30.5.18

CERMAT: Agregované výsledky maturitních zkoušek 2018 - jaro

Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání publikovalo agregované výsledky didaktických testů společné části maturitní zkoušky jarního termínu 2018. Ve zveřejněné prezentaci naleznete souhrnné údaje o úspěšnosti maturantů v didaktických testech v časové řadě, porovnání úspěšnosti v didaktických testech a profilové zkoušce v časové řadě, podíly volby předmětů druhé povinné zkoušky v časové řadě a údaje o výsledcích v českém jazyce, matematice a angličtině (čistá úspěšnost, procentní skór) - souhrnné výsledky a výsledky v rámci jednotlivých oborových skupin.




Položková data budou na portálu vysledky.cermat.cz uvolněna ve strojově čitelné podobě v souladu s plánem zveřejňování dat k 31. červenci 2018.

20 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

A ono ještě nikdy nikomu nebylo divné, že histogram znázornující kolik procent žáků získalo určitý počet bodů v testech z češtiny a matematiky kopíruje Gaussovu křivku, kdežto u angličtiny ani náhodou? Jestli je u didaktických testů něco špatně, tak jsou to nízké požadavky u angličtiny.

Tajný Učitel řekl(a)...

vskutku podezřelé pí Adamová. Vyšší úspěšnost v aj. Je potřeba okamžitě "zharmonizovat". To by tak hrálo aby to dostal skoro každý!!!

Eva Adamová řekl(a)...

Nebudte Tajný směšný. Tu nízkou náročnost angličtiny už stačili za těch pár let co probíhá státní maturita odhalit i studenti a vybírá si ji jich na úkor němčiny a matematiky čím dál tím víc. Jestli si myslíte, že si ji vybírají, protože ji lépe umí, tak jste vedle jak ta jedle. Vždyt dobrá polovina maturantů neumí ze sebe vyvalit kloudnou větu česky natožpak, aby ji dali dohromady anglicky. A maturitní test z angličtiny je tak "náročný", že bych ho za tři sesmolila i já, a to jsem angličtinu dobrých třicet let skoro neviděla.

Nicka Pytlik řekl(a)...

To by tak hrálo aby to dostal skoro každý!!!

Pytlici by nebyli zase až tak moc striktní. Jinak nám budou talenti pro véeš tituly ustavičně odcházet do Británie. Což by ale pytlici tajným vřele doporučili. Tam si i na obdobu JUDra sáhnou a budou mít ty kostečky z krku.

mirek vaněk řekl(a)...

Paní Adamová to je ten problém na který upozorňuji dlouho. Gaussova křivka je náhodné rozdělení!

Testy z angličtiny jsou sranda. Jenže to by museli rozhodovat opravdu odborníci a ne politici a úředníci ovlivnění placenými lobbisty.

Ygrain řekl(a)...

Paní Adamová, neuvědomujete si jednu věc, kterou se angličtina zásadně liší od matematiky nebo češtiny - strop znalostí není dán rozsahem toho, co se učí ve škole. Je hodně studentů, jejichž znalost angličtiny je výrazně vyšší než požadovaná úroveň. Kolik myslíte, že je na střední škole studentů, kteří by v matematice nebo češtině váleli na vysokoškolské úrovni?

Ano, angličtina není nastavena příliš obtížná - ale to neznamená, že ji dá opravdu každý blbec. Ten totiž obvykle do čtvrtého ročníku ani nedoleze. Ti, kteří k maturitě dojdou, naplňují požadavky dané úrovně - dokážou se bez potíží domluvit ve všech možných běžných situacích. Při třech hodinách týdně to považuji za velmi rozumný cíl.

Tajný Učitel řekl(a)...

Pokud jich hodně v aj uspělo, je test špatně a MUSÍ se nastavit obtížněji. Když je špatná matika a čj, musí být angličtina také. Kolik procent propadlíků nasytí lačnost třídičů po třídění, není zatím jasné. V tomto spočívá základní a dosud nezodpovězený problém státní maturity. Kdo, jakým způsobem a podle jakých kritérií kalibruje testy na jaká procenta propadlíků.

Ygrain řekl(a)...

A ještě jedna věc: mezinárodní jazykové zkoušky jsou léty vycizelované a úrovně obtížnosti snadno rozeznatelné (a napodobitelné). Pro češtinu takový vzor neexistuje, a pro matematiku asi taky ne. Takže, ano, tvůrci testů v těchto předmětech klopotně objevují vlastní českou cestu, a minimálně v mateřském jazyce by ta laťka měla být trochu výš než v jazyce cizím. Matematiku si netroufámm posuzovat.

Eva Adamová řekl(a)...

Paní Ygrain, vždyť maturitní test z angličtiny vůbec neodpovídá svým nastavením mezinárodní jazykové zkoušce dané úrovně. Už vloni to tady zaznělo. Místo na na 60% je to nastaveno podstatně níž a test z angličtiny je směšně lehký, a to i pro ty, kteří se angličtině nijak výrazně nevěnují.

Ygrain řekl(a)...

Je to nastaveno na 44%. 60% odpovídá vysokoškolskému hodnocení 3, takže těch 44-59% je regulérní čtyřka. "Směšně lehký" je pro ty, kdo mají alespoň trochu slušný základ, což pro žáky opouštějící základní školu bohužel není pravidlem. Své studenty s ním seznamuji na konci druhého ročníku, s tím že zapíšu pouze "hezké známky" - to je zhruba u poloviny třídy. Zbytek potřebuje ty další dva roky, aby ho s jistotou dával na slušný počet bodů.

Dále opomíjíte, že didaktický test má i poslechovou část, což tradičně bývá kámen úrazu a textová část ji tak trochu "sanuje", a že pro celkovou známku potřebujete ještě slohovku a ústní část. Suma sumárum, slabší studenty to stojí nemálo času a úsilí (a často peněz), aby na tu "směšně lehkou" úroveň dosáhli. Podle vyjádření kolegyně z učňáku, jejich studenti často raději volí matematiku, protože šance napsat jeden test jim připadá dosažitelnější než test s poslechem + sloh + zkouška.

Eva Adamová řekl(a)...

Nezlobte se na mne, ale 44 % u testu, kde se u poloviny otázek vybírá ze dvou či tří možných odpovědí, je fakt směšných.

krtek řekl(a)...

A někde se rozhádají předmětové komise matematiky a anglického jazyka nad tím, jaký předmět doporučit/zakázat slabým žákům.

Ygrain řekl(a)...

Těm nezmaturovavším na učňácích to asi moc směšné nepřijde... Ostatně, moji studenti, s výjimkou salámistů, test za směšný také nepovažují, ačkoli si v něm vedou celkem dobře. A mně je jedno, jak to vypadá z absolutního pohledu, když vidím, že úspěšnost v testu slušně koresponduje se schopností angličtinu používat. Žáci v rozmezí těch 44-59% jsou schopni se dostatečně domluvit, ústně i písemně. Dostatečně.

Eva Adamová řekl(a)...

Tak se nad tím zamyslete ještě jednou a to i z hlediska pravděpodonosti. Jak jsem již psala v testu z angličtiny je u poloviny úkolů výběr ze dvou nebo ze tří odpovědí. Máte-li na výběr ze dvou dpovědí, je zde 50% pravděpodobnost, že se trefíte do té správné, máte-li na výběr ze tří odpovědí, je tato pravděpodobnost 33%. No a protože i u většiny ostatních úkolů se vybírá ze čtyř možností, kde je ona pravděpodobnost 25%, je už jenom z hlediska pravděpodobnosti fakt "umění" spadnout pod požadovaných 44 %.

V testu z matematiky je to ale úplně jiné kafe. Dvě třetiny úloh jsou úlohy otevřené a není se do čeho trefovat, u zbylé jedné třetiny je na výběr z pěti odpovědí. Kdyby byl tímto způsobem udělaný didaktický test z angličtiny, asi bychom rychle ztratili iluze o tom, jak studenti umí skvěle anglicky. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že v momentě, kdy se objevilo více otevřených úloh v didaktickém testu z češtiny, šla úspěšnost rapidně dolů.

Ygrain řekl(a)...

Paní Adamová, statistika je krásná věc, ale realita je jinde a popisovala jsem ji v předchozích příspěvcích. DT píšu ve 3. a 4. ročníku 4x ročně, naostro, zakrácený o jeden výběr ze čtyř možností, abychom se vešli do 45 minut. Výsledky reflektují obvyklé známky. Odchylky nastávají ve dvou případech - k lepší známce, když student disponuje velmi dobrou obecnou znalostí, ale je líný učit se na dílčí testy, a k horší, když se student drtí vše, co je zadáno, ale málo angličtinu používá. Student, který je na pětku, test nenapíše - ověřeno na reálném případu studenta, který propadl ve 3. ročníku. Čas od času se slabému studentovi povede "haluz" s lepší známkou, kterou ale vyváží ostatní známky, a úplně stejně to funguje i u maturity - výsledná známka se skládá z DT plus poslech (kde je i úloha s otevřenými odpověďmi), písemné práce a ústního projevu. V matematice máte jen ten jeden test, takže pokud má něco ověřovat, musí být zákonitě postaven jinak než v angličtině.

Pokud učitel nedává čtyřky z milosti, takže i čtyřkař skutečně musí něco umět, pak projde i čtyřkař

Eva Adamová řekl(a)...

Jenže to, že se angličtina skládá ze tří částí a matematika jen z jedné, víte Vy, já, další učitelé SŠ a studenti. Kdybyste se na to zeptala na ulici ostatních lidí nebudou o tom mít ani tušení. Ale veřejnost se prostřednictvím médií převážně krmí jen výsledky didaktických testů. Kdyby se veřejnosti řeklo, jaká je celková neuspěšnost u maturity z angličtiny a češtiny, protože ta se skládá také z více částí, tak by už 23% neúspěšnost z matematiky nevypadala tak hrozivě a nemlelo by se neustále jen o matematice. A ještě by možná bylo dobré v médiích sdělit, kolik studentů k maturitě ani není připuštěno, to by jim teprv lezly oči z důlků a možná by si i někteří raději rozmysleli účast svého syna či dcery na maturitním oboru. On totiž ani hlavní problém není, zda dotyčný nezmaturuje z toho nebo z onoho, ale to, že rapidně přibývá studentů, kteří maturitu nezvládnou a nemají ani výuční list, a ti kteří ji zvládnou s odřenýma ušima se stejně intelektuální prací nejsou schopni živit.

Ostatně to, že se angličtina skládá ze tří částí, vůbec neznamená, že je matutrita z ní náročnější. Didaktický test je neskutečně lehký, písemná práce také a u ústního už se to nějak skoulí.

Ygrain řekl(a)...

Paní Adamová, nezdá se vám, že mícháte jablka s hruškami, případně dalším ovocem a zeleninou? Chápu, že jako matematikářce vám leze na nervy, jak na vás pořád ukazují prstem, ale vážně kvůli tomu musíte začít tepat do angličtiny?

"Ostatně to, že se angličtina skládá ze tří částí, vůbec neznamená, že je maturita z ní náročnější."
A tvrdil to snad někdo? Je pouze postavena jinak, takže zákonitě testuje poněkud jiným způsobem."

"Didaktický test je neskutečně lehký, písemná práce také a u ústního už se to nějak skoulí."
A vy na základce dáváte dětem test z jednoduché středoškolské látky? Vždyť je to přece brnkačka, ne?

Angličtina má nastavenou úroveň, ke které můžete za čtyři roky při nízké hodinové dotaci přivést i nenadaného žáka, a ten se přitom skutečně dovede domluvit v běžných situacích s přáteli, v práci, v obchodě, u doktora... to NENÍ nízká úroveň dovednosti a jako minimální společná laťka je to rozumný požadavek. Histogram pak ukazuje, že je to spodek Gausse a většina studentů umí lépe než je tento minimální požadavek.

Jestli chcete tepat do "expertů", kteří denodenně prokazují, jak se dá statistika zneužít, klidně to čiňte, ale nechovejte se přitom jak alternativci, kteří si vylepšují ego na cizí účet.



Eva Adamová řekl(a)...

Paní Ygrain, nereagujete náhodou zbytečně podrážděně? Ano histogram skutečně ukazuje spodek Gausse, ale zkuste se zamyslet nad tím, proč to tak je. Není to snad opravdu náhodou tím, že test z angličtiny je prostě už i oproti testu z češtiny lehký a minimální požadovaná úroven nastavena nízko? Tady totiž nejde jen o matematiku. Nebo si snad nedejbože opravdu myslíte, že všichni angličtináři jsou tak geniální učitelé, že dovedou i nenadané žáky dovést alespon k minimální maturitní úrovni, kdežto češtináři a matematici jsou neschopní? Nezlobte se mne, ale učím souběžně na základní škole a na gymnáziu a velmi dobře vidím, jak mizerné jsou schopnosti a intelektuální předpolady mnoha žáků odcházejících na některé maturitní obory na učnácích a i na mnoha SOS. A o tom, že by se měli být schopni anglicky domluvit jinak než rukama nohama nemůže být ani řeč. No ale ti si také raději volí matematiku, protože si nebožáci myslí, že když je to jen jeden test, bude to lehčí.

Ygrain řekl(a)...

Nejspíš ano, promiňte.

Asi jsem to v předchozích příspěvcích nevyjádřila dostatečně jasně, tak to zkusím ještě jednou.

Na rozdíl od češtiny a matematiky, angličtina disponuje řadou výhod:

1) žáci nevstřebávají pouze znalosti, které do nich ve škole nalejete, ale díky internetu a hrám se angličtině věnují daleko intenzivněji než jiným předmětům a mají daleko širší znalosti, než je po nich v předmětu požadováno - tedy, zatímco v ČJ či MAT mohou vstřebat maximálně x a testuje se podíl z x, jejich znalosti v angličtině mnohdy odpovídají x+y, kde x+y= ax. Neplatí to samozřejmě pro všechny, ale je to statisticky významný počet. - Doufám, že to dává smysl?
2) obtížnost testu z angličtiny se dá velmi lehce okopírovat z léty prověřených mezinárodních zkoušek, zatímco čeština a matematika si ji obtížně hledají
3) DT je založen především na všeobecné dovednosti, nikoli konkrétních znalostech a úkonech
4) chyba v jednotlivosti (např. v gramatice) se obvykle neprojeví fatálně na schopnosti informaci předat nebo porozumět, což z angličtiny dělá předmět, ve kterém i slabý, ale pilný žák může dosáhnout slušných výsledků
5) SŠ učivo nemá v angličtině strop - záleží pouze na vstupní hodnotě a počtu hodin týdně, kam až můžete studenta dotáhnout

- Celkem vzato, jednoznačně win-win: laťka existuje a je dosažitelná. English rules.

Ygrain řekl(a)...

Teď k obtížnosti testu:

Především je třeba si uvědomit, že snadnost či obtížnost je relativní pojem. Pro mne je DT z češtiny lehký, protože jsem jazykově zaměřená, čtu velmi rychle a snadno text analyzuji, a díky dobré češtinářce na gymnáziu si spoustu věcí stále ještě pamatuji. Mí studenti, i ti šikovní, se nad ním ale zapotí. Vzhledem k jejich schopnostem je tedy test spíše náročný.

Úroveň B1, podle které je test nastaven, je definována jako:
Rozumí i delším upraveným textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě nebo které se vztahují k jeho práci a světu okolo. Je schopen na poměrně ucelené bázi pojmenovat většinu základních věcí a pocitů v každodenním životě, to včetně základních abstraktních výrazů.

Umí si poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování. Dokáže se bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou mu známá, o něž se zajímá nebo která se týkají každodenního života. Dokáže vyprávět příběh nebo v hrubých rysech přiblížit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce, popsat zážitky a události, sny, naděje a touhy a stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory a plány.

Umí vytvořit jednoduchý souvislý, logicky strukturovaný text o tématech, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají, a funkčně využívat prostředky textové návaznosti.


Člověk, který se chce prokazovat certifikátem pro tuto úroveň, by ji měl skutečně ovládat dobře, což by bylo těch 60%. Maturita ale neslouží jako mezinárodně uznávaný certifikát a nejnižší stupeň jejího hodnocení je dostatečně - tedy, student by měl zvládat to, co úroveň stanoví, ale stačí, když to bude umět kostrbatěji, než kdyby byl certifikovaný. Dosáhnout této úrovně přitom není pro studenta učiliště vůbec lehké.

Většina mých studentů ale není na úrovni B1, mnoho z nich odpovídá definici B2, případně jsou někde mezi:

Rozumí hlavním myšlenkám autentických textů s konkrétními i abstraktními náměty, včetně odborné diskuse o oboru své specializace. Dokáže sledovat delší přednášku, v zásadě rozumí jednodušším filmům a seriálům v originálním znění, se základním porozuměním dokáže číst texty současné prózy.

Dokáže se dorozumět plynule a spontánně s rodilými mluvčími, a to bez většího úsilí na obou stranách.

Umí sestavit podrobnější, srozumitelný text o poměrně širokém okruhu témat, vysvětlit a obhájit stanovisko k aktuálním problémům, zdůvodnit výhody a nevýhody různých možností.


Mohu jen předpokládat, že gymnaziální student s 5-6 hodinami týdne je bez problémů i na úrovni C1-C2, tedy (téměř) rodilého mluvčího, a současný test je pro něho opravdu velmi jednoduchý. Je ale tento student na obdobně vysoké úrovni i v češtině a matematice, a jak by se takovéto úrovně vůbec definovaly, když jazyková úroveň není omezena stupněm vzdělání?

Omlouvám se za rozvláčnost, lépe už to prostě zformulovat neumím.

Okomentovat