4.4.18

Radka Kvačková: Nejvíc chybějí fyzikáři

Hlásit se a nastoupit skutečně ke studiu není totéž. V prvním ročníku máme patnáct posluchačů, což je vlastně určitý úspěch, protože jsme jich měli taky třeba jen sedm. Dobrou zprávou může být snad jen to, že ti, kdo nastoupí, už prý většinou také dostudují. To ale neplatí všude. „U nás dostuduje tak polovina z těch, kteří začnou,“ říká vedoucí katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně Petr Sládek. „Loni se na učitelství fyziky hlásilo 25 uchazečů, nastoupilo jich 18 a po prvním semestru už je jich jen deset.“ Podle Sládka je v Česku jenom pro zachování stavu třeba minimálně stovka nových fyzikářů, ale spíš víc. Na deseti fakultách, které takto specializované pedagogy připravují, jich přitom absolvuje dohromady tak čtyřicet až padesát, přičemž nejméně třetina nakonec před tabuli ani nenastoupí.

Z článku v Lidových novinách vybíráme:

České školy přitom postrádají nejen fyzikáře. Nedostatek je, i když ne tak donebevolající, také matematikářů a někde také elementaristů, tedy těch, kteří učí první až pátou třídu základní školy. V jejich případě za to většinou nemůže malý zájem o studium učitelství, ale mimořádně příznivá situace na pracovním trhu, která nabízí i jiná, často lépe placená místa. Třeba o učitele matematiky projevují firmy zájem dost nepokrytě. Ředitelé škol z toho mají bolehlav.

Avšak nejen ředitelé, také žáci. Jedno z pražských gymnázií se vyznačuje tím, že tam má většina studentů z matematiky čtyřku a mnozí propadají. Rodiče si stěžují, že něco takového přece není přirozené, aby neuměl nikdo, ale ředitelka je ráda, že má aspoň nějakého matematikáře. Brání ho tím, že přece učil na matfyzu. Možná je problém právě to, že je zvyklý na studenty z matfyzu, a ne na gymnazisty, kteří nejsou zaměřeni jeho směrem, ale co dělat, když jiný není.


8 komentářů:

krtek řekl(a)...

Hlavně že se řeší nástup do mateřských škol, Hejného metoda, inkluze, přijímací zkoušky a maturity, kariérní řád, to, zda má jít zvýšení do tarifů nebo odměn, ale že chybí učitelé, tedy to nejpodstatnější, je na pokraji zájmu.

V. řekl(a)...

Reseni je snadne. Zrusit vyuku fyziky a misto ni rozsirit vychovu k evropanstvi.

Jan Koupil řekl(a)...

Jako fyzikář o tom vím svoje. V jednom se ale článek plete: Je sice pravda, že fyzikáři došli a matematikářů je málo, jedněch je ale ještě méně: učitelů informatiky a programování obzvlášť. Těch totiž na rozdíl od ostatních aprobací nikdy dost ani nebylo.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Informatiku naštěstí může učit každý, kdo umí spustit explorer, vord a pavrpoint.
A taky učí...

Charlie řekl(a)...

A podle toho to vypadá...

Eva Adamová řekl(a)...

Jo taky jsem zírala, že děcka na místním gymplu se v informatice uči v podstatě to, co já učím děcka v pátém a šestém ročníku na ZŠ.

Nicka Pytlik řekl(a)...

A taky učí...

To pytlici mluví o sobě. Aby nebylo mýlky.
Jako techničtí kybernetici jsou posléze pedagogicky způsobilí k výuce elektrotechnických předmětů na středních odborných školách a k výuce všeobecně téměř čehokoli na druhém stupni základních škol a středních školách. Sami se pak naučili spouštět komplet Libre Office, Gimp, Inkscape, Imagine Logo, Geogebru, Total Commander, Firefox a především pak Poznámkový blok, což jim umožňuje mydlit animace SVG, HTML, CSS, JS a PHP. Ani to všechno nepostíhají vbifovat žákům do hlav. Jakože pohoda!

Charlie řekl(a)...

Předevčírem se mi do ruky dostal jakýsi nástin úprav RVP pro ICT od ZŠ po SŠ (L, M, E). Pokud by to prošlo v dané podobě, pak při neexistenci metodických příruček a učebnic (adekvátních) na trhu, nastal ten pravý mazec. Na obou stranách katedry, u alternativních škol na obou stranách koberce.

Okomentovat