20.4.18

Jiří Mach: Učiliště mají těžkou hlavu z demotivovaných dětí

Komplikované rodinné vztahy, ústrky ve škole a nechuť k práci. S tím přicházejí dnešní děti na učební obory a jejich učitelé si s nimi nevědí rady. A přestože absolventům zaměstnavatelé otevírají náruč, mnozí raději volí úřady práce.

Z článku v Novinky.cz vybíráme:

„Když jsem se já učil, tak jeden ze třiceti nešel dělat. Dnes je to obráceně, ze třiceti je jen jeden šikovný,“ popsal svou zkušenost Martin Zvára, mistr ze SOŠ a SOU Vlašim.

„Ale tyto děti nemají žádnou vizi do budoucna, nemají žádnou představu, co by měly chtít, čeho dosáhnout. Člověk si chce třeba koupit byt, auto, ale oni se do budoucna ani nechtějí dívat, nechtějí být v něčem dobří. Řeknou jenom, že jdou na pracák. Čekají, že se o ně někdo postará,“ dodal.

„Řada dětí z těch horších jsou z neúplných rodin. Napřed jsou u maminky, pak u tatínka, u babičky. Oni na ně mají příspěvky a jsou rádi, že na ně něco dostávají. Jindy zase děti uplácejí tím, že po nich nic nechtějí, a jsou rádi, že u nich zůstávají,“ vylíčil.



2 komentáře:

Josef Soukal řekl(a)...

Ani zmínka o tom, že na učiliště chodí jen malá část populačního ročníku. Zato v závěru samozřejmě věta o tom, že situaci ještě zhoršují přijímací zkoušky (asi proto, že neumožňují demotivovaným dostat se na SŠ? ale i tohle je hloupost).

Nicka Pytlik řekl(a)...

demotivované děti

Vypadá to, že někdy byly ty děti alespoň na čas motivované. Když jsou teď odmotivované.
Pytlici mají těžkou hlavu z otázky, co takové demotivované děti motivuje k tomu, aby se vůbec na nějakou školu přihlásily, když potom po celou dobu svého občasného docházení svoji veškerou energii věnují na to, aby nemusely dělat velmi málo, a nebo nejlépe vůbec nic. Dochází-li k tomu ve škole, která je historicky vnímána jako přípravka na školu vysokou, je taková otázka významně těžkohlavější. Na druhojazyčném oboru pak v posledním ročníku překračuje průměrná klasifikace právě z toho cizího jazyka hodnotu tři. Ani jedna výborná.

Okomentovat