30.4.18

Vladimír Barák: Hejného matematika. Naděje, nebo nebezpečný experiment?

Ministerstvo školství již brzy spustí kontrolu znalostí matematiky u žáků vyučovaných alternativními postupy. Reaguje tak na výtky předních českých odborníků, kteří se ostře pustili do takzvané Hejného metody, již označili za potenciální nebezpečí pro vzdělanost. V rozhovoru pro TÝDEN se vůbec poprvé střetli Milan Hejný a jeho kritik, ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR Jiří Rákosník.

Z rozhovoru v časopisu TÝDEN vybíráme:

Nejde ale pouze o  násobilku. Jana Mazáčová, učitelka matematiky ze základní školy v  Litoměřicích, na konferenci Nové metody ve výuce matematiky? uvedla, že „Hejného žáci mají hluboké nedostatky v  základních počtech, nezvládají vypočítat součet dvojciferných čísel z hlavy, nezvládnou ani dělení, mají problém s  písemným počítáním a  mají zafixované chybné symboly a také postupy“. Není to alarmující sdělení?


Hejný: Zmiňujete negativní zkušenost, jež mne samozřejmě mrzí, a vždy, když se něco podobného dozvíme, snažíme se to řešit. Vysvětluji si to tím způsobem, že žáci, s nimiž měla daná paní učitelka zkušenost, měli smůlu na předchozího pedagoga, který nebyl na dostatečné výši a metody nevyužíval správným způsobem. Já ale budu kontrovat dobrou zkušeností: na Cyrilometodějské základní škole v Brně učí Hejného metodou paní učitelka sestra Hedvika. Sama se přiznala, že se v tomto předmětu necítí jako ryba ve vodě, ale s vervou se do výuky pustila. Děti prošly na druhý stupeň a učitel, jenž si je převzal, si zoufal: proboha, Hejného matematika, to abych je všechno učil od začátku. A víte, jak to dopadlo? Pan učitel se přišel sestře Hedvice omluvit. Polovina dětí v osmé třídě dostala jedničky. Předtím to bylo něco naprosto nepředstavitelného. Tu jedničku prý dal jen těm dětem, které uměly výsledek dokazovat.

Rákosník: Pokud vaše organizace dostane signály, že se někde něco pokazilo, měla by okamžitě zpozornět, nikoli uvést jeden příklad, kde se daří. Místo toho ale postupujete dál a dál, prosazujete se na čím dál větším množství škol. Mám opravdu vážné obavy, že úvahy o nebezpečném experimentu jsou oprávněné. Že děláte nebezpečné testy na celé jedné generaci populace. A že za dvacet let se mě a mých kolegů někdo zeptá: Jednoto českých matematiků a fyziků, co jste dělali, že jste dopustili, aby se výuka matematiky v České republice dostala do takového stavu? Netvrdím, že to tak nutně dopadne, ale stát se to může.

Hejný: Já to mohu otočit a zeptat se už nyní: Jednoto, co jste udělali pro to, aby vztah našich žáků k matematice nešel stále dolů, jak ukazují mezinárodní srovnání?

Rákosník: Udělali jsme toho hodně. Ale asi to nebylo dost, to je asi potřeba si přiznat. Jednota ale není zodpovědná za kvalitu výuky na školách, nemáme postavení jako třeba Česká komora architektů. Je ale zodpovědná za to, aby ukazovala na různé nešvary, což třeba v tomto případě hlasitě děláme.




1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

paní učitelka sestra Hedvika. Sama se přiznala, že se v tomto předmětu necítí jako ryba ve vodě...

Ale to už jsme zřejmě v kategorii 's Boží pomocí zázrak'. Viz wikipedie:
'Zázrak... označení mimořádného jevu či události, který není vysvětlitelný vědecky známými přírodními zákony a považuje se za projev zásahu nadpřirozených sil'
Pytlici to vidí tak, že výuky matematiky by se měla chopit církev v rámci svých misijních aktivit. Kdežpak lidožrouti, dneska. Motivace žáků, to je výzva, panečku!

Okomentovat