21.4.18

Martin Jaroš: Ostatně soudím, že CERMAT musí být zničen - nebo naprosto předělán

Cermat je zlo a a naše školství je v některých věcech pořád jako za Rakouska-Uherska. To mi teď zase připomněl Tomáš Feřtek v Respektu skvělým článkem, který doporučuji vaší pozornosti a který tu trošku rozvedu.

O co jde tentokrát? Jak si jistě pamatujete z vlastního dětství, výuka češtiny je u nás naprosto chorobně posedlá gramatikou a větným rozborem. Ano, chápu, že čeština je jazyk tvárný, ale naši drazí lingvisti se do mluvnické vědy zamilovali natolik, že jí trápí už celé generace studentů. A chtějí z těch studentů udělat malou verzi toho, co jsou oni sami - miniaturní jazykovědce. Ne zdatné uživatele jazyka!

Všichni se neustále učíme, co je přísudek jmenný se sponou - ale nikdo se nenaučíme obyčejně česky psát. Tento přístup bohužel dále upevňují testy Cermatu - třeba přijímačky na 4leté maturitní obory.

Schválně jsem si ty letošní testy prošel - byly zveřejněny před pár dny. Ještě i teď v roce 2018 tam po dětech hážou větami a školáci musí mj. vybrat, který z těchto výroků je pravdivý:

A) Ve větě je podmět nevyjádřený a přísudek slovesný.
B) Ve větě je podmět několikanásobný a přísudek slovesný.
C) Ve větě je podmět několikanásobný a přísudek jmenný se sponou.
D) Ve větě je podmět rozvitý, který není několikanásobný, a přísudek slovesný.
E) Ve větě je podmět rozvitý, který není několikanásobný, a přísudek jmenný se sponou.

Taky si vzpomínáte, jak jsme se s tímhle na ZŠ lopotili? Tak já tu teď udělám přiznání. Asi 20 let se jazykem živím nebo přinejmenším intenzivně zabývám. Psal jsem reklamní texty, přeložil jsem pár knih, jednu jsem i sám sesmolil, napsal jsem stovky článků. Ale tahle gramatická věda, kterou do mě hustili na základce, MI NEBYLA NIKDY K NIČEMU. Opravdu ne. Rajtování českého školství na gramatice je naprosto úchylné a neproduktivní!

Já vím - teď řeknete, že ve škole se neučíme jen věci, co "jsou k něčemu". Něco se učíme třeba jen proto, aby to trénovalo mozek. Tak na to vám řeknu, že mozek se dá trénovat mnohem užitečnější látkou - i ve výuce jazyků.

Vzpomínám si třeba, jak jsem se jako teenager fakt tvrdě připravoval na americké testy SAT, protože jsem se chtěl dostat na univerzitu v zámoří. Se mnou se učil ještě jeden kamarád, skvělý hokejista, který chtěl to samé - povzbuzovali jsme se navzájem. Upozorňuji, že se jedná o testy pro rodilé mluvčí, ne primárně pro cizince. Ale už tehdy jsem chápal, že na rozdíl od českých nás tyhle testy vedou správnou cestou a hustí do nás užitečné věci. V angličtině vůbec nešlo o gramatiku - absolutně ne. Kvůli SATu jsme si museli naprosto zásadně rozšířit slovní zásobu (což vám úplně změní kvalitu vyjadřování), museli jsme se nadrtit frázová slovesa (takové to put on vs put up, což je opravdová angličtina, se kterou my Češi tradičně bojujeme), museli jsme se naučit vysoce logické interpretaci anglického textu. Z toho, co jsem se učil k testům SAT, žiju dodnes a používám to každý den. Z přísudků jmenných se sponou, které se vaše dětí uči pro Cermat, nepoužijí nikdy v životě nic. To vám garantuju.

Aby bylo jasno, já nejsem zcela proti výuce mluvnice. Je užitečné znát skladbu vlastního jazyka - pomáhá to i při studiu dalších jazyků. Ale s mírou! A ta u nás kvůli stoleté tradici totálně překročená - nejvyšší čas to zmodernizovat.

My za tuhle chorobnou posedlost gramatickými jevy totiž platíme vysokou cenu. Ke konci základky už jsou učitelky a děti z přijímaček tak vystresované, že se výuka soustředí právě na tyhle gramatické špeky, protože se o nich ví, že budou v testech. Nezbývá pak dost času na to hlavní - naučit děti chápat text, naučit je čistě a průzračně vyjadřovat svoje myšlenky psaním, naučit je milovat knížky.

Následky si pak neseme v dospělosti. Všimli jste si, kolik z nás Čechů ve skutečnosti neumí _obyčejně_ psát? Znáte takové ty úřední přípisy, co vám posílají státní úřady a všelijaké organizace? Takové ty zašmodrchané dlouhé odstavce psané nelidským jazykem? Někdy si ty odstavce musím přečíst i třikrát, abych jim porozuměl - a vím, že je psala nějaká nešťastná paní, kterou v 15 letech podrobili zkoušce pro mladé lingvisty a učili ji o přístavku, ale nikdy ji nenaučili psát srozumitelnou češtinou.

Ostatně soudím, že Cermat musí být zničen - nebo naprosto předělán.


14 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

naše školství je v některých věcech pořád jako za Rakouska-Uherska

Kdyby tomu tak doopravdy bylo, pytlici by se tetelili. V té době ještě fungovaly takové jevy jako třeba čest, svědomí, pokora... To by měl člověk, který hodlá založit zase nějakou tu čistou dobrodějnou stranu, vědět. Sice tvrdí, že není žádný zdivočelý velkouzenář, ale jako dostatečně trhlý odborník na vzdělání se prezentuje.

Josef Soukal řekl(a)...

Můj komentář z FB:

Takže "gramatická věda" autorovi nebyla "nikdy k ničemu" a na druhé straně je dobré znát stavbu vlastního jazyka? Termíny mají v jazyce a v každém oboru svůj význam a určitě nemohou např. za to, že se někdo naučil či nenaučil psát. Testy Cermatu zdaleka nejsou postaveny jen na prosté znalosti nějakých definic; navíc - narozdíl od valné většiny testů, které vyráběly samy školy - obsahují pouze standardní základoškolskou terminologii, nikoli "gramatické špeky"; pro adepty středoškolského studia jsou v tomto ohledu oproti minulosti požehnáním. Určitě nemohou nahradit kvalitní výuku češtiny - a mimochodem právě ta je nejlepší přípravou na ně. Je třeba si také uvědomit, že počet středoškoláků je u nás výrazně předimenzovaný (na SŠ se dostávají i čtyřkaři) a že ani zavedení centrálních zkoušek neznamená pokles počtu středoškoláků, pouze - zřejmě - u škol s převisem (tedy hlavně u gymnázií) snížení pravděpodobnosti, že se na školu dostane žák, který pro ni nemá dostatečné předpoklady. Doučovací šílenství je důsledkem neřízeného vývoje, který přinesl razantní zvýšení kapacity pro středoškolské studium a současně místy nesmyslné zavádění maturity jako kvalifikačního předpokladu pro některé činnosti a pracovní funkce; důsledkem tohoto důsledku je pak i decimace učňovských oborů, jež dále tlačí na střední školy i žáky, kteří by tam za normálních okolností vůbec nešli. Tenhle téměř neřešitelný stav se vyvíjel za přispění nejrůznějších rádobyodborníků typu T. Feřteka, jejichž tendenční a věcně většinou zoufalé články prakticky ovládly mediální prostor (zmiňovaný Feřtekův čerstvý výtvor je toho názorným dokladem). Vraťme se ale na začátek - testy z Cernatu nejsou dokonalé, ale vnášejí do přijímacího řízení kvalitu. Kdyby byly tak špatné, jak by se mohlo při sledování médií zdát, nikdo by je nemohl obhájit; téhle skutečnosti jsou si podle mne vědomi i jejich kritici (s výjimkou názorových zaslepenců).

Jiri Janecek řekl(a)...

Ta vybraná úloha - ač teda chybí půlka zadání - mi přijde dokonalá. Netestuje totiž ani tak nabiflované pojmy, jako spíš schopnost odhadnout význam slov rozvitý a několikanásobný, slovesný a jmenný... i pokud vůbec nevím, o co jde...

Přemýšlím, jestli člověk, který to nevidí, je blbec, a nebo má jen ještě slabší vhled do psychologie a didaktiky, než mám já...

Martin Jaroš řekl(a)...

Dobrý den, jsem na těchto stránkách nový, přesto dovolte, abych tento příspěvek - převzatý z mého Facebooku - okomentoval. Mimochodem, většina webů a médií se při přebírání celého textu zeptá nebo na to autora aspoň upozorní, je to taková běžná mezilidská slušnost, ale to neřešme.

1. Panu Pytlíkovi. Myslím, že názor, že ve starších dobách (třeba za R-U) více "fungovaly" takové jevy jako čest, svědomí, pokora, je typický stereotyp, který nemá žádný důkaz. Je to klasické stýskání, že dřív byla tráva vyšší a čtvrtka másla těžší. Tenhle myšlenkový vzorec se opakuje u každé generace už pár tisíc let.

2. Dále bych chtěl poprosit. Odmyslete na chvíli od toho, co chci nebo nechci založit. Zkusme to bez argumentů ad hominem. S jakými konkrétními body či principy v tom postu nesouhlasíte? O tom se můžeme pobavit naprosto racionálně, ostatně nějakou kritiku tam čtenáři už taky napsali a je z toho přínosná debata. Když se spletu, tak to klidně přiznám - samozřejmě na sebe budu naštvaný, ale něco se z toho naučím a příště budu vědět víc.

Jestli vás tak trápí, že chci založit něco "čistého a dobrodějného". Můžete být klidní. Já se pokusím shrnout nějaké myšlenky (od spousty lidí) do programu, který by mi přišel přínosný pro ČR. Tento program vystavím veřejně, ať ho lidi kritizují, nenávidí nebo si z něj třeba něco převezmou pro vlastní strany či plány. Pokud o to bude zájem, možná se pokusím rozjet nějakou vlastní sílu na implementaci. Ale upřímně, setkávám se s takovým množstvím negativity (viz i tyto příspěvky), že bych byl asi blázen, kdybych si tím kazil život. Takže se opravdu nemusíte ničeho obávat.

3. Panu Soukalovi. Zde mám dost jiné názory, to přiznám. Píšete: "Je třeba si také uvědomit, že počet středoškoláků je u nás výrazně předimenzovaný (na SŠ se dostávají i čtyřkaři)." Předimenzován ve srovnání s čím, s kterými zeměmi, můžete to upřesnit? Pro mě není SŠ či maturita žádný svatý grál, který by se měl dát jen vybraným elitám. Já věřím, že všichni lidé by měli dostat to nejlepší vzdělání, jaké jsou schopni pojmout. Trend všude ve vyspělém světě je, že stoupá procentuální podíl VŠ a SŠ absolventů. Ano, snižuje se tím exkluzivita onoho papíru, ale vzdělanostní společnosti to evidentně napomáhá. Byl bych opravdu zaražen, kdyby zrovna Česko mělo jít proti trendu všech vyspělých zemí a podíl středoškoláků nějak redukovat.

Už vzhledem k tomuto rozporu je asi jasné, že se neshodneme. Což je naprosto v pořádku a můžeme to slušně akceptovat. Já věřím na modernizaci výuky, k čemuž bude patřit i modernizace oněch testů. Řeknu to zjednodušeně asi takto: jako jsme kdysi dávno opustili řecké aoristy (což byla normální součást klasického vzdělání ještě v 19. století), a nahradili je něčím modernějším, tak jednou opustíme i rajtování na přísudku jmenném se sponou, a nahradíme to opět něčím modernějším. Jde jen o to, kdy a jak se to stane.

4. No a nakonec chci říct, že nepředstírám, že jsem na tyto oblasti (nebo na jakoukoli jinou) odborník. V tomto vám třeba stávající politici jako odborníci vyhovují lépe. Myslím ale, že umím shrnovat myšlenky mnoha jiných do srozumitelných celků - no a pak mám taky svou obyčejnou lidskou zkušenost táty, který poznal vícero vzdělávacích systémů. Svůj hlas do toho mnohohlasu názorů snad taky přidat můžu - ještě furt žijeme ve svobodné zemi.

5. Děkuji předem za slušnou a racionální diskusi.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

To je jako s maturitou: vybírame Jidáše a podpatky, ale nemluvíme o celku, Systému. Bude-li Cermat zničen, Systém si vyrobí další. Musíme se rozhodnout, zda chceme SŠ a VŠ udržet jako elitní vzdělání, nebo všeobecně dostupné. Mimochodem: nemělo by být zničeno i Scio?

Martin Jaroš řekl(a)...

Ad pan Šotolář: to máte pravdu, že je třeba mluvit o celku. I já vnímám Cermat jen jako sluhu, který vykonává (podle mého názoru ne úplně dobré) zadání. Nicméně tento můj příspěvek na Fb si nekladl za cíl vyřešit problém celého systému, celého školství. To je potíž s komplexní problematikou, jakou jsou školy, že když poukážete na jeden malý dílčí problém, tak vám někdo řekne, že je potřeba mluvit o systému. Ano, ale ne vždy to jde.

Jinak za mě: SŠ a VŠ určitě nechci udržet jako elitní vzdělání, ale (v souladu s celosvětovým trendem) jej bude dostávat čím dál vyšší procento lidí. Na nás všech je, aby kvalita byla pořád dostatečná. Scio testy - tam je můj názor méně radikální než v případě Cermatu, samozřejmě jde jen o můj názor, diskuse by zde byla velmi dlouhá.

Nicka Pytlik řekl(a)...

1. naše školství je v některých věcech pořád jako za Rakouska-Uherska
2. typický stereotyp, který nemá žádný důkaz

Tak pytlici doporučují přiložit ještě třetí citát: 'Vodu káže, víno pije.' Nebo něco na ten způsob. Odborníci na vzdělání, ponětí o vzdělávání žádného nemaje, začínají ta svoje provolání o dnešní překotně měnící se době, kdy už napřesrok zanikne většina známých profesí, a škola má připravit už děti v základní škole na osídlování Marsu, tím, že zajdou do muzea do oddělení doby marietereziánské. Že například kořeny montessori pedagogiky sahají právě do období sklonku toho hanebného mocnářství, a že je původně určena pro děti veskrze sociálně a intelektově zanedbané, nejspíš ani netuší. Ale do televize vlezou třeba komínem.
Až budete, pane Jaroši, v té sněmovně, pokuste se s pankoidními Piráty po téměř dvěstě čtyřiceti let od smrti Marie terezie prosadit zrušení té její povinné školní docházky. Něco tak ubíjejícího motivaci k svobodnému vzdělávání aby alespoň trošku v souvislostech a kriticky myslící člověk pohledal.
Ve svém směrování do budoucnosti se ale na nějaké pytliky neohlížejte. Ti mají od dvacátého třetího února tohoto roku dva roky do důchodu, a jsou za ta léta učitelování jakýchkoli iluzí o návratu českého fištronu prosti. Obraťe se na eduin. Od těch bychom se mohli umění v uspokojování potřeb zákazníka učit valem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Zadání zní: třiďte. O co tedy jde? 1. aby se netřídilo, nebo 2. aby se třídilo jinak?

Nicka Pytlik řekl(a)...

O co tedy jde?

Aby se dostali všichni, kteří si zaplatí přípravu na zdárný průchod přes scio testy.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Kolem sciotestů našlapují i experti polehoučku. Cílem jejich hromobití je pouze Cermat. Jakoby dvojím metrem.

Josef Soukal řekl(a)...

Mezitím jsem k příspěvku p. Jaroše na FB přičinil několik svých komentářů, ale protože pro pravidelné čtenáře tohoto webu nejsou ničím novým, nebudu přetahovat polemiku ještě sem.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Jak správně upozornil kolega Pytlik, autor se sám dopouští toho, co kritizuje. Navíc vnímám-li někoho jako sluhu, pak bych to měl v textu napsat - Cermat je organizací zřízenou a řízenou MŠMT a co dělá, dělá dle přání/zadání této instituce. Ale ono je mediálně vděčnější strefit se do Cermatu než do ministerstva - to jsou takové ty marketérské postupy které mi, přiznávám se, vadí.
Pan Jaroš si myslí, že mu velká část mluvnického učiva nebyla v praxi k ničemu, ož ale neznamená, že to tak opravdu je. Jde o neoprávněnou generalizaci - mimochodem opěvovaný expert T. Feřtek už před drahně lety přiznal, že neumí psát interpunkční čárky - k výkonu "experta" je asi také nepotřebuje.
Nechci ale popírat zjevný fakt - v češtině, stejně jako v jiných předmětech - je vyždováno příliš mnoho učiva, často v ne vhodnou dobu. Žáci pak nemají dostatečně procvičen pravopis, popř. normativní gramatiku, a už jsou nuceni do větněčlenských abstrakcí. V tom lze vidět RVP jako promarněnou šanci na nápravu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

"v češtině, stejně jako v jiných předmětech"

Přesně. V češtině je kdeco označováno jako nepotřebné v praxi, ale jiné předměty/obory nikdo nekritizuje. K čemu je znalost toho, kdo byl Hus nebo Masaryk? Prostě vzdělanost není jen to užitečné, praktické.

mirek vaněk řekl(a)...

Většina absolventů stejně skončí na sociálních dávkách a pod mostem. Tak učme vyplňovat žádost o dávky a kterak si z kartonů sestavit přístřeší. To jsou důležité kompetence pro život.

Okomentovat