22.4.18

Radka Smejkalová: Jednotnými přijímačkami k horší vzdělanosti. Přitom Evropa se bez nich obejde

První ze dvou kol přijímacích zkoušek na střední školy právě skončilo, stres ale neopadá. Mnohé české děti za sebou mají měsíce příprav a tisíce korun vynaložených na soukromé kurzy. Evropa se přitom bez přijímaček úplně obejde - a celkové vzdělanosti populace to evidentně prospívá lépe.

Co týden, to několik set korun za zkoušky nanečisto či přípravné kurzy, a to už několik měsíců. Několik měsíců bez volného víkendu a s Damoklovým mečem nad hlavou - životní rituály tisíců rodin, jejichž páťáci, sedmáci a deváťáci se připravují na přijímací zkoušky, od loňska navíc striktně organizované státem, se scvrkly do jednoho ohniskového bodu: dostat dítě na střední školu. Celkem 87258 - tolik je více či méně vystresovaných adeptů na studium v maturitním oboru. Jev na západ od nás v podstatě zcela neznámý.

Z článku v TÝDEN.cz vybíráme:

Malý Francouz, Nizozemec, Němec či Belgičan si vybere střední školu, na níž chce pokračovat, a zapíše se do ní. Tečka. "Dostali jsme od třídního učitele doporučení, který typ školy se hodí pro naši dceru s ohledem na její prospěch, ale toto doporučení pro nás není závazné. V rámci své spádové oblasti si můžeme zvolit, jakou školu chceme, a ta nás musí přijmout," vysvětluje Němka Julia Greweová ze spolkové země Hesensko.

Jak je to možné? Spádové oblasti (podobně jako u nás při přijímání na základní školy) jsou nastaveny tak, aby dokázaly svou nabídkou středních škol absorbovat danou populaci. "Když je o určitou školu větší zájem, než na kolik stačí její kapacity, rozšíří je, i kdyby to mělo být za cenu provizorních řešení," vzpomíná na své středoškolské studium Nizozemka Lisa Fikejsová-Brouwers. "Případně pronajmou prostory v sousední budově. Ale většinou to nebývá problém, dětí se rodí stále méně," říká Španěl Francisco Paredes Padín.

Každý má možnost nastoupit na obor podle svého zájmu, selekce probíhá nikoli předem, nýbrž v průběhu prvního ročníku, kdy mají studenti možnost prokázat, zda na dané studium mají, nebo nemají schopnosti. Přechod na jinou školu v průběhu studia je pak také mnohem běžnější záležitostí.

9 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

No tak Evropa se bez nich obejde, protože rozpočet na školství tam je podstatně vyšší a můžou si dovolit provozovat spoustu středních škol navíc, zaplatit jejich učitele apod.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Evropa se bez nich obejde

Třeba takové Finsko, a to už je nějaký kalibr, se obejde bez školní inspekce.
A to dokonce i bez té české! Ostatně pan Sotolář soudí, že musí být zrušena.

Nicka Pytlik řekl(a)...

české děti za sebou mají měsíce příprav a tisíce korun vynaložených na soukromé kurzy

To je problém. A přitom by možná stačilo lehce popracovat v průběhu celé základní školní docházky. Ono se to dobře machruje, hledají se cestičky, jak se vyhnout všemu, co byť jen vzdáleně zavání nějakým vzděláváním, a pak se holt vyšiluje.

se scvrkly do jednoho ohniskového bodu: dostat dítě na střední školu

A proč? Vždyť tam se bifluje jak o závod! Viz společná část jednotné státní maturity. Byl se někdy některý z rodičů podívat v hodině v primě osmiletého gymnázia. Pobledlá dítka útrpně trčí v marietereziánských lavicích, do hlavy zasunutý trychtýř a v notýsku plán bifloidních testů.

Eva Adamová řekl(a)...

Ano ve většině států přijimací zkoušky nejsou, ale rozhodně to ve většině států není tak, že každý si může dle libosti vybrat, na kterou střední školu nastoupí. Pro střední školy ve většině států jsou rozhodujícím kritériem pro přijetí výsledky vdělávání na základní škole, tedy známky na vysvědčení. Náš systém se vyvinul tak, že v podstatě kombinuje přijímačky (60 %) a známky (40 %) a já na tom nevidím nic špatného. Zák, který má dobré známky nejenom díky slušnému IQ, ale i díky dlouhodobé práci, se u přijímaček nemá čeho bát. Navíc se na základkách žádná hysterie kvůli přijímačkám nešíří. Tu šíří jen "experti" a novináři.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Damoklův meč visívá zpravidla na koňské žíni o to tenčí, oč silnější jsou nebožákovy výčitky svědomí. Tento příměr se autorce textu vyvedl nadmíru. Takže výčitky svědomí... Snad že se dítka dopustila něčeho nepatřičného? A nebo spíš, že se nepustila něčeho, co by se bývalo bylo patřilo?
V každém případě tu pytlici už psali, že se při svém dozoru u přijímacích zkoušek nezaznamenali nějaké psychické anomálie, natož pak hmatatelný kolaps. Na to jsou pytlici dost citliví. Takže spíš běžný stav. Z učeben po zkouškách odcházely zcela normálně halasící, smějící se a telefonující děti. O to ale nejde. Přece se nebudou před vrstevníky znehodnocovat nějakými slabostmi.
Pytlici jsou spíš zvědavi, kolik nových žáků prvních ročníků hned zkraje roku dá zcela zřetelně najevo, že se nějakému truhlikoidnímu zkompetentňování podrobovat tedy rozhodně nehodlají. A toho se pak důsledně přidrží po celou dobu školní docházky.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Expert Kartous právě sdělil městu a světu, že neexistuje nic, jako je odborná diskuse o obsahu vzdělávání. A proč by měla, ptají se pytlici, máme-li dostatek odborníků na vzdělání, konzultantů, auditorů a Finsek.

Simona řekl(a)...

Mimochodem k tem Finskum - dnes vysla zprava, ze jedno z tech nedostiznych, vzorovych Finsek v tichosti odpiskalo dalsi socialni experiment na zivych lidech, a sice zaručený prijem. Mne to od zacatku znelo jako zarucena kravina, sfinsky soudruzi to ted experimentalne overili, ze tudy cesta nevede. Inu, nemaji nase, ceske experty!

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Smejkalová,

nevím, kdo jste, zda učitelka, didaktička, novinářka či expert Eduinu na vzdělávání (bůh nás chraň). O Lise Fikejsové-Brouwers ani o Španělovi Paredes Padín jsem v životě neslyšel, a nijak mně to nechybí. Proč je prokristapána citujete? Kvůli provizorním řešením? Tak daleko jsme už došli?

Žádám tvrdá fakta, ne domněnky; píšete: „Evropa se přitom bez přijímaček úplně obejde – a celkové vzdělanosti populace to evidentně prospívá lépe.“ Dobře. Když evidentně, tak evidentně: V čem ale konkrétně a jak? V kterých zemích "Evropy", ale ve kterých také ne? V čem jsme u nás v důsledku přijímacích zkoušek za "Evropou"? Máte přesnou statistiku? Předložte ji.

A nezlobte se, ale „dostat dítě na střední školu“ vyžaduje nejen potřebné IQ toho dítěte, ale i něco navíc – například jeho píli. A pak se na SŠ dostane s přehledem - i u nás, v české kotlině.

Ten váš slavný ohniskový bod totálně neguje Gaussovu křivku: na střední školu se může a má dostat jen takový uchazeč, který k tomu má intelektové a morálně-volní předpoklady. Selekce „v průběhu prvního ročník“ je sakra drahá záležitost a odmítám na ni přispívat ze svých daní.

krtek řekl(a)...

Navíc ten byznys s učením se na testy podle mne kvete hlavně v 5. a 7. třídě, kde se rodiče snaží odejít ze ZŠ na víceleté gymnázium. A začal už před JPZ. A kromě toho, pokud se žáci doučí pravopis, zlomky, výrazy a porozumění textu, tak to bude jenom dobře.

Okomentovat