20.4.18

Tomáš Feřtek: Achillův podpatek přijímacích zkoušek aneb Hledáme mladé lingvisty

Jednotné přijímačky: zkouška, která snižuje šanci, že většina dětí bude dobře číst a psát.

Napište spisovné tříslabičné podstatné jméno, které je příbuzné se slovem PATA a zároveň se skloňuje podle vzoru HRAD. Tak zní úloha číslo 4.1 v čerstvě zveřejněném přijímacím testu ke čtyřletému maturitnímu studiu. Zkuste na tu úlohu v hlavě odpovědět a všímejte si, jaké znalosti k jejímu vyřešení potřebujete.


Z článku v RESPEKT.cz vybíráme:

Testy pro přijímačky na víceletá gymnázia jsou konstruovány stejně, respektive jejich požadavky jsou vzhledem k věku dětí ještě nepřiměřenější, ale koneckonců tyhle testy mají vybírat ty nejtalentovanější a odejít ze základky někam jinam nikdo nikoho nenutí. Navíc tu nehrozí tak velká deformace výuky, protože většina škol (oprávněně) rodičům včas sdělí, že její úlohou není připravovat děti na zkoušky na víceletá gymnázia. A pokud o ni stojí, ať si přípravku zaplatí u některé ze soukromých agentur. Jakkoli je to nespravedlivé k těm talentovaným z chudších poměrů, mají učitelé pravdu. Prznit rozumnou výuku češtiny kvůli dvěma třem dětem, které chtějí jít na gympl, to není rozumné.

Jenže na druhém stupni tahle „omluva“ neplatí. Nejpozději v sedmé třídě většina češtinářů znervózní, všechny důležité kompetence a dovednosti jdou stranou, nastává úprk k přijímacímu testu, a tedy tvrdý trénink všech zmíněných pojmů. Po loňském prvním kole přijímaček jsme se ještě mohli tázat, jestli to opravdu Cermat myslí vážně. Dnes už je jasné, že myslí.


10 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Jestliže někdo tvrdí, že v případě dnešních přijímacích testů "všechny důležité kompetence a dovednosti jdou stranou", nejde o nic jiného než o ignoranství nebo lež, popř. kombinaci obojího. Nedokáže-li adept středoškolského studia pracovat se základní terminologií jednoho z hlavních předmětů, pak středoškolští učitelé prostě budou muset načas suplovat výuku ZŠ. Nehledě na to, že termíny z oblasti literárních figur (a možná i nějaké další, nejsem si jist a píšu v rychlosti) byly v úlohách vysvětleny.
Mám takový dojem, že např. u zájemce o chovatelství se nějak samozřejmě předpokládá, že má nejen zkušenosti s chovem zvířat, ale že také dokáže označit králíka jako králíka, a nikoli jako kozu. U některých expertů na vzdělávání je jisté jen to, že ať napíší co napíší, vždycky trefí kozla.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Pane Feřteku, kde jste přišel na tu většinu češtinářů?

Nicka Pytlik řekl(a)...

zkouška, která snižuje šanci, že většina dětí bude dobře číst a psát

Pytlici mají za to, že většina dětí by měla umět dobře číst a psát dřív, než o nějaké zkoušce vůbec uslyší. A pytlici jsou také přesvědčení, že tyhleti odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří horují za neustále se snižující úroveň vzdělání zejména proto, aby mnozí lidé byli srovnatelná trdla a vzájemně tak dospěli k nezanedbatelné míře souznění.

Vít Steklý řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Ygrain řekl(a)...

Podpatek. Slov, kterých by se dalo odvodit od slova pata, zase tolik není, a podpatěnka není podle vzoru hrad.
A ne, tahle úloha opravdu není lingvistickým oříškem, jak se Feřtek snaží vsugerovat. Odvozování jednoho slova od druhého se trénuje celou základku a určit, jestli slovo, které mne napadlo, je podle vzoru hrad, je látka 4. třídy.

Na zbytek testu se podívám, až budu mít čas, ale vzhledem k tomu, kolik jsme v prvním ročníku nabrali dyslektiků (i těžkých), to evidentně taková pohroma nebude.

Nicka Pytlik řekl(a)...

úloha opravdu není lingvistickým oříškem, jak se Feřtek snaží vsugerovat

Ale on to, paní Ygrain, nikomu nevsugerovává. On to žije! Pytlici rozumí tomu, že pro odborníky na vzdělání, kontultanty a auditory jsou takové chytáky doopravdy nerozlousknutelným kokosem. To máte karnevalovou čapku s deklem, zapatlané kolo traktoru, a teď ta zpropadená pata. Nejspíš to bude tím, že kdo nemá hlavu, nestráví ani patu.

Ygrain řekl(a)...

Aha, takže od žít Brno se přesouváme k žít Feřtek. Proč mě to nepřekvapuje.

Josef Soukal řekl(a)...

Na České škole momentálně pořádají festival příspěvků a diskusních komentářů, jejichž hlavní myšlenkou je, že přijímací zkoušky, státní maturita a testování škodí a negativně ovlivňují výuku. Te´d si představme, že by nic z toho nebylo - pouze Scitestozkoušky (za peníze). Kdo by mohl za držitele maturitních vysvědčení, kteří nepřečtli ani jednu knihu? (I tohle chlubení už jsem zaznamenal.) Kdo by mohl za vysokoškoláky, kteří neumějí zlomky? Kdo by mohl za demotivované učně?

Josef Soukal řekl(a)...

Sciotestozkoušky

Ygrain řekl(a)...

Tak už jsem si ty přijímačky přečetla... to si dělá Feřtek PRDEL? Tohle je ta děsná metla mládí, na kterou se musejí studenti připravovat v potu tváře a rodiče vyplýtvat tisíce z rodinného rozpočtu?

Jistě, můžeme se bavit o tom, jestli je teorie až tak podstatná nebo ne a jestli výuku češtiny nějak upravit nebo ne, ale jako ověření výstupu ze základky za současného stavu to naprosto není žádný strašák pro nikoho, kdo se češtině nezačal věnovat poprvé za osm let dva měsíce před přijímačkami.

Okomentovat