14.5.18

Hana Čápová: Elitářské přijímačkové procesy nadělají v národě škodu

Již tradičně se v posledních letech v tomto čase vzedmou diskuse o podobě maturit a přijímacích testů. O tom, jak jsou nastavené, co vlastně zjišťují, jací žáci se skrze ně dostanou na maturitní obory - a jak formují výuku. „Vrstva ´horších´ se bude muset spokojit s horší a hůř placenou prací nebo bude zoufalá bez práce. A s finanční ubohostí se bohužel pojí i způsob rozhodování - nevzdělaný člověk nemyslí dost daleko,“ tvrdí o "elitářských přijímačkách" Ondřej Hausenblas, učitel literatury na pedagogické fakultě a školský reformátor. Respekt se testům, potažmo vzdělávání věnuje pravidelně. Jen nedávno vyšlo několik textů na webu i v týdeníku - včetně hlavního tématu čísla (Respekt 18/2018: Co mají děti znát?). Následující rozhovor je jejich pokračováním.

Z rozhovoru v RESPEKT.cz vybíráme:

Předseda Asociace češtinářů Josef Soukal míní, že žáci musí znát terminologii, třeba zmiňovanou anaforu, protože jim to pomáhá v poznání světa.
To je úplná pravda, ale vyřčená nedomyšlenou zkratkou. Málokdo z těch, kdo tuhle zkratku používají, vám umí říct, co to znamená, že žáci poznávají svět skrze ty anafory. Buďte trošku konkrétnější, prosím vás, ať víme, co s dětmi dělat ve škole. Mé studentky píšou do cílů hodiny „žák si na konci hodiny uvědomí, že…“ Namítám, že „uvědomí si“ neznamená nic, to není cíl. Ledaže byste věděla, co to znamená. Co žákova hlava a mysl dělá, když si třeba uvědomí, že v určitém příběhu se ukázalo jako marné a nečestné, když hrdina zapíral. Jak si to uvědomí, povídejte mi o tom. Připomene si asi situace, kdy něco takového udělal, a nevyplatilo se mu to? Pak musí vyhodnotit, zda je to dobré nebo špatné, prospěšné nebo škodlivé; stálo mu to za námahu? Kvůli čemu bylo dobré, že zapíral, a tím pádem možná někoho zbytečně nezhanobil… Nebo to bylo špatné, protože tím někoho poškodil?

Takže tohle do testů nepatří?
Zkratka „žák si uvědomuje“ učiteli nijak nepomáhá, aby vytvořil hodinu, ve které bude učit děti právě těm dovednostem, které zkratka „přeskočila“. Takže znova: čím je ona znalost termínů pro žáka tak důležitá, že podle nich vybíráme studenty gymnázií? Možná to pomáhá naučit se přesnému myšlení. To souhlasím, postupně zavádět termíny ve výuce je užitečné. Jenže do testů to nepatří, protože nevíme, co neznalost jednoho termínu opravdu o žákovi znamená. Možná umí přesně myslet, jenomže se v práci s literárními texty jeho učitel zaměřil na skutečné estetické hodnoty četby a na krásy jazyka, ne na některý z prostředků…



16 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

„Vrstva ´horších´ se bude muset spokojit s horší a hůř placenou prací nebo bude zoufalá bez práce.

Stačilo málo a pytlici by úplně zešíleli při představě zástupů špatně placených nešťastníků, a nebo dokonce života odsouzených k nezaměstnanosti bez ohledu na skutečnost, že se sem musejí dovážet pracovníci ze zahraničí, protože těch vlastních máme nedostatek.
Naštěstí pytlici sledují byť okrajově mistrovství světa v hokeji i superstár, a tak si včas uvědomili, že cesta ke štěstí v blahobytu nevede nutně jen přes maturitu. Takže tu máme i nemalé možnosti pro špičkově placené sportovce, herce, zpěváky, novináře i politiky a jejich poskoky. Tam všude se budoucí elity národa bez jakéhokoli vzdělání obejdou zhusta.

Josef Soukal řekl(a)...

Pan Wagner chtěl zřejmě vyprovokovat diskusi, když si vybral pasáže, která obzvlášť dokládá ubohost p. Čápové. Upozorňuji na blog Z. Sotoláře
http://www.pedagogicke.info/2018/05/zdenek-sotolar-ubohost-ceske-novinariny.html
a kopíruji svůj komentář z webu Respektu (tentokrát ho kupodivu Respekt čtenářů nezamlčel)
K obsahu článku se dále vyjadřovat nebudu, protože jeho zmatečnost je zjevná. Jen mne fascinuje, jak si celoživotně vysokoškolský kantor bez jakékoli soustavné praxe na ZŚ či SŠ dovolí urážet kolegy tvrzením, že snad "nechtějí vzdělat méně disponované děti". Pro takové primitivní podrazáctví nemám slušných slov.

Josef Soukal 11. 5. 2018 18:37
Respekt nerespektuje názory, které se mu nehodí, přesto to zkusím ještě jednou: paní Čápová se mnou vedla snad půlhodinový telefonický rozhovor, z kterého si už ve druhém článku vybírá jednu formulaci, aby ze mě udělala konzervativce, který neví, co je smyslem výuky českého jazyka a literatury. Zatímco se mnou se p. Čápová bavila o tom, zda termíny mají v testu být, s panem Hausenblasem řeší jiné otázky. Navíc určitě jsem v větu o anafoře neformuloval tak, jak je citována, takže pan Hausenblas nekritizuje mne, ale omyl – dezinterpretaci - p. Čápové. Pokud si pamatuji, rovněž jsem uváděl, že pojem anafora je v testu definován, tudíž se nezkouší prostá znalost, ale její aplikace.
Z formulace otázek v rozhovoru bylo zjevné, že p. Čápová má názor hotový předem, ovšem přesto jsem se jí trpělivě snažil některé věci vysvětlit; něco jsem jí opakoval třeba třikrát.
Mé odpovědi slyšel kolega z učitelského kabinetu, neboť rozhovor probíhal v době vyučování. Už bezprostředně po jeho skončení pronesl bohužel věštecká slova, že jsem měl raději žádost o rozhovor ignorovat. Podotýkám, že je to poslední vyjádření, které jsem pro Respekt učinil.

Josef Soukal řekl(a)...

Oprava: Chtěl jsem napsat "Pro takové primitivní podpásovky..."

Ygrain řekl(a)...

No, nemohu nevzpomenout skvělého seriálu Babylon 5, konkrétně epizody "The Illusions of Truth". Myslím, že je snadno pochopitelná i bez znalosti děje.

Tajný Učitel řekl(a)...

Pan ředitel Zíka pravil, že přijímačkové testy nemají ověřovat vědomosti, nýbrž SEŘADIT žáky tak, aby měli ředitelé snadný výběr. Klidně by tam mohli být IQ testy. Nebo kdo sní kolik hot dogů za 10 minut.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

přijímačkové testy nemají ověřovat vědomosti, nýbrž SEŘADIT

A co je na tom překvapivého? U přijímacího řízení jde VŽDY o seřazování. Jedno zda podle průměru známek, testů Cermatu, Scio nebo podle skákání přes švihadlo.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pokud by byly přijímačky jediným kritériem pro přijetí, asi by to nebylo úplně dobře.
Jenže, jak všichni asi tuší, lze přijmout i žáka, který z 50 možných bodů dosáhne celých 2. Je to totiž rozhodnutí ředitele školy, která přijímá. Takže klídek, -tajňáci a jiní.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pak tedy zrušme i talentové zkoušky, co kdyby se u nich děti pozvracely z nervů, Tajný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Tedy jde ale o tu celoživotní nezaměstnanost!
Jakože ti zaměstnaní nevydělají na dostatečně vysokou podporu v nezaměstnanosti pro ty, kteří se u přijímaček sesypali v hrůze z nedostatku času. To se musí vést v patrnosti především.

P. Vršecký řekl(a)...

Pokud se někdo jako Tajný snaží o ironický příspěvek, poněkud ho shazuje projevená neznalost pravidla o shodě podmětu s přísudkem. U něj bych rozhodně zůstal u zmiňovaných hot dogů, tam by výsledky mohly (nebo po tajňácku mohli) být nejnadějnější. Ačkoliv v jeho případě bude asi nejpřiléhavější, pokud si s majorem Těrazkym řekne "čo bolo to bolo, těrazky som učitělom!":-)

Eva Adamová řekl(a)...

Největší škodu páchají ti, kteří nepochopili, že někteří žáci mají všeobecného vzdělávání už v devítce plné zuby. Přitom se mnohdy jedná o děti, které jsou zručné a umí se postavit k praktickým věcem a manuální práci. Kdybychom tyto děti zavčas podchytili a dovolili jim pracovat místo studovat, byly by štastné jako blechy a o jejich uživení se bych neměla obavy. My je však tím, že do nich furt hučíme cosi o potřebě bůvíjakého vzdělání a necháme je trápit se, doslova ničíme. Důsledek je, že máme hordy maturantů, kteří se nikdy nebudou schopni živit intelektuální činností, ale praktickou manuální už také ne.

poste.restante řekl(a)...

Ke kolegyni Adamové dodám jen to, že mnozí z těch, kteří už v devítce mají vzdělávání plné zuby, časem dospějí k potřebě prohloubení svého vzdělání a třeba i získání potřebného certifikátu. A proto musí systém s takovou potřebou počítat a poskytnout možnost studia i těm, kteří školní lavice opustili už před časem, nebo třeba jen během praktické výuky na učilišti dospěli k závěru, že na tu maturitu vlastně mají a chtějí ji.
A v tomto ohledu je ještě pár věcí ke zlepšení.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jakoukýkoli certifikát má mít možnost získat i člověk, který žádnou vzdělávací instituci soustavně organizovaně nenavštěvoval. Sama zkouška má být koncipována tak, aby absence dlouhodobé docházky nebyla překážkou.

poste.restante řekl(a)...

Sama zkouška má být koncipována tak, aby absence dlouhodobé docházky nebyla překážkou.
V obecné rovině souhlasím.
Na vysoké také nikoho (většinou) nezajímá, jestli chodíte na přednášky, nebo studujete sám doma po večerech.

Ale u té autoškoly, nebo sváření obloukem či acetylénem bych přece jen trval na určitém počtu hodin prakticky realizované výuky.
:-)

Eva Adamová řekl(a)...

No já nevím, v mém okolí je škol, kde mají učni dychtící po maturitě možnost si ji dodělat, jako hub po dešti. Dokonce berou i ty, kteří nemají úspěšně dokončené základní vzdělání, což jim školský zákon umožňuje. Jenže na SOŠ v sousedním městě se jim jich vždy přihlásí 40, nastoupí jich 20 a studim dokončí sotva 10, a protože dálkové studium je dotováno jen 0,1 normativu na denního žáka, tak to pro školu není pravda žádná hitparáda.

poste.restante řekl(a)...

Souhlas, hitparáda to není.
Ale pak se ptám, proč veřejné školy nemohou za dálkové studium vybírat školné podobně jako školy soukromé.
A proč nelze náklady na vzdělávání a zvyšování kvalifikace u zaměstnanců daňově bonifikovat.

Okomentovat