13.4.18

Tomáš Feřtek: Povolování nových škol: místo pravidel nastoupila libovůle

V nedávném textu o tom, proč ministerstvo povoluje stále méně neveřejných škol (letos kladně vyřídilo méně než třetinu žádostí), jsem tvrdil, že neexistuje parametr, podle kterého lze pochopit a veřejně zkontrolovat, proč nějaká škola byla, či nebyla zařazena do sítě. Zařazení do sítě znamená, že může oficiálně fungovat a dostávat od státu peníze na žáka, které umožní, aby školné bylo dostupnější i pro běžnou rodinu. Abych si ověřil, zda přece jen neexistuje nějaký „manuál“ na povolování škol, byť neveřejný, požádal jsem o něj ministerstvo školství podle zákona o veřejném přístupu k informacím.


Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Co v té odpovědi bylo? Koho zajímá detailně, může si ji přečíst pod textem. Ale shrnutí je velmi jednoduché. Ředitelka odboru správy a řízení vzdělávací soustavy vysvětluje, že žádný takový manuál či předpis neexistuje, protože existovat nemůže. Posuzování je komplexní, hodnotí se specifika lokality, demografický vývoj, dlouhodobé záměry krajů v oblasti vzdělávání a podobně. Fakticky její odpověď opravdu znamená, že zpětně nelze nijak posoudit, proč některá škola povolena byla, nebo nebyla. Do podzimu 2016 byla pravidla jasná. Předpis stanovil, co musí škola splnit, a pokud to splnila, byla zařazena. Poslední dva roky místo jasných pravidel nastoupila libovůle.

Zdánlivě ono „komplexní posouzení“ vypadá logicky. Jenže v praxi se potkáte se školou, která už několik let existovala v rámci veřejné školy, ale protože soužití dvou systémů v jedné škole bývá konfliktní, dohodlo se vedení se zřizovatelem – městskou částí, že se osamostatní. Tento krok byl samozřejmě v souladu s dlouhodobými záměry, měl podporu obce, děti už dokonce do této školy po léta chodily a byly s ní spokojeny. Přesto povolení nedostala. Proč?




6 komentářů:

Tlumočník řekl(a)...

Tak nám to do sebe pěkně zapadá. Dva články ze stejného dne. Nejprve Hodnocení naplňování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Velká snaha dát všechny děti do hlavního vzdělávacího proudu. Brání tomu víceletá gymnázia, proto je musíme co nejvíc omezit.
A za chvíli Feřtek. Volá po povolování soukromých škol. Z nějakého důvodu nevadí, že jejich žáci v hlavním proudu nebudou. Školné samozřejmě vyselektuje ty problémové žáky, se kterými ti bohatí nechtějí být v jedné třídě. Takže na jedné straně chce stát zabránit tomu, aby kvalitní vzdělání dostali nadaní žáci z nemajetných rodin, na druhé straně chce toto vzdělání Feřtek umožnit pouze bohatým.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Školné samozřejmě vyselektuje ty problémové žáky, se kterými ti bohatí nechtějí být v jedné třídě.

Perou do toho fest, chlapci, a na všechny strany. Viz
Příprava dětí na maturitu stojí rodiče tisíce
"Prohloubil se trend propojování úrovně vzdělání se socioekonomickým zázemím dítěte."
Pytlikům to připomíná zbrojaře, který s radostí prodává zbraně na obou stranách fronty.

Pavel Doležel řekl(a)...

Proč Feřtekovi najednou vadí systém bez pravidel, nebo s jejich autonomním dodržováním? Vždyť spolu s dalšími propagují neustále nějaké ty superautonomní Summerhilly a podobné inovace. Nechte úředníky, ať se rozhodují autonomně na základě vlastního uvážení. Vždyť to je přece ta hlavní kompetence, po které tak voláte.

P. Vršecký řekl(a)...

Ad Pavel Doležel: To sedlo. Ale tihle nazdárkové se nad logikou svého počínání nikdy nezamyslí, natož aby se zastyděli.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Musím se vrátit k otázkám, které jsme kladl před léty na EDUinu, když se ještě na EDUinu diskutovalo. Co a kdo je vlastně EDUin? Čí zájmy tlačí? Jak je možné, aby pětice (?) lidí měla takový vliv?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Čí zájmy tlačí?

Zpravidla se tlačí zájmy toho, kdo to tlačení zaplatí.
Je-li peněz dostatek, může dojít až k přetlaku s nebezpečím exploze.
To pak nastává rozptyl mrvy po celém poli. Viz film Trhák.

Okomentovat