26.5.18

Reakce Zastoupení Evropské komise v ČR na článek MF Dnes s názvem „Focení jen se souhlasem“

Stanislav Biler: Stát opět selhal, maturitu nezvládl ani na osmý pokus

Tragické pokusy testovat děti pomocí státní maturity by mohlo ukončit jednoduché řešení: zrušení takové zkoušky.

Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: K jakým hodnotám vychovává dnešní škola? (videozáznam)

Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma "K jakým hodnotám vychovává dnešní škola?" se konal ve čtvrtek 17. května na Pedagogické fakultě UK v Praze. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jak se projevuje, k jakým hodnotám vychovává škola? Je to vědomé nebo nevědomé působení? Jací lidé vyrostou z dnešního způsobu vzdělávání? A jak moc to má škola ovlivňovat? Co s tím, když není soulad mezi rodinou a školou? Jak učitel ovlivňuje osvojování postojů dětí? Jak se projevuje, že škola určitými hodnotami žije?


Peter Gavora: Čtení dětem v rodině: výzkum důvodů, parametrů a praktik

Tato empirická studie popisuje situaci čtení dětem v rodině. Cílem bylo zjistit důvody, proč rodiče dětem čtou, frekvenční parametry čtení a čtenářských praktik rodičů a dětí. Výzkumný soubor tvořilo 240 respondentů – rodičů, jejichž děti navštěvovaly mateřskou školu. Výzkumným nástrojem byl dotazník s 52 položkami agregovanými do 17 proměnných. Zjištěné základní parametry čtení dětem jsou vesměs příznivé. Většina zkoumaných rodičů čte dětem frekventovaně, dostatečně dlouho a číst začala v průměru před druhým rokem věku dítěte. Děti ve velké většině zkoumaných rodin vlastnily 30 nebo více knih. Byly zjištěny silné rozvojové a emocionální důvody pro dítě. Rodiče při čtení facilitují porozumění, podporují uvažování o postavách příběhu a stimulují dítě k vlastní naraci obsahu. Slabší je podpora pregramotných činností, tedy aktivit s písmeny, slovy a čísly. Specifický aspekt této studie spočíval v nahlížení na dítě z hlediska aktérství, tedy dítětem iniciovaného a realizovaného konání. Děti z tohoto výzkumného souboru projevovaly o čtení dosti velký zájem, v dyádě čtení se chovaly proaktivně, produkovaly vlastní verze příběhů a své rodiče při čtení monitorovaly.

Silvie Pychova: Ještě k těm maturitám

Pokud byste si chtěli přečíst, jak to je řešeno ve Finsku, zde je info v angličtině. Jediný povinný maturitní předmět je finština (doplnění: u švédské menšiny je to švédština, prostě mateřský jazyk). Plus si musí vybrat jeden předmět, který budou absolvovat na vyšší úrovni, a další dva na nižší nebo vyšší úrovni. Mám k dispozici letošní výsledky a u těžší verze matematiky propadlo 2,6 % a u lehčí verze 4,4 %. A toto je důležité: "A candidate who fails a compulsory test may retake the test twice in the course of three examination periods immediately following the examination period of the failed test." Zkušební období je jaro a podzim. A dokonce si může změnit i úroveň zkoušky, pokud splní podmínku, že má jeden předmět na vyšší úrovni. Těch, co nakonec maturitu vůbec neudělají, je úplné minimum. Cílem je, aby to ti lidé uměli a ne jim zlikvidovat život. Pro úplnost ještě uvedu, že na střední školy ve Finsku se nedělají přijímačky (výjimkou jsou umělecké školy), kritériem pro přijetí jsou známky.


25.5.18

Patrick Zandl: Školství je zralé na velkou reformu. K dohodě o ní ale nikdy nedojde

Před týdnem jsem vystoupil na konferenci UčiIT jinak. Poprosili mě, abych vylezl před největší množství učitelů, jaké jsem v životě viděl a povykládal tam něco názorů na to, jak učit děti IT dovednosti.

Po přednášce jsem se bavil s desítkou učitelů a byla to zajímavá zkušenost. Někteří mi nakvašeně přišli říct, že nesouhlasí s mým názorem. V kostce jsem tvrdil, že za deset, patnáct let, až děti přijdou do praxe, bude v IT všechno jinak. Budou se používat jiné programovací jazyky, nástroje, jiné počítače a často i jiné postupy. Takže konkrétní a dnes získaná znalost bude dětem k užitku z 30 %. Zbylých 70 % se budou muset naučit v budoucnosti a nebo půjde o nadčasové dovednosti, jako strukturované logické myšlení a schopnost spolupráce. Je tedy trochu jedno, jaký konkrétní nástroj výuky zvolí. Musí být jen dostatečně soudobý, aby se jim děti nesmály, ale také jej musí pořádně znát, aby nebyly lekci před dětmi (a děti se jim nesmály). Základem je naučit problém rozebrat, zpracovat, otestovat a vyřešit.

Ze sociálních sítí: Krátký úvod do ekonomiky víček

Před pár dny se na chodbě České televize objevil velký plastový koš s nápisem „sbírka víček – pomoc dětem“. Naštěstí tu přece jen pracují osvícení lidé a reakce byla rychlá.


Radio Wave: Jaký je rozdíl mezi veřejnoprávním a soukromým médiem? Gymnazisté netuší, zprávy berou z Facebooku

„​No, už to bude dlouho,“ odpovídá starší studentka gymnázia na otázku, kdy naposledy držela v ruce noviny. „Zprávy čtu jenom někdy. Třeba když se objeví odkaz na Facebooku.“ Tenhle příklad vystihuje vztah velké části dnešních středoškoláků k médiím. Podobně odpovídali i další studenti, se kterými debatovala trojice novinářů z Radia Wave, Respektu a DVTV na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech​.


Václav Dolejší: Babiš slibuje učitelům 45 tisíc měsíčně, ale asi to neřekl svým poslancům

Dnes platí: čím víc žáků ve třídě, tím vyšší plat. Učitel ve Zlínském kraji proto bere o 2500 korun méně než v Libereckém, kde mají nejvíc studentů.

MŠMT: Prezentace k reformě financování regionálního školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo pro ředitele a další zástupce škol druhé kolo školení k reformě financování regionálního školství. Zde naleznete ke stažení prezentace, které na školení ministerští úředníci představují.

V Česku vznikla první základna sebeřízeného vzdělávání – máme SvobodUm!

Iniciativa SvobodaUčení.cz, propagující respekt k dětem a vzdělávání řízené dětmi samotnými, spouští v České republice první základnu sebeřízeného vzdělávání svého druhu. SvobodUm se při svém formování inspiroval modely jako je britská Summerhill School nebo hřiště pro sebeřízenou hru The Land. Fungovat začal pro děti i ostatní zájemce všech věkových kategorií 12. května 2018.

Pedagogická komora usiluje o vyšší příplatky pro třídní učitele

Ve středu 23. května 2018 projednala vláda poslanecký návrh novely zákoníku práce, jehož cílem je zajistit spravedlivé ohodnocení třídních učitelů za jejich náročnou práci. Součástí návrhu je vytvoření nového příplatku za třídnictví a zvýšení stávajícího příplatku za výkon specializovaných činností. Výše obou příplatků by měla nově činit 2500 až 3500 Kč měsíčně.

Jiří Mach: Výsledky matematiky vyděsily poslance

Pohroma u letošních státních maturit z matematiky, kdy každý pátý v prvním kole propadl, oživila debaty, zda zrušit či aspoň pozměnit povinnou zkoušku z tohoto předmětu. Ministr školství Robert Plaga (ANO) i někteří poslanci už to zvažují.

Markéta Hronová, Šárka Mrázová: Když je klíčem ke škole test. Strach z neúspěchu dělá z přípravy na přijímačky na střední školy dobrý byznys

Prověřování znalostí formou testu je alfou a omegou vstupu na střední či vysokou školu. Zájem o přípravné kurzy a učebnice roste. Strach z neúspěchu se ale stal také dobrým obchodem.

Michal Podzimek: Narcismus ve výchově a vzdělání

V důsledku procesu individualizace se postmoderní společnost stala svědkem významného hodnotového posunu. Tradiční koncepce vzdělávání se v tomto smyslu také jeví jakožto problematická. Škola se stala jednou z nejdůležitějších sociálních institucí, ve které tráví žák svůj čas v roli obsluhovaného klienta, uspokojovaného v jeho potřebách. Tento druh vztahu podporuje fenomén narcismu, který deformuje postoj k vnějšímu světu. Vybrané studie americké provenience ukazují pedagogický pohled na narcistický fenomén jako na nový trend, protože kulturní narcismus je součástí současné transformace západní společnosti a v budoucnu se může stát i fenoménem globálním. Studie se snaží podpořit promýšlení realizace dalších pedagogických výzkumů vzdělávání, které jsou na evropské úrovni velmi potřebné.

Radko Sáblík: Školství je stařenka s hůlkou

Pomocí většinových zavedených metod vzdělávání, které pamatují císaře Františka Josefa, se ve školách učí na průměr, kdy slabší nestíhají a lepší se nudí. Všichni jsou nuceni sedět strnule v lavicích a poslouchat frontální výklad, aby ho co nejdůkladněji papouškovali v následných stejně nudných hodinách. Pokud tento způsob vyučování k něčemu studenty motivuje, pak jen k nelásce k danému předmětu a k přemýšlení, čím nudu zabít.

Lucie Zormanová: Sudbury Valley School – příklad demokratické školy

Škola Sudbury Valley School byla založena v roce 1968 ve městě Framingham ve státě Massachuttes v USA. V současné době funguje síť škol nesoucí název Sudbury, které jsou rozmístěny po celém světě. Tyto školy fungují nezávisle na sobě, ale podporují se a tak tvoří volně provázanou síť (Mimsy, Greenberg, 1994; Greeneberg, 2016).

Škola byla založena jako reakce na nespokojenost s tehdejším vzdělávacím systémem a s realizací výukového procesu v klasických školách. S touto myšlenkou vznikají demokratické školy i dnes.

24.5.18

MŠMT: Ministři Plaga a Vojtěch zmírňují „pamlskovou vyhlášku“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh zmírnění takzvané pamlskové vyhlášky. Školní bufety a automaty tak budou moci rozšířit svou nabídku potravin pro školáky, a to už od nového školního roku.

Kateřina Valachová: Pro děti s ADHD je velmi vhodné společně vzdělávání

Kateřina Valachová doporučuje na sociální síti Facebook článek na iDNES.cz Mýty o ADHD: nemoc je vymyšlená a jsou to jen zlobivé děti a komentuje ho: "Velmi užitečný text o jedné z poruch, u které platí, že pro tyto děti je velmi vhodné společně vzdělávání. Měli by si to přečíst hlavně "odborníci" na sociálních sítích, kteří by každé trochu "jiné" dítě nejraději zavřeli do speciálních ústavů."


Společnosti učitelů ČJL k diskusi o podobě maturity z češtiny: Vraťte maturitu zpět do škol

 

Duel: Kdo může za propadák u státních maturit z matiky? Testy, studenti, nebo učitelé?

Státní maturita poosmé. Ta z matematiky dopadla i tentokrát tristně. Z matiky propadlo přes 22 procent maturantů. Skoro pětadvacet procent z ní dostalo čtyřku. V neoblíbeném předmětu se studenti oproti loňsku zase zhoršili. Můžou za to špatné testy, nepřipravení studenti, nebo nekvalitní učitelé? Duel ředitele CERMAT Jiřího Zíky a ředitele pražského Gymnázia Jana Keplera, senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) přinesl web Seznam Zprávy, moderovala Markéta Bidrmanová.

Unie školských asociací CZESHA: Nesouhlasíme s odkladem tzv. „reformy financování regionálního školství"

Kateřina Valachová publikovala na sociálních sítích Facebook a Twitter usnesení Národní rady Unie školských asociací ČR CZESHA k projednávanému poslaneckému návrhu novely školského zákona, která odkládá účinnost reformy financování škol. Na webu Unie školských asociací ČR CZESHA dokument stále není.

Asociace ředitelů základních škol ČR: Proč je potřeba bezodkladně změnit systém financování regionálního školství

Kateřina Valachová publikovala na sociálních sítích Facebook a Twitter prohlášení Asociace ředitelů základních škol ČR k projednávanému poslaneckému návrhu novely školského zákona, která odkládá účinnost reformy financování škol. Na webu Asociace ředitelů základních škol ČR dokument stále není.

DVTV: Maturitní úlohy testují jen naučenou rutinu žáků, říká Botlík. Matematika se musí vysedět, míní Zíka

Děti se učí jen počítat, počítat a počítat, to není matematika, myslí si Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data - odtajněno. Kdo si nezažije operace spojené s psaním a myšlením, ten matematiku nikdy nebude umět, tvrdí Jiří Zíka, ředitel společnosti Cermat, která maturitní testy připravuje. Letos u maturity neuspělo více studentů než loni, test nezvládla téměř čtvrtina z nich. Povinná maturita z matematiky by byla opravdu velký průšvih, míní Botlík.

Kateřina Perknerová: Panika ve školách kvůli GDPR? Podpisy dětí z výkresů nezmizí

Alarmisté už koncem minulého roku strašili, že 25. května nastane apokalypsa, protože vstoupí v platnost evropské nařízení o vyšší ochraně osobních údajů. Varovali třeba, že školy přestanou učit, neboť nebudou moci vést o žácích žádný záznam, včetně známek.

Kateřina Perknerová: Náměstkyně Prudíková: GDPR? Školám administrativa přibude. Nejde však o revoluci

Zítra vstupuje v platnost nařízení GDPR, které má zvýšit ochranu osobních údajů. Ačkoli ještě není schválená adaptační legislativa, všechny firmy i orgány státní a veřejné správy se musí novým předpisem Evropského parlamentu a Rady EU řídit už nyní. O tom, jak dopadne na školy, Deník hovořil s náměstkyní MŠMT pro legislativu Danou Prudíkovou.

Kampaň PĚŠKY DO ŠKOLY – děti potřebují zážitky!

Cesta do školy může být dobrodružství, společný zážitek a příležitost k tomu, aby se děti naučily bezpečně pohybovat po ulicích a pečovat o své okolí i životní prostředí. Nepromarněte tyto vzácné momenty a choďte s dětmi do školy pěšky!

Novinky.cz: Nová kampaň prosazuje bezpečné pěší cesty do školy

Kampaň s názvem Pěšky do školy, za kterou stojí spolek Pražské matky, odstartovala v pondělí 21. května. Cílem je, aby si děti a rodiče alespoň jednou za rok vyzkoušeli, že cesta bez auta nemusí být tak komplikovaná, nebezpečná či časově náročná, jak si možná myslí. Naopak může být příjemná, společenská a zábavná, navíc v okolí školy sníží znečištění ovzduší a zvýší bezpečnost.

23.5.18

Andrej Babiš: Učitelům do čtyř let 45 tisíc měsíčně!

Premiér v demisi říká: "Naše vláda se rozhodla investovat tak jako žádná jiná v historii této země. Do vás, do vašich rodičů, do vašich dětí, do kvality vašich životů. Proto budeme investovat do školství tak, aby průměrný měsíční plat našich učitelů byl 45000 Kč měsíčně. Chceme zvednout atraktivitu školství a motivovat učitele. Jen tak budou naše školy vychovávat kreativní, odvážné a schopné studenty."





90’ ČT24: Příliš těžké maturitní testy?

Hlavním hostem pořadu České televize byl Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT).

MŠMT: GDPR ve školách

Co se týče GDPR ve školách, MŠMT se maximálně snažilo s dostatečným předstihem školám pomoci se na změnu související s GDPR připravit. Ještě před účinností nařízení doporučovalo MŠMT zkontrolovat, jakým způsobem je s osobními údaji ve školách nakládáno, a případně přizpůsobit procesy novým požadavkům. K tomu by měly školám pomoci podrobné materiály připravené a vydané MŠMT (Metodická pomůcka k aplikaci GDPR a ryze praktický Stručný návod na zabezpečení procesů souvisejících s GDPR ve školách), které jsou školám k dispozici a které si kladou za cíl jim zásadně zjednodušit přípravu na účinnost nařízení. Veškeré metodické materiály konzultovalo MŠMT s gestory problematiky, tedy s Ministerstvem vnitra a Úřadem pro ochranu osobních údajů.

ČT1: Povinnou maturitu z matematiky čeká možná odklad. Ve hře je i její úplné zrušení

Už za tři roky by měli studenti gymnázií a lyceí skládat povinnou maturitu z matematiky. O rok později se pak mají přidat další střední školy – alespoň podle plánu, který v roce 2016 schválila sněmovna. Jenže současný ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) by povinnou zkoušku z matematiky nejraději odložil a možná i zrušil. Vyzývá proto k debatě o úpravě zákona.

CERMAT: Výsledky didaktických testů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky – řádný jarní termín 2018 (OPRAVENÁ VERZE)

Písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky 2018 proběhly v jarním zkušebním termínu ve dnech 2. až 4. května, s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury. Pro didaktické testy z českého jazyka, matematiky a pěti cizích jazyků bylo připraveno celkem 23 variant testů obsahujících více než 1200 otázek. Elektronicky bylo zpracováno více než 15 tisíc dávek (jedna dávka představuje sadu testů či písemných prací z jedné učebny). Hodnotitelé otevřených úloh (úlohy bez nabídky odpovědi) ohodnotili téměř 3 milióny odpovědí maturantů. Výsledky didaktických testů (včetně tzv. ohodnocených záznamových archů) byly ředitelům škol zpřístupněny 15. května.

Michaela Bůnová: Čím dál víc mladých dokončí jen základní školu. Do práce se nehrnou

V České republice přibývá mladých lidí, kteří mají pouze základní vzdělání. Do práce se jim ale nechce, bojí se mimo jiné i vysokých daní. Nejhorší je situace v Ústeckém kraji. Ukázala to studie lidí se základním vzděláním, kterou zpracoval a v úterý prezentoval Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).

Společnost učitelů českého jazyka a literatury: Centrální opravování slohů - neprůhlednost, problémová kritéria a chybovost

 

22.5.18

(Ne)věříme médiím? Šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek diskutuje s dalšími novináři

Na téma důvěry v média se diskutovalo v Knihovně Václava Havla v Praze. Debata s názvem (Ne)věříme médiím... zahájila letošní Týdny mediálního vzdělávání a Seznam Zprávy ji přenášely online. Diskuze se zúčastnili šéfkomentátor Seznam Zpráv Jiří Hošek. Pozvání přijal také šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, šéfredaktor stanice Český rozhlas Plus Petr Šabata a redaktorka a moderátorka České televize Nora Fridrichová.

Klára Holíková: Mezi učitelstvím a youtuberstvím: profesní sebepojetí učitelů publikujících vzdělávací videa na YouTube

V současnosti narůstá význam platforem pro sdílení videí, které mají velké množství uživatelů včetně učitelů. Cílem této studie je zjistit, jak se promítá publikování vzdělávacích videí na YouTube do profesního sebepojetí učitelů. Pro zodpovězení této otázky je využito kvalitativní metodologie, konkrétně designu vícepřípadové studie explorativního charakteru. Pro studii jsou záměrně vybrány dva odlišné případy učitelů. Hlavním kritériem výběru je jejich vysoká publikační aktivita na YouTube (30 a více videí) a sledovanost videí (400000 a více zhlédnutí), s tím je spojená informační bohatost jejich kanálů. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory s učiteli. K triangulaci těchto dat slouží data zveřejněná učiteli na jejich YouTube kanálech (videa a komentáře), která jsou zpracována prostřednictvím netnografické metodologie. Při kvalitativní analýze jsou využity analytické metody zakotvené teorie. Výsledky studie ukázaly, že vybraní učitelé začali YouTube využívat, aby lépe zprostředkovali obsah výuky svým žákům. Pozitivní reakce na jejich videa od uživatelů YouTube mimo okruh jejich žáků postupně ovlivňuje jejich chování na YouTube. Nejvýraznějším znakem profesního sebepojetí vybraných učitelů je pozitivní sebeoceňování, které se utváří na základě interakcí na YouTube a promítá se i do jejich pedagogické činnosti.

Martin Fendrych: U maturity z matiky stát opět propadl. Není divu, řidič autobusu bere víc než učitelka

Kdy vrátit matiku jako povinný maturitní předmět? Až se na ni dobrovolně přihlásí ne 23 procent studentů středních škol, ale aspoň 69 procent.

Stanislava Králová: Rekordmani hlásí své děti i do šesti pardubických školek najednou

Více než 870 míst ve 30 mateřských školkách nabízí magistrát Pardubic jako zřizovatel rodičům nejmenších dětí. Jistotu přijetí mají pětileté děti, pro něž je poslední ročník předškolního vzdělávání v mateřské škole povinný. Někteří rodiče podali i šest přihlášek do různých školek po Pardubicích.

Růžena Machálková: Odmítnutým blokují místa děti přijaté na víc škol. Pomoci má zápisový lístek

Stovky dětí nepřijaly letos brněnské základní školy do prvních tříd. Pětina předškoláků je totiž nyní zapsaná na více než jednu školu a blokuje tak místa ostatním. Školy tak musí losovat i mezi spádovými dětmi. Problém má vyřešit zápisový lístek.

Ilona Pergrová: Vyučující matematiky? Ohrožený druh. Školy je jen složitě shánějí

Na mnoha základních i středních školách na jihu Moravy chybí učitelé matematiky. Podle pozorovatelů jde o celostátní problém, který nemá řešení.

Vendula Radová: Učitelem v indické škole

V jedné třídě se tísní šedesát až sedmdesát dětí. Známky nedostávají a domácí úkoly mají jen občas. Školní uniforma pomáhá podle Jakuba Hoňka smazat sociální rozdíly, podobnou funkci mají školou organizované výlety.

Jaké to je učit na indické základní škole děti z nejchudších rodin, popisuje mladý učitel z Moravy Jakub Honěk. Roční dobrovolnickou práci získal díky projektu Adopce nablízko. Na zkušenou se vydal záhy po ukončení studia učitelství matematiky a němčiny na Ostravské univerzitě.

Jeden svět na školách: Opravdu? Na více než stovce škol po celé ČR startují Týdny mediálního vzdělávání

Na nejméně sto šesti základních a středních školách, které se zatím do projektu přihlásily, budou po dobu příštích šesti týdnů promítány dokumentární filmy s mediálně-vzdělávací tematikou, proběhnou debaty studentů s novináři a mediálními odborníky, školy se také mají možnost zúčastnit workshopů nabízených partnerskými organizacemi nebo exkurzí do redakcí. Aktivity jsou zaměřeny na rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti žáků a studentů po celé České republice.

Josef Koukal: Zákon o školkách pro dvouleté je špatný, tvrdí ministr školství Plaga

Povinnost obcí zajistit pro dvouleté děti místa v mateřských školách, s níž počítá školský zákon, který předloni marně vetoval prezident Miloš Zeman, byla chybou. V neděli to uvedl ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO).

21.5.18

Ondřej Šteffl: Maturita!?

Za první republiky ten, kdo měl maturitu, byl skutečně Někdo. Dnes dokončí vysokou školu desetkrát více lidí, než mělo tehdy maturitu. Maturita byla důstojný cíl studia. Maturant byl vzdělanec.

David Povolný: Učit v souvislostech, ne biflovat fakta bez kontextu

Třicet let se Eduard Hofmann z Pedagogické fakulty MU věnuje didaktice zeměpisu a terénní výuce. U příležitosti Dne učitelů ho za to na konci března ocenilo ministerstvo školství, Hofmann nicméně nešetří kritikou na český systém vzdělávání. Za dobu, kterou ve školství strávil, se toho prý mnoho nezměnilo, a pokrokové věci, o kterých se ví dekády, se stále nedaří zavádět do praxe.

NÚV: Začíná růst počet žáků v 1. ročnících středních škol - Situace na pracovním trhu je pro mladé lidi mimořádně příznivá.

Školní rok 2017/2018 je významný skutečností, že konečně začal nárůst počtu žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol. I když je tento nárůst zatím nepatrný a jedná se 0,1 %, tedy 129 žáků, jde bezpochyby o pozitivní trend, odražení se od pomyslného ‚dna‘, k němuž počty nově přijatých klesaly od roku 1990. Očekává se teď zhruba deset let, kdy počet přijímaných na střední školy naopak poroste.

Bořivoj Brdička: Dobře strávený čas podle Tristana Harrise

Zpráva o činnosti amerického experta na etiku sociálních sítí, který dříve pracoval pro Google a nyní se snaží učit lidi chápat rizika ovlivňování jejich myšlení prostřednictvím technologií.

Hana Čápová: Ministerstvo zvažuje změny, které mohou rozmetat inkluzi - Novela vyhlášky navrhuje menší počet asistentů a otevírá cestu do zvláštních škol

Bývalý poslanec a dlouholetý předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása se chce tento týden stůj co stůj potkat s ministrem školství v demisi Robertem Plagou (ANO). Dostala se mu totiž do ruky novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (známější pod názvem inkluzivní vyhláška). A změny, jež v ní Plagovo ministerstvo chce udělat, Krásu vylekaly.

Jitka Vlková, Lukáš Valášek: Vyrostou z nich gambleři? Ve hrách pro děti se objevují prvky hazardu

Kvůli výrazně přísnějšímu zákonu o hazardu v českých ulicích razantně klesají počty míst s automaty. Ve stávajících legálních hernách je nutné se s občankou registrovat a založit si vlastní herní účet. Přesto se na české děti valí nová hazardní hrozba, kvůli které mohou prosázet tisíce korun. A to aniž by třeba vstaly ze školní lavice.

20.5.18

Partie TV Prima: Petr Gazdík versus Robert Plaga

V pořadu Partie TV Prima se v neděli 20. května 2018 utkali Petr Gazdík, předseda hnutí Starostové a nezávislí a radní pro školství Zlínského kraje, a ministr školství v demisi Robert Plaga.

ODS: Ve školství chceme více stability a kompetencí pro ředitele

Kulatý stůl na téma „Pestrý život ve městech a obcích“ se uskutečnil dne 15. května 2018 v Klatovech. Jeho cílem bylo v diskusi odborníků z oblastí školství, kultury, sportu a společenského života s předsedou ODS Petrem Fialou, místopředsedou ODS Martinem Baxou a starostou Klatov Rudolfem Salvetrem hledat problémy, se kterými se tyto oblasti potýkají, a podněty pro změny, které chce ODS prosazovat prostřednictvím konkrétních legislativních návrhů. Debata se konala v rámci přípravy předvolebního programu ODS před komunálními volbami. Ten by měl obsahovat nejen obecné principy pro efektivní fungování samospráv, ale právě také konkrétní změny, jež chce ODS prosazovat rovněž na celostátní úrovni a které by pomohly rozvoji obcí a měst i vyšší kvalitě života jejich občanů.

Patrik Novotný: CERMAT – uniformita za každou cenu

V průběhu dubna a května došlo opět k běžnému cirkusu státních maturit, ke kterým se přidala i jednotná přijímací zkouška na SŠ. Jako každý rok se objevilo mnoho kritiků, ať už se jedná o Společnost učitelů českého jazyka a literatury či senátora a ředitele gymnázia Jiřího Růžičku.

Dominika Hromková: Kolektiv naše děti často nezvládnou, říká ředitel jediné autistické školy

Na Základní škole Štolcova v Brně, která teď provizorně sídlí v ulici Lomená, nezačíná výuka zvoněním v osm hodin ráno a žáci si v aktovce nenosí klasické učebnice. Specializuje se totiž na výuku autistických dětí. Jako jediná v Česku.

MHMP: Radní Ropková prosadila posílení platů zaměstnanců pražského školství o celkem 600 milionů korun

Na návrh pražské radní pro školství a evropské fondy Ireny Ropkové 17. května zastupitelstvo hlavního města schválilo historicky nejvyšší posílení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství z městského rozpočtu. Zaměstnanci mateřských, základních, středních i vyšších odborných škol, školních jídelen i dalších školských zařízení včetně asistentů pedagoga se dočkají posílení platů, jež v souhrnu dosahuje 600 milionů korun.

Jitka Dolanská: Předškoláci neumí mluvit, mobil ale ovládají excelentně, hlásí učitelé

Obrovský nárůst logopedických vad, problémy s výslovností, se zapamatováním textu, malá slovní zásoba, nedostatečné porozumění mluvené řeči. To jsou jen některé zásadní potíže, s nimiž se při vstupu do školy potýká stále víc prvňáků.

19.5.18

Český rozhlas: V ZUŠ učím děti sdílet hodnoty, radost i pláč. Chci jim ukázat společnou práci a zodpovědnost

Bc. Jaroslava Komárková, ředitelka ZUŠ Jičín, je nejen výbornou pedagožkou, ale i manažerkou. Významně oživuje kulturní a společenský život města Jičína. Zkvalitnila výuku v základní umělecké škole, což se odrazilo i ve zvýšeném zájmu o školu a v zásadním nárůstu počtu žáků. Má vliv i na zapojení žáků do mimoškolních aktivit. Realizovala s nimi například autorský muzikál.


Jiří Plocek: Nejen o sprostých slovech ve školství

Malá polemika s textem Radima Šípa Inkluze a mizerně placení soumaři z Kulturních novin 19/2018.

Radim Šíp bilancuje ve svém článku vývoj školské reformy, kterou známe pod zjednodušením označením inkluze. Konstatuje, že z inkluze se stalo sprosté slovo a uvádí důvody proč – nesplněné sliby finančního zajištění, zbrklost zavádění, nepřipravenost učitelů k přijetí filosofie nového vzdělávacího pojetí, jež v důsledku znamená posunutí hranice mezi „normálností“ a „nenormálností“ či téměř její likvidaci ve vzdělávání různě psychicky vybavených dětí.

ANO 2011: Antikoncepce středního školství v Královéhradeckém kraji

Optimalizační zásahy do sítě SŠ, které provedla radní pro školství Martina Berdychová, nebyly podloženy žádnou smysluplnou koncepcí a navíc jsou v přímém rozporu se strategickým materiálem Dlouhodobý záměr vzdělávání Královéhradeckého kraje.

Romana Šimková: Školy i města stojí GDPR spoustu peněz

GDPR, nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů, nijak zásadněji nezmění způsob ochrany osobních údajů na základních školách. Protože na ně dbaly i dříve.

Jiří Fremuth: Absolventky sepsaly petici proti řediteli gymnázia, viní ho z šikany

Ze šikany studentů i učitelů viní ředitele prestižního královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Roberta Nováka petice, kterou sepsaly tři absolventky školy. Novák obvinění odmítá. Petice, kterou podepsalo už 137 lidí, podle něj může souviset s nynějším konkurzem na ředitele školy.

Kateřina Perknerová: Katastrofální situace. Maturanti matematiku nezvládají

Středoškoláci už vědí, jak dopadli u písemné části státních maturitních testů. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) zaslalo ředitelům výsledky slohových prací a testů z češtiny, matematiky a cizího jazyka v průběhu minulých dní, takže všichni žáci se je dověděli nejpozději ve středu. Celostátní čísla zatím známá nejsou.