4.4.18

Matěj Hynek: Mluví se o „odpadu“ v lavicích i za katedrou, ale jde to změnit, říká učitelka z učiliště

Traduje se, že na učiliště chodí ti nejhorší ze základních škol. Tím, že řada dětí do učení chodí jen z nedostatku jiných možností, pak trpí i ty, které o řemeslo skutečně mají zájem. Těm navíc život komplikuje i stát, který by je v budoucnu měl nutit k povinným maturitám z cizího jazyka i matematiky. Problémy ovšem mnohdy začínají již dříve, situace by se zlepšila i lepším přístupem na základních školách. Myslí si to Andrea Svobodová, učitelka angličtiny na střední odborné škole v Lovosicích. Sama přitom původně učitelství neměla v plánu, rozhodla se pro něj poté, co sama zažila problémové učitele na střední škole. O tom, jak to chodí na školách, navíc pravidelně bloguje.

Z rozhovoru v Blesk.cz vybíráme:

Blesk Zprávy: Je podle vás hlavním problémem to, že na učiliště chodí školáci, kterým zkrátka nic jiného nezbývá?

Hraje to roli. Když máte ve třídě 25 dětí a o obor se doopravdy zajímají tři, tak je to demotivující i pro ty učitele. Ty děti tam sedí, protože na ně nic lepšího nezbylo, a tak k tomu přistupují. Nakonec z toho nemají užitek ani ti tři, které to zajímá, protože zbytek třídy je vyrušuje.(...)

Blesk Zprávy: Podle vás by tak neměl být ani povinný výběr mezi matematikou a cizím jazykem?

Já bych maturity nechala na středních školách. Jen ony vědí, co vyučují, nikdo jiný nemá představu, jak velká část výuky je třeba vyčlenit třeba na strojírenství, kolik dalších hodin studenti potřebují na další odborné předměty. K tomu potom někdo jen přihodí čtyři hodiny angličtiny, nebo matematiky, což je minimum proto, aby z toho předmětu mohl člověk maturovat.

Zastánci státních maturit tvrdí, že kvalita školství upadá, ale pokud byste školy nechali, ať si úroveň nastaví samy, tak by vznikla konkurence. Za pár let by bylo jasno, která má nejlepší absolventy na trhu a kde ten papír dostane každý a ve výsledku neumí nic.

3 komentáře:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"situace by se zlepšila i lepším přístupem na základních školách"

Dřív se tomu říkalo zákon padajícího hov..

mirek vaněk řekl(a)...

"pokud byste školy nechali, ať si úroveň nastaví samy, tak by vznikla konkurence!

To už tady bylo. A žádná konkurence se nekonala. Rozhodoval politický lobbing. Optimalizovalo se ale ne podle kvality, ale podle politické podpory.
Nikdo nevěří tomu, že zruší nekvalitní gymnázium v okresním městě na úkor kvalitního v provinčním městečku.

Ale co se týká situace na učilištích má pravdu. Podporu mají žáci flákající se. A ti jsou schopni pohřbít jakoukoli výuku. Jenže to, že je pošlete do fabrik nic neřeší. Žádná fabrika se o lempla starat nebude. Museli byste jí to slušně zaplatit a i tak není jistota, že to bude dělat člověk, co ví co dělá.
Řešením je menší počet žáků ve třídách a tím lepší individuální přístup. A to něco stojí. A musí to začínat už na ZŠ. Práce v družině, práce s rodiči, kde by se měla angažovat sociálka a to vše něco stojí. Zadarmo to učitelé dělat nebudou. Už teď jsou ti poctiví přetížení. A potřebujete nové učitele s nějakou praxí. Dnes nemáte ani studenty na VŠ.
Na učňácích jsou nuceni slučovat obory a výimkou nejsou třídy přes 30 žáků ze tří oborů. A i tak finančně nevychází. V době inkluze nejsou peníze. O odborném výcviku nemluvě, když má mistr skupinu na hranici předpisů tedy 12 učňů a 6h čistého času denně tak při jejich kvalitě je stále jednou nohou v kriminále.

Nowak řekl(a)...

Když jsem na A. Svobodovou narazil poprvé, tak jsem měl dojem, že je tu kdosi další, kdo dokáže jen naprázdno žvanit. Nakouknul jsem na její blog a vím, že je to svérázná osoba, která žije a myslí po svém, dokáže spoustu lidí vytočit a stojí za pozornost.

Okomentovat