4.5.18

Dana Moree: Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté

Tento výzkum vznikl jako další střípek v mapování dopadů inkluzivních opatření přijatých v září 2016. K problematice přistupuje z kvalitativní perspektivy, a to proto, že v něm šlo především o zmapování konkrétních témat, která v terénu rezonují. Jeho cílem tedy nebylo zachytit realitu v číslech, ale vysledovat témata, jež charakterizují změnu, a v neposlední řadě navrhnout doporučení, v čem by se situace mohla do budoucna zlepšit.

Vzhledem k tomu, že cílem výzkumu bylo zachytit změnu po přijetí pro-inkluzivních opatření, oslovili jsme pracoviště, která mají s inkluzí dlouhodobější zkušenost, protože právě ta jsou schopna zachytit posun, k němuž došlo.

V původním zadání výzkumu bylo v plánu soustředit se především na specifika žáků s jednotlivými speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). V průběhu výzkumu se však ukázalo, že v terénu převažují obecnější témata sdílená všemi sledovanými prostředími, a specifik týkajících se jednotlivých poruch je menší množství. Proto jsou i výsledky rozděleny do dvou částí – tedy na obecně platné výsledky a na ty týkající se právě jednotlivých typů SVP.

Kvalitativní výzkum probíhal v období září – listopad 2017 na čtyřech základních školách v České republice na tomto vzorku:
  • Škola západ – základní škola s přidruženými mateřskými školami zaměřená na práci s cizími jazyky a technický rozvoj žáků. Má přes 200 žáků a deklaruje svůj inkluzivní charakter.
  • Škola východ – škola s cca 350 žáky v menší obci na Moravě. Zaměřuje se na mezipředmětové vazby, moderní vyučování a peer programy. Deklaruje otevřenost vůči komunitě. Inkluzi aktivně praktikuje přibližně posledních pět let. Začala na popud místní maminky, která se aktivně zasazovala o to, aby její syn s Downovým syndromem mohl navštěvovat školu v místě bydliště a mohl tak být integrován v místní komunitě.
  • Škola sever – jedna z pražských škol, které se dlouhodobě zabývají vzděláváním žáků s širokou škálou specifických vzdělávacích potřeb. Aktuálně ji navštěvuje cca 550 žáků, speciální vzdělávací potřeby má přibližně 80 z nich. Podle vyjádření pracovníků je vnímána jako „výkladní skříň“ inkluze v dané městské části.
  • Škola jih – jedna z pražských škol, která se také zabývá inkluzí dlouhodobě, konkrétně od roku 1995. Za dobu své existence vyzkoušela různé přístupy – od zavádění speciálních tříd až po zařazení žáků se SVP do běžných tříd. V současnosti má kolem 1 000 žáků.

Kromě škol se do výzkumu zapojila ředitelka jedné z pražských pedagogicko-psychologických poraden a pracovník České školní inspekce

Do projektu se zapojilo celkem 18 respondentů.

Výzkumné otázky byly následující:
  1. Jaké změny registrujete v souvislosti se zavedením systému nových podpůrných opatření?
  2. Jaké změny ve smyslu zlepšení nebo zhoršení registrujete v souvislosti s poskytováním podpory žákům se SVP?
  3. Jaký vliv měla změna na spolupráci s vnějšími subjekty – tedy s rodiči, školskými pedagogickými zařízeními apod.?





Žádné komentáře:

Okomentovat