že T. Feřtek nedokáže odpovědět na vcelku prostý dotaz, který je v kontextu dané otázky zcela jasný, přeneseme-li se přes nežádoucí zkrácení a zkreslení, jak je provedl a jimiž si řešení znesnadnil samotný autor blogu. Toto je úryvek hlavního textu:

(...) Čas od času je Rumcajs opětovně vystavován náporům městského světa (musí nejen přechytračit knížepána, ale i překejchat generála), které ho přesvědčují, že jeho rozhodnutí zvolit lesní exil bylo správné.

K němu se pak vztahuje poznámka po čarou:

Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil ve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička vnesla řád na Staré bělidlo.

Otázka pak zní:

Která z následujících možností nejlépe vystihuje účel poznámky pod čarou uvedené ve výchozím textu?
A) Autor výchozího textu doplňuje svou interpretaci rumcajsovského seriálu.
B) Autor výchozího textu rekapituluje obsah první řady rumcajsovského seriálu.
C) Autor výchozího textu uvádí zdroje inspirace známého díla od Boženy Němcové.
D) Autor výchozího textu polemizuje s tradičním výkladem díla od Boženy Němcové.

Úloha samozřejmě vyžaduje, aby žák porovnal text poznámky pod čarou, který pan Feřtek citoval, s hlavním textem zadání, aby na základě tohoto srovnání vyloučil nemožné varianty odpovědí a aby si potvrdil tu, která z významů obou textů vyplývá jako jediná možná, totiž A. Jsem potěšen, když autor „zodpovědně prohlašuje, že takto žádná reálná komunikace o textu, ať už publicistickém, odborném či uměleckém, neprobíhá“. Zde totiž ani žádná komunikace probíhat nemá, zde se pomocí textu testují jazykové dovednosti a znalosti žáků.

Četba tohoto i jiných aktuálních příspěvků Tomáše Feřteka může mnohdy přinést znalému čtenáři podobné pocity jako návštěva konspiračních webů, jen zlý Brusel a EU jsou v tomto narativu nahrazeny démonem Cermatem: ten školám neustále něco předepisuje, podobně jako bruselští a nikým nevolení byrokrati svými směrnicemi, zadává testy, jejichž autor může být dle Feřteka středoškolákem vnímán jako „magor vyžívající se v nepředvídatelných odpovědích na zcela nepochopitelné otázky“, a nadto má moc rámovat podobu učiva na základních i středních školách pomocí testů, „které jasně říkají, co učitelé mají a nemají učit“.

Jsem dalek toho, abych tvrdil, že centrální testy nemají na výuku češtiny na českých školách žádný vliv – ovšem podobně nemohu přijmout argumentaci prosazovanou T. Feřtekem, jíž je systematicky vystavována česká veřejnost, a sice že výuka češtiny se zredukovala na výuku toho, jak vyplnit testy z češtiny sestavované Cermatem. Takovýto straw man, s nímž se pak o to neohroženěji bojuje, je konstrukcí sice působivou a čtenářsky vděčnou, ale především falešnou. Pan Feřtek s ní ovšem ve svém blogu operuje jako s faktem („čtyři roky takové výuky“, „taková změna ve výuce češtiny“), aniž by jej doložil alespoň tím, čemu angličtina říká anecdotal evidence. Proto jasně a jednoznačně zdůrazněme: učitelé mohou učit stejně, jako učívali dřív, pouze je s žáky v rámci maturitní přípravy potřeba – na některých školách více, na některých méně – projít několik starších testů, a to zcela analogicky, jako když se žáci systematicky připravují na maturitu z jiných předmětů, ať už zkoušených státně či profilově, anebo např. na jazykový certifikát. (Na rozdíl od testů společnosti SCIO mají budoucí maturanti tuto přípravu zadarmo, resp. v ceně svého studia.)

Feřtekův truismus, že „dovednosti získané pilným nácvikem vyplňování testů z Cermatu jsou použitelné pouze... při vyplňování testů z Cermatu“ při hlubším zamyšlení neobstojí a přináší právě opačný efekt než ten výsměšný, jehož chtěl autor, hádám, dosáhnout – vždyť skutečnost, že dovednosti získané pilným nácvikem konkrétního testu jsou nejlépe použitelné právě při vyplňování daného testu, platí vždy, u certifikátu z angličtiny stejně jako u autoškoly. Jsou to ovšem dovednosti týkající se nácviku, jak testy efektivně řešit, tj. testové strategie, nikoliv toho, s jakou úrovní jazykových kompetencí má žák k testu z češtiny přistupovat – tu vymezuje Katalog požadavků.

Avšak i Tomáš Feřtek adresoval cermatovským testům jednu vstřícnou poznámku: „Zatímco ještě před dvěma lety se mohlo zdát, že jejich relativně drobnou úpravou by bylo možné dojít k jednoduchému nástroji ověřujícímu znalost pravopisu a schopnosti pozorně číst, letos se kruh uzavřel.“ V čem konkrétně se tedy letošní a předloňský test z češtiny tak liší? Které otázky jsou těžší, složitější, náročnější? A proč? Ačkoliv ono je to vlastně stejně jedno, když u testů podle autora „nemá smysl řešit, zda jsou lehké či těžké – jsou prostě pitomé“. Názor a hodnocení jsou dány předem, argumentace by jen zdržovala, a nadto komplikovala již zautomatizované a oblíbené tvrzení, že testy „z větší části nemají nic společného s tím, co žáci při zacházení s jazykem budou ve svém životě potřebovat“. Upotřebení v životě, staň se jednou provždy jediným didaktickým kritériem!

V duchu konspiračních webů a osvědčeného vykreslování malé, leč mocné skupinky nepřátel nakonec na Feřtekově blogu dojde i na intelektuály, které zde představují bohemisté s bizarními požadavky: autor je zásadně proti tomu, aby tato „parta esoteriků z Řádolce“ (nejspíš tvůrčí a asociativní slovní hříčka autora, možná současně narážka na pojem nesnesitelného Řádu, jejž Cermat představuje?) „systematicky a cíleně likvidovala gramotnost dospívající populace“ (sic!). Cíleně likvidovala gramotnost? Myslel autor slova této věty vážně? Pokud ano – jelikož na nadsázku ani bonmot to nevypadá – mohl by své tvrzení něčím doložit? A pokud nikoliv, bylo by příliš troufalé žádat, aby se propříště takových výroků zdržel? Je pochopitelné, že dramaturg a scénárista může být zvyklý doplnit realistický svět určitými výraznými fikčními momenty, ba i osobitou obrazností, ale této větě by dramaturgie prospělo vskutku méně.

Summa summarum: zdá se, že Tomáš Feřtek se rozzuřil, protože nedokázal odpovědět na jednu otázku v testu z češtiny, tradičně proto naložil Cermatu za všechno zlo, které podle něj reprezentuje, a pak o tom napsal blog. Slušnej trip.

Autor je učitelem češtiny a latiny na Gymnáziu Arabská v Praze.

21 komentářů:

  1. Dík za reakci. Podrobnější a myslím zcela věcnou argumentaci najdete v předchozím blogu, link je přímo v textu, na který reagujete.
    Pokud budeme diskutovat o tom, o čem ten blog vlastně je, tedy jestli je to tom, že Feřtek něco nepochopil a tak..., přimlouvám se vzít v úvahu to, kvůli čemu jsem ten blog psal. Jestli opravdu s něčím mám zkušenost, tak s praktickou interpretací textů - odborných, publicistických i uměleckých. A s komunikací o nich. Tak jako vy předpokládám máte svoji zkušenost s něčím podobným jako učitel na gymnáziu.
    A moje hlavní výhrada k aktuální podobě testů Cermatu je, že s tím, co člověk skutečně potřebuje při práci s těmito typy textů, se testy Cermatu v posledních stále výrazněji míjejí. A zahrnují hlavně negymnaziální studenty zbytečnostmi, které učitelům brání dosáhnout s nimi reálné schopnosti kvalifikovaně číst a psát.
    Pokud to vidíte jinak, zajímají mě Vaše argumenty.

    S pozdravem Tomáš Feřtek

    OdpovědětVymazat
  2. Nabízím anekdotické argumenty. Každý češtinář, matikář a jazykář se kterým jsem mluvil, se vyjádřil o cermatích skvostech podobně jako Feřtek: "Nemá smysl řešit, zda jsou lehké či těžké – jsou prostě pitomé." Dodávám, že testy cermatí jsou také účelově matoucí, vytvářející zbytečný stres, ovlivňující výuku utilitárním pragmatickým směrem, negativně motivující, prohlubující sociální propast, pseudo-objektivní, nespravedlivé, ne-validní, ne-reliabilní, zkrátka vadné, kontraproduktivní a zcela neplnící svůj účel.

    OdpovědětVymazat
  3. vytvářející zbytečný stres, ovlivňující výuku utilitárním pragmatickým směrem, negativně motivující, prohlubující sociální propast, pseudo-objektivní, nespravedlivé

    Pytlici si představují, jak asi vypadá potřebný a plodný stres. Pytlici si vždycky mysleli, že praktický užitek je ve vzdělání meta ze všech met ta ale úplně nejvíc nejvyšší. Taky se pytlici úplně děsí chvíle, kdy se děcka přestanou hlásit na střední školy odpuzeny negativní motivací testů. Ze svojí učitelské praxe pytlici dovozují, že děti ze skromnějších poměrů dosahují výrazně lepších studijních výsledků. A v neposlední řadě by se pytlici rádi už konečně rádi dozvěděli, jak vypadá takový spravedlivý test. Jakože napište něco, co víte.
    O takový test se pytlici kdysi pokusili. Žáci měli v dané vzdělávací oblasti formulovat otázky, na které znají odpověď. Otázka za dva body, odpověď za jeden bod. Katastrofa je poněkud slabé slovo.
    Vypadá to, že snad jediné pozitivum těch testů spočívá v tom, že trubky mají o čem psát. Trubky, které se svým trubkoidnostmi valnou měrou zasloužili o to, že maturity jsou v té dnešní podobě. Tedy pitomé. Pytlici zdůrazňnují, že maturity komplet. A vzdělávání jak bys met. I se všemi přisátými parazity, kteří svoje pedagogické neumětelství schovávají za kdovíjaké alternativy produkující vesměs neschopná, bezradná a nevychovaná trdla.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. Anekdotické argumenty nabízejí baviči. Koho ovšem baví Tajný, ví bůh.

    OdpovědětVymazat
  7. "A zahrnují hlavně negymnaziální studenty zbytečnostmi, které učitelům brání dosáhnout s nimi reálné schopnosti kvalifikovaně číst a psát." Príma. A kdopak že to byl v roce 2012 v ministerské komisi, která zrušila dvě úrovně maturitní zkoušky, a má tudíž největší podíl na současné podobě testu? No samozřejmě, Tomáš Feřtek. Že by třeba pronesl mea culpa, mea maxima culpa, toho se vskutku bát nemusíme. Experti to nedělají. Zkrátka potvrzuje to, co říká známý bonmot - expert je člověk, který vám zítra řekne, proč dnes nefungovalo to, co vám včera poradil. Snad by bylo dobré, kdyby si pan Feřtek pročetl RVP - třeba obor Hutník operátor (namátkově):
    Vzdělávání směřuje k:
    - rozvoji základních myšlenkových operací žáků (analýza, syntéza, indukce, dedukce, generalizace, abstrakce, konkretizace, srovnávání, uspořádání, třídění aj.), jejich paměti a schopnosti koncentrace;
    -porozumění potřebným vědeckým, technickým a technologickým metodám, nástrojům a pracovním postupům z různých oborů lidské činnosti a poznání (které tvoří obsah středoškolského vzdělávání) a k rozvíjení dovedností jejich aplikace;
    Výsledky vzddělávání v ČJ:
    rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní
    komunikační situaci;
    - vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny;
    - řídí se zásadami správné výslovnosti;
    - v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu;
    - v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví;
    - pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka;
    - orientuje se v soustavě jazyků;
    - odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby;
    - používá adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné terminologie;
    - nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak;
    - orientuje se ve výstavbě textu;
    - uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování;
    Vidíme tedy, že výuka jednoznačně směřuje za horizont TF nastíněný (a to jen v oblasti SOŠ.

    Článek pana kolegy Žytka je výtečně napsán a argumentačně podložen - na rozdíl od blábolivých výkřiků jiných "diskutérů".

    OdpovědětVymazat
  8. Žytkův text je správnou odpovědí z prostředí, v němž se autor pohybuje a nikoli z plytkých debat spolku usilujícího o privatizaci idejí k řízení školství.

    Pokud Tajný, na jehož výstřelky zbytečno většinou reagovat, doloží argumenty a odkazy opodstatněnost atributů, které v následující větě testům Cermatu přisoudil,
    tak máme analýzu hotovou a stačí s ní skočit na eduin:
    ....Dodávám, že testy cermatí jsou také účelově matoucí, vytvářející zbytečný stres, ovlivňující výuku utilitárním pragmatickým směrem, negativně motivující, prohlubující sociální propast, pseudo-objektivní, nespravedlivé, ne-validní, ne-reliabilní, zkrátka vadné, kontraproduktivní a zcela neplnící svůj účel...
    Začněte třeba s nevalidností, nereliabilitou nebo účelovým matením. Tak šup šup!

    OdpovědětVymazat
  9. Carcy, příliš mnoho nezohledněných proměnných a zadání typu, co neměl Pepa k večeři.

    OdpovědětVymazat
  10. Pobavilo mě, jak text nechtic kolegovi Feřtekovi nahrává, když je směsí rigorozity, nevraživosti, podsouvání významů apod. Centrála zastánců státních maturit se nás snaží přesvědčit, že "Cermat nemá nohy". On je však má, křivé a nevonící. A ukazuje se, že ona pomyslená centrála se podobá frakci Ideo z kultovní Sexmise. Nejde o odbornost, nejde o edukaci, nejde o studenty nebo učitele. Je to nesmiřitelná ideologie, která nezná koncenzus a nepřizná nejmenší chybičku.

    OdpovědětVymazat
  11. Ideo??? To je váš pojem nebo Sexmisi neznáte?

    OdpovědětVymazat
  12. "Kolega" Feřtek? On někde učí, nebo to byl jen takový diskusní obrat? Jinak mě pobavilo, pokud se argumentů dožaduje zrovna pan Feřtek.

    OdpovědětVymazat
  13. Pokud pan Feřtek uvádí, že v jeho článku lze najít "podrobnější a myslím zcela věcnou argumentaci", tak jmenovaný buď disponuje osobitým smyslem pro humor, nebo vůbec netuší, co to argument je. Věcného není na jeho pocitových výkřicích do tmy už vůbec nic.

    OdpovědětVymazat
  14. nedokáže odpovědět na vcelku prostý dotaz, který je v kontextu dané otázky zcela jasný

    A jaká je tedy správná odpověď?
    Nezanedbaly zase něco ty validační komise? Podbně jako u těch letošních přijímaček na osmiletá gymnázia? Pytlikům přijdou zjevně správné odpovědi B, C i D. A nebo zase nějaký chyták, jako s tou epizeuxixexí? Protože proč by měl někdo tlumočit český text do češtiny? Viz ta interpretetace.
    Tedy pytlici se ale vůbec nedíví, že s tím mají odborní konzultantí potíže. Letos by pytlici nejspíš tu maturitu nedali ani za slabou dobrou. K tomu ještě ten stres z nedostatku času. To je k nevydržení. Šup na pracák. Tam je klíííd.

    OdpovědětVymazat
  15. Komentovat výkřiky jedinců, kteří zaměňují názor za argument, není třeba.
    Hlavním cílem Feřtekova komentáře je zjevně připojit ke slovu Cermat co nejvíce expresivních vyjádření s negativním významem; myslím, že to mu vládnl význam "pitomý". Při vědomí toho, jak hloupě Feřtek ujel hned na začátku tvrzením, že úlohu by prostě nevyřešil, nabízí toto slovo zcela jiné než jím zamýšlené konotace.

    OdpovědětVymazat
  16. Pane Soukale, mám za to, že jste pana Feřteka právě rozzuřil ještě víc: Pokud nedokázal vyřešit "rumcajsí" úlohu, pak soudím, že smysl Vašeho komentáře ho patrně mine notně zeširoka. P. S. Již několik let si marně lámu hlavu, proč je pan Feřtek shledáván odborníkem na vzdělávání... Ale co už, já jsem jenom úča, co se dennodenně snaží dětem (na základce) pomoci se zorientovat v textu.

    OdpovědětVymazat
  17. "Pane Soukale, mám za to, že jste pana Feřteka právě rozzuřil ještě víc: Pokud nedokázal vyřešit "rumcajsí" úlohu, pak soudím, že smysl Vašeho komentáře ho patrně mine notně zeširoka"

    Ale když to Feřtekovi nedojde, tak se nerozzuří, ne? :D

    OdpovědětVymazat
  18. Článek Jakuba Žytka je vynikající, míří k jádru maturitní problematiky, přesně popisuje Feřtekovu manipulativní žurnalistiku.

    Tomáš Feřtek by měl odpovědět nejméně na čtyři dotazy:
    1. Opravdu se T. F. domnívá, že výuka na středních školách by měla být zaměřena jen na prakticky využitelné poznatky a dovednosti? A co jimi vlastně rozumí? Rozvíjení abstraktního myšlení žáků a budování aplikace univerzálních myšlenkových operací, jako je analýza a syntéza, dedukce a indukce, analogie a komparace aj., snad nepatří k výbavě do praktického života absolventů středních škol?
    2. Odkud bere T. F. jistotu, že většina (??) učitelů se cítí nucena přizpůsobovat svoji čtyřletou středoškolskou výuku maturitním testům? Kolega Žytek to napsal přesně „…učitelé mohou učit stejně, jako učívali dřív, pouze je s žáky v rámci maturitní přípravy potřeba – na některých školách více, na některých méně – projít několik starších testů, a to zcela analogicky, jako když se žáci systematicky připravují na maturitu z jiných předmětů…“ Opakovaně jsem na PI psal totéž; jsem velmi rád, že se našel praktikující češtinář, který stejný názor explicitně vyjádřil ve veřejném prostoru.
    3. Proč T. F. zamlčuje, že ke zrušení dvou úrovní po r. 2012 došlo ze značné části i jeho zásluhou? - Tedy: být jedním z „expertů“, kteří způsobili malér jako hrom, a pak kritizovat ty, již ho musejí vylizovat, to je hodně silná káva. Ano, současná podoba MZ je nastavena chybně právě s ohledem na existenci tří zcela různých typů našich středních škol. Nicméně: je etické kritizovat model, jejž kritik sám pomáhal prosadit?
    4. Ve svém článku na webu Česká škola (25. 5. 2017) T. Feřtek píše: „Chceme kultivovaným způsobem oponovat Cermatu, to znamená na základě jasných argumentů a dat.“
    To, co nyní napsal na svůj blog a do Respektu, opravdu považuje za KULTIVOVANOU oponenturu Cermatu?

    Reagovat

    OdpovědětVymazat