25.4.18

Ondřej Šteffl: 4+3=8

Tři a čtyři je osm. Když něco takového dítě řekne nebo napíše, máte volbu. Můžete dítě prostě opravit, že přece tři a čtyři je sedm, ať si to kouká pamatovat. Druhá volba je, zjistit v čem je chyba a dát dítěti možnost se opravit.


Mohlo se například stát, že dítě počítalo na prstech, a když přidávalo čtyři prstíky ke třem, nějak se mu tam připletl ještě jeden prst. Nebo mohlo být prstíků dobře, ale špatně je spočítalo. Nebo si jen plete sedm a osm. A nebo si plete 7 a 8.

Když dáte dítěti hrst kaštanů, ať vám ukáže, jak na to přišlo, možná zjistíte, v čem to bylo. A možná taky ne. Dítě dá na hromádku tři kaštany, pak čtyři, dá je k sobě a chvíli na ně bude koukat. A pak řekne: Aha, sedm. Bude nejen vědět, jak to je, ale i proč a jak to vlastně funguje. A taky, což je možná ještě důležitější, získá pocit, že na takové věci se dá přijít a že to samo dokáže. To je mimo jiné jeden z cílů Hejného metody.

Možnost „nauč se to!“ má ovšem řadu výhod. Dětem stačí paměť, a tu mají v tom věku výbornou, takže se to většina naučí rychle. Snadno se to vyzkouší a oznámkuje. A učitel může v klidu pokračovat ve výuce.

Má to ale i svá rizika. Dítě, které se naučí na signál „tři a čtyři je...“ automaticky reagovat slovem sedm, už nemusí vědět, že čtyři a tři musí vyjít stejně. A později nebude umět šikovně sečíst 25+17+25. A taky může mít potíže s úlohou: Kolika způsoby lze rozložit sedm na součet dvou čísel? Podobné je to s násobilkou. Že tři krát čtyři je dvanáct, to se lze našprtat, jenže vám to moc nepomůže, když budete hledat společný jmenovatel pro pět dvanáctin a dvě dvacetiny. A to je jeden z důvodů, proč mnohé děti, kterým matematika „šla“, začnou mít potíže právě u zlomků. No šla? Nešla! Ony se jen našprtaly násobilku.

My dospělí si často složitost některých procesů neuvědomujeme, protože si už nepamatujeme, kdy a jak jsme se to učili. Stejně jako si nepamatujeme, jak jsme se učili chodit, a nikdo vlastně neumí vysvětlit, třeba jak se nakloní, než udělá první krok, a jak udržuje rovnováhu. A podobně už nevíme, co všechno jsme museli zvládnout, když jsme se učili kolik je 3+4 nebo 3x4. Když něco vynecháme, bude dítě v matematice později pořád zakopávat.

Trochu kratší verze vyšla 23. dubna 2018 v deníku METRO.

Převzato z autorova blogu pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.

24 komentářů:

krtek řekl(a)...

A? Znamená to, že po probrání a procvičení si žák musí vše znovu odvozovat? Znamená to, že testy je sprosté slovo, protože nerespektují žákův přístup? Prostě pan Šteffl napsal sloupek o tom, že když se žák něco nového učí, učí se pro něj něco nového. Objevné.

Simona CARCY řekl(a)...

Já měla kolegu a tomu nestačilo, když něco uměl dělat, on chtěl aby věděl proč to dělá a ještě trval na tom, že ho to musí bavit. Něco jako "zažít úspěch"...
Já bych to vnímala jinak: ve Štefflově světě je to prostě tak, že 4+3=8. A kdo chce, může dát děti do Scioškoly.

Milan Randák řekl(a)...

https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw

Jiri Janecek řekl(a)...

"My dospělí si často složitost některých procesů neuvědomujeme, protože si už nepamatujeme, kdy a jak jsme se to učili."

Ja si to jakz takz pomatuju... Meli jsme takove drevene hrusky, jablka a rajcata s magnetem. Chapu, nejsou to kastany, ale ta podstata je snad stejna...

Simona CARCY řekl(a)...

Děkuji panu Randákovi za velmi případný příspěvek, jen je škoda, že věrozvěstové typu Šteffl a Feřtek byli na několika záběrech zobrazeni ve špatném světle. Ale taková je už realita.

Ygrain řekl(a)...

Rovněž se připojuji k díkům, video jsem si přidala do oblíbených položek.

A děsně by mě zajímalo, kde pan Štefl viděl, že by se v matematice na prvním stupni nepoužívaly názorné postupy, aby si dítě uvědomilo chybu. Protože takhle to vypadá jako klasický alternativcovský strawman.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

To video je přímo děsivé svou predikční silou.

Ygrain řekl(a)...

A jste si jist, že je to predikce?

P. Vršecký řekl(a)...

To video přwsně ukazuje, kam benekakismus směřuje.

P. Vršecký řekl(a)...

A tímhle se to ještě trochu urychlí

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Penize-primo-z-Bruselu-Evropska-unie-pristavuje-neziskovkam-zcela-novy-zlab-533458

mirek vaněk řekl(a)...

To, co bylo dřív samozřejmost dnes někteří lidé objevují jako novinku. Amatéři se pasují do role odborníků na vzdělávání a odborníci na vzdělávání odchází do penze nebo pitvají nic neřešící detaily.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Ygrain, nezklamala jste :-) Jsem optimista, takže věřím, že může být hůř a že tak špatně zatím není.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Jsem optimista, takže věřím, že může být hůř

Pytlici jsou tak nezřízení optimisté, až jsou přesvědčeni, že hůř rozhodně ještě bude.

Ygrain řekl(a)...

Cože, to jsem tak prediktabilní? :D

Ivana řekl(a)...

Dobrý den, nevíte, jestli je někde to video s českými titulky? Ráda bych poslala mezi kolegy, ale nejsem natolik zdatná v IT, abych sama otitulkovala. Díky za tip.

Datel řekl(a)...

Dobrý den, video má české titulky. Stačí ho pustit.

poste.restante řekl(a)...

Titulky už ve videu jsou.
Stačí zvolit v Nastavení Jazyk: Čeština

https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw&t=8s

poste.restante řekl(a)...

A pak že telepatie není.
:-)
Zřejmě jsme psali téměř současně.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

"A děsně by mě zajímalo, kde pan Štefl viděl, že by se v matematice na prvním stupni nepoužívaly názorné postupy, aby si dítě uvědomilo chybu." No přece v tom videu 0:58 ;-).

Ygrain řekl(a)...

Aha, takže ukázat dva fixy a přidat k tomu další dva není názorný postup... Good to know.

poste.restante řekl(a)...

Třeba pan Šteffl myslel ten okamžik, kdy Danny smete učitelce plechovku s fixy ze stolu.
Jenže to by zase byla názorná ukázka patřící do diskuse o etické výchově.
;-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlici by řekli, že ten chlapec z fixového videa byl úplně jinde, než mohli všichni zúčastnění vůbec dohlédnout. Takže zkopírujte zdrojový kód do Poznámkového bloku a uložte jako soubor s přípoou '.html'. Poklepejte na něj a nahlédněte do nitra chlapcovy mysli. Viz

<!doctype html>
<html>
<head>
<title>Hlava 22</title>
</head>
<body>
<script language="JavaScript" type="text/javascript">
A=prompt("Zadej číslo A",2);
B=prompt("Zadej číslo B",2);
document.write("<H1>A = "+A+"</H1>");
document.write("<H1>B = "+B+"</H1>");
document.write("<H1>A + B = ");

document.write(A+B);

document.write("</H1>");
</script>
</body>
</html>

Josef Soukal řekl(a)...

Právě jsem si na ČŠ přečetl vyjádření O. Botlíka, podle kterého je podstata videa v první minutě, v nedostatečné kompetenci učitelky. Uvádím to ovšem hlavně kvůli skvělé odpovědi kolegy PR.

krtek řekl(a)...

To by mne zajímalo, kde udělala paní učitelka z videa chybu - chlapec přišel rozezlený s písemkou, ona se mu snažila trpělivě ukázat, kde je v jeho myšlenkovém postupu chyba. Už nestačila ten "nápad" (22) obrátit - a nemohou být 4 fixy 13 (1 a 3) nebo 31 (3 a 1)? To jako že neměla hned říct, že jsou to 4, ale zeptat se? Pak snad. Ale na chlapci bylo vidět, že nepřišel s tím, že chce pochopit, kde udělal chybu, ale chce na učitelce, aby ona uznala jeho postup, bez ohledu na jeho chybnost.
Rodiče už přišli s tím, že je učitelka jednoznačně na vině. A panu Botlíkovi a Štefflovi ten příklad se 4 fixami přijde jako projev nekompetentnosti - už nevidí, že tato učitelka jistě podobné příklady s dětmi dělala v hodinách nebo nechávala děti dělat (to se posoudit nedá, zda to první nebo to druhé), jinak by ji nenapadlo vzít hned ty fixy. A ještě více by mne zajímalo, jak reagovat na rodiče, pro které 2+2 nejsou 4 a v postupu učitelky vidí aroganci.

Okomentovat