30.4.18

Táta Parťák: Otevřený dopis náměstku ústředního školního inspektora ČR

Autor nás požádal o zveřejnění reakce na text náměstka ústředního školského inspektora Ondřeje Andryse Několik poznámek k zadávání a hodnocení domácích úkolů, který byl zveřejněn v Informačním bulletinu ČŠI.



Vážený pane Andrysi.
Minulý týden jsem zaznamenal váš text k domácím úkolům v dubnovém informačním bulletinu ČŠI.
Ve Vašem textu nacházím několik tvrzení, které považuji za nutné upřesnit, a to především vzhledem k Vašemu postavení náměstka ústředního školního inspektora, a míře dopadu Vašeho textu nejen na pedagogickou obec, ale i na rodiče, kteří se o téma zajímají.
Jako klíčové považuji oddělit od sebe pojmy zadávání domácích úkolů od pojmu povinnost plnění domácích úkolů, který si do toho původního pojmu někteří čtenáři (včetně pedagogických pracovníků) promítají. Sloučení těchto pojmů může vést po přečtení Vašeho textu k mylným závěrům. Z pojmu zadávání domácích úkolů nevyplývá automaticky nic o povinnosti jejich plnění. Toto jsem považoval za nutné úvodem zmínit, a mít to i nadále na paměti při čtení Vašeho textu, ve kterém mluvíte pouze o zadávání DÚ.
Píšete: Nejprve je třeba konstatovat, že žádný právní předpis se problematikou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá, a tudíž tato problematika není právně upravena ani jednoznačně vymezena. Tento stav je ovšem pochopitelný, neboť jde primárně o otázku pedagogickou a nikoli právní. Domácí úkoly nejsou nutnou součástí vzdělávání, čili škola samozřejmě není povinna žákům domácí úkoly zadávat. Nicméně využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem, přičemž je jednoznačně vhodné a žádoucí, aby tuto problematiku upravoval na úrovni školy její školní řád.
Tady s Vámi naprosto souhlasím v tom, že žádný právní předpis se problematikou zadávání a hodnocení domácích úkolů nezabývá. Z tohoto předpokladu ovšem v souladu s ústavním pořádkem naší země, a to především listiny základních práv a svobod, a dále zásady legality správního řádu, vyplývá, že domácí úkoly nelze ukládat jako povinnost, což bylo od počátku předmětem mého sporu, a o čemž se už Váš text nezmiňuje. Povinnosti je možné ukládat pouze na základě zákona, jímž školní řád není.
Souhlasím s Vaším tvrzením, že využívání domácích úkolů jako pedagogického nástroje je bezpochyby plně v souladu se školským zákonem. Považuji ale za nutné explicitně zmínit, že v souladu se školským zákonem je pouze využívání DÚ ve smyslu zadávání nikoliv už však jako zadávání vymahatelné povinnosti, jejíž neplnění by bylo možné kázeňsky postihovat.
Pokud tedy by se měly školní řády DÚ jakkoliv zabývat, tak především tím, že explicitně zmíní, že plnění DÚ je dobrovolným plněním žáků. Potom bych i s tímto Vaším bodem souhlasil.
Píšete: Zde navíc platí, že žáci jsou v souladu s § 22 odst. 1 písm. c) školského zákona povinni plnit pokyny pedagogických pracovníků vydané ve shodě s právními předpisy a školním řádem. Ten je závazným dokumentem, na jehož schvalování se prostřednictvím školské rady podílí celá školní komunita, včetně zákonných zástupců nezletilých žáků, případně včetně žáků zletilých.
Z tohoto Vašeho odstavce už mohou někteří čtenáři dovozovat, že DÚ - pokud jsou zadány jako pokyn od pedagogického pracovníka, by bylo možné považovat za povinnost. Při této příležitosti považuji za nutné odkázat na směrnicí ministerstva čj. MSMT-10862/2015 s názvem Pomůcka pro ředitele škol při tvorbě školního řádu, která hned na první straně zmiňuje právní požadavky na školní řád, a to:
  1. Školní řád, jako vnitřní předpis školy, musí být vydán nejen v souladu s právními předpisy (tj. nesmí obsahovat ustanovení, která jsou v rozporu s právními předpisy), ale rovněž v jejich mezích (tj. nemůže svým adresátům zakotvovat takové povinnosti, které nemají oporu v právních předpisech).
  2. Působnost školního řádu se může zásadně vztahovat jen k činnosti školy, tj. k samotnému poskytování vzdělávání, které se odehrává zejm. při vyučování a na dalších akcích pořádaných školou (školní výlet, exkurze, lyžařský výcvik); nelze upravovat např. volný čas dětí, žáků a studentů či jiné skutečnosti, které s činností školy nebo s prostory školy nemají přímou souvislost.
Pokud se tedy budu zabývat zmíněným § 22 odst. 1 písm. c) školského zákona, potom považuji za nutné zmínit především to, že zmiňované “pokyny pedagogických pracovníků, vydané ve shodě s právními předpisy” v kontextu školského zákona znamenají přesně to, co MŠMT píše ve zmiňované směrnici, tedy že tyto pokyny musí být vydávány nejen v souladu s právními předpisy (tj. nesmí obsahovat ustanovení, která jsou v rozporu s právními předpisy), ale rovněž v jejich mezích (tj. nemohou svým adresátům zakotvovat takové povinnosti, které nemají výslovnou oporu v právních předpisech).
Dále píšete: Cílem vzdělávání je mimo jiné také vést člověka k učení se v průběhu celého života (k tomu viz §2 odst. 2 písmeno a) školského zákona), při vědomí jeho spoluodpovědnosti za své vzdělávání (§2 odst. 1 písmeno h) školského zákona). Základní vzdělávání pak speciálně vede k tomu, aby si žák osvojil potřebné vzdělávací strategie a na jejich základě byl motivován právě k celoživotnímu učení (§ 44 školského zákona). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání na různých místech zmiňuje záměr vést žáky k samostatnosti. A právě zadávání domácích úkolů může být jedním z nástrojů pro dosažení těchto cílů.
V tomto se s Vámi opět shoduji. Zadávání domácích úkolů opravdu může (i když nutně nemusí) být jedním z nástrojů k dosažení těchto cílů. V samotném zadávání domácích úkolů, nevidím nejmenší problém, pokud je jejich plnění dobrovolné. Z Vámi zmiňovaných paragrafů k cílům základního vzdělávání ale opět nevyplývá možnost zadávat DÚ jako povinnost, což bylo předmětem původního sporu.
Kdybych připustil možnost zadávání DÚ jako povinnosti pouze na základě zmiňovaných cílů základního vzdělávání, které uvádíte, potom by bylo možné stejným způsobem ukládat další povinnosti na základě jiných cílů základního vzdělávání - např.:
  • Na základě vzdělávacího cíle "Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný" - by užitím téže logiky bylo možné říct, že škola může ukládat žákům povinnost dělat doma denně 50 dřepů, a sníst týdně kilo mrkve
  • Na základě vzdělávacího cíle “vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě” by bylo možné žáky úkolovat, aby každý den povinně říkali svým rodičům, že je milují.
Chci věřit tomu, že u těchto bodů se shodneme, že škola něco takové dělat nemůže, a že z pouhého výčtu vzdělávacích cílů není možné ukládat žákům vymahatelné povinnosti.
Když už jsme ale u těch vzdělávacích cílů, zaujal mě cíl “připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
Právě u tohoto cíle základního vzdělávání bych chtěl apelovat na větší důraz při jeho dosahování, a to především aby byli žáci seznamování s listinou základních práv a svobod, s jejich právy, a s tím, jakým způsobem mohou v této zemi státní a veřejné instituce ukládat občanům povinnosti. Potom budou žáci ta svá práva moci vědomě uplatňovat. V tomto bodu dle mého školy do jisté míry selhávají, a samy naopak vytváří negativní vzor tím, že žákům někdy jejich práva překrucováním právních předpisů a vytvářením domnělých povinností samy upírají.
Budu rád, pokud tento svůj text v souladu s právním řádem, a výše zmíněnou směrnicí Vámi nadřízeného MŠMT v nejbližší budoucnosti upřesníte tak, aby z něj bylo zřejmé, že domácí úkoly lze legálně zadávat pouze jako dobrovolné plnění.
Děkuji a přeji Vám úspěšný den,
Blogger Táta Parťák, tata.partak@gmail.com

Zdroj: Poznámka na sociální síti Facebook

30 komentářů:

Táta Parťák řekl(a)...

Děkuji za zveřejnění a za sdílení.

mirek vaněk řekl(a)...

Dva právníci tři názory. Teď by se na problém měl podívat jiný právník z hlediska povinností žáka a rodičů. A povinné školní docházky. Co je žák valstně povinnen a co rodič.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Tento případ je velice závažný. Neboť se netýká jen oficiálně zadaných úkolů. Znamenalo by to, že by se vlastně žák vůbec nemusel nijak připravovat na vyučování. Tedy ani se učit slovíčka, něco si opakovat, číst, cvičit psaní písmenek v první třídě apod. Zajímalo by mě, zda si Táta Parťák doopravdy myslí, že tohle všechno jde vynechat. Protože jeho argumenty jsou o tom, že po vystrčení nosu ze školy se z žáka stává dítě s vlastním volným časem, který si může trávit dle libosti a ani minutu ze svého času nebude škole věnovat.
Takto vypěstovaný zlozvyk se přenese i do sféry středního školství a potom na vysokou? Tam snad nemá student nárok na volný čas? Zajisté že má. Jenže,kdo měl kdy doma třeba (jen pro příklad) gymnazistu ví, že se musí občas pěkně šrotit. Hlavně třeba ve čtvrťáku, kdy mu k běžnému učivu přibývá učivo na přijímací řízení.
Milý Taťka, vyvolal jste zbytečnou hysterii, která může vést k tomu, že někteří (doufám, že jen někteří) rodiče budou vést děti k tomu, že nemusí nic. A že to těm dětem právě ku prospěchu nebude? Je mi jich líto.

Josef Soukal řekl(a)...

Samozřejmě se všichni shodneme u padesáti dřepů denně a vynucování jakýchsi vět, to je přesně to, čemu říkám "úkoly vadné". Ale právě pro tuto nadsazenost jsou to příklady irelevantní, protože nepostihují běžnou přípravu dětí na výuku. Ukazuje se, že tato diskuse ukazuje, jak je vyvolávání některých konfliktů nesmyslné.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

někteří (doufám, že jen někteří) rodiče budou vést děti k tomu, že nemusí nic.

A možná si založí školu. Alternativní.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

vyvolávání některých konfliktů nesmyslné.

Naopak. Ať tedy máme jasno. I kdyby měl (jak píše kolega Bělecký) zasáhnout soud.

Eva Adamová řekl(a)...

Milý Tatko Partáku, když už píšete otevřený dopis samotnému ministrovi, asi by bylo vhodné ho podepsat jménem a příjmením, a to skutečným. Nebo se snad za svoje názory natolik stydíte, že je nechcete prezentovat s otevřeným hledím?

Ygrain řekl(a)...

"Tento případ je velice závažný. Neboť se netýká jen oficiálně zadaných úkolů. Znamenalo by to, že by se vlastně žák vůbec nemusel nijak připravovat na vyučování. Tedy ani se učit slovíčka, něco si opakovat, číst, cvičit psaní písmenek v první třídě apod. Zajímalo by mě, zda si Táta Parťák doopravdy myslí, že tohle všechno jde vynechat. Protože jeho argumenty jsou o tom, že po vystrčení nosu ze školy se z žáka stává dítě s vlastním volným časem, který si může trávit dle libosti a ani minutu ze svého času nebude škole věnovat. "

Přesně tohle jsem říkala pod minulým článkem. Veškerý čas trávený mimo školu =/= volný čas. Protože jinak by nešlo dělat nejen to, co jste vypsala, ale ani protokoly, projekty, prezentace, referáty, výkresy...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Znamenalo by to, že by se vlastně žák vůbec nemusel nijak připravovat na vyučování.

Ale on se přece na vyučování připravovat nemusí od jaktěživa! Proč by měl muset? Kdo a jakým způsobem by jej měl a dokázal přinutit? Dnes to naopak funguje tak, že pokud žák setrvale odmítá cokoli dělat, dostane k ruce asistenta, a ten to udělá za něj. K odpověnosti je pak vlečen učitel, protože ten nebohého žáka nemotivoval dostatečným způsobem, čím se nenaplnily žákovy oprávněné vzdělávací potřeby. Dítě strádá a strádat bude až do doby, než toho učitelského paznehta konečně už vyrazí ze školy i s futry.
Dětem by se mělo už konečně říci, že doopravdy nemusejí vůbec nic. Především poslouchat svoje rodiče, natož pak se o ně na stará kolena postarat. Děti nemají vůči svým rodičům pražádnou vyživovací povinnost. Naopak rodiče tu vyživovací povinnost mají, dokud se potomek připravuje na svoje budoucí povolání. Pokud ta vyživovací povinnost z nějakého důvodu zanikne, mohou děti svoje rodiče zažalovat, že je nevychovali dobře, čímž nevychované děti trpí újmu, kterou je nezbytné umořit odpovídajícím a především pravidelně poukazovaným peněžním obnosem. Protože tyto okolnosti rodiče svým dětem tají, pro pytliky z nepochopitelných důvodů, mělo by se to těm dětem říci. A kde jinde, než ve škole:
"Milé děti, serte na školu, serte na svoji rodinu, serte na celý boží svět!"
Taťkovi by se patřilo hezky poděkovat, a až k zemi se mu poklonit. Což pytlici činí s radostí.

poste.restante řekl(a)...

Mohu pouze opakovat.
Ve svobodné demokratické společnosti má každý právo se svobodně rozhodnout, že zůstane až do konce života blbý.

A za děti o tom holt rozhodují rodiče.
Naštěstí jen prvních 18 let. Většinou.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Podle odborníků na vzdělání, konzultantů a auditorů se prý ve školách pořád jen bifluje na přijímací testy. Tak proč rodiče vynakládají tolika peněz, aby jakým si firmám zaplatili za přípravu jejich dětí na ty testy, zeptala se před chvílí na čtyřiadvacítce ředitelka školy zdejšího nejvyššího vzdělávacího auditora. Prý ve třídě bývá hodně žáků, a nelze se jim věnovat individuálně, pravil auditor.
Když tedy biflovat, tak jen u soukromníka, zdá se. V té dnešní překotně měnící se době škola už nezvládne ani náležitý dril. No to už je ale doopravdy vrchol!

Oldis řekl(a)...

Přesně to znamená že úřad/státní instituce nemá právo nařizovat plnění povinností které nemají oporu v zákoně a dále pak sankcionovat za nesplnění. A s tím naprosto souhlasím. Takto to prostě být nemůže. Zdali dítě pak domácí úkol vypracuje či ne, je zcela na něm. Pokud s dítětem budete jednat na rovinu a povede to ho k zodpovědnosti a samostatnosti tak se může stát že si dítě prospěšnost věnování se DÚ uvědomí samo a bude je dělat samo a nedej bože rádo, což pro něj bude mnohem přínosnější než ho motivovat negativně. A pak samozřejmě nechceme aby nám ze školy odcházeli nesamostatní, na státě závislí, a na tom co jim kdo rozkáže, lidé. Pak to vede k tomu že kde se má člověk postavit mocenské zvůli se nepostaví a poslušně splní šikanózní požadavky státu/úřadů.
Pochopitelně by se MŠMT líbilo kdyby to šlo metodou držte hubu a krok.

poste.restante řekl(a)...

Pokud s dítětem budete jednat na rovinu a povede to ho k zodpovědnosti a samostatnosti tak se může stát že si dítě prospěšnost věnování se DÚ uvědomí samo a bude je dělat samo a nedej bože rádo, což pro něj bude mnohem přínosnější než ho motivovat negativně.

A když se to nestane a dítě si neuvědomí?
Třeba proto, že onlajnovka je zábavnější a dělá ji samo a raději?

Vynáší Vaše dítě odpadkový koš?
Rádo a s nadšením?
A dělá to tak většina dětí?



Nicka Pytlik řekl(a)...

má každý právo se svobodně rozhodnout, že zůstane až do konce života blbý

nevychovaný, tlustý, zhulený, nemocný, mrtvý... A stát se mu do toho neustále montuje. Ještě, že pracovat se nemusí!

poste.restante řekl(a)...

Málem jsem spadl ze židle:

Co si myslíte o domácích úkolech? Měly by být povinné?
Ano, je to součást učení. Školní dny ve Finsku jsou poněkud krátké, například žáci na prvním stupni tráví ve škole jen okolo dvaceti hodin týdně. Takže se počítá s tím, že budou pracovat i doma a že se naučí, že se nevzdělávají jen ve škole, ale i ve volném čase.

Co se stane, když úkol nepřinesou?
Záleží na učiteli, ale často je to tak, že pokud dítě zapomene jednou, je to v pořádku, pokud to dělá často, nařídí mu, aby zůstalo po škole a dodělalo, na co se vykašlalo.


Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/finsko-skolstvi-reditel-saloranta-sappo-ff8-/domaci.aspx?c=A180416_100400_domaci_nub#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=domaci&utm_content=main

Asi mají ve Finsku jinou listinu práv a svobod.

Ygrain řekl(a)...

Ne, to jenom někteří jedinci mají jinou představu o tom, jakou roli hrají v životě, vesmíru a vůbec, a že se všichni a všechno budou podřizovat jejich představám.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nařídí mu, aby zůstalo po škole

Tedy pytlici tušili, že s těmi Finsky nebude jen tak. Už je to, že v nich nemají školní inspekci a převis učitelů žadonících o práci. Ale tohle? To překonalo veškerou představivost pytliků. A že ji mají na rozdávání. Ty noční děsy by pytlici nikomu nepřáli.
Tak po škole... Jakože Saxana? Proto tam tu inspekci radši rovnou zrušili. Aby jim inspektoři v návalu rozhořčení nad tou učitelskou zlovůlí nepopukali.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici jsou z toho poškolství v takovém šoku, že píší jako nějaká trdla. K tomu ještě poslouchají Hajd párk civilizace o psaní rukou. Takže radši ještě jednou:
"Tedy pytlici tušili, že to s těmi Finsky nebude jen tak. Už jen to, že v nich na rozdíl od převisu učitelů žadonících o práci nemají školní inspekci."

Jana Karvaiová řekl(a)...

Postere stante, nešiřte to veřejně, nebo jim to těm Finům EU zakáže befelem.

Nicka Pytlik řekl(a)...

to těm Finům EU zakáže befelem

Už aby to bylo! To je pořád Finsko, Finsko, Finsko... školství na úrovni, výsledky excelentní, a hle! Dítka trčí v lavicích po škole a smolí úkoly.
Co na to odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří pak zejména? Mlčí...

P. Vršecký řekl(a)...

Škoda, že nebudeme u toho, až Táta parťák za nějakých 10- 15 let sklidí to, co nyní (zřejmě nevědomky) zasívá. Koho zažaluje potom?

P. Vršecký řekl(a)...

Děti nemají vůči svým rodičům pražádnou vyživovací povinnost.

To je naprostý omyl. PŘEDCI A POTOMCI MAJÍ VZÁJEMNOU VYŽIVOVACÍ POVINNOST (§ 910 odst.1 nového občanského zákoníku)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

Svět se mění přenáramně a pytlici se začínají těšit valem.
Kdy že ta vyživovací povinnost potomků vůči předkům začíná?

P. Vršecký řekl(a)...

§ 910

(1) Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

(2) Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

(3) Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní.

(4) Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

§ 911

Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Schopen, nebo ochoten?

P. Vršecký řekl(a)...

Odpověď je v jednoznačném znění zákonné normy. Zbytečná otázka. Nedokážu si představit druh výkladu (jazykový, logický, historický, aj.), kterým by bylo možno dospět k jinému závěru. Až tam bude "ochoten", tak zřejmě stát předtím výdajově zkolabuje a zbytnělý sociální systém přenese zcela na bedra pod...eh, pardon, občanů. Toho se mi dva pravděpodobně nedožijeme, ale u našich dětí bych si už nevsadil.

Miloslav Hons řekl(a)...

Vážený pane Taťko, naštěstí takových jako jste Vy je stále menšina. Život, ani dítěte, není bezbřehá cochcárna. Na posledních třídních schůzkách, mě velmi příjemně překvapili rodiče tím, že požadují pro děti více úkolů a domácí přípravy.
Je mi Vás líto.
Miloslav Hons, ředitel Základní školy Chomutov, Na Příkopech 895

Zdeny_2005 řekl(a)...

Celé by se to mohlo jmenovat - "Když Táta hňupík podporuje ve svém lenivém dítku nicnedělání a má pro to oporu v zákoně" - všechny diiskuze jsou zbytečné, je třeba apelovat na zákonodárce, aby školský zákon doplnili jednou větou o pěti šesti slovech. V té přehršli novelizací, kterými už školský zákon od doby svého vzniku prošel, by tahle aspoň byla užitečná.

Daniel Janata řekl(a)...

Slyším zde hlasy učitelů, kteří bez "musím" učit jednoduše nedokáží. Svou práci si jinak bohužel nepředstaví. Myslím, že to dává na mnohé odpověď....

poste.restante řekl(a)...

Pana Janato, to byl ale hodně hloupý závěr.

Okomentovat