5.4.18

Tereza Hrubá: Mám krátkou paměť

Matka popisuje zkušenosti se Scioškolou: "Když jsem dávala Charlottku pryč z Monte-sorry školky, tak jsem si byla jistá, že do alternativy nikdy více. A zase jsem si naběhla. Zase jsem doufala, že malý kolektiv, individuální přístup, bla bla bla… znáte to. Tak abych tentokrát nezapomněla, něco si tu odložím.

Děti byly rok a půl ve Scioškole. Myslím, že po té době chápu principy vzdělávání a ze začátku na mě škola působila strašně fajn. Byla tam skupina bezvadných dětí, odvážní rodiče a ze strany školy řeči o vznikající #sciopolis."

Abych nebyla jen negativní. Javíkovi celá epizoda pomohla si vydechnout, dorůst a především najít novou motivaci. Ve třetí třídě už školu nesnášel, učitelka ho drtila, těšil se jen na prázdniny. Po půl roce ve #Scio začal mít školu zase rád a opravil si hořkost po klasické uče.

Charlottka chodila jen půl roku a beru to jako prodlouženou školku. Nicméně zrovna ona po pár měsících začala být strašně nespokojená, že se ještě nenaučila číst, ani psát. A paní učitelka si mi posteskla, že je na ní "až nepříjemná" a vyčítá jí, že jí nenaučila čist.

No, nenaučila.

Číst Charlottku naučil Lukáš o víkendu, než měla přestoupit na klasickou školu. Zabralo mu to asi dvě hodiny.

Elince škola uškodila. Píše jako v první třídě, protože rok a půl psala pouze doma. Čte jako v první třídě, protože rok a půl četla pouze doma. Neví toho moc o prvouce, neumí moc z angličtiny, žádné téma nemá nějak hlouběji probrané. Elinka je hodně tichá. V kolektivu, kde učitel neurčuje hranice, se prostě nedostala ke slovu. Po nějaké době zmizela ve svém světě a věřím tomu, že by tam setrvala až do konce vzdělávání.

A tím se dostávám k zásadám Scioškoly, k tomu, proč jsme během týdne zaveleli k ústupu a proč nikomu tuto zkušenost nedoporučuji. Příklady jsou z mé osobní zkušenosti a netvrdím, že v jiném městě neplatí jiné zásady:

1. Slibem nezarmoutíš

V olomoucké Scioškole vedení slibuje. Slibuje a slibuje. Na většinu podnětů ze strany rodičů uznale kýve, přidá něco o tom, jak je to zajímavá myšlenka a jak o tom taky zrovna teď mluvili. A tím to končí. Na otázky konkrétní jako, jestli budou děti připravovat na SŠ, odpoví ano. Na to jestli zdraží školné, odpoví ne. Ale nebudou připravovat, klidně zdraží a žádné z podnětů neuváží. Protože jak říká Štefl „nejsme komunitní škola“. Trvalo nám dlouho, než nám to došlo. Prošli jsme procesem diskusí, písemných dohod, setkáním se Šteflem, setkání s rodiči a vedením škol, všechno zbytečně. Stojí to jen čas a energii.

2. Zásada nekompetentnosti

Ve škole je chaos. Ať už v šatně, kde soustavně hledáte spolu s dětmi a dalšími rodiči části oděvů, nebo v hodinách, kde si každý může dělat to, na co má zrovna chuť. Takže když chcete běhat po botnících ve chvíli, kdy se jiné dítě obouvá, není problém. Hrát si s legem, když se ostatní zrovna snaží poslouchat výklad, není problém.

Učitel ani vychovatel za to zodpovědnost nenese. „My jsme jim to odvykládali, a jestli nedávali pozor, smůla“. Neopakuje se, neprocvičuje, neopravuje („chyb si časem všimnou sami“) a hlavně nekontroluje - to by bylo v rozporu se zásadami.

Zodpovědnost za učení mají totiž jen děti. Plnou. A potom rodiče a potom už nikdo. Kdo nechce, nic se nenaučí. Javík se třeba snažil. A posledních pár měsíců byl zoufalý. Škola stojí za tím, že děti, když jim dáte absolutní svobodu, začnou chtít sami. A když chtějí, tak si pro učení musí sami vytvořit podmínky. Třeba umravnit spolužáka na botníku. Musí sami řešit spory, když čtyři spolužáci zhltají jídlo pro všechny, musí to zvládnout vyřešit, nebo se smířit s hladem.

Učitelé shodně řeší vše frázemi, jako: “Já u toho nebyl.„ „Nevím, komu to říkala…“ „Obejděte si ostatní učitele“ „To není moje kompetence.“ „Od toho tu nejsme.“ Mě to časem začalo štvát, a unavovat. A po této zkušenosti si myslím, že děti mají právo být dětmi, mít oporu v dospělém a že v absolutní zodpovědnosti je velký kus nesvobody.

3. Co je psáno, není dáno

Školní vzdělávací plány nikdo nečte. S tím se obecně počítá. Když mě jiná maminka vyhecovala a já si dokument přečetla, došlo mi, že s vedením měsíce bojuji o něco, co ve školním vzdělávacím plánu slibuje. Prostě se tam zhusta lže. Zlatý hřeb byl mail, ve kterém zástupce ředitele konečně zaupřímnil. /Bohužel tedy nebyl adresován nám. :-D/

Tak zacituju školní dokumenty /i s chybama ctrl+c/: “Každý scioškolák s průvodcem a rodiči sestavuje svůj individuální plán učení a aktivit, který se odvýjí od jeho schopnpstí a potřeb. ...”

A zástupce ředitele upřímně píše:

“... k čemu jsme se částečně zavázali slovně bylo to, že se pokusíme pro děti vytvořit velmi jednoduchý individuální studijní plán. Poznámka: Podle mě to není rozumné. U ostatních dětí takto nepostupujeme. domnívám se, že dělat individuální plány dětem není cesta kupředu a je to jen ústupek Hrubým, aby byli spokojeni. Ve skutečnosti takto přistupujeme na jejich požadavky, které jsou z mého pohledu velmi nadstandardní. Naši průvodci odvádějí dobrou práci a jsou již velmi vytíženi. Ocenění ze strany Hrubých máme málo a obávám se, že nepřijde ani po případných individuálních plánech. Tzn. tady se asi nacházíme na hranicích naší ochoty a reálných možnostech být vstřícní. Co ostatní rodiče, budou chtít také individuální studijní plány?“

4. Zásada přímé zábrany

Byly a jsou ve sciu děti, které se prostě učit chtějí. Chodí za průvodci a prosí o diktát, o více práce, cvičení. Učebnici, že by chtěly a tak. To není v souladu se zásadami a učitelé se snaží dětem dávat všelijaké zábrany. Od „Teď na to není čas.“ přes „Tak se tady neučíme“, po „Ale vaše dcera to špatně formulovala, průvodce to nepochopil“. Diktát nikdo neopraví, protože to je práce navíc. Eseje se nepíší-práce navíc. Učebnice nejsou, a když ano, tak vypracují 10% za rok. Násobilka se neučí. Vyjmenovaná slova se Elinka učila jen po B a L a to tedy tak trochu na tajno, protože Štefl je „nemá rád“.

Někteří učitelé jsou fajn. Snaží se hrát zákopovou válku s vedením a učit. Průvodce vybírají děti /však je to jejich zodpovědnost/ a potvrzuje Štefl podle toho, jestli by: „s tím člověkem šel na pivo.“

5. S jídlem roste chuť

Během našeho pobytu se zdražilo školné. Byla okolo toho velká diskuse, protože při zápisu bylo všem řečeno, že se zdražovat nebude, a do budoucna se počítá se zlevněním. Od ledna to neplatí.

A zase cituji Štefla: „Projekt ScioŠkol je podnikatelský projekt se sociálním rozměrem. „Podnikatelský“ mj. znamená, že projekt musí být provozně v černých číslech a postupně uhradit počáteční investice. … Rodiče ovšem nesou zopodvědnost za své dítě, a nepochybně se mohou a dokonce musí (svobodně) rozhodnout, zda jim #ScioŠkola stojí za 5800 Kč měsíčně. Pokud ne, asi by bylo správné, aby odešli.

To bohužel není všechno, co zaplatíte. Protože výuka je jen tři dny v týdnu a v pátek se rozvíjí softskills, platí se 200/dítě/ měsíc za kolej. Pomůcky a to i pro první třídu cca 1000,- /dítě/rok. Potom peníze za výlety, jízdenky, vstupy do divadel, školu v přírodě chápu. Obědy, jasné. Ale navíc výtvarná výchova je zvlášť placená, kroužky placené, prostě jako oslíčku otřes se. A pořád chtějí víc a víc…

Plánují otvírat střední školu, postavenou na stejných principech. Kam také jinam s dětmi po letech nečinnosti? Předběžně za 12000,- měsíčně.

Po tak dlouhé době jsme žili ve strachu, že děti už jsou na klasickou základní školu nevratitelné. A myslím, že je to obava i ostatních rodičů, kteří v tomto divokém experimentu mají děti. A po třech týdnech a návštěvě pedagogicko-psychologické poradny vidím, že to bylo pět minut po dvanácté, ale že to půjde. Spadl mi obrovský kámen ze srdce.

Kdybych prosímvás přišla za pár let s tím, že je tu nějaká super soukromá střední škola, malý kolektiv, individuální přístup a bla bla bla… připomeňte mi, že tudy už neeeee

Poznámka redakce: Text ponecháváme bez korektury.

41 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Na FB jsem při sdílení příspěvku napsal:
Samozřejmě přidám i reakci druhé strany, jakmile na ni narazím. Ale už poněkolikáté se setkávám s dost hlubokou kritikou a - promiňte mi tu češtinářskou malichernost - mj. i s tím, že ve sciodokumentech jsou hrubé pravopisné chyby; v téhle oblasti profesionalita Scioškolám opravdu nehrozí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A co na to ČŠI? (Tedy než bude zrušena.)

Jana Karvaiová řekl(a)...

Já se již 14 dní chystám napsat ohledně aktivit Scia. Syn dělala Scio testy (kvůli možnosti přijetí na VŠ).
Když mi domů přivezl testové úlohy, padla jsem doslova na zadek. Ua prve - testy jsou dělané tak, že je vlastně není možné stihnout. Jakýsi záměr stresového jednání? Dále jsou tak nesmírně rozsáhlé,co se týká vedomostí, že naprosto nechápu, k čemu mají sloužit. podle toho,co jsem si pročetla pravděpodobně k určení toho, jak moc si jedinec dokáže do mozku naskládat páté přes deváté biliony různých na sebe nenavazujících vědomostí. A to doslova. Nejde jen o to mít o něčem ponětí, je třeba znát tu věc přesně Takže se můžeme setkat s otázkou na lhůtu návratu zboží na e-shopu, přes znalost ,kdo je Fromm nebo kolik přesně hlav má ústava ČR. Do toho testy všeobecné, kdy jen přečtení výchozího testu mi zabralo 3 minuty, poté se z textu musí vybrat, zda platí,neplatí, kolik,...A otázek je 60.
A teď si k této strategii testování vezměte filozofii scio škol. Něco naprosto odlišného, prostě řečeno lidovým jazykem - nebe a dudy.
Jak je možné, že se scio kasá svými školami a přístupem k žákům a na druhé straně prodává za nehorázné sumy testy, které tedy jejich absolventi těžko mohou zvládnout. Absolventi scio škol. Co to je??????? Schválnost? Potřeba si vydělat na úkor lidí, co se chtějí dostat na vejšku?
A samotný systém vyhodnocování je také podivuhodný. za dřívější výsledky se platí!

Jiri Janecek řekl(a)...

Vypada to, ze odpurcum scia uz taky tece do bot...
Mne uplne staci, ze v te firme pracoval Bob Kartous...

Vladimír Stanzel řekl(a)...

To je kampáááň, účelovkááá!

Pavel Doležel řekl(a)...

Nádherný článek, který přesně popisuje důsledky Štefflovy víry, na které upozorňuje nejeden z nás dlouhá léta. A ta hrubku v oficiálním dokumentu celou tu podnikatelskou taškařici jen podtrhuje.

Pavel Doležel řekl(a)...

To víte. Scioškola zkrátka není pro každého. Zejména není pro těch 99.9% dětí jejichž rodiče nemají na školné, nebo které nemají nadpřirozenou vnitřní motivaci.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Sciotesty jako přijímačky jsou diskriminační a znevýhodňují řadu studentů, kteří si nemohou dovolit platit ani opakované testování, ani drahou přípravu. Že si toho dosud nevšímli eduinští experti, kteří jinak mají diskriminace plná ústa.

P. Vršecký řekl(a)...

Paní, respektive jejích dětí je mi líto, stejně tak i partnera, který ty peníze vyhozené do kanálu zřejmě musel vydělat, ale tady je evidentní, že si za to z valné většiny rodiče dětí mohou sami. Přijde vám normální dát tam všechny děti najednou, uvěřit, že se skutečně nebude zdražovat a ještě navíc na popsané skutečnosti razantně reagovat až po 18 měsících?! to tedy sorry jako. Vlastně monte-sorry:-) Ale jestli tohle stát toleruje, tak je něco výrazně špatně.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Zprávy čši zde http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=29557 jsou tam odkazy na kompletní PDF.

Vyjádřím se k tomu v samostatném textu, zatím snad jen tohle:

Rádi bychom se jménem společnosti Scio krátce a stručně vyjádřili k FB postu paní Zuzany Hrubé, který se šíří po internetu. Rodiče, kteří střídají různé druhy škol a z důvodu nespokojenosti je opouštějí, často úplně nevědí, co chtějí. Když své děti „musí“ dát pryč, někam jinam, mají potřebu si to zdůvodňovat a ujišťovat se o svém rozhodnutí třeba na Facebooku. To, že v současné chvíli jsou někde spokojeni - to byla ostatně paní Hrubá u nás také - samozřejmě není zárukou, že budou i po půl roce. O paní Hrubé se více rozepisovat nebudeme. Vyjádření Michala Vodičky, ředitele olomoucké ScioŠkoly, naleznete v komentářích výše.
ScioŠkoly v současné chvíli navštěvuje 675 dětí. Za 3 roky působení odešlo na základě nespokojenosti rodičů 10 dětí. Dalších asi 10 jich odešlo z jiných důvodů. Na konci loňského roku jsme dělali mezi všemi dětmi a rodiči dotazník spokojenosti a na dotaz Zda jsou se ScioŠkolou, kterou jejich dítě navštěvuje spokojeni, uvedlo v Olomouci 91 % že ano (např. v Brně 93 %, na Praze 9 92 %... Na vyžádání můžeme uvést jednotlivé výsledky).

Ygrain řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
P. Vršecký řekl(a)...

No jestli dcera paní Hrubé v polovině druhé třídy neuměla číst, tak je skutečně s podivem, s čím mohla být nespokojená:-)))))))))))

poste.restante řekl(a)...

Rodiče, kteří střídají různé druhy škol a z důvodu nespokojenosti je opouštějí, často úplně nevědí, co chtějí.

Hmm.
A platí to i pro rodiče, jejichž děti navštěvují (a opouštějí) školy veřejné?
A pokud ano, lze tento argument použít obecně i vůči kritikům veřejných škol?

Až do zahájení činnosti společnosti EDUIN byla naprostá většina rodičů s českým veřejným školstvím spokojená a navzdory jeho (i jiných) systematické činnosti je většina občanů ČR se školstvím spokojena i nyní.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Bingo, pane restante, bingo.

Eva Adamová řekl(a)...

"Rodiče, kteří střídají různé druhy škol a z důvodu nespokojenosti je opouštějí, často úplně nevědí, co chtějí."

Ale, ale, pane Šteffle, nebýt takových rodičů, zely by vaše SCIO školy prázdnotou. A jak to tak vypadá, problém je spíš v tom, že průvodci na SCIO školách rovněž nevědí, co chtějí, což se o učitelích na veřejných školách říci rozhodně nedá.

Ale spíše mi odpovězte na následující otázku. Vám se zdá mail pana zástupce v pořádku? Z mého hlediska bych řekla, že pravopisné chyby by se ještě daly odpustit, ale pejorativní zacházení s příjmením dotyčných je naprosto neodpustitelnou záležitostí. Já bych dokonce řekla, že je to na "po čuni".

A pro paní Karvaiovou:
Paní Karvaiová, po svých letitých zkušenostech se SCIO testy Vám mohu zodpovědně říci následující:
Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70 % je to spíš o náhodě. Mezi percentilem 20 - 80 bývají totiž malé rozdíly a rozhoduje spíš ochota či neochota tipovat a strategie řešení než nějaké znalosti a schopnosti. A mezi percentilem 30 - 70 bývá rozdíl jen několik bodů z maximálního počtu 60. A platí to naříč všemi druhy SCIO testů, od těch pro základky až po ty, co se používají jako přijímačkové na VŠ. Ostatně boom VŠ SCIO přijímaček už pominul, vysokých škol, které je využívají ubývá. Na základkách se drží jen a jen z toho důvodu, že převážná většina ředitelů ví o statistice kulové a Štefflův geniální podvod s percentilem nejsou schopni prohlédnout.

Nicka Pytlik řekl(a)...

převážná většina ředitelů... podvod s percentilem nejsou schopni prohlédnout

Z pytliků by zřejmě mohli být většinové ředitelé. Také neprohlédli, neb se nedívali.
V čem, prosím, podvod spočívá a k čemu by měl posloužit?

Eva Adamová řekl(a)...

No řekněme, že především v tom, že se SCIO testy tváří, že dokážou žáky roztřídit podle tzv. stufijních předpokladů. Jenže nedokážou. Mezi žákem, který získal percemtil 70 a kterého jsou někteří schopni zařadit už málem mezi geniální, a žákem, který získal percemtil 30 a kterého jsou mnozí schopmi označit málem za blbce, je ve skutečnosti v čisté úspěšnosti rozdíl velmi malý, a o jejich schopnostech studovat daný obor to nevypovídá v podstatě nic. A potvrzují to i výsledky žáků na základce, mnozí s percemtilem v obecně studijních předpokladech 40 mají v pohodě dvojky, řada žáků s percentilem 60 i vyšším má čtverky. Uvědomme si, že mezi percentil 30-70 spadají podle gaussovy křivky lidé s IQ 95-105, tedy nic moc rozdíl, ale v percentilu ten rozdíl vypadá hrozivě.

A k čemu ten geniální podvod posloužil? Šteffl se svými SCIO testy v devadesátých letech našel díru na trhu a dodneška ho z trhu nikdo nevytlačil, přestože úroveň testů šla hrozivě dolů.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Děkuji, paní Adamová.
Hodilo by se tu slovo šarlatán? Ve smyslu šejdíř, tlachal, podvodník...
Viz slovník cizích slov

Jiri Janecek řekl(a)...

"A potvrzují to i výsledky žáků na základce, mnozí s percentilem v obecně studijních předpokladech 40 mají v pohodě dvojky, řada žáků s percentilem 60 i vyšším má čtverky."
S tim radsi opatrne, pani Adamova, nebo vyvolate dalsi vlnu plivani na znamkovani na zakladkach... Ale jinak souhlas.

mirek vaněk řekl(a)...

Je třeba si uvědomit, že záleží na tom, který termín Scio testů žák absolvuje. Neboť v prvním termínu může mít percentil 30 a ve druhém už 60 jak klesá počet a kvalita testovaných. Scio testy seřazují žáky podle výkonu v tom daněm termínu testů.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

To, co popisuje pan kolega Vaněk, je pro mě nepochopitelné, protože pak neexistuje srovnatelnost výsledků a jde o čiré šarlatánství. Když se dostane průměrně inteligentní student mezi podprůměr, získá sice vysoký percentil, ale nic to nevypovídá o jeho skutečných vědomostech a schopnostech. Na základě takové loterie má být přijat ke studiu na VŠ?

Tajný Učitel řekl(a)...

Paní Karvaiová, po svých letitých zkušenostech se SCIO testy Vám mohu zodpovědně říci následující:
Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70 % je to spíš o náhodě. Mezi percentilem 20 - 80 bývají totiž malé rozdíly a rozhoduje spíš ochota či neochota tipovat a strategie řešení než nějaké znalosti a schopnosti. A mezi percentilem 30 - 70 bývá rozdíl jen několik bodů z maximálního počtu 60. A platí to naříč všemi druhy SCIO testů, od těch pro základky až po ty, co se používají jako přijímačkové na VŠ. Ostatně boom VŠ SCIO přijímaček už pominul, vysokých škol, které je využívají ubývá. Na základkách se drží jen a jen z toho důvodu, že převážná většina ředitelů ví o statistice kulové a Štefflův geniální podvod s percentilem nejsou schopni prohlédnout.


Mohu jen na margo? V čem jsou cermatesty odlišné?

Pavel Doležel řekl(a)...

Tajnej, píšu to už asi posté, ale holt to pořád nedorazilo. Tak tedy centrální maturitní DT jsou odlišné v tom, že jsou OVĚŘOVACÍ. Jejich cílem není omezit počet úspěšných maturantů, ani je setřídit podle schopností, ale OVĚŘIT, že dosáhli minimálních požadovaných výstupů. Diskriminační síla testu v oblasti mezi 30 a 70 percentilem tedy není podstatná.

Přijímací testy na SŠ mají bohužel jiný cíl, protože kapacita SŠ není neomezená a převyšuje poptávku. Správně by mělo jít také o testy ověřovací a stát by měl zajistit všem, kdo dosáhli předem stanovaných minimálních požadovaných výstupů, aby mohli studovat na SŠ. Jenže kdyby to stát udělal, tak může rovnou zavřít půlku SŠ a tak se raději žádná minimální laťka nestanovuje a testy pak jsou skutečně využívány ve smyslu testů srovnávacích. Stejně tak u přijímacích testů na VŠ. Tyto testy by už měly být srovnávací a škola by měla vždy zvolit jako hranici pro přijetí takový percentil, aby přesně naplnila své kapacity. Jaký je rozdíl v diskriminační síle SCIO testů a testů CERMATu nevím, k tomu nemám k dispozici relevantní data ze společnosti SCIO (CERMAT je myslím již zveřejňuje). Rozdíly ale mohou být podstatné. Rozhodně to není tak, jak voni zase mají v té binární hlavičce, že jsou dvě možnosti - test a pohovor a když je blbej jeden test, tak musí být blbé všechny. Test se dá udělat dobře, stejně jako se dá udělat špatně a je otázkou dlouhého studia a zkušeností, naučit se dělat testy odpovídající jejich určení. Dlouhé studium je ovšem něco, co v jejich světě znamená úplně něco jiného, než co mám v tomto případě na mysli, takže si to zase nepředstavěj a zase budou krafat nesmysly, jak je jejich ctěným zvykem.

Tajný Učitel řekl(a)...

V čem jsou cermatesty u přijímaček odlišné od:

"Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70 % je to spíš o náhodě. Mezi percentilem 20 - 80 bývají totiž malé rozdíly a rozhoduje spíš ochota či neochota tipovat a strategie řešení než nějaké znalosti a schopnosti. A mezi percentilem 30 - 70 bývá rozdíl jen několik bodů z maximálního počtu 60. A platí to naříč všemi druhy SCIO testů, od těch pro základky až po ty, co se používají jako přijímačkové na VŠ. Ostatně boom VŠ SCIO přijímaček už pominul, vysokých škol, které je využívají ubývá. Na základkách se drží jen a jen z toho důvodu, že převážná většina ředitelů ví o statistice kulové a Štefflův geniální podvod s percentilem nejsou schopni prohlédnout.

Kdepak lze v kotlince testologii "dlouze" studovat?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kdepak lze v kotlince testologii "dlouze" studovat?

Pro začátek by možná stačilo nebýt úplně blbý.

Eva Adamová řekl(a)...

V čem že je rozdíl? U Cermat testů se žádný percentil nepočítá. My tady asi fakt celé roky zcela vážně diskutujeme s úplným magorem. Kurva Tajný nastudujte si napřed, co že to vlastně je ten percentil, doprdeleuž.

Nicka Pytlik řekl(a)...

diskutujeme s úplným magorem. Kurva... doprdeleuž.

Pytlici už dlouho nečetli nic tak svěže inspirujícího. Jasné, výstižné, skvělé!
U komárků ani nevědí, o co přicházejí.
V každém případě... to už se tak někdy stává, že k prozření dochází poněkud později. O to silnější je to pak prožitek. Pytlici zůstávají v hluboké úctě, paní Adamová.

Tajný Učitel řekl(a)...

Paní Adamová, jak subtilní. Vy musíte být něžná k pohledání. Nicméně ještě jednou.
Napsala jste: "Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70 % je to spíš o náhodě."

Bez ohledu na percentil, mimochodem i u cermatu se počítá, podívejte se na výsledky testů, jestli jste tedy u nich někdy byla; to co jste napsala platí do puntíku i o cermatestech. Ale tam se nám to nehodí. Třeba jednou budou soukromé alternativní Cermatškoly a pak vám to umožní podívat se také na ty testy kritickým okem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Ono je to třeba na EDUinu naopak. Tam se kriticky hledí zásadně jen na testy cermatí, zato o sciotestech se zásadně mlčí.

Eva Adamová řekl(a)...

Já fakt nevidím důvod, proč bych měla být něžná ke kdejakému troubovi, ale přesto:

Testování a vyhodnocování testů Tajný vůbec nerozumí, ale každý test mu už z principu vadí, věří spravedlnějšímu přijímání formou osobního pohovoru, přičemž úplně pomíjí už jenom takové základní věci, jakými jsou např. neobjektivita způsobená složením přijímacích komisí, neobjektivita způsobená tím, že komise už zasedá několik hodin a má těch keců už plné zuby, nebo nereálnot něco takového organizovat při několika stovkách uchazečů. A je úplně zbytečné s ním diskutovat, protože se díky této své víře projevuje značně zaslepeně.

P. Vršecký řekl(a)...

Jak nejde zorganizovat?! Je to přece úplně jednoduché, jak nám vysvětlil, stačí ředitelské volno!:-) Vy si stále ještě myslíte, že ten trouba učí?

Ygrain řekl(a)...

No jasně, vyhlásit volno na týden-dva, aby se dalo zevrubně zpohovorovat pár set uchazečů, není problém, přeceeee...

P. Vršecký řekl(a)...

Když tady napsal tohle, uvědomil jsem si, že on jen bohapustě žvaní a žije ve světě svých pošahaných představ. Předpokládám, že to v reálu bude zhrzený nedostudovaný aktivista z nějaké ziskovky, něco jako Feřtek. Proto se nepodepíše..

Tajný Učitel řekl(a)...

Paní Adamová probůh, nebuďte na mne něžná, na to já mám lidi.

Nicméně zajímalo by mne, podle čeho jste usoudila, že testování ani vyhodnocování testů "tajný vůbec nerozumí" a "každý test mu z principu vadí". Testy připravuji a vyhodnocuji každý týden. Zaškrtávací testy jsou vhodné na ověření zapamatování dílčích, testovatelných částí učiva, za předpokladu, že na jejich vypracování mají žáci dostatek času a zadání jsou srozumitelná. Na jiné části učiva se lépe hodí psané práce a na jiné části zas zadání, která nutí žáky osvojené učivo k něčemu použít.

Pořád bych se velice rád dozvěděl zda je Váš výrok "Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70 % je to spíš o náhodě.", ohledem scio testů možné aplikovat i na cermatesty, zejména pak zda u cermatestů také u prostředního spektra žáků "rozhoduje spíš ochota či neochota tipovat a strategie řešení než nějaké znalosti a schopnosti"."

Ygrain řekl(a)...

"nebuďte na mne něžná, na to já mám lidi."

Jo? A kolik jim za to platíte? :D

Tajný Učitel řekl(a)...

Kdo ví? Možná méně než vy.:o

Eva Adamová řekl(a)...

Tak ještě jedna, ale už opravdu poslední něžnost v této diskuzi. Tajný si stále ještě evidentně nezjistil, co je to vlastně ten percentil, a jak se jeho prostřednictvím vyhodnocují SCIO testy. Výsledky Cermat testů se percentilem nevyhodnocují a tudíž se v balastu percentilu neztrácí malý rozdíl mezi žáky s průměrným iq, a tudíž zde také nehraje takovou roli strategie řešení, která je navíc u SCIO testů umocněná odčítáním bodů za nesprávné odpovědi. Jinak je mi zcela jedno, jestli Tajný při své výuce testuje nebo netestuje, protože se tu celou dobu vede řeč o testech SCIO a Cermat a tudíž také o tom, že o vyhodnocování těchto testů nemá Tajný ani páru, a jestliže tento pán nechápe základní souvislosti diskuze, je skutečně zbytečné s ním jakékoliv diskuze vést.

Tajný Učitel řekl(a)...

"Testy dokážou odlišit 15-20 % výborných žáků a 15-20 % velmi slabých žáků, u ostatních 60-70% je to spíš o náhodě."

Zatím nikdo, kdo testování "opravdu rozumí", nevysvětlil jasně a srozumitelně, proč výše uvedený výrok nelze aplikovat i ne cermatesty.

Josef Soukal řekl(a)...

Proti jsou čísla, která uvádějí úspěšnost žáků z různých typů škol. Např. suverénně nejlepší jsou žáci víceletých gymnázií.

Tajný Učitel řekl(a)...

Což o percentilu neplatí.

Josef Soukal řekl(a)...

Pokud jste ta čísla analyzoval, tak sem s tím.
Ale nepochybuji o tom, že zase jenom střílíte od boku. Možná byste to ani nedokázal.
Stejně jako nepochybuji o tom, že analýza by nenahodilost výsledků testů potvrdila. Zatím moje zkušenost - a zkušenost kolegů z dalších škol - BEZVÝHRADNĚ svědčí o tom, že úspěšnost v testu pozitivně ovlivňují
a) studijní předpoklady,
b) píle a soustavnost studia,
c) zájem o daný předmět.
Výjimky se samozřejmě objevují, ale není jich mnoho.
Mimochodem vaše poslední komentáře na České škole na maturitní téma jsou skutečně mimořádně hloupé a opětně vás zcela diskvalifikují z jakékoli seriozní diskuse o maturitách. Můžete se vzpouzet, můžete urážet ty, kdo o maturitách vědí více a nejsou zatíženi apriorní animozitou, resp. respektují fakta; ale to je tak všechno, co proti tomu můžete dělat. Vy dokážete hlavně štěkat; utvářet a budovat - alespoň pokud naše společnost nebude vymknuta z kloubů - ale budou jiní. Ostatně myslím, že tohle si dobře uvědomujete a že to ovlivňuje podobu vašich komentářů.

Okomentovat